Niu komentáře u knih

No bezva :-) Není to tak dávno, co jsem dočetla Holubici a hada (jiný žánr), kde se to čarodějnicemi má jen hemžit. Ale TOHLE bylo mnohem víc o čarodějnických rituálech. Většinou nečtu anotace a pak jsem překvapená. Tady pozitivně. Byť se to nenese v duchu klasických krimi s detektivem v hlavní roli. O to víc mně zaujalo celé pojetí. Je tam něco ze světa právníků, vyšetřování, života studentů, osobního života a hlavně tématu příběhu. Islandské detektivky jsou vždycky něčím jiné. Jsem zvyklá na Indridasona, ale tato paní autorka mi ukázala něco neotřelého. Musím napsat, že dialogy mezi Tórou a Mathiassem jsem si oblíbila. Ze začátku jsem si říkala, že to bude asi suchar, ale pak vytáhl drápky a já se bavila, jak si ze sebe utahujou. Bela byla na palici. V určitých chvílích jsem se trochu ztrácela v tom, kdo co udělal, co se psalo v jaké knize a co kdo komu řekl o historii, ale ve výsledku mi to nevadilo, příběh me zavedl na konec. Když nad tím tak přemýšlím, vlastně existují detektivky, kdy ani nestojím o odhalení vraha, ale baví mě ta fáze vyšetřování a spojování puzzlíků dohromady. Co se stalo v minulosti zavražděné osoby a jejích vztahů v rodině jsem si tipla správně. Jo a vybráno kvůli Čtenářské výzvě 2022 - autor starší než já o 22 let. V diskusi bylo doporučeno jako ročník autorů 1963 knihy "odstíny šedi", tak to jsem si řekla, že raději tuto než Graye :-O

16 05.03.2022

(SPOILER) Na romanťárnu až moc smrti. Kniha se mi líbila hodně. Byla psaná velmi čtivě. Řeší se v ní opravdu bolestná témata a já jsem si i pobrečela. Měla jsem trochu strach, jak dopadne Lake a Will, protože se toto téma bere dost vážně. Fakt to bylo napsáno milým způsobem, s humorem a radostí, s jemným podáním nevyhnutelného.

16 14.01.2022

Vytvořit tuto knihu jako rozhovor muselo být opravdu náročné. Klobou dolů jak Josefu Klímovi, tak Robertu Šlachtovi. Některé kauzy mě zaujaly méně než jiné. I tak to byl reálně vykreslený obrázek o naší vlivné společnosti. Co my, prostí lidé, můžeme vědět, jaké věci se odehrávají? Jak můžeme soudit, když do toho nevidíme? Je to hnus, opravdu. Neupírám notnou razanci pana Šlachty, ale ono to asi jinak nejde, pokud pracujete tak dlouhou dobu v tomto prostředí. Je mi líto konce kariéry pana Šlachty, ale v tomto případě, to asi jinak nešlo. V samém závěru knihy u rozhovoru dalších osob je vidět, kdo se jak zachoval, což jsem čekala.

16 06.08.2021

(SPOILER) Můj hodně oblíbený díl. Sérii jsem četla už nepočítaně a skvělá je i v angličtině. Tady už Harry není tak nesnesitelný jako ve Fénixově řádu. Pokaždé brečím v závěru knihy a říkám si, co si počnu bez B. Ale naštěstí v posledním díle je o něm dost a dost.

16 24.02.2021

Odolávala jsem roky, neb filmy mne moc nenadchly. Ale tohle ... 8o Paráda 8) Velmi čtivé, poutavé, historie podaná hodně zajímavě, až jsem se přenesla do Itálie. Příběh zajímavý a těch zvratů ... Robert je tak trochu superhdina. Doporučuju.

16 22.06.2020

Ve všech těch nových detektivkách/thrillerech, kterých je teď knižní trh přehršel, tak tahle z konce devadesátek mě naprosto překvapila. Páááááni, jízda od začátku až do konce. Když jsem pochopila, co bude pointou příběhu, strašně mě zarazilo, jak mě to vtáhlo, bavilo a orientovala jsem se. Reacher je drsňák a líbil se mi jeho minimalismus v jednání a mluvě :o) Z toho by byl skvělý akční film. Žádné dlouhé cavyky, prostě jednal neskutečně rychle. Líbilo. Asi to souvisí i s faktem, že jsem vyrostla na akčních hrdinech ze sedmdesátek, osmdesátek a devadesátek :o)

16 23.05.2020

Tuhle knížku jsem četla před lety v původním vydání (fakt ošklivém). Před nedávnem jsem si řekla, že bych si mohla osvěžit myšlenky z ní a koupila jsem si tohle krásné ilustrované vydání. Ach jo. Na to, jak si vyhráli s ilustracemi, které jsou opravdu moc pěkné, ale těch chyb, překlepů, tohle fakt nedávám!!!!!! Myslím, že jsem nyní došla tak do třetiny a ... nejde to dál, drhne to. Sem tam mám období, kdy se vrhnu na seberozvojovou literaturu. A pak se cítím být doslova utlučena zleva zprava všemi těmi poučkami. A pamatuju si jedno - tady se tak urputně CHCE, až mi to nedává smysl (chci se změnit, při každém pohledu do zrcadla si řekněte - chci se změnit). Je vtipné, že jsem četla zároveň i jinou knihu, kde se naopak od toho chtění, přílišného chtění, varuje, jak to není dobrá cesta. Fakt je až zarážející, co jim někdy zbaštíme, přitom stačí jen normální pocit, intuice. Asi dávám zas načas vale těmto knihám. Mám doma od autorky ještě mini knížku afirmací (Mocné myšlenky) na celý rok a sem tam, když jdu kolem knihovničky, tak si říkám, co dneska potřebuju slyšet a na jaké stránce knížku otevřu a co mě čeká ten den nebo jak vnímat ten den. A musím říct, že to je mnohem zdařilejší. A mnoho afirmací v té mini knížečce je i v této bez toho balastu a tak.

15 25.08.2023

Tak tohle bylo moc i na Kinga :o( Jinými slovy - co to do prčic bylo?!!!!!!! Byla jsem rozhodnutá, že dám ODPAD. Ale ... ohlídla jsem se po těch 636 stranách (většinou sice utrpení) a našla si tam opravdu pár momentů, které se mi líbily (za to jedna hvězda). Kinga mám už načteného a jeho tvorbu dobře znám, ale u tohoto jsem se těšila, až to dočtu a nechám Jacka napospas osudu. Posledních několik set stran (ano, čtete dobře), jsem trpěla jak zvíře. To bylo tak zlé. Jako první jsem ze série četla Černý dům a ten pěti hvězdičkám dostál, proto teď velké zklamání. Pokud chcete pochopit, musíte přečíst - asi se to nedá zprostředkovat. Co mi dost vadilo byly nelogické vsuvky týkající se koulí, ptáků, šourků, bradavek, erekce a jo, ani ta vagína na konci nechyběla. Jako by to King (nebo Straub) prznili. Přemýšlela jsem nad tím, že když to autoři dali dohromady, jestli si to aspoň po sobě přečetli (jako všechno, komplet). Aleluja!

15 10.07.2023

(SPOILER) Tak jo, budu přímočará. Přemýšlím a přemýšlím a ... Asha je větší kráva ze dvou sester. Teda jako, to bylo zlé. Moje chyba je to, že jsem čekala, že to bude něco z univerzitního prostředí. V první knize byla Asha popsána celkem jako sexy knihovnice, tak jsem si říkala, jo, to se bude odehrávat na akademické půdě s někým, kdo si rád hraje se slovy stejně jako Asha. A teda po tom počátečním vystřízlivění mi nadšení vydrželo zhruba do asi kapitoly šest nebo tak, kdy si dali schůzku v baru (první osobní setkání). Od té doby jsem Ashu nesnášela. Pardon, ale tyhle knihy, kde ženská se chová takhle, nemůžu vystát (další podobná se samými urážkami byla od Zapaty S láskou, Lukov - a tu jsem nedočetla). U Pana Romantika mi nadšení vydrželo o poznání déle, tak dobré dvě třetiny, než se Eden začala chovat podobně. A ty jejich společné vzpomínky - haló, mluvíme tady o době tři roky - to opravdu považuju za málo pravděpodobné, že by si tak barvitě pamatovali jeden na druhého a určitě na sbírku komiksů a lega. Pane Bože! A ke všemu je nejlepší, jak si na rozhovor o jejich minulosti vybrali okamžik na důležité akci, kde Profesor Sympaťák měl hrát významnou roli. Deset kapitol je málo pro jeden den, v rámci tří vět uteče jeden měsíc (!!!!!). Tak nějak mě to, co psal a co všichni v příběhu pokládali za dechberoucí, nechávalo klidnou (vždyť se to sakra ani nerýmovalo). Jako Jake by byl celkem v pohodě (u postelových scén - ženské autorky tak strašně rády dělají z chlapů najednou komunikativní tvory), ale Asha NE! Za mne byla fajn Joanna, babička a Moby (ten je fakt vtipný a jejich dialogy jsou skvělé). Ježíš a ten závěr ... No, kýč, no.

