Niu komentáře u knih

Skvělá detektivka. Moje první kniha od autorky a určitě nebyla poslední. Bylo to pro mne úžasné i v tom, do jakého prostředí zasadila celý příběh, perfektní popis, jako bych sama byla šlehána ostrým větrem, do morku kostí se mi zařezával chlad moře a boty měla plné písku. Dokonce jsem se i ráda podívala na obrázky tohoto ostrova. Příběh sám o sobě byl velmi propracovaný, trošku jako Poirot nebo ve stylu Vražd v Midsomeru - všichni se znají, každý chce zjistit o druhých víc, vyřešit vraždu. Pěkně zašmodrchané. Rozuzlení je vcelku poklidné, opravdu žádné brutální podrobnosti. Těším se na další knihu.

29 28.09.2020

Jak jsem se zdráhala dívat na film jen, co vyšel, a náctileté roky odmítala koukat na jakýkoli film o Harrym Potterovi, ve svých 23 letech jsem dostala celou sadu :o) Od té doby jsou jak knihy tak filmy mé nejoblíbenější, a to hlavně na podzim. Už uběhla řada let a já se do Bradavic stále ráda vracím. Myslím, že celou sérii jsem četla už tak 8x v češtině a 1x v angličtině. Pro mne je to jak malina. Čtení v roce 2023 je pro mne trošku jiné. Všímám si více chyb v překladu vět. Na druhou stranu - on ten Ron je fakt vtipný. Já úplně nejsem tábor jen Harry Potter, protože si myslím, že má víc štěstí než rozumu, ale líbí se mi celý ten svět se vším všudy.

(SPOILER) Opravdu spoiler a fakt nečtěte, pokud nechcete znát závěr: Ten začátek se mi líbil a věstil něco velmi strašidelného. Ale pak ... Byla jsem dost zklamaná do doby, než se začalo všechno rozplétat. Najednou hup a jsme jinde. Pak znova hup a další scéna. Byla jsem celkem zmatená. Ta část výslechů dětí z domova mě nebavila. To propojování a rozplétání celkem jo, i když tady tu přitaženost za vlasy už tak pozitivně neberu, jako v předchozí knize. Možná jsem Panenku četla až moc rychle po Popravě. Ten závěr byl hrrr na krávu a už je tele a ten úplný závěr ... No, autorka mohla být trochu střízlivější. Je nějak divné, že by Binniho vražda unikla tak jednoduše. Je to snad první kniha, ve které přímo nevystupuje vrah, není přímo vyslýchán atd. Můj tip se potvrdil. No nevím, bylo toho krapet moc. Ale čtivé to je.

28 20.08.2023

Co si přeji od těchto knížek s nádhernými obálkami, je přenést se na místa, o kterých jsou. Zažít a prožít tamní atmosféru, kulturu, ochutnat dobré jídlo, pochopit a seznámit se se zdejšími lidmi - hotýlek ve stylu hygge, zima, až to praští, plno sněhu, polární záře, speciality rozhodně jiné než ovar ze skopové hlavy (v detektivkách Indridasona), nádherná přátelství, která tam vznikla a samozřejmě konec, jaký se očekává. Ze začátku jsem měla trochu obavu, s jakými starostmi Lucy odjíždí, umocněno ještě setkáním s Clivem a Bobem, ale naštěstí (pro mne) se příběh neutápěl v komplikovaných zápletkách a já jsem za to vděčná. Chtěla jsem jen odpočinkovou oddechovku ke sněhu a mrázu za oknem a k hrnku teplého čaje.

28 18.12.2022

Velice zajímavý pohled do mysli influ-youtube-insta matky. Dobré dokreslení pohledů dalších postav, kteří se v tomto světě neorientují, na druhé straně pohledy dětí, které jsou do tohoto kolotoče mnohdy vtaženy, nevědíc jak. Od recenzí jsem čekala trošku něco jiného, možná fakt více detektivní linku. Ve výsledku jsem byla překvapená pozitivně. Kniha rozhodně nutí zamyslet se, jestli je tenhle svět ještě v pořádku. Co mě trošku zaskočilo v závěru knihy je ten několikaletý posun všech protagonistů. Na jednu stranu super, protože mě zajímalo, kam se postavy posunuly, ale na tu druhou měl příběh takovou pachuť nevyváženosti. Jinak super a doporučuji. Oblíbila jsem si moc Claru.

