notburga komentáře u knih
Teď čtu Silmarillion už poněkolikáté a nikdy mě nebavil tak, jako teď. Důvod? Uplynulý rok jsem věnovala studiu pozadí a předchozích děl převážně severské mytologie, ze kterých J.R.R.T vycházel. Hledám v textu odlišnosti i podobnosti, mnohem více se mi daří propojovat jména a vůbec...
Sem tam zalistuji v Atlase Středozemě a ujasním nějakou tu geografii (jak jsem mohla bez téhle knížky žít?). A paradoxně mě nejvíce baví první části knihy, o kterých se v Pánu prstenů příliš nehovoří. Pokaždé najdu v Silmarillionu něco nového a dříve nepovšimnutého. Jde o hluboce propracovaný svět, jak už tu bylo řečeno.
Ale je pravdou, že první čtení jsem doslova přetrpěla - pletla se mi jména, ztrácely se souvislosti. K téhle knize musí zkrátka člověk dozrát. Teprve potom si ji patřičně vychutná a užije. Osobně se mi Silmarillion z celého profesorova díla líbí nejvíce, ale mám plné pochopení pro lidi, kteří nechtějí číst více než 1x. Už to zkrátka není tak úplně ta dobrodružně-románová fantasy literatura, kterým se svět Středozemě čtenářům obvykle otevírá.
Dvěma slovy: Nádherná věc.
Jsem docela ráda, že jsem se k této knize dostala až ve chvíli, kdy už jsem měla poskládaný docela slušný obrázek o historii této doby. I tak jsem si ale zhruba ve třetině dala pauzu a šla se dovzdělat. Hodně mi pomohly i moje znalosti čínské poezie. Jde o pěkný příklad toho, jak různě může kniha působit v jiných kulturních krajinách. Tam, kde běžný čtenář vidí půvabný verš, asijský vytuší celou historii, která se k tomu či onomu váže. Výsledný dojem je pak mnohem hlubší a trvalejší, na některé pasáže stále myslím, a to už od jejich přečtení uplynula značná doba. I zenová filosofie je tam hodně znát, opět k mé velké spokojenosti.
Nemohu říct, že jsem knihu přečetla najednou. Jde o ten typ čtení, na který potřebuju opravdu klid, takže jsem musela často čtení přerušovat, i když nerada. Nejvíce jsem užasla nad tím, jak se cesty jednotlivých postav dokázaly nečekaně rozdělit, aby se pak o značný kus dál zase nenásilně spojily. Některé z nich jsem si skutečně oblíbila a bylo mi zatěžko se s nimi na konci rozloučit.
V ději jsem se orientovala snadno, i když občas mi dělalo potíže rychle se přizpůsobit předkládaným časovým posunům. Se jmény to bylo trochu horší, ale také nešlo o nic nepřekonatelného. Jen bylo občas třeba se zastavit a připomenout si děj minulých kapitol. I když částečně to dávám za vinu svému kouskovanému čtení.
Velmi mě potěšil logický a postupný vývoj charakteru Musašiho, který nebyl omezen jen občasným mentorováním těch, kteří ho chtěli něco naučit. Hodně o svých pocitech mluví i on sám a to jsou právě chvíle, které mají pozorným posluchačům nejvíce co říci.
Trochu mě překvapilo, že tam není více o Cestě čaje, která se právě v tomto období prostřednictví Takeno Džóóa Sen no Rikjúa formovala a nevěřím, že by na ni Musaši při svém všestranném zájmu o tříbení ducha nenarazil.
Všeobecně vzato jde o jednu z nejlepších knih, které jsem měla tu čest číst. Takový čtenářský zážitek, jaký jsem z ní měla já, bych přála skutečně každému. A pro mě osobně byla i něčím víc.
Dlouho jsem Zaklínače znala jen ze stejnojmenného seriálu a několika reálií z DrD. O to více jsem se na knihu těšila.