15 04.07.2023

Tohle bylo fakt skvělé. Velmi netradiční. Co kapitola, to další překvápko. Myslíte si, že už bylo dost? Ani náhodou! Uf. Chvilkama mrazivé, nepříjemné, děsivé a vzápětí láskyplné, přátelství-plné. Úvahy o tom, co máme udělat, co jsme neudělali, co jsme udělali špatně, ... Nečekejte typickou detektivku, neb policie má opravdu omezený prostor a spíš příběh zakončuje jako sladká tečka po hlavním chodu. Od Náledí jsem čekala cokoliv, jen ne to, co kniha nabídla. Krátké kapitoly, střídání postav a vyprávění z jejich pohledu, návraty v čase. Za mne super psycho-thriller. Měla jsem pár favoritů, leč ti v knize nefigurovali. Hlavní postava mi byla blízká už jen sdílením stejného jména, to se mi často nestává v knížkách :o) Levné knihy umí překvapit.

15 07.04.2023

(SPOILER) Když jsem začala knihu číst, říkala jsem si - ty jo, to je celkem fajn. Trochu jsem si musela povzpomínat na první knihu série a tak trochu jsem zapomněla, co se tam stalo. A zmínka o Ryanovi byla až snad ve třetině knihy. Jedna věc, která se určitě nedá přehlednout, jsou ty nesnesitelně depresivně dloooooooooooooooooooooooouhé kapitoly. 26 kapitol na 520 stran, to snad nesvede ani King. Když se na začátku příběhu Cassie blížila k místu činu a nabízelo se jí odkrytí té záhady, proč na ni Sam, Frank a policajti z daného městečka tak civí, tak jsem si říkala, páni, vždyť je jasné, co spisovatelka rozepisuje na dlouhé lokte. Nějak jsem tak pokračovala ve čtení. Musím říct, že Cassie mě pěkně štvala, protože primárně zapomněla na důvěru mezi šéfem a celou operací a o věcech lhala. A ono to vůbec nesloužilo k dobré věci. A u kapitoly asi 23 nebo tak nějak, na mne došla krize největšího kalibru. Byla to snad ta nejdelší kapitola a v ní se probíralo tak zvláštně, co se stalo. Opravdu jsem byla vzteky bez sebe a říkala jsem si, tak to už sakra vyklopte! Pro jeden žánr knih se používá termín slow burn romance (ty moc ani nevyhledávám), Tana French je přebornice na slow burn krimi. A tady nadbytek stránek značně ubližuje. Co se týká podoby Cassie a Lexie, asi mě to ani moc nepřekvapuje, ale po napadení a jistém zásahu Frankovy sestry, to lze brát v potaz. Něco jiného je chování, chutě, osobní projevy jiného kalibru. Nejde mi do hlavy spíš to, jak nešťastná náhoda a manipulativní jedinec se dá popsat na několik set stran tak pomalu běžící detektivky/thrilleru. Byť mě čtení bavilo a četlo se to celkem dobře, tak asi dám dloooooouhou pauzu.

15 18.02.2023

Tohle nebyla žádná miloučká knížka o amazonkách na norském ostrově. Tohle bylo syrové a surové, od počasí a jiných přírodních úkaz po chování mužů a žen v tehdejší době. Takové novodobější Kladivo na čarodějnice. Ani jsem nevěděla, že to v historii probíhalo v Dánsku-Norsku.
Ze začátku jsem měla problém se začíst a dostat pod kůži všechny obyvatelky ostrova, jejich mentalitu a chování vůči sobě. Ursula byla taková, jak se od ženy tehdejší doby očekávalo, že bude, i když v některých momentech překvapila. Muži v knize - no comment.
Jsem ráda, že jsem to s delší pauzou přečetla. Byl to zase jiný žánr, než obvykle čtu. Líbí se mi obálka, krátké kapitoly a ano, bylo to čtivé.

