Noisette73 komentáře u knih
Další z klasik, které jsem již před časem přečetla, líbila se mi, bylo to lidské a poetické vyprávění.
(SPOILER) Ale jo, tak tři a půl hvězdičky. Díl to byl zajímavý to bezesporu, ale já fakt nesnáším otevřené konce. Už mi to přišlo hodně natahované, kdyby to vše skončilo čtvrtým dílem byla bych šťastná jak krásné to bylo. Tady mi ten konec přišel strašně odbytý a chladný, na to, jak hrozně moc se údajně hlavní hrdinové milovali a čím vším si za ta léta prošli. Ale s rodinou Melzerovych mi bylo moc hezky, tak třeba někdy naviděnou.
P.S. Celou dobu jsem čekala jak to dopadne s Lisel a Christianem a to co autorka provedla rozervalo mé srdce na kusy.
Moje první kniha od Jojo a jsem nadšená, krásná romantika, která se dotkla mého srdce. Miluji koně a odjakživa se cítím nejlíp, když sedím na koňském hřbetě. :) Alice byla super, I vlastně všechny dámy a dokonce i většina mužských hrdinů. Určitě se tato kniha řadí k tomu nejlepšímu co jsem letos četla a budu ji doporučovat. Ona ta kniha mi připomíná knihovnici z Trublesome creeku, kterou mám i ve výzvě, ale tato byla nesrovnatelně lepší. Rozhodně velké ano! Lepší knihu na začátek léta si snad dovedu představit jen stěží.
Toto bylo vážně povedené, mě se to nesmírně líbilo, opravdu mi ta atmosféra zalezla až pod kůži. Bylo to opravdu velice autentické a historicky propracované. A takových dobrot! K této knize je povinnost něco sladkého. Miluji Vídeň, jejího ducha, její památky, její kuchyni.
Ráda se tam budu nadále vracet.
Za mě vede rozhodně první díl, ale je to asi tím, že Lilly je mi že všech sester sympatická asi nejméně. Taková příliš ufňukaná slečinka.
Obálka je krásná, ale moc se ke knize nehodí. Příběh to byl velice poklidný, skoro až nezáživný.
(SPOILER) Moc krásné čtení, ještě krásnější poselství, kopce knih, krásná přátelství i kapka naděje a lásky. Skvěle vykreslená doba a atmosféra válečného Londýna, nebála bych se tady označení atmosférický román. Pokud se chcete už navždy dívat úplně jinak třeba na pytle s pískem a nebo si v mysli ospravedlnit proč Jste měli ve škole brannou výchovu, která dovedla být hodně nudná, tak hurá do čtení. Popláčete si, budete se bát, budete se smát, budete napjatí. Knížka píše o nelehké době, přesto je neuvěřitelně laskavá.
Já si čtení užila, jen trošičku lituji otevřeného konce... to mi autorka pěkně zavařila, teď abych se domýšlela jestli nakonec nějaké ty svatební zvony přeci jen zvonily...
Bylo to podařené a čtivé, to ano, ale Estée sama mi byla dost proti srsti, dokázala velké věci, ale trošku ji to stouplo do hlavy. Na druhou stranu škoda jen, že není více mužů jako byl Joe.
První díl byl za mě mnohem lepší, tady bylo až moc politiky a málo vůní nebo životních radostí a strastí našich hrdinů. Pravda knížku jsem četla nestydatě dlouho a trošku se u ní zabetonovala, cítila jsem, že se třeba netěším tak jak bych mohla. A krom příběhu Eugenie mě žádný příliš nezaujal, ale přesto pořád hodnotím celkem vysoko, neboť se to četlo velmi dobře a já se už těším na díl třetí.
Dobře se to četlo pěkně poklidně a bylo to velmi poetické. Přesto si dám od těchto retrospektivních rodinných ság chvíli pauzu, je to vesměs o nešťastných ženách, které čekají na své muže a o vše se jich musí dovolit, což tedy je hrůza, když se Alžběta musela dovolit svého manžela zda může pracovat, tak to na mě už bylo nějak moc. Obecně ženy vždycky měly těžší pozici v područí mužů, dnes sice nejsou, ale chce se po nich: pracuj, buď hezká, starej se o domácnost, a buď skvělá matka, vše dělej na 100% a běda jak nebudeš! To bys v životě neuspěla, smutné... muži nikdy nepotřebovali dovolení na nic, že...
No odpočinu si... nebo by mi mohla vzteky prasknout žilka.
Skvělá kniha a skvělé recepty, miluju Provence a její rustikální kuchyni. Tak jsem si kousek přenesla i domů.
Asi půjdu proti proudu, kniha pro mě nebyla nějak zvlášť zázračná asi už jsem podobných přečetla mnoho.
Vizuálně je to kniha nádherná jen bych převlékla ženu na obálce z těch růžových šatů, protože ta růžová je dle mého děsná. :D Je, ale určitě lepší než autorky první série Čokoládovna. Bavila mě linka macechy a Otta, bylo to s nádechem detektivky a do toho válka, revoluce v Rusku a kapka medicíny. Bylo to fajn, pohodové, přesto pohádka a ne moc uvěřitelná. A ke konci jsem se už dost nudila, bylo to dost tuctové. Další díl asi přečtu jen v nouzi nejvyšší.
Na jedno přečtení fajn, čtivě napsané, ale dosti subjektivní, což chápu, autorka je glosátorka, ne historik. Ale je to dost jednoduše podané a osekané, řeší se věci dost na přeskáčku a z každé doby se dozvíme jen to špatné. Ale patří to do dějin, tak proč ne. Poté co to přečtete, to posunete dětem, aby se naučily to co se ve škole jen proletí a jak nám už název knihy napovídá v dějepise se to nenaučí. Přesto mě to drobně zklamalo.
Důkaz, že láska je všemocná, slepá a nevybírá si. Příběh mě chytil za srdce a přesto, že to celé bylo o lásce zapovězené, byla vlastně krásná, ať to zní jakkoliv paradoxně. Tento příběh je mou srdcovou, četla jsem vše co o něm vyšlo a byť se tento úplně nedrží historických faktů líbil se mi zatím nejvíc, za což se trochu stydím, neboť je to fakt hodně červené. No a ještě víc se asi stydím za to, že bych snad byla schopna Franze milovat též, prostě jsem v tomto hrozný až přílišný romantik a lásku miluju ve všech podobách. Je krásná, krutá i naprosto nevyzpytatelná. I jsem si poplakala, tohle fakt umí napsat jen život.
Toto bylo opravdu super čtení, pokud milujete Tudorovce a jejich dobu je to must have. Opravdu se projdete po všech sídlech, půjdete na rytirsky turnaj, kde Jindřichovi budete muset fandit, zahrajete si s ním tenis a kopanou, vezme Vás na lov, potom hurá do kuchyně, hodovni síně a den zakoncime v ložnici. Fakt to byl super výlet a podaný čtivou formou. Doporučuji všema deseti.
Nebylo to zlé, ale ani nejlepší. Hattie mi moc nesedla a Luc je naprosto antisexy jméno dle mého.:D pravé Šampaňské jsem nikdy neměla a víno nepiji. Jediné co bych jim tam zobala ráda by byly ty máslové croissanty, teploučké, měkoučké... mňam! Kniha z Itálie už čeká na startu a já se těším.
Jasně každý by chtěl takovou lásku jako Anne a Skicák. Prošla jsem ztrátou nenarozeneho dítěte, takže linka Holly mi byla blízká a byla dojemná, přesto jsem čekala daleko víc.
Já to nedočetla. Odmala miluju hřbitovy, ne že bych tam hledala nějaké senzace atd. Prostě jsem tam cítila ohromné propojení s těmi co mi chybí, vnitřní klid, vlastně optimismus a uvolnění. Povídala jsem si s nimi, děkovala, že mě hlídají a bylo mi dobře, o to více mě zarazilo, že toto nešlo. Prostě já a francouzská literatura nebudeme kamarádi, ověřeno ať už klasikou tak modernou. O Francii čtu ráda, ale knihy francouzských autorů mi pod nos nejdou, mají styl uvažování a psaní mě příliš vzdálený, takový jako samou nepodstatnou kudrlinku.
(SPOILER) Moc se mi to líbilo, bylo to neuvěřitelně čtivé a zajímavě podané. Marion i Alah mi přirostly k srdci a vlastně i malá Margaret, zato královna - matka mě neskutečně štvala a Lilibeth, ta vlastně též. Rozčilovalo mě jak moc může tato familie ovlivnit život člověka, jak mu může do života vtrhnout a vzít mu jeho vize a sny... jak ti lidé myslí jen na sebe a své blaho. Také mi přišlo, že je zde královna-matka vylíčena jako naivní husička a zákeřná manipulátorka. Doufám, že taková ve skutečnosti nebyla, jestli ano, je to velmi smutné. Marion, děvče zlaté, dopadlo to smutně, moc jsem ti držela place, je mi to celé líto, ale zvládla jsi vše s gracii i když to muselo moc bolet. Moc ráda bych si popovidala se skutečnou Marion, ach jo...
To zase bylo... pořád kdo s kým zrovna spí, kdo se s kým tajně schází a kdo koho nesnáší, jasně o tom jsou rodinné ságy, ale tato trilogie za mě byla moc, moc slabá. Autorce dám ještě šanci, ale toto se moc nepovedlo, bylo tam sice více čokolády a díl to byl za mě nejlepší, ale přesto víc jsem prahla po historických souvislostech a sladké maně jménem čokoláda, škoda, že to je převážně průměrná vztahovka. Obálky a grafické provedení jsou ovšem kouzelné.