Musím přiznat, že seriál mi hodně pomohl z chápáním zdánlivě na sebe příliš nenavazujících povídek. Líbilo se mi, jak si mohu sama postupně během čtení skládat různá vlákénka předchozích nebo tušených událostí do jednoho velkého překvapivého celku. Líbila se mi postava Geralta z Rivie, který je svým jedinečně záhadným způsobem od jiných "kladných" hrdinů, které nám fantasy obvykle překládá. Nezdá se být tak vnitřně rozervaný, jak se nám anotace snaží naznačit, zato jeho jednání dovoluje pozornému čtenáři mnohé vyčíst mezi řádky. Líbil se mi ten nepřikrášlený jadrný jazyk, který obdivovatelé středověkých rytířů a čarodějů tak neradi přiznávají. Přišla jsem na chuť i postavě Marigolda, která mi v seriálu nesedla.
Zamilovala jsem se do propletených dějových linií i faktu, že se autor s oblibou vrací i k těm nejtitěrnějším vedlejším postavám (tady už trochu spojleruji k dalším dílům). A bylo to Poslední přání, které mě po mnoha letech mateřského odříkání donutilo nechat lampičku svítit až do tří do rána a nadšeně číst. Veselým kopám ale podobné počínání nedoporučuji, protože v textu se to vtipnými hláškami či přirovnáními jen hemží.
Jako dítě jsem ji četla mnohokrát a i teď se k ní někdy vrátím. Povinná školní četba nemusí být vždycky od věci, jak vidno :)
Nádherná kniha. Viděla jsem jako první film (nejednou), takže nemohu hodnotit, jak těžké je se ze začátku zorientovat. Mě se to podařilo rychle a později jsem lačně hltala každý detail o zvycích fremenů nebo pohnutkách a cílech Bene Gesseritu. Při čtení přede mnou poušť často ožívala, jakkoli se to může už z podstaty věci zdát nemožné. Zklamaná jsem byla jen z některých momentů, které byly podle mě ve filmu podány lépe a citlivěji, ale to sem tak úplně nepatří.
Konec měl možná až příliš rychlý spád, přesto to byl neopakovatelný zážitek. Proto za plných 5 hvězdiček.
Myslím, že vše podstatné už tu bylo řečeno. Nicméně bylo příjemné přečíst si příběh, který je především o obyčejné lidské slušnosti.
Škoda, že to není jako povinná četba i na našich školách. Po téhle knížce bych určitě sáhla s nadšením a škola by mi rozhodně nestihla některé knihy a autory tak znechutit...
Čtivé, napínavé, se spoustou podrobností o římských legiích nebo tehdejší technice kovářství. Patříte-li k citlivější části populace, pak vás místy kniha určitě rozpláče a budete mít nad čím přemýšlet.
Knihu hodnotím až po druhém přečtení. napoprvé se mi zdála taková nafouklá. Říkala jsem si, že by se všechno dalo vyjádřit na počtu stran minimálně o jednu třetinu menších, ale čím více jsem o knize přemýšlela, tím více mi docházelo, že by to bylo jednoduše škoda. Kladně hodnotím i seznam pramenů a dalších podrobností na konci knihy.
Vypravěčský styl je úžasný a rozčiloval mě opravdu jen proto, že jsem se chtěla dostat co nejrychleji dál. To už se mi napodruhé nestalo, takže hodnotím na plný počet hvězdiček (v jiném hodnocení by to bylo 5/6)
Nádhera, jako vždy a velmi si cením i přeloženého historického úvodu. Líbily se mi i jednoduché kresby, které mé vydání doprovázejí Albatros 1973). A nenechte se zmást komentářem pode mnou - žádná přebásněná haiku to nejsou, to jsme historicky někde úplně jinde ;)
Poměrně pěkná věcička. Prodlouženou verzi filmu jsem viděla mockrát a přesto si ráda přečtu i knihu, i když to bohužel moc navíc nenabízí. Ale ráda nechám pracovat fantasii tam, kde mi to režisér předtím nedovolil.
Jinak hodnocení berte s rezervou. Je od ženy, která SG (snad kromě Universe) považuje za nejlepší sci-fi seriály všech dob ;)
Dočíst jsem musela, práce je práce...
Trochu mě pobavily snad jen maily, jinak nevím, co bych vypíchla. Pokud chcete vědět, co je to BDSM a vztah dominanta se subíkem, získáte zcela zkreslenou představu. Pokud podobné praktiky vyznáváte a chcete si přečíst něco žhavého, budete těžce zklamaní. Poučná snad kniha může být jen pro ženy, které se chtějí něco dozvědět o stalkerech. Více nemám co napsat. Znovu číst nebudu. Ale pokud hledáte výplach mozku na horké letní dny, vyzkoušejte...