15 22.12.2022

Tohle je jízda :o) Čtu celou sérii podruhé a táhne mě to stejně jako před čtyřimi lety. Napětí, úklady, intriky, akce, odvaha, trpělivost, uf ... Celé se to povedlo. Doporučuju, jak nejvíc můžu. Škoda, že tak skvělá série není známá víc. Pro mne je to jedna z fantasy sérií, která přetrvá. Povždy.

15 16.12.2022

(SPOILER) Ty brďo, nevím, kde začít. Začátek byl excelentní. Zima, sněhová bouře, mráz, do toho cesta prostě někam a cíl úplně někde jinde, temné sídlo s jedním jediným obyvatelem, omezené zásoby jídla, nefunkční telefon, elektřina... Vtáhlo mne to hned. Mám ráda autorčiny popisy prostředí. Byla mi zima a v domě jsem se třásla strachem ze tmy. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ale tak trochu jsem si myslela, že půjde o něco jiného než v sérii Strašidelné domy. Moje překvapení, když se Clare musela popasovat s podivnými věcmi, co se v domě děly. Ahá, takže duchařinka, super. A pak přišlo ale. Zhruba v době zničení zahrady, útěk Clare pro vysílačku a obnovu paměti, co že se to vlastně stalo. Čekala jsem duchy, čekala jsem matku-ducha, čekala jsem nějakého zavražděného zaměstnance v domě (ducha), čekala jsem ... co já vím, třeba další dítě vězněné někde v kobce. Ale co jsem teda nečekala, byli zombíci. Jako, fíha. Připomělo mi to trochu film Úsvit mrtvých (myslím), knihu Červený vrch, snad i Resident Evil. Prostě něco podobného. No, úplně nevím, jestli to naplnilo moje očekávání, ale to už je spíš moje chyba :o) I když vlastně na konci knihy se něco přece jen naplnilo. Solidně jsem se i bála a číst tuhle knihu otočená ke dveřím zády, to nebyl dobrý nápad :o) Romantická linka mi nepřišla až tak rušivá, přihlédnu-li k Dorranově výchově. A jo, ve výsledku jsem spoko :o)

15 20.08.2022

Tohle bylo fakt vtipné. Smála jsem se skoro celou knihu. Ona i ta obálka vyvolává jistou nadsázku a že půjde o dosti odlišnou detektivku. Ty schopnosti Charley jsou úžasné; co jí závidím, je prořízlá pusa, pichlavý jazyk a pohotová mysl s jakou všechny uzemní :o) Líbí se mi, že i když je to o smrti, tak jinak, z druhé strany, zábavněji, lehčeji ... neumím najít pravé vyjádření. Chtělo to být čteno samo :o) Asi vyšší moc. A záhadná romanticko-erotická linka byla vtipná. Určitě si přečtu další pokračování.

15 13.08.2022

Nemůžu si pomoct, ale mně se tohle líbí. V minulé knize jsme si odpočinuli od Charlieho těžkého životního údělu a věnovali se naplno Louisovi a Angelovi, v této knize to bylo naopak. Ale když už se tady na kratičko objevili, ten jejich humor mě vždycky rozesměje. Ani bych nečekala, že Connolly rozvede Charlieho minulost tak hezky a ještě ji propojí se vším, co se odehrálo v předchozích dílech. Ano, pro někoho to může být až moc. Já sama jsem po přečtení úvodního dílu předpokládala, že se to bude ubírat jako série jiným směrem. Ale víte co? Ono je to tak asi lepší, protože to má originálnější punc, než novodobé detektivky. Pěkná duchařina, zajímavé vztahy, detektivka jen okrajově.

15 04.07.2022

Moc zajímavý námět. Trochu mysteriózna, trochu děsivé atmosféry několika ústavů pro postižené. Nebylo to lehké čtení, dostaneme se do života a myslí lidí s určitým handicapem a postižením. Líbí se mi, jak autorka prokládá realitu a svět duchů. A co oceňuju, je i řešení starého případu.