27 09.12.2023

Zase jedna z knih, kterou jsem odkládala, protože bojim bojim, co to bude :-) Zasazení příběhu pro mne bylo dokonalé. I když jsem v Japonsku nikdy nebyla, líbí se mi kultura, příroda, ten vyzařující klid, jídlo, způsoby. A tahle kniha mě hodila do takové pohody, že jsem to už dlouho nezažila. Dosud nejlíp jsem hodnotila Pláž v Chorvatsku, ale to se změní ve prospěch této knihy. Už jen z té ilustrace na české obálce sálá Všechno. V romanťárnách nemusím úplně nějaké drámo, raději mám příběhy, kde to nenásilně plyne. Jen trošilinku mě vytáčela maminka Fiony a Jumi. Ale myslím, že to hlavním protagonistům rychle došlo :-) Například na Pláži v Chorvatsku mi dost osob přišlo šíleně protivných. A teď z jiného soudku. Dost se tam opakuje výraz - zvedla bradu, vystrčila bradu, a to je něco, co trochu sráží postavu (a to v jakékoli knize), taky termín být sama sebou jsem už četla tolikrát, že to shazuje tvorbu úplně jiné autorky :-) Taky se divím, že Fiona, přes zjevně nádhernou postavu, měla dost zvláštní myšlenky sama o sobě. Já se v realitě spíš setkávám s tím, že chlapi radši vysoké ženy (já jako prcek mám asi utrum :-) ). No a pak taky spíš osobní postřeh - v realitě to tak nefunguje. Kéž by muž opravdu za ženu bojoval. Což mě spíš přivádí k pláči po přečtení romanťáren. Tak nic, půjdu zatím na thriller. Ale doporučuji všemi dvaceti :-)

27 29.04.2023

Moje nejoblíbenější knížka z dětství, kterou mi tehdy doporučil brácha. Za to jsem mu nesmírně vděčná. Je to sice dětská četba, ale celkem mrazivá, temná, strašidelná a také trochu krutá. Ala jako v pohádce - i zde dobro vítězí nad zlem. Četla jsem několikrát, ale až teď po x letech se mi zdál závěr dost rychlý (mozek si pamatoval jinak). S touto knihou mám spojenu modrou obálku. Film znám taky a je podařený. Přátelské vztahy jsou moc pěkně procítěné. A opravdu by mne zajímalo Kantorčino jméno :o)

27 22.03.2023

No sákryš, to bylo něco pro moje nervy :o) Nevím, co mě štvalo víc - jestli to neustálé dobíhání na parníky a vlaky nebo ten Foggův klid. Osobně se řadím k lidem, kteří jsou všude tak o půl hodiny dřív :o) Strašně mě to stresovalo a dopad to mělo ten, že jsem to chtěla co nejrychleji dočíst (a asi tím tak trochu pomoc Foggovi získat náskok :oD). Z dětství si nesu kreslené zpracování Willyho a Rommi, proto mi trochu neseděla jména. Hm, a vůbec jsem se nějak neuměla zbavit dojmu, že hlavními postavami jsou lev, kočka a křeček :o) Ale dílko povedené, jako všechny Verneovky. Byl to fakt vizionář a s ničím se moc nepáral :o)

27 05.07.2021

Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami. Klasika. A i když znám film, tak jsem byla překvapena, že součástí sbírky jsou i další příběhy, které jsem neznala. U příběhu Poklad mě mrazilo po celém těle a cítila jsem vše, co hlavní postava. Brrrr. Neskutečné, jak autor byl schopen zveršovat tak hluboká a smutná témata. U některých básní jsem měla problém pochopit, o co šlo, ale celkem mi pomohl dovětek na konci sbírky. Opravdu se mi to líbilo.

