Noshelfcontrol
komentáře u knih

Moje první kniha z české tvorby. Nehledě na nízké hodnocení zde, jsem četla spoustu recenzí plných chvály všude na internetu.
Věděla jsem, že kniha bude mít temnější atmosféru a že mi z toho občas asi nebude úplně nejlíp. Ale zvědavost mě přemohla, příběh Viktorie mě tak lákal, že jsem si ji musela koupit. Při čtení jsem mnohdy byla zkleslá a prožívala emoce společně s Viky.
Deprese mi není zrovna cizí a proto mě překvapilo jak dokonale to autorka dokázala vystihnout. Konečně někdo popsal depresi takovou jaká je. Bez obalu. Bez přibarvení. Na co taky, že?
Skoro, jako by někdo popisoval moje myšlenky a pocity z doby, kdy mě deprese sužovaly.
Kniha mi připadala opravdu čtivá, ani jsem nemrkla a byl konec. A u části, kde byl zmíněn vzkaz v knize, jsem měla na krajíčku. Jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo.
Držela jsem hrdince celou dobu pěsti, protože vím, že tohle bych já nezvládla. Obdivovala jsem Viktorii. I když, upřímně bych ji to pěstí někdy nejradši sama vrazila :D
Černooka zde funguje jako metafora, dá se říct. Koneckonců každý v sobě máme svoji temnou stránku, kterou se snažíme vytěsnit. A mezi ní a tou "dobrou" je hranice. Jen ji každý má jinak tlustou. Lidi jako já, Viktorie a další takoví ji mají sakra tenkou. Jiní ji mají tak tlustou, že o ní skoro nevědí.
Ale u každého se alespoň jednou v životě projeví...
P. S. Dávejte si pozor... Černooká může číhat v každém z nás...


Nevím proč je kniha tolik shazovaná. Já byla určitě překvapena. Dlouho mi ležela v knihovně, tak jsem po ní konečně sáhla. Zaujala mě obálka knihy a význam znaku, který se později v knize vysvětlil - 1. hvězda (i když bych neměla soudit knihu dle obalu, ale hold na to se já koukám jako první :D) Dále pak dystopické prostředí, to já ráda :D - 2. hvězda. Postavy, konečně po dlouhé době je hlavní hrdina děvče, samozřejmě střet s mladíkem byl nečekaný, ale bylo mi divné kdyby tam nebyla ani trocha té love-story, bratr hrdinky, rebelové - prostě postavy se mi líbily všechny, a líbilo se mi, že nikdo nebyl tak jednoznačně zlý, ano dělaly příšerné a nehorázné věci, ale bylo tu něco, co je k tomu dohnalo - dalo by se říct, že jim asi přeskočilo :D ale na to si každý udělá názor sám - 3. hvězda. A konečně myšlenka knihy jako taková - typická rozdělená společnost. Já osobně autorku obdivuji, protože dnes je sakra těžké vymyslet něco nového. A spojení dvojčat mi přijde jako hodně dobrý nápad. Takže za myšlenku má autorka 4. hvězdu. Bohužel, i přes mé nadšení z knihy, nemůžu dát 5. Ani nevím proč, zda kvůli tomu určitému zvratu na konci (a všichni víte, co myslím), protože to mě neskutečně zasáhlo. A nebo jestli kvůli otevřenému konci? Já osobně otevřené konce ráda nemám, ale třeba pokračování bude, kdo ví? Ráda bych se dozvěděla jak to vše bude pokračovat, a určitě tu nejsem jediná ...


Líbilo se mi přirovnaní zmíněné níže v komentáři. Jeden z nás lže by se opravdu dalo definovat jako kombinace Breakfast Club, Gossip Girl a Pretty Little Liars. Nikoho nekopíruji.
Ano, postavy a jejich tzv. nálepky se mohou zdát klišé, ale to byl v první řadě účel. Složení typu: nerdka, rebel, sportovec a princezna. Kde tohle dnes nevidíte že? Zároveň to má být ale narážka na to, jak si dnešní mladá generace dává navzájem tyto "nálepky". Kniha poukazuje na více věcí, jako například šikana, deprese, sebevražda, psychopatie, pomluvy, narušení soukromí, ne úplně vhodna výchova a takhle bych mohla pokračovat dále. Chci tím říct, že každý z nás by si v knize nejspíše našel něco v čem se uvidí.
Byla jsem také zvědavá jak dopadne thriller+young adult. Výsledek? Podle mě naprosto super. Napínavé, dojemné, vtipné. Vždy když přišel nějaký zvrat, ani jsem si nevšimla jak mi spadla čelist (což muselo na všech těch veřejných místech kde jsem knihu četla, vypadat skvěle :DD)
Byla jsem přesvědčená, že to udělal někdo z Bayviewské čtyřky (asi špatně napsané, nevadí), nebudu ale říkat koho jsem podezírala :D
Ke konci se mi už ani upřímně nechtělo číst. Ale ne proto, že by mě kniha nebavila. Prostě jsem nechtěla konec. Strašně jsem si užívala její čtení. A doufám, že ta kniha po které sahám teď mě také nebude chtít pustit.:DD
P. S. Shodou okolností tam také půjde o Simona :D


