Nordic7 komentáře u knih
Nemůžu si pomoci, ale ve srovnání s Malým velkým mužem, Odvedu vás do Sierry Madre nebo Zlomeným šípem je tohle prostě jen průměr. Vždyť se tu nic neděje. Nuda, nuda, šeď, šeď, všechno strašně popisné, minimum přímé řeči. Film zachraňovala výprava a scenérie, kniha je nuda. Naštěstí byla za pět kaček v knihovním výprodeji. Lepší je si ji poslechnout v krásném přednesu hlubokým hlasem Jana Schánilce, za což dávám tu třetí hvězdu.
Chcete kvalitní akční čtení o hrdinech a antihrdinech z válečného a poválečného období? Místo Útěku do pekel otevřete Zatím dobrý od Jana Nováka - souboj podplukovníka Mašína s nacisty vám vezme dech!
Ovšem Pavel Vencl má být tak moc drsný antihrdina, až se chová prostě jako kretén. Vše je strašně účelové, prvoplánové a vlastně zbytečné. Kniha zbytečně dlouhá - seškrtejte ji na polovinu a na hlavní dějovou linku to nebude mít žádný vliv. Pan Niedl si asi splnil klukovský sen o parádním akčním hrdinovi, co lítá po celém světě a dává náckům přes hubu, ale čeho je moc
Do druhého dílu nejdu a dvě hvězdy dávám jen proto, že Niedl umí psát čtivě.
Všichni Kopřivové, Kotletové a další se stále snaží napodobovat Kulhánkův akční styl. Výsledek je asi takový, jako když si pustíte tureckou verzi Ramba.
Hlavní hrdina není antihrdina, ale nesympatický blb, jehož další osud i výsledky pátrání mi byly naprosto ukradené. Akční scény Kopřiva popsal tak zevrubně, že je tím připravil o veškerou akčnost. A o pokusech o humor a vtipná přirovnání už vůbec nemá smysl ztrácet slov. Kniha byla tak nudná, že jsem ji odložil v tom rádobynejlepším deset kapitol před koncem.
Jej, to je zklamání.
Knihu jsem četl poprvé v pubertě před skoro třiceti lety. Tenkrát se mi děsně líbila. Včera jsem ji horko těžko dočetl znovu.
Asi těžko bude kdokoliv osočovat Kinga, že neumí psát. U tohoto dílka ale věřím tomu, že ho spíchl horkou jehlou během 72 hodin. Celý námět je nedotažený a plný děr (výplata peněz závislá na tom, že Richards hodí denně do schránky dvě kazety, které budou včas doručeny, exploze cisterny ve sklepě způsobená zapálenými novinami, Richardsovo štěstí na setkávání s lidmi, kteří mu ihned chtějí nezištně pomáhat, ignorance jeho zranění atd.). K tomu připočtěme křečovitě naroubované ekologické téma a veškerý dojem je v háji. Čtivé, ale děravé jak ementál. Chcete dobré akční čtení o pronásledování uprchlíka? Sáhněte po prvním Rambovi. Morrell si ve srovnání s Kingem dal se svojí knihou viditelně víc práce.
Repetitivnost, šablonovitost, předvídatelnost Tyto výrazy tady ve starších komentářích padají. Svým způsobem mají pravdu. Ale Žamboch na rozdíl od většiny českých spisovatelů fantastické literatury umí psát. Vytvořil akčního hrdinu na úrovni, kterému chci fandit. Žádné zbytečné laciné vulgarity, porno a popisná brutalita ad absurdum. Fantasy western? Jo. A skvělý. A povídková forma, ve které děj neztrácí spád a čtenář netápe v množství postav a jmen, tomu vyloženě svědčí.
Ve srovnání s Kulhánkem velmi slabý podprůměr. A za Žambochem pan Kyša ani nedokřikne, jak je od něj daleko. Pamatujete na ty fakt tupé a laciné akční filmy z přelomu 80. a 90. let na VHS, kterými byly zaplavené všechny videopůjčovny po revoluci? Tak Kotleta je asi na stejné úrovni
Tak už dost. Jsem definitivně přetasován. Další láska násilně přervána? Další pomsta? Vlčí zabijáci se speciálním výcvikem oděni v uniformě z černé kůže? Se divím, že nedostali ještě dlouhé kožené kabáty. Autor semlel dohromady své dobrodružné mužné sny, chlapskou erotiku neodolatelného drsňáka, všechna možná klišé z dobrodružných knih a akčních filmů a výsledkem je rodokaps na dvanácti stech stránkách. Rodokapsy mám rád, ale to, že jsou krátké, má nějaký důvod. Jak neuměle a křečovitě působí Tas vedle jiných historických Supermanů, jako jsou Petr Kukaň z Kukaně, brigadýr Gérard, nebo Fanfán Tulipán! Jak prázdná jsou jeho dobrodružství v porovnání s příhodami Zrzavého Orma! Jak zbytečná a trapná je krutost a surovost ve srovnání se zážitky Geronima v knize Odvedu vás do Sierry Madre! Série poslouží jako rychlá jednohubka. Čtivé, ale prázdné. Přečíst, vrátit do místní knihovny a zapomenout. Mělo zůstat jen u prvního dílu.
Zábavnější než druhý díl. Pomatená Markéta je vtipná, její procitnutí chytlavé. Zajímavá je myšlenka ochrany solných karavan.
Naopak dvě časové roviny hodnotím jako naprosto zbytečné a samoúčelné. Pobyt na Drkolné mohl být popsán jednoduše a stručněji. Vyloženě z toho čpí křečovitá snaha o nějakou inovaci.