15 10.05.2022

(SPOILER) Může obsahovat spoiler na Zmizelou! (Raději to uvádím). Přečteno na dva zátahy, mezi nimiž byl časový odstup týden na rozdýchání situace. Čekala jsem dost něco jiného. A sice to, že příběh se bude týkat převážně literární tvorby, onoho díla a knih ze série, ke kterým se původní autorka nedostala. Byla jsem zvědavá, jak bude Lowen pronikat do postav, pročítat informace. V téhle části mě kniha dost zklamala, protože tato část příběhu byla jen tak mimochodem zmíněna.
Povedený byl začátek knihy, vlastně bych řekla, že tak do doby, než Lowen objevila autobiografii. Tam se příběh začal lámat do stylu Zmizelá a já tyhle manipulativní psychothrillery strašně nerada čtu. Chvilku to vypadalo i na mysteriózno, to bylo zapříčiněno spíš těmi zjeveními nebo myšlenkami, zda to byla skutečnost nebo xanax a stres. A autobiografických částech mi bylo v daných chvílích opravdu na zvracení, což byl okamžik, kdy jsem knihu na čas odložila. Linku se sexem jsem nečekala až tak hard core, kor když v jiné autorčině knize si hlavní postavu mají problém si dát pusu. Sem tam mohli v překladu použít vhodnější termíny dle situace a chápala jsem myšlenky Lowen, že už se jí nechce pokračovat ve čtení autobiografie, když je to samý pták. Ono použít to párkrát, ok, ale všeho s mírou. A to rozuzlení jsem čekala. Ten závěr si musí každý sám vyhodnotit, jak mu to dá smysl. Ale vlastně definitivní odpověď na "Byla to pravda, nebo lež?" se nedozvíme. Jen někdy obdivuju (v negativním kontextu), jak vznikají české názvy knih.

15 12.02.2022

(SPOILER) Jsem trošku na rozpacích. Zlákaly mě recenze na internetu a pak sleva v knihkupectví. Téma a že se děj odehrává na horách netřeba dodávat. Nemyslím si, že kniha je špatná, spíš jí něco chybělo.
Začnu plusy: téma bylo bezvadné, načasování také (bezčasí mezi Vánoci a Novým rokem), kapitoly rozděleny dle pohledů jednotlivých postav, krátké kapitoly, návraty do minulosti.
Naproti tomu velkým mínusem bylo to, že autorka nevyužila plného potenciálu zimy, toho, že se děj odehrává na horách a hlavní příčiny, a sice toho, že nikdo nemohl odjet ani přijet - tzn. taaaaaková bouře a taaaaaaková vánice. Ale kde byla? O počasí ani vidu ani slechu? Po přečtení V pasti bych čekala, že tohle bude fakt něco. A jak vlastně dlouho trvala? Ještě na Nový rok se všichni krzali venku, další den nález a ten samý den mohli přiletět je zachránit? Název knížky moc neodpovídá, asi záleží, z jakého pohledu se na to díváte (kdo byl štvanou zvěří v přeneseném kontextu), ale obálka je hodně matoucí (i když je pěkná a jednoduchá). A co ostatní postavy, kromě těch se jmény kapitol? Zdálo se, že jen ženy byly povýšeny do stavu, kdy mohou mít myšlenky. Ale kde potom byla Samira? Škoda, že tam nebyl i pohled chlapů. Ale vzhledem k délce knihy a rozvleklosti by se to asi nedalo ani na tisíc stran. Je to fakt škoda.
Opsala bych to spíš jako psychothriller nebo psychologické drama. Je fajn, že se až na konci dozvíte, co se stalo a vlastně komu. Ale celkem se to dalo předpokládat.
V knize bylo ale i přes tato zaškobrtnutí něco zajímavého. To zamyšlení, že přátelství se mění, že lidi ze života odcházejí, protože už to není jako dříve, že najednou zjistíte, že s nimi nemáte nic společného. A že si vlastně ani nechcete pamatovat ty situace a okamžiky, kdy se cítíte byt neustále loajální a jakoby v kleštích nebo pasti. Že se stáváte pokaždé tím člověkem, kým už dávno nejste a už nechcete být, že ostatní vás pořád staví do té stejné role, jen aby cítili, že mají navrch.
Za mne jsem hodně ráda četla Heather a Dougha. Jen u kapitol z jeho strany malá výtka. Proč ostatní popisovaly (všechny byly ženy) situaci v ich formě, jen chudák Dough to měl ve třetí osobě? To jsou jen drobné nuance, které při čtení ovlivní hodně.

15 06.02.2022

Zase super. Nemohla jsem přestat číst. Autorka má specifický styl psaní ne nepodobný tomu Kingovu, ale to nevadí. Líbí se mi přítomnost a ty návraty v minulosti. Nejeví se vše tak, jak se na začátku zdálo. Zápletka s blondýnou mi připadala mimo mísu a příběh byl zajímavý a napínavý i bez toho, ovšem zasloužil by si mnooohem lepší závěr a rozuzlení.

15 03.01.2022