Kniha mě zaujala už v době co vyšla, ale vzhledem k mému kilometrovému seznamu, jsem si ji hned nekoupila, ale i tak jsem ji na něj zařadila. A takhle jsem se cca před měsícem stavila v knihkupectví na obvyklé obhlídce a ještě jednou na ni narazila, a dokonce jsem se dozvěděla, že má další dva díly. Hlavou proběhla ta myšlenka "sakra, trochu jsem zaspala". Ale výhodu to má, aspoň nemusím čekat na pokračování. Tedy jen dokud nebudu mít peníze :D
Knihu jsem tedy ihned koupila, protože při čtení obsahu jsem na ni prostě "dostala chuť". Hlavně, protože téma šikana mi není zrovna cizí.
To byl důvod, proč jsem tolik sympatizovala s Mary. Prošla jsem si něčím hodně podobným jako ona. Až na to, že pro mě je pomsta bohužel nemožná :D
Samozřejmě, že Mary je trochu divná, ale i v tom dobrém smyslu. Kat je prostě typická rebelka a holka od rány, kterou zradila nejlepší kamarádka. A Lillia? Bohatá holka, která zažila také celkem traumatizující věc. O té ale bohužel v knize dál není zmínka. Třeba na to dojde v dalším díle. Co já vím?
Očekávala jsem prostě drama ze střední školy (ale nemyslím to jako narážku). Naopak mě tohle téma celkem baví. To jak autoři rozebírají psychiku jednotlivých postav mladých lidí.
Věděla jsem, že kniha je pomstě. A právě proto jsem se tak těšila až si ji přečtu. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne, když se tři úplně odlišné dívky spojí a vymyslí společně plán na pomstu těm, kteří jim ublížily. Každá je jiná. Každá zažila něco trochu jiného. A přesto se dokáží sehrát.
Teď už jen zbývá otevřít druhý díl a zjistit odpovědi na otázky jako: Jak to dopadne s Reevem? (i když by mi jeho smrt či nějaký trvalý následek zrovna nevadila - pro mě je to prostě kretén) Jak se bude řešit ta noc kdy se Lillia a Rennie vytratily z Alexova večírku? (teda jestli se to bude vůbec ještě řešit) Koho si Alex vybere? A hlavní otázka: Co se to děje s Mary? ...


Už od přečtení popisku mi bylo jasné, že se nebude jednat zrovna o romanci, která bude mít štastný konec. Věděla jsem, že u knihy budu brečet. A to byl důvod, proč jsem její přečtení tak dlouho odkládala. Nerada čtu smutné příběhy, nerada u knih brečím. i když je to pro nás knihomoly občas potřeba, abychom po čtení samých happyendů nezapomněli, že také existují příběhy o smutku, bolesti, a dalších takových pocitech. Bohužel ne všechno musí nutně skončit dobře, a právě to je případ Olivie a Westa, dvou mladých lidí, kteří se do sebe zamilovali za zvláštních okolností ...
Obě postavy jsem si oblíbila od začátku, zvláště Olivii, protože jsme si v některých věcech podobné a právě proto mě to docela zasáhlo ... :(
Moje teorie o tom, jak příběh nakonec skončí se měnily snad s každou kapitolou, chvílemi jsem věděla, že je to ztracené, ale pak se zase objevila malilililinkatá naděje na štastný konec, ale další kapitola tu naději zaplašila. Přála jsem těm dvěma aby nakonec byli spolu (at už živí, mrtví, či někde mezi), opravdu jsem doufala ...
Ale když pak přišla Ta část, tak jsem se div nerozbrečela, opravdu jsem neměla daleko k tomu, abych nepropukla v pláč (ale berte mě s rezervou, jsem hodně citlivá :D)
Autorka zde ukázala, jak snadné je se do někoho zamilovat, když jej poznáte opravdu dobře a rozumíte si, jste jak spřízněné duše. Přesně jako West a Olivia ...


