Noisette73
komentáře u knih
Kniha o těhotenství a dítěti
Antonín Pařízek
Je hodně naturalistická, ale zase velice komplexní, obsáhlá a vztažená na české prostředí, mě pomohla, abych zijstila co a jak.
Knihovnice z Troublesome Creeku
Kim Michele Richardson
Bylo to syrové, poutavé, kruté, bezcitné, jako život v tamních horách. Kniha stojí za přečtení a já jsem ráda, že jsem se k ní po docela dlouhé době dostala. Spíše mě zde bavil popis doby a způsobu života, protože Modřenka mi až tak k srdci nepřirostla, nicméně měla to holka sakra těžké a byla statečná.
Jak přežít těhotenství
Veronika Hájek Hurdová
Já se nebavila, možná kdybych knížku četla v době kdy bych těhotná nebyla, teď jsem se u ní akorát vztekala. :D
Na kuchyňské frontě
Jennifer Ryan
(SPOILER) Bylo to takové čtení na odpoledne k čaji nebo kávě a vždy nesmělo chybět něco k snědku. Jak já jsem litovala hrdiny kvůli přídělům a náhražkám.
Jsem jen ráda, že je nemusím mít též.
Četlo se to velice svižně, jazyk byl běžný, ani ne poetický ani ne úplně nespisovný, byť tam bylo pár hovorových výrazů, což patřilo do kontextu, ale mě to v knihách vadí a nejen v nich. Moc nesouhlasím s osudem Nell, která mi byla i nejméně sympatická kupodivu. Nejvíce mi k srdci asi přirostla Gwendoline. Konec byl táák pohádkový až mi zrak přecházel. A zkazil celkově dobře rozjetou knihu, takže na pět hvězd to není.
Nejsem jako džbán
Viola Ardone
(SPOILER) Ty jo, první a druhá část skvělá, moc se mi to líbilo a bavilo mě číst o pravidlech , o tom jak to chodilo v Itálii a kupodivu ani ta máma mi nebyla proti srsti. Takto žila byla vychovaná, udřená, o dceru měla strach, aby si nezkazila život, třeba mimomanželským dítkem, protože tehdy to žádný med teda nebyl. Měla jsem tu její mámu ráda, protože z ní byla cítit láska k dětem a zájem, ale zároveň smysl pro výchovu a povinnost, tak to podle mě má ale být. Často ten kdo má opravdu rád působí někdy jako Herodes, a ti kdo jsou na pohled láskyplně vyhlížející prýští z nich city, tak ti nejsou ve skutečnosti nic moc. Celkově dnešní trend, že se po dětech nic nechce a když jsou malé musíme vše tolerovat nevede k ničemu dobrému, dle mého. Dítě potřebuje hranice, důslednost a spousta práce než se z něj vyloupne milý společník pro okolí. Takže mě se to líbilo. Druhá část to, ale zazdila rapidně a tedy hodně velké zklamání, navíc jsem čekala hodně citátů co si napíší do sešítku a kde nic tu nic.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Další z romantických útěků mám za sebou. Líbilo se mi to, bylo to vlastně dost vánoční, což v Lednu ještě není na škodu i když už to není ono. Líbil se mi motiv přátelství a sounáležitosti, pomoc jeden druhému. Ale Izzy mi zase tak moc nesedla. Ještěže tam byla Fliss a Hattie, i Duncan byl moc fajn, ale Ross ? No nevím, nevím.
Romantika tentokrát nic moc a Skotsko taky není má srdcovka, přesto to bylo milé čtení. Přesto se na Vinici těším daleko víc.
Sestřičky pod jmelím
Donna Douglas
(SPOILER) Já čekala, že se dozvím něco o Helen, nic škoda. Millie, tak ta je pro mě oříšek, nevím ta její nerozhodnost mi brala nervy. Před chuvou svého syna si neumí sjednat pořádek, dva muže stále přehazuje jako ponožky. Přišlo mi nelogické co se stalo v závěru. Spíš bych pochopila kdyby oba pánové udělali čelem zad a za to neustálé, tebe chci, ale vlastně ne, spíš toho druhého, by odešli a naše slavná Millie co chce vše a zároveň nic by zůstala na ocet a trochu se srovnala. Další, Daisy ta taky pořád jsem chytřejší, hezčí bla, bla, tohle mi říct sestra o kterou bych se odmalička starala a obětoval se rychle by frčela do světa na zkušenou, ať se stará sama frajerka... oblíbila jsem si Grace a Saru, Také Jess škoda, že tam její příběh nebyl více. Uvítala bych ještě jednu knihu. O Sáře, Grace, Jess a Helen. Effi mi nesedí od doby co se objevila.