27 05.12.2020

Bezvadná kniha o ztracencích v lese. Takové příběhy mám ráda. Už jich je vydaných jako hub po dešti, ale na každém se dá zas a znovu najít nějaké to překvapení. Kdybych nešla spát, přečetla bych ji na jeden zátah. Líbí se mi takový pomalý rozjezd, poznávání postav a nad čím hloubají, a závěrečný spád - i když tady ten závěr byl opravdu až moc rychlý, prakticky v poslední kapitole. Za ten bych hvězdičku ubrala. Jinak v partě snad všichni na zabití.

26 14.09.2024

No tak ty brďo. Už vím, kde vzala Mona Kasten inspiraci. A já že mi to nějak připomíná Snít znovu. Napíšu to takhle, nevím, jestli za to může roční období nebo co :oD, ale normálně čtu hodně drsné krimi, thrillery a horory. Tohle bylo fajn. Oddechovka, ale těžká témata se tam našla také. Obdivuju, jak se s tím popasovali hlavní hrdinové. Líbilo se mi, jak si všechno na rovinu řekli. Až teda na to drama těsně před závěrem. Naštěstí to nebylo natahované a rychle se to objasnilo. Určitě budu v Campusu pokračovat a snad to bude v podobném duchu. No a hokej, co k tomu dodat :o)

26 13.04.2024

(SPOILER) Když jsem četla tuhle knihu, říkala jsem si, že to na hvězdičky nedopadne úplně dobře. Ale abych byla fér, ten konec mě totálně rozsekal. I přes ty chyby, co to v sobě mělo, i přes jakousi kýčovitost a nelogičnost v ději. Asi nejvíc se mi líbilo to pomyšlení, že po třiceti letech byla vyslovena pravda. A ten závěrečný epilog? Ty zprávy pro Margaux a celou záležitost s ní. A pak Emee, ta se mi líbila. Hubert vlastně taky. Ostatní postavy nic moc. Listoň a Valpružina noc se mi líbily, dodalo to do příběhu tajemno.
Ale celou knihu mi vrtalo hlavou, jak se Thea mohla dostat k policejnímu spisu, tohle mi opravdu rozum nebral a snad by to nemělo být ani možné. Pro mne byl tohle hlavní fakt, který mi ubíral na celém příběhu. Na základě toho byla hlavní hrdinka dost šťoura, tak jen byla otázka času, co se jí stane.
Četlo se to fakt dobře.

26 19.03.2023

Celkem povedená duchařinka, dokonce bych řekla, že propracovanější než duchařinky od Darcy Coates. Docela mě i mrazilo.

26 09.02.2023

(SPOILER) Dobré čtení s širším nájezdem a zajímavou cílovou rovinkou. Josie sympatičtější než v prvním díle, Luke nesympatičtější než v prvním díle, Noah a Gretchen sympaťáci. Zajímavý námět a škoda, že jedna spermie (Kim) uplavala.

26 21.01.2023

Skvělý příběh. V knihách se mi líbí právě tento typ vyprávění o dobách minulých, přátelství až na věky, a pak i ten dopad na současné dění. Trochu jsem se vrátila sama do devadesátek, což byl pro mne čas dětství. Anna s Agnes se mi trochu pletly, než jsem si zvykla, kdo je kdo. Anna jako vyšetřovatelka na mne působila chvilkama dost nijace, ale byl to záměr autora, aby si nechala nakašlat na hlavu a pak velmi mile překvapila rázností, co se v ní skrývá. Stejně jako v prvním případu i zde byla arogantní autorita, která zametala pod koberec (bylo jich mnohem víc). Oblíbila jsem si Jense, ale mrzí mne, že nedostal větší prostor. Agnes mi k srdci nepřirostla. Psáno to bylo čtivě, že jsem opravdu chtěla vědět celé to rozmotání. No, ve výsledku to bylo víc zamotané, než by se mohlo zdát, ale ten úplný závěr by někoho napadnout mohl. Jen by mne zajímalo, jak to bylo dál, co zmínění obyvatelé Nedanas. Za mne super čtení, které jsem si nechávala na první podzimní dny. Doporučuju.