Bacha na spoilery :D Na pokračování Zom-B jsem čekala taaak dlouho, bože. Pamatuji si, jak jsem každý týden kontrolovala Databázi knih, jestli nevyšel druhý díl, furt nic. A jednou jsi jdu takhle do knihovny, projdu kolem police s Darrenem Shanem a vidím nějakou zelenou obálku a vedle ní červenou. "To nene" řekla jsem si :D tak jsem ji popadla a doma hned začala číst :D Nicméně, Darren nezklamal, opět pořádná dávka brutality jako v prvním díle, dokonce musím říct, že 10x brutálnější. Hlavně scény s panem Downlingem (nebo jak se to píše) a mutanty - brrr. Měla jsem z nich hrozně divný pocit. Bylo mi až nepříjemně při představě těch pavouků nebo škorpiona v puse. Také tu opět musel někdo zemřít, že? Chudáček Mark :'( Nezasloužil si takovou smrt :( Naše hrdinka B se změnila, ale i tak se k ní všichni chovali hnusně a byla vždy ta nejhorší. Obdivuji její sílu a odvahu. Obdivuji, že to nevzdává.
Uvědomuji si, že další díl bude opět za dlouho :D "pokračování příště" ... eh -,- No nic, jde se na další knihu :P


No tak co k tomu říct, rozhodně se mi tento díl líbil trochu více než ty předešlé, ale to je tím, že tady už se to začalo vyostřovat. Konečně jsem cítila to napětí, na které tak dlouho čekám :D určitě se co nejdříve pustím do dalšího dílu :)


Poprvé co jsem četla knihu tohoto typu (skoro by se dalo říct autobiografická že, Bene :D?) a překvapilo mě to. Opravdu. Dostala jsem ji jako dárek loni k narozeninám a dostala se k ní, ano až po roce. Ale dala jsem si slib, že to přečtu do svých 18tin, vzhledem k názvu "Dospěj" :D a to jsem splnila. Jinak Jasper má opravdu zajímavé myšlení, to jak se na některé věci dívá, někdy až moc přemýšlí no :D Ale musím se přiznat, že od té scény s kočkou jsem ho trochu nenáviděla :D Ale nevím, to jak nám tu vlastně Ben ukázal ten teenagerský život takový jaký je, není to už nic přibarveného, prostě realita Teda aspoň v Anglii no :D Každopádně dávám 4 hvězdy, protože já pořád radši ty přibarvené young adult knihy :D :) Ale rozhodně doporučuji :)


Knížka mě opravdu okouzlila svou vánoční atmosférou :3 Nádherné krátké příběhy, které vás donutí se usmát štěstím. Hledala jsem něco podobného jako Sněží, sněží a našla jsem. Mohu jen doporučit :))


Docela mě mrzí, že mohu dát jen 5 hvězdiček, protože tahle kniha by si jich zasloužila mnohem víc :D Ne opravdu, získala si mě hned jak jsem ji otevřela. Hrozně jsem sympatizovala s hlavní hrdinkou Penny, jsme si docela podobné, až na to, že jsem nikdy nezažila takové hrůzy jako ona (jako ukázat všem své spodní prádlo, nebo být středem mezinárodního "skandálu"). Obdivovala jsem ji za to, jak se se vším dokázala vypořádat. Sice ten konec už byl docela průhledný, jako že už pár stránek dopředu víte jak to skončí, ale to nevadí. Pořád lepší než špatný konec, ne? Penny mě v mnoha ohledech inspirovala, jako bych se sama stala fanynkou jejího blogu. Rozhodla jsem se si některé její rady vzít k srdci. Opravdu skvělá knížka, zvláště na tuto dobu, kdy už se blíží Vánoce. Už se moc moc těším, až si přečtu i druhý díl. Aspoň už "Ježíšek" ví, co mi má dát. :DD


Knížka se hodí na oddych, ale mrzí mě, že jsem si ji nenechala až na zimu, pro lepší atmosféru. Ale co si budeme nalhavat, tady u nás stejně moc nesněží, že? :D Nicméně námět je opravdu dobrý a i čtivý (teda pro mě), jen ten konec byl si zasloužil vetší pozornosti autora. Většina čtenářů by asi ráda věděla, jak to probíhalo u ostatních. Jestli je nakonec zachránili, i když počítám, že ano. Jinak se mi kniha velice líbila :)


Nechápu jak může někdo považovat tuto knihu za odpad. Když se někomu nelíbí zombie tématika, tak proč tuto knihu vůbec bral do ruky? To nepochopim. Nicméně pokud jde mně, tak já rozhodně nelituju přečtení. Až mě zamrzelo, že jsem nikdy nečetla originál. Romantika, vtip, něco na zamyšlení + pár zapovězenych - nevidím chybu, ale ano dobře musím uznat, že se třeba našla část trochu více bizarní, ale to se dalo přehlednout. Já jsem rozhodně spokojena :)


Já nevím, jak pro ostatní, ale tenhle díl pro mě rozhodně nejslabší nebyl. Vlastně žádný z nich. Všechny tři mají pro mě stejnou váhu. Každý je něčím speciální a hlavně napínavý. Tolik napětí, tak jako u téhle série, jsem při čtení knižky ještě necítila. Občas bylo hrozně těžké se odtrhnout. Malá rada: Nikdy nečtěte tu nejnapínavější část ve vlaku, to se pak může stát, že přejedete zastávku :D Ale nicméně musím říct, že série je krásně zakončená, bylo mi sice líto, že tam nakonec nežijí všechny děti z Monumentu, ale aspoň, že jsou naživu. V části Astridina porodu jsem měla hrozný strach, ale to asi každý, že? :D A musím říct, že ta věc s příjmením doktora Cutlasse mi vůbec nedošla, fakt :D Nejlepší pro mne asi bylo to shledání v nemocnici. A na konci tolik radost, až to na mě prosakovalo skrz stránky :) Naprosto úžasně napínavá série :))


To bylo něco, to vám řeknu. :D Knížka byla napínavá už od samého začátku, dělalo mi velký problém, aspoň na chvíli se od ní odtrhnout. Protože, co si budeme povídat, člověk se musí občas i najíst, že? :D Druhý díl už měl o něco větší spád než první a bylo v něm více zvratů. Musím říci, že když se skupinka dostala na letiště, pořád jsem měla takový divný pocit, bála jsem se, že je tam za chvíli někdo zastřelí. Zdálo se mi to až příliš dokonalé. No a pak přišla na řadu Operace Fénix, a mně došlo, že jsem se až tolik nespletla. Líbilo se mi střídání pohledů Deana a Alexe. Ale jak se blížil konec, vše začalo nabírat na intenzitě a už se to jen střídalo: Dean, Alex, Dean, Alex ... v téhle části knížky se člověk pěkně zapotí :D No a pak přišel Epilog. Vše se zdá být perfektní. Všichni jsou v bezpečí. No dobře, bohužel né úplně všichni :/. Říkáte si, že to není tak strašné, sice tam jsou ještě nějaké nezodpovězné otázky, ale vy si řeknete, že by to klidně mohl být konec celé série, no ... jenže pak přiběhne Niko a hezky ten konec otevře :D
Musím okamžitě sehnat třetí díl :)


Konečně jsem se k téhle knížce dopracovala! :D Už tak dlouho jsem plánovala, že si ji přečtu, už tak dlouho se mi na ní v knihovně jen prášilo a teď, když mám konečně i druhý díl, jsem se rozhodla, že si ji přečtu. :) A musím říct, že naprosto splnila má očekávání. Napínavý a promyšlený příběh, který jen tak neomrzí, stejně tak jako charaktery postav. Každá jiná, každá něčím zvláštní a každá má něco, díky čemu si ji/ho hned (nebo až po pár kapitolách :D) zamilujete (u měl byl teda výjimkou leda Brayden :D). Postapokalyptický příběh 14 dětí uvězněných uvnitř supermarketu, to si prostě žádá o přečtení :) Není snad nic, co bych mohla knize vytknout, ubíhalo to hrozně rychle, a než jsem se nadála, přišla na řadu poslední kapitola. Co nevidět začnu s Nebem v plamenech :)


Z Asyla jsem byla hrozně nadšená, takže když jsem se dozvěděla, že bude 2. díl, měla jsem hroznou radost. Asylum bylo takové mrazivé, hlavně díky tomu prostředí, kde se příběh odehrával. Ale jak se říká: ,, Brookline. Tam to vše začalo a tam to taky skončí" :)
Sanctum bylo místy hodně napínavé, a hlavně mi při čtení běhal mráz po zádech. Líbilo se mi jak Dan, Abby a Jordan postupně dávaly dohromady dílky skládačky a odhalovaly všechna ředitelova tajemství. Samozřejmě tu nechyběl ani Jordanův sarkasmus :D A pokud jde o hlavní zápletku, tak ta mě hodně překvapila. Ještě teď si pamatuji, jak jsem zrovna ve vlaku četla tu část s Micahem. Nechci ani pomyslet na to, jak vykuleně asi musel vypadat můj výraz :D
Jsou tu samozřejmě ještě nějaké nezodpovězené otázky, takže budu doufat v pokračovaní. :)


Abych řekla pravdu, tak Petra a Lucii jsem si chtěla přečíst ještě předtím, než jsem se dozvěděla, že patří mezi povinnou literaturu. Všichni my říkali, že příběh je moc hezký, ale smutný. Připadalo mi to očividné, jelikož se příběh mladých milenců odehrává za války. Jenže když jsem knížku četla, tak co stránka, to štěstí a rozkvétající láska. Pořád jsem čekala kdy přijde ta smutná část. Už jsem byla skoro na konci!
A pak přišla na řadu poslední stránka ...
No, a potom ...
Potom jsem pochopila, že někdy stačí na konci jediná věta, která vás hluboce zasáhne.
Dojemný, romantický a oddechový příběh z Francie roku 1918. Souhlasím s tím, co tady někdo psal, a to s tím, že tahle kniha rozhodně patří do oddělení "Tohle by si měl každý přečíst před tím než umře".


Opravdu krásná knížka, dostala jsem ji k Vánocům a hned jsem ji začala číst, potom jsem měla strašně málo času na čtení, takže jsem ji četla docela dlouho. Ale i když už bylo dávno po Vánocích, pořád jsem cítila tu vánoční atmosféru, která z knížky doslova srší :) jako by Vánoce neměly nikdy skončit:) Líbily se mi všechny tři příběhy, ale Zasněžený expres asi nejvíc, potom ten úžasně propojený konec. No. Nemůžu se dočkat, až si knížku za rok znovu přečtu. :)


Během čtení Vlků z Mercy Falls mě doprovázel zvláštní pocit a myslím si, že teď svět vnímám docela jinak - jako bych konečně otevřela oči. Opravdu nádherný příběh o lásce a přátelství. První díl mě úplně očaroval a získal si mě hned od samého začátku. Druhý díl už nebyl tak nevinný jako první, už šlo takzvaně "do tuhého" a k Samovi s Grace se přidali i Cole a Isabel. Celou dobu jsem Samovi a Grace strašně fandila ať najdou způsob, jak spolu zůstat i přes věčné proměny, neznalosti vlastního těla, anebo bezcitné lovce. Ve třetím díle se toho hodně vysvětlí a hlavně posledních pár stránek prostě čtete, někdy skoro až bez dechu :-D. Snad žádný konec se neobejde bez nějaké té ztráty, které mi bylo upřímně opravdu líto :-( Ale i tak se mi konec líbil - malé překvapení jako vždy. :-) I když se mi přece jen zdál trochu neuzavřený. Ale no co, aspoň si jej každý domyslí podle svého. Tahle série ve mě něco zanechala a já jen doufám, že si ji někdy znovu přečtu :-)


Nenapadají mě správná slova, jakými knihu popsat. Jednoduše mohu říct, že druhý díl je opravdu úžasný. Cole mi ze začátku hodně vadil, ale tušila jsem, že pod tou jeho maskou přece jen něco je. Posledních cca 20 kapitol jsem si užila úplně nejvíce, zdálo se mi, že z nich vycházely přesně ty emoce, které jsem během čtení cítila. A konec byl nabitý emocemi úplně nejvíce, překvapilo mě jak se to celé otočilo a jak smutně to skončilo, samozřejmě vím, že to ještě zdaleka není konec.Také mě překvapilo, jak se během těch posledních kapitol Cole změnil, až jsem ho začala mít ráda. Čekám, jak to bude mezi ním a Isabel. A jak to dopadne se Samem a Grace, snad se jim konečně podaří najít způsob, jak zůstat spolu a tentokrát déle. :) Hned musím začít se čtením Splynutí :)
PS: A hodně se mi líbila ta Coleova teorie o přeměnách.