Tolik vychvalovaný kritický pohled na husitství mi nepřipadá zas tak obdivuhodný. Fakt, že husitství nebylo černobílé, je v 21. století dostatečně znám. Netřeba přehnaně plesat nad tím, že někdo najde odvahu napsat, že husité nebyli hodní. Linku o přátelství člověka a divokého zvířete zachráněného z pasti ochotně akceptuji ve starší dobrodružné literatuře pro mládež, ale co to dělá tady? Velmi rušivé. Kniha hodně čtivá, ovšem bez hlubšího dojmu. Po pár dnech už si z ní moc nepamatuji.
Niedl je Kulhánek historické literatury. Píše čtivý akční brak, který se snadno hltá, a proto se ho člověk rychle přejí. Mělo zůstat jen u tohoto prvního dílu. Ostatní tři knihy mě svou repetitivností postupně začaly otravovat. Ale mladému Tasovi ty čtyři hvězdy dám, pobavil mne.
Moc hezkou češtinou napsaná úplně zbytečná knížka. Kniha, ve které se vůbec nic neděje. Nijaký příběh nesympatického hrdiny protkávaný vzpomínkami na plzeňské protesty proti měnové reformě, které ale s příběhem skoro vůbec nesouvisí. Autor umí psát, ale nedokáže vymyslet poutavý děj. Škoda.
Ukecané jako většina detektivek drsné školy. Knihu dále shazuje nepravděpodobná zápletka a očekávaný “šokující” konec. Na druhou stranu je to psané čtivým stylem. Zredukovat o čtvrtinu, vynechat hloupý finálový zvrat a máme zde ideální dovolenkové čtivo. Nákup knižního vydání Profesionálů za pět kaček v městské knihovně byla nesrovnatelně lepší investice. A to Bodie s Doylem nejsou ani z poloviny tak zlověstní jako McBride…
Ne, ne a ne. Sherlock Holmes v této knize prostě neožívá. Autor psát umí, stylisticky je to ale od A. C. Doylea na anglické míle daleko. Povídky jsou ve srovnání s kánonem příliš popisné, nezáživné a překombinované. Tam, kde by Doyle pouze naznačoval, skrýval fakta a pracoval s atmosférou, se nám dostává otrockého popisu každého kroku. Čtení bez chuti, bez zápachu, bez holmesovského ducha. Navzdory hrůzostrašnému názvu knihy dle titulní povídky jsem se o Holmese nebál ani jednou. Celé bych to přečetl asi jen při pobytu v nemocnici. S klidným srdcem odloženo do Knihobudky.
Velinského mám rád, ale příběhy Christy Bigse neuvěřitelně zastaraly. Čtu teď knihu s odstupem času podruhé a mám co dělat, abych ji neodložil. V tomto případě nefunguje ani nostalgie. Zachraňuje ji Velinského precizní práce s jazykem, vtipné hlášky a komentáře. Postava Christyho Bigse je ze stejného ranku jako Ota Fink a Buck Lee s Charliem Blountem. Jeho příběhy se ale rozhodně nečtou s takovou lehkostí.
Ze všech tří dílů zasazeno do nejexotičtějšího prostředí arabské pouště, harémů a chalífátů. Možná proto nejméně uvěřitelné, přesto stejně svěží a vtipné jako zbytek trilogie. Navíc Jiří Brabenec prostředí Předního východu důvěrně znal a je možné, že v 70. letech - a třeba i dnes - lze potkat postavy jako vystřižené z dobrodružných románů Karla Maye. Po dočtení jsem zoufale hledal další pokračování, ale marně... Celá trilogie funguje jako perfektní oddechovka, čtení vědomě oscilující na hraně parodie, braku i zdařilé detektivky drsné školy.
Pořád dobré. Raymond Tarr ve službách Interpolu honí pašeráky drog až v oblasti Předního Východu. Kniha dosahuje laťky nasazené v prvním dílu. Stále vtipné, svižné, Tarr uvěřitelný, drsný a zábavný.
První příběh policisty Interpolu. Raymond Tarr je drsný sympaťák, používající selský rozum, fyzické schopnosti a metodu pokus omyl. Je to hrdina z masa a kostí, kterému držíte palce od první minuty. Jiří Brabenec vytvořil postavu věrohodnou, mezi ostatními literárními detektivy konkurenceschopnou, pohybující se na území lehké a láskyplné parodie. Ani po padesáti letech není kniha zastaralá a ve formě jednohubky ji večer při lampičce slupnete jak malinu. Příběh je nekomplikovaný stejně jako hrdina sám. Nečekejte brilantní dedukce ani přemíru násilí. Máte před sebou prostě několik stránek ideálního odpočinku.
Jiráskovo dílo ve své době splnilo účel. Důvod, proč ho číst v současnosti, mne žádný nenapadá. K. V. Raise nebo J. V. Sládka už dnes taky nikdo z knihovny nevytahuje. Když Staré pověsti české, tak převyprávěné.
Chtělo by to zkrátit. Obrovské množství balastu spočívající ve zdlouhavých popisech přírody a příhod s ostatními zvířaty mne už jako kluka nutilo k přeskákání poloviny knihy. Můj třináctiletý syn má teď stejný problém. Sestříhat děj na zážitky Tesáka s lidmi by dodalo patřičný švih a šťávu. Krutost nevadí, tak to prostě chodí. Ve srovnání Bílého tesáka a Volání divočiny u mne jasně vítězí Buck.