Nadchla mě už jako dvanáctiletou dívku a dodnes tento příběh vyhledávám, když si chci odpočinout. Ten úžasně popsaný vztah člověka s přírodou je přesně to, co pro chvíle uklidnění potřebuji.
Geniální pohádky. Člověk si je pamatuje už od školky a pak mu nedá vůbec práci naučit je i vlastní děti :)
Skvěle převyprávěné pohádky. Jako základní úvod do složitější problematiky fenoménu pohádek tisíce a jedné noci (a jako vhodný materiál ke čtení pro děti) rozhodně doporučuji :)
Krásná kniha. Díky různorodosti autorů si v ní každý najde to své. Některá haiku lze pochopit hned, jiná si vyžádají nějakou tu chvilku přemýšlení a to je dobře.
Moje první kniha od Kinga (bylo mi divné, proč ji všichni po bazarech tak shánějí). Mrazilo mě v zádech už od nočního příchodu Pascowa a Ellie s jejími předtuchami a sny tomu dala další rozměr. Krásně jsem se bála - o to víc, že momentálně mám děti zhruba ve věku těch knižních - jen pohlaví obráceně. Dávám pět hvězdiček za velmi silný dojem. I když jsou asi trochu neobjektivní - je to moje první hororová kniha. Určitě se poohlédnu po dalších knihách, ale hned to nebude. A ten konec mě docela slušně překvapil. Čekala jsem to jinak :)
Není nad to, když si váš oblíbený autor vezme na paškál oblast, o kterou se opravdu zajímáte. Bavila jsem se královsky a zatím je to můj nejoblíbenější díl Zeměplochy :)
Nádherná věc, jdeme si malovat :)
Všechny obrázky jsou doprovázeny odpovídajícími úryvky z knihy a milovníky knižní verze jistě potěší, že obrázky slepě nekopírují filmové zpracování a poskytují větší prostor fantazii.
Omalovánky jsou bez předloh, takže je jen na vás, jaké barvy jim dáte.
Perfektní kniha. Je to už dávno, co mě dokázalo nějaké fantasy takhle nadchnout. Prvních pár kapitol bylo, pravda, trochu rozvláčnějších ale tak nějak jsem počítala s tím, že si autor jen připravuje propracované kulisy pro neotřelý a nakonec i rychle ubíhající děj. A jsem moc ráda, že jsem se nespletla.
Raoden se mi od začátku líbil nejvíce, i když bylo potom těžké představit si ho v tom nelichotivém stavu. Konec knihy jsem četla tak rychle, že se musela poté vrátit a znovu si důkladně přečíst zdůvodnění celé té katastrofy. Velké plus u mě má i fakt, že jde o samostatně stojící knihu a ne o počátek velké ságy, kterou je nutné za každou cenu rozvinout.
Kapitoly pozorované očima jednotlivých postav mi vyhovovaly, stejně jako občasná posunutí v ději, která přeskakovala různé (pravděpodobně) nudné a beztak vytušené nebo přímo předem popsané spojky. Knihu jsem si původně jen půjčila, ale hned po přečtení ji obratem koupila. Myslím, že každý milovník fantasy by radši týden přežíval na chlebu s vodou, než aby se vzdal takto vynikajícího díla. :)
Zatímco první díl byl jen jakýmsi začátkem, kde se s Artušovskými legendami pracovalo jen málo a většina z nich se omezila na letmé zmínky a náznaky, druhý díl se probírá tématikou mnohem hlouběji.
Charaktery postav se vytříbily a zdůvěrnily. Každý si najde svého hlavního hrdinu, kterého si oblíbí a na konci knihy pak budou někteří citlivější čtenáři prolévat potoky slz a proklínat autora za málo hollywoodský konec.
Více se napsat bojím, protože bych se určitě dostala na úzkou hranu spoilerů. Nicméně mohu vám zaručit, že pokud se vám líbil první díl, ten druhý zvládne totéž - a ještě o něco lépe.
Další pokračování už ale nejspíš nečekejte. Další dva díly už jsou dávno napsané, ale českým nakladatelům se do nich příliš nechce. Škoda přeškoda a další ztracená šance. Nicméně je to dobrý důvod procvičit si angličtinu :)