26 25.09.2022

Aaaa, já myslela, že to je detektivka. A ono ne :o) Nevadí, část byla i detektivní. Série je zajímavě pojatá dle ročních období, což se mi líbí. Já si tuto nechala na konec srpna září, což ve mně evokuje takový konec léta. Líbilo se mi prolínání přítomnosti a minulosti. Trochu jsem nemohla přijít na chuť Veronice a vlastně celé té rodince. Ale příběh mě zaujal. Do většiny věcí jsem se trefila, takže mne spíš bavilo to rozkrývání a mrazilo mne při tom. Tu úplnou třešinku na dortu, ten poslední díl skládačky, jsem neodhadla. Ale aspoň na mne čekalo nějaké to překvápko :o) Jsem zvědavá, v jakém duchu se ponesou zbylá roční období.

26 01.09.2022

Byla jsem zvědavá, jak to všechno začalo. Je to psáno jako jedna z posledních knížek, ale umím si představit, jak i pro autorku muselo být náročné nepřekonat svá předchozí díla a děj zasadit trochu jednodušeji nebo nenáročněji, aby byl viděn posun. Mně se všichni v týmu líbí a to hned od této "nulté" knížky série. Jsem ráda, že i doktor Keats dostal prostor.

26 10.05.2022

Líbil se mi začátek s Timem. Proto jsem byla celkem zaskočená skokem do života Luka, což byla většina knihy. Já pak hledala návaznost a dokonce jsem zapomněla, jak se ten chlápek ze začátku knihy jmenoval. Část o Ústavu byla dost šílená, celkem nechutná, mistr King má opět schopnost vtáhnout vás do děje a okusit to, co jeho hrdinové. Mám ráda ty dětské partičky a síly, které King ve svých dílech využívá, jen v určitých momentech to pro mne nebylo dost pochopitelné - orientace v prostoru v Ústavu v závěrečném finále. Obyvatele DuPrey jsem si oblíbila. V autorově poznámce se mého srdce dotklo poděkování jeho příteli Russovi.

25 21.07.2024

(SPOILER) Tak jsem dočetla Turnus. Mám z toho přesné pocity, jaké jsem měla ze Sila - neskutečný zmatek na začátku, někdy i v průběhu, trošku se to táhlo, ale příběh je čtivý a zaháčkoval mne. V průběhu knihy, jak se měnily časy (i jména), jsem si musela dělat na papír poznámky, protože tohle byl hukot. Přiznávám, že jsem ne zcela pochopila linku Donalda - co dělal a o co se snažil asi od kapitoly 50 mi prostě nedávalo smysl (myslel nějak, konal jinak) - ale třeba se to v Prachu objasní. Taky se mi zdá, že autor vynechal nějaké "záhadné" konverzace mezi postavami - ale to je nám tak nějak k ničemu, že. Taky má představivost u některých pasáží nepracovala - jako třeba oživování, dronování a že by jako nikdo nic nezaregistroval?
Pořád jsem hledala to propojení se Silem a bylo to skvělé, jen jsem si musela počkat. A jelikož jsem Silo četla na začátku roku, tak už jsem si přesně nevybavovala, jak to bylo. Na co ale nezapomenu, byl Jimmy Parker a Stín. Ty kapitoly věnované jim mě zasáhly nejvíce. To a pak uvědomění si Donalda, jak to bylo s Helen.
Ano, bylo to trochu zmatečné v čase, ale kouzlo to má. Určitě si plánuju přečíst Prach.

Líbí se mi věnování na začátku: "Věnováno všem, kteří jsou opravdu úplně sami"

25 20.06.2024

Pokračování se mi líbilo, ale něco malinko mi tam vadilo. Možná Zoe, tentokrát. Tatum s dědečkem jsou skvělí a místo bylo i pro kočku a zlatou rybku :o) Pachatele jsem tipla vedle. Ale zdálo se mi to takové po povrchu a ten závěr - no najednou přicházeli všichni na správný směr. Líbilo se mi, jak se to dotýká sociálních sítí a mobilů, ale ono to pak totálně vyšumělo doztracena. Mám z toho trošku rozporuplné pocity.

25 18.11.2023