Noisette73 komentáře u knih
Nebylo to pro mě zase nic tak skvělého, špatně se to četlo a příběh mě nebavil.
První díl byl super, ale tento mě už vážně moc nebavil. Bylo to těžkopádné a nelíbilo se mi to.
Čte se to velmi rychle, velké a rozsáhlé písmo. Milé, velmi pohádkové, drobná detektivní zápletka. Romantika i velká naivita. Na jedno přečtení fajn. Vracet se určitě nebudu, protože znám lepší knížky i v tomto žánru, ale na to , že to je "klokanovka", tak dobré.
Zasekla jsem se, nebavilo mě to, nedočteno, můj čas na čtení je drahý.
Tohle se nedá číst naráz, já si to musela dávkovat, a rozhovor s tím proruským novinářem mi zvedl tlak tak, že jsem čekala, kdy uvidím andělíčky. Zrelaxovala jsem se jen tím, že jsem konečně zase jednou četla knížku ve Slovenčině a ješte jako bonus jsem si ji ze Slovenska přivezla od mé milované rodiny. Rusko mě zajímá už hodně dlouho a oni to ví. :) Ta zem se nedá pochopit, ale fascinovat mě nepřestane. Hvězdami hodnotit nebudu, neb jde o postřehy druhých.
(SPOILER) Nevím co k tomu napsat... dobré, ale autorka se často opakuje a motá v kruhu. Líbilo se mi, že jsem se mohla uklidnit, když jsem zijstila, že to, že ke svým dětem přistupuji autoritativně není špatné a nejsem sama. Taky mi to pomohlo si umět i užívat jídla, mám za sebou poruchu příjmu potravy a dodnes myslím, že ve mě něco zůstalo. Dodnes jsem háklivá na jakékoliv poznámky o vzhledu či váze kohokoliv, protože to může tomu člověku dost ublížit. Stačí jedno blbé slovo, toto vše cela naše duševní pohoda i to jak se vidíme a užíváme si jídla formuje naše stravování a to nesmíme svým dětem ničit. To je dle mého poselství této knihy, to je fajn. Co už je fajn méně, to, že autorka se celou knihu snaží udělat z dcer dokonalé malé francouzky a když se jí to skoro povede, vrátí se do Kanady... nechápu a taky nechápu jak tím dceram prospěla když s nimi pořád sune jako s figurkami na šachovnici...
Bylo to zmatečné a překombinované, četlo se to hrozně špatně. Třetí díl přečtu pouze že zvědavosti na konec. Jo a hned ta první scéna s tou opulentní snídaní nekoresponduje s jejich údajnou chudobou a těžkou dobou po válce. Navíc i ten recept údajně ze zbytků, kde je moře čokolády, máslo, ořechy, já nevím po válce tohle a zbytky? Vždyť tyto suroviny jsou i v dnešní době docela jako dobrota natož tehdy a hlavně zbytky dezertů? To mě baví, kdo by v té době kdy marka ztrácela hodnotu nechal zbytky dezertů, které Si lidé dopřáli hodně sporadicky? No to jen tak k zamyšlení, mě to třeba udivilo.
(SPOILER) Tak já čekala něco jiného a asi by se mi to i líbilo, kdyby to bylo čtivěji napsané a ne tolik utahané. Francii jsem tam vlastně necítila a oddychovka to taky nebyla. Vlastně hned na začátek dostane hrdinka opravdu velkou výstrahu, že je její partner ne úplně chlap pro život a ona mu to jde odpouštět a já nevím co... být to já a toto mi můj partner udělat vezmu si ty nejšpičatější boty a nakopnu ho do patřičných míst, pak bych si koupila fakt velkou čokoládu a lahvinku vína a šla domů brečet, ale to je vedlejší. Taky jsem si myslela a bylo by to fajn kdyby hrdinka skončila s Ruprtem. Znám zkrátka lepší knihy.
Jak já to milovala! Pořád jsem si na ně hrála, snila jsem o tom, že se že mě stane Nšo-či a čekala jsem na svého Old Satterhanda.