Dopisy od Sisi – Dosud nezveřejněná korespondence císařovny
Alžběta Bavorská
(SPOILER) Něco nového jsem se dozvěděla o tehdejším způsobu psaní textů a o tehdejších písmech, Sisi nám neukázala ve svých dopisech nic nového a spíš se mi svým chováním při jejich psaní ještě zprotivila. Dle popisu, nedbalá, líná a vzteklá, absolutně nedbajíc jakýchkoliv autorit...
Prostě musela být opravdu "příjemná" společnice, přítelkyně, manželka i matka, což ostatně je veřejné tajemství. Co prováděla manželovi, že raději pořád někam jezdila a byl možná větší klid... Zřejmě jsem se nechala unést svým postojem k Sisi jako takové, který už se asi nezmění. Od poloviny knihy jsem už používala rychločtení, už jsem prostě nemohla dočkat konce...
Vánoční tábor
Karen Schaler
Knížka, která byla mou vánoční a dočetla jsem ji až dnes, bohužel, ale Vánoce a poté plno aktivit a návštěv mi to dříve nedovolili. A mrzí mě to. Ale knížka byla krásná, měla poselství a dojala mě. Příští rok na ni budu vzpomínat a snad se mé Vánoce vydaří lépe.
Malý šikanista
Renáta Navrátilová
Já se moc nenasmála, spíš to na mě hodilo depresi. Naše dcerka je zlatíčko, spinká, zbytečně nekřičí a super se s ní cestuje. Je to Naš poklad. A toto tedy za mě ne.
S cejchem ďábla
Oldřiška Ciprová
Kniha byla průměrná, přesto se celkem svižně četla a bylo to zajímavé. Slabý odvar Čahticke paní od pana Nižnánského, ale stojí za přečtení.
Psychiatrie
Jiří Raboch
Opravdu kvalitní kniha, která mi pomáhá při přípravě na studium psychologie.
Láska k Vánocům
Karen Schaler
Ne, toto není nic pro mě, snažila jsem se číst vánoční knížku, tato byla špatnou volbou. Já prostě ten Americký způsob Vánoc moc nemusím, byť se přiznám, že vánoční kýč se mi mnohdy líbí, obálka je tedy krásná a ten pejsek tam... opravdu hezčí obálku jsem dlouho neviděla. Ale vadila mi afektovanost všech hrdinů, to nesnáší, takže jsem vydržela do třicáté strany a nedočetla.
Vanilkové dny
Eva-Maria Bast
No, řeknu to jednoduše, kniha se mi líbila, zase jsem se dozvěděla nové informace. Tyto knihy mě baví, ať už o firmách nebo slavných lidech. Ale napsané je to dost jednoduše a věty by mohly být rozvitejsi a jazyk bohatší. A Josefína mě štvala i Carl...
Sladké a veselé s Ivetou
Iveta Fabešová
Pomáhá mi v letošních vánočních přípravách. Skvělá.
Okienko do snov
Táňa Keleová-Vasilková
Nedočetla jsem, hrozná nuda a rozhodla jsem se netrápit.
Bestie z Buchenwaldu
Max Czornyj
Hrozně jsem se těšila, až si tohle přečtu. Není to sice úplně předvánoční čtení, ale říkala jsem si, že nemusím číst samé slaďárny a můžu přečíst i něco co mě zase ponaučí a dodá pokory neboť i ta je před Vánoci a nejen před nimi žádoucí. Je to životopis nacistické dozorkyně Ilse Koch, to ano, ale spíš než životopis jsem čekala beletrický příběh, bohužel to na mě opravdu působilo spíše jako učebnice nebo její biografie... Říkala jsem si jo, polští autoři opravdu dobře píší o holocaustu, alespoň z mých zkušeností a tak už jsem se těšila, že zaziji podobnou emoční bouři jako u Černé a purpurové od Wojcecha Dutky, takže jsem knížku běžela dokonce koupit, což už dnes moc nedělám, neboť knihovna mi umožňuje číst co chci a zároveň mít doma pořád prostor a nezahlcovat Náš relativně malý domov. Není sice zase tak malý, ale když má člověk děti, je mu najednou malé snad vše a všude. :D No a nakonec jsem se dočkala zklamání. Čekala jsem větší psychologický rozbor Ilse, nebyl a příběh byl podaný jako z rychlíku, nebyl propracovaný, škoda. Na klouzani po povrchu mě neužije. Za mě tedy přehmat.