Noisette73 komentáře u knih
První díl ještě šel, druhý byl ovšem opravdu hrozný, tam je všeho jiného, ale čokoláda nikde a když tak velice zběžně, to fakt čokoladovna není toto. Tam se víc dozvíte o tom jak se hraje tenis nebo vyrábí gramofonové desky či ladí klavír. A taky mám moc ráda zvídavé a upovídané děti, ale ta jejich Viktoria mi lezla na nervy. Byla všude a nikde a spíše jako takový malý špión nebo někdo absolutně netaktni, což i děti staršího věku se mohou učit. Takže příště méně Viktorie a milostných linek a více čokolády.
Doufám!
Toto byl za mě nejlepší díl, ale prostě mě tato autorka nepřesvědčila, abych zkoušela její případné další počiny.
Čteno podruhé a velmi mě to bavilo i když Elisabeth prostě nebyla pro mě. Jo a ta LGBT linka, to bylo něco na mě, ať se všichni milujou, ale já prostě nějak nezvládla číst o něžnostech mezi dvěma muži rozepsanych na dvou stranách, vadí mi o tom číst i u hetero, ale tady se přiznám ještě víc.
Ne, ne a ne! Hrozné to bylo.
Taková hodnotná kniha to mohla být, ale vysvětlivky pod čarou stažené z Wikipedie, to je opravdu ostuda, sem to nepatří. Takže za mě zklamání.
Silný příběh, skvěle napsaný, nemám slov nejlepší kniha co jsem zatím letos četla a určitě se zařadí do těch nejlepších za letošek. Ach bylo to tak silné a poučné, smutné i nadějné a pak zase tragické... doporučuji. Pracovala jsem v jeslích a musím říct, že o to více to na mě působilo.
Toto byl velký oříšek, všechny rozhovory působily jako vytržené z kontextu, byly dost krátké a plytké na to jak závažná témata byla snaha v nich rozebrat. Alespoň jsem tedy poznala mozaiku opravdu různorodých pohledů na život, nejvíce mi dal rozhovor s Veronikou Homolovou -Thótovou nejméně pak rozhovor s chorvatskou utečenkyní.
Fantastická, měla jsem ji půjčenou a co nejdříve ji koupím.
Kdyby mi jen někdo řekl jak hrozně těžké je shodnout se na jménu potomka... :D No, jméno máme už pro druhé dítě jsme ho v této knize nakonec po dlouhém boji dokázali najít, takže doporučuji. :D
Těžké téma, ale srozumitelně a velmi dobře a podrobně vysvětlené.
Máte sice pocit, že zlo číhá všude, ale vlastně možné to je... Bylo to velice zajímavé a komplexní dílo popisující historické reálie, sociologické souvislosti různých desetiletí a psychologické profily vrahů a podobných monster.
(SPOILER) Psychicky byla tato kniha velice náročná. Ta bezmoc a bezútěšnost se táhla celou knihou, všichni byli zlí nebo alespoň nějakým způsobem nenormální a to mi tedy dost i vadilo. Já nevěřím tomu, že v celém ústavu to byl samý ignorant, kruťák a perverzní hnusák, možná jsem naivní, ale i sama autorka v doslovu píše, že tam byli i skvělí lékaři, kterým šlo o dobro rezidentů. Ale atmosféra byla fakt tisnivá, četlo se to svižně a bylo to alespoň v druhé polovině vážně napínavé, s tím, že tam nastal zvrat, který jsem nečekala ani ve snu a byl fakt děsivý. Rozhodně si nemyslím, že toto je literatura pro ženy, s klidným svědomím doporučím i mužům a dost mi připomínala spíše psychotriller. Jediné co v první části se stále dokola opakuje jedna věta, kterou budete po pár stránkách už nesnášet, to by chtělo příště vychytat.
(SPOILER) No, autorka mi symaticka nebyla a ještě méně její nevychované děti... to jsem vždy rostla, dcera kope do dveří na hotelu, ona ji nenapomene. Běhají v restauraci personálu pod nohama a ona se ještě diví, že to číšníkům vadí. Oni tam totiž pracují a nesedí si v klidu na židli... kreslí na ubrousky a ani se v té restauraci nezeptají zda mohou. Atd. Další co nechápu, za cestu do Francie a jídlo a další utratí peníze svých dětí co měly na studia, vážně? Bože... O jídle to taky tolik nebylo, o vztazích už vůbec, nelíbilo se mi to. Bylo to roztekane a velice neuměle napsané.
Je hodně naturalistická, ale zase velice komplexní, obsáhlá a vztažená na české prostředí, mě pomohla, abych zijstila co a jak.
Bylo to syrové, poutavé, kruté, bezcitné, jako život v tamních horách. Kniha stojí za přečtení a já jsem ráda, že jsem se k ní po docela dlouhé době dostala. Spíše mě zde bavil popis doby a způsobu života, protože Modřenka mi až tak k srdci nepřirostla, nicméně měla to holka sakra těžké a byla statečná.
Já se nebavila, možná kdybych knížku četla v době kdy bych těhotná nebyla, teď jsem se u ní akorát vztekala. :D
(SPOILER) Bylo to takové čtení na odpoledne k čaji nebo kávě a vždy nesmělo chybět něco k snědku. Jak já jsem litovala hrdiny kvůli přídělům a náhražkám.
Jsem jen ráda, že je nemusím mít též.
Četlo se to velice svižně, jazyk byl běžný, ani ne poetický ani ne úplně nespisovný, byť tam bylo pár hovorových výrazů, což patřilo do kontextu, ale mě to v knihách vadí a nejen v nich. Moc nesouhlasím s osudem Nell, která mi byla i nejméně sympatická kupodivu. Nejvíce mi k srdci asi přirostla Gwendoline. Konec byl táák pohádkový až mi zrak přecházel. A zkazil celkově dobře rozjetou knihu, takže na pět hvězd to není.