Chtěla jsem si přečíst něco z divokého západu, ale dobrodružného, ne harlekýnku, kde jen on se líbí jí, ona jemu vědět si to nedají, protože prostě musí být hrdí, spíše ale připomínají děti ze školky, když už si teda řeknou ono očekávané miluji tě, tak je sto listů sena a pak se z toho sena zvedneme a rychle zařazujeme svatbu,neboť to nezůstalo bez následků, ach jo, no měla jsem si to zijstit,ne toto nebylo pro mě.
A od autorky tak zvucneho jména jsem teda čekala daleko více, takže Noro těšilo mě, ale už nikdy více.
Uf, Ještěže už to mám za sebou, pro mě čtení které bylo naprosto o ničem, hrozně utahané a pro mě bez emocí, snad jen naštvaná na Hildu jsem byla dost často. Čekala jsem více kavárny, méně kňouraní. Oceňuji, že autorka psala z prostředí jí blízkého, tedy z místa odkud pochází a o uměleckých profesích, kterým se věnovali její rodiče. Musím také vyzdvihnout krásnou obálku a to jakou práci si autorka dala s vystavením celého děje a osudů mnoha postav, což určitě vyžadovalo mnoho znalostí, ale vím, že tato autorka to rozhodně umí více čtivě a lépe,
Jako matka dvou dcer jsem považovala za povinnost tuto knihu přečíst a byla velmi zajímavá, určitě přínosná, dojemná a rozhovory s dětmi nás pustili pod pokličku potíží a bylo někdy dosti šokující jak to dítě samo prožívá a vidí, jak málo stačí, aby se něco pokazilo mě vážně děsí.
Ideální knížka na léto. Krásná obálka, krásný popis Řecka a atmosféry léta. Muži krásní a úžasně milí, jídlo, pití, květiny, šum moře, písek pod nohama. Super i dojatá jsem byla.
Nedočetla jsem, myšlenky věnované bohu jsou zajímavé, a bylo to velice poklidné, filosofické, přesto jsem se trápila a nešlo to. Bohužel. Nehledě na to, že obálka ve mě evokuje Itálii a ne Německo.
Přesto, že tyto knihy mám obyčejně ráda tak tady tato mi neubíhala a dlouho jsem se s ní trápila, možná proto, že nemám blízko k rybaření a ani nemám chuťové buňky stvořené pro rybky a tady je tento motiv dost výrazný, bylo to nezáživné a krkolomné čtení bohužel.
Velmi zajímavý počin, oblíbila jsem si knižní rozhovory a tento se navíc velmi dobře četl. Pana Höschla jsem mnoho neznala, a bylo to ve výsledku příjemné setkání. Možná bych uvitala knihu z jeho praxe, praktické příklady a možná větší náhled do psychiatrie a různých patologií, tady se totiž jednalo spíše o témata psychologická.
Jedno vím jistě své dcery nikdy nepustím do baletu. Nedovolím, aby mé holčičky někdo hodnotil pro jejich vzhled jako nějaké zboží. Aby jim někdo říkal, že moc přiberou, když si dají normální jídlo, aby si dobrovolně způsobovaly bolest... Bylo to silné, úderné a ve mě to bude dlouho rezonovat.
Toto nebudu hvězdičkovat, protože u skutečných příběhu to nedělám. Bylo to silné, to bezesporu, leč nemohu souhlasit s označením, česká Anna Frank, to opravdu ne, Anně toto nesahá ani po kotníky, Anna byla jen jedna a myslím, že byť to Bylo poučné a smutné, společné těm dívkám bylo jen to, že prožily tragédii šoa v celé její zrůdnosti, jinak se to nedá porovnávat.
Na moje poměry kdy mám docela málo času na čtení jsem tuto knihu slupla jako malinu. Úplně jsem se viděla jak chodím po obchodech a kupuji všechny ty nádherné kabelky, šperky, rukavice a šály. Nejvíce mi k srdci přirostla asi Sally a já doufám, že brzy seženu v knihovně druhý díl, protože mě opravdu zajímá jak to bylo dál. Za mě velké doporučení.
Líbilo se mi i toto pokračování a série mi bude chybět a to i přesto, že nejsem fanoušek dekorativní kosmetiky a o firmě Douglas pouze slýchám od svého okolí. Čtivé, stránky vždy letěly a bylo to i poučné.