Nikusha komentáře u knih
Musím vyzdvihnout přednes a ztvárnění role pana Kopfrkingla v podání pana Hrušínského. Jen jsem to četla a slyšela ten jeho děsivě klidný monotonní hlas. Možná že nebýt toho, že jsem první viděla film, kniha by mě vůbec nebavila. A teda slovo růžolící už mi lezlo krkem.
Červencový příběh je krásný. A vůbec, všechny jsou svým způsobem geniální. Vás by něco takového napadlo?
Určitě lepší než předchozí díl. Zase je to hezky svižné, zábavné. Nové postavy doplňují ty staré známé. Tahle série je fajn, zábavná, člověk se jakoby dozví nové věci. I když je to fikce a fantasy, je příjemné mít pocit, že se dozvíte něco nového a ne jen číst předvídatelné zápletky.
Věrohodně popsané situace teenagera, který je přesvědčený, že jeho pocity a potíže jsou ty nejhorší věci na světě. Všichni jsme to zažili a je fajn si na to vzpomenout. Teď, když máme opravdové problémy.
"Ještě se to moc neuchytilo. Ičet znamená vydávat vysoký zvuk ííí, lidi to dělají ze samého nadšení, když potkají celebritu, kterou uctívají"
Leif to chvíli vstřebával a pak se na mně podíval a nadzvedl jedno obočí. "Řekni mi, Attiku, už jsi někdy, no, ičel? Časuji to správně?"
"Jo, časuješ. A ano, už jsem si íkl."
"Pokračuj."
"Před pár lety jsem si zajel do San Diega na ComicCon, potkal jsem tam jednoho ze svých oblíbených autorů a mimoděk zaičel. Taky jsem si u toho trochu zakřepčil, a když jsme si podali ruce, asi jsem si trochu ucvrnknul. Většina lidí nevnímá spisovatele jako celebrity, ale já si dobrého a dobře odvyprávěného příběhu cením. Krom toho si myslím, že tenhle člověk možná vládne nadpřirozenými silami. Lidí kvůli němu ztrácejí i vládu nad močových měchýřem."
"Chápu. A kdo to je?"
"Neil kurva Gaiman."
Kdo zmiňuje a má rád Gaimana, toho mám ráda i já.
Ale joo dobrý.. autorka si úspěšně hraje s čtenářovými úsudky, protože ten konec je fakt, ale fakt nečekaný a vlastně i dost nepravděpodobný v tom smyslu, že by musel mít dotyčný nějaký měnič hlasu, aby ho Věra po telefonu nepoznala. Ale tak jsou i filmy, kde je žena převlečená za muže, je to očividné, že je to žena a stejně to "nikdo nepozná" :D
Nemůžu říct, že by mě to nebavilo. Zajímavé téma, od začátku to odesejpá, člověka to přiková a čte pořád dál. Ale pak se to začne trochu omílat, konec kapku překombinovaný. Každopádně do poslední chvíle si nejste jistí kdo je ten padouch.
Bože, to byla ale ptákovina. Nechápu to vysoké hodnocení. To jste nikdo nečetli dobrý thriller?
Já vím, že je to strašně těžké téma, srdcervoucí. Ale nějak mě to "nebavilo" v tom smyslu, že jsem pak už jen přeskakovala řádky, abych to dočetla do konce. Ta kamarádka Zoey (či jak se jmenovala) mě strašně štvala.
Přijde mi, že se nejčastěji servírují příběhy z druhé světové války ve všech podobách a přitom je tolik jiných příběhů napříč celé zeměkouli.. přečetla jsem něco z prostření Ruska, Korei i islámských zemí a teď se mi poprvé dostala do rukou kniha z prostředí Afriky. Je vlastně jedno kdo koho pronásleduje nebo o jaký konflikt jde, ve finále je to pořád těžko pochopitelná masová manipulace. Lidi jsou dementi a tak je to všude a pořád.
Zkoušela jsem Nástroje smrti, ale ty jsem ani nedočetla. Po nějaké době, mě zaujal tento titul a ani jsem vlastně nějak nezaregistrovala, že jde o stejného autora. Až posléze mi to došlo. Je tam cítit stejný rukopis a to je pro mně velký špatný. Prostě mě to nějak nebaví. Neříkám, že je to špatné, ale nic pro mně. S touto autorkou už to zkoušet nebudu.
Seriál jsem neviděla. Pořídila jsem si komiks kvůli Gerardovi, protože ho regulérně miluju. A je to super. Asi by to bylo super i kdyby to nebylo super. Protože on je něco. Ale je to super, fakt.
Celistvé, napínavé vyprávění neuvěřitelně uvěřitelného příběhu. Kniha nemá kapitoly a to člověka nutí číst stále dál, ale nejen to. Samotný příběh je tak poutavý, že prostě musíte číst dál. Nenašla jsem žádná hluchá místa, skvěle vykreslené postavy, nečekané zvraty, drsné scény. Kniha se mi moc líbila a jsem ráda, že ji mohu mít v knihovně.
Moc krásná encyklopedie. S dcerou si ji moc rády prohlížíme a dcera se se zaujetím učí nová zvířátka.
Noo jako seriál to vůbec nemusí být špatné (neviděla jsem), ale jako kniha takové nijaké, docela utahané. Točí se to vlastně kolem té jedné události, ten zbytek je vcelku nezajímavý a spíš člověk nějak čeká jestli se z toho něco vyvine, ale kde nic tu nic. Dám šanci druhému dílu, ale mám obavy, že to bude to samé v bledě modrém.
Kuurde já být Sofií, tak je tam svedu všecky :D Rozhádané mafiánské rodiny, nečekané zápletky a do žhava rozpálený Luca ;) Třetí díl je samozřejmostí.
Dočetla jsem to do konce, ale nijak extra vtáhnutá do děje. Bylo mi líto Toma. Asi typ co přitahuje bláznivé ženské.
Četba předchozích dílů se vyplatila a teď honem sbírat ovoce. Už od konce třetího dílu mi bylo jasné, že příběh nabírá na obrátkách. Čtvrtý díl je od začátku do konce kulervoucí. Všechny souvislosti hezky vyplouvají na povrch a k tomu se nabalují zase nové okolnosti, kterým prostě chcete přijít na kloub. Miluju Manon! Doufám, že pozná co je láska a pořádně si to s Dorianem rozdá :D