NymphMaeve komentáře u knih

Klasické pohádky, rozhodně jsem ráda, že jí mám doma a hodlám ji předat svým dětem, stejně jako byly součástí toho mého :)

2 08.11.2017

Kniha mimo jakoukoliv sérii, která je velmi povedená. Jednodušší a kratší povídky jsou jasně psané, zároveň psané povětšinou strhujícím stylem a rozuzlení na konci jasné. Občas se mi dařilo i odhadnout pachatele, což se mi nedaří při knihách ze sérií, a to mě potěšilo jako příjemná změna. Knihu mohu číst najednou (stačila mi jedna delší jízda ve vlaku), nebo dočíst příběh a na chvíli odložit. Úžasná oddychovka.

2 08.11.2017

Kniha je opravdu skutečným dárkem. Pan Vondruška v něm osvětli vše, co vedlo ke stvoření postavy Oldřicha z Chlumu, veškerých podrobností historických i smyšlených, podrobné kapitoly z jeho života a vše je doplněno kratšími povídkami, které nechávají nahlédnout do ne úplně objasněných částí Oldřichova života. Stejně tak dává dohromady, jak na sebe navazují jednotlivé knihy, jak jdou za sebou z hlediska Oldřichova života (vycházejí na přeskáčku, stejně jako Letopisy). Také se věnuje knihám, které byly vydány jako první a to pod pseudonymem Jan Alenský. A tyto knihy to vše odstartovaly. Oldřich z Chlumu se mi stal od puberty idolem a vzorem co se týká cti, spravedlnosti a statečnosti. A já se těším na každý další příběh. Pro milovníky série Hříšní lidé Království českého je tato kniha nutností :)

Pro mě srdcovka od této autorky. Četla jsem jí minimálně 10x a určitě se k ní ještě ráda vrátím ačkoliv je mi už víc než 25 let. Snoubí se v ní všechno - deptání hlavní hrdinky Žanety, rozkol mezi jejími rodiči (matka s novým přítelem despotou a tyranem vs. podpora od otce s novou ženou, namyšlenost mladých kluků, její vlastní rozkvět, kdy se v 17 letech stane předčasně dospělou, zodpovědnou osobou, která se o sebe musí postarat sama, když jí život přichystal samé nezdary. A ona to dokáže!!! Možná je to kapku snové - ale cožpak není základem každého úspěchu snaha a ambice? A ona je měla :)

2 07.11.2017

Deníkové zápisy dívenky, která zažije černou smrt přímo v Londýně. Některý popis možná kapku zavádějící a zkreslující, ale moc se mi to líbilo. Při představě té hrozby, se kterou byla dívka konfrontována - já ve 14 letech bych se zbláznila (už jen ta představa smrti všude kolem), ale ona je brána v té době za téměř dospělou a dle toho k tomu nejspíš také přistupuje. Edice Můj příběh se mi moc líbí a určitě chci zkusit i další knihy.

2 07.11.2017

Je to už delší dobu, co jsem knihu četla - náhodný výběr při akci na ereading.cz, kdy mi tato kniha padla do oka. Přečetla jsem ještě ten den, nasmála se jako blázen a knihu si rozhodně užila. Prostě "Paynovská oddechovka" :D

2 07.11.2017

Toto pojetí mě naprosto nadchlo, spojení holých historických faktů, s prostými popisy hradů a zámků ve spojení s krásnými a poutavými příběhy od mistra Vondrušky. Dokonalé. Četla jsem už poněkolikáté a příští léto, až budu navštěvovat zase památky se k tomu určitě vrátím opět :)

2 07.11.2017

Nádhera, chvíli mi trvalo se začíst, ale pak už mě děj pohltil. Občas jsem měla stažené hrdlo napětím a tou bolestí, psychikou a vším, co si jiní museli prožít. Velmi silný příběh a krásně napsaný, měla jsem knihu půjčenou, ale rozhodně si jí domů musím pořídit. Děkuji za to.

2 07.11.2017

Kniha je božská, už dlouho se mi nestalo, že jsem knihu tak hltala, žrala každou stranu a nedovolilo mi to se odtrhnout. Bude dále putovat v rodině, všem čtenářům ji doporučuji. Koupila jsem si ji nedávno v Levných knihách, že si ji někdy v budoucnu přečtu a jsem moooc ráda za toto rozhodnutí. Na konci jsem si slušně pobrečela a vzpomínala při tom na svou milovanou babičku, jak mi vyprávěla o válce a době po ní. Poklad v knihovně a kdybych mohla, dám klidně 10 hvězdiček.

Jo a recepty chci určitě vyzkoušet :)

2 04.11.2017

Miluju historické detektivky, ale jsem asi moc rozmazlil pan Vondruška :D žádnou jinou knihu od tohoto autora jsem nečetla a asi ani nebudu. Kniha má spád až na konci, nijak moc dobře se mi nečetla a asi od půlky jsem víceméně věděla, jak to dopadne. Je to škoda, protože to je ten smysl detektivky - napětí a nečekané rozuzlení kriminálního případu.

2 01.11.2017

Kniha Kaziměsti se mi docela zalíbila a když jsem v knihovně narazila na Hvězdopravce, neodolala jsem. Hned jsem se pustila do čtení a docela mne zarazilo, jak si knihy nejsou skoro vůbec podobné. Kdybych nevěděla, neřekla bych, že jsou od stejného autora. Každopádně jsem se rychle začetla a přes malinko zmatený začátek se prokousala do příběhu Mikuláše Koperníka, jeho rodiny a přátel. Už před polovinou knihy mi bylo jasné, o co tady jde a že to není klasické fantasy. Neuvěřitelné věci, které autor vymyslel, mne moc bavily - organické balóny, bojovníci dle souhvězdí, laspisová galéra, velká a malá stvoření z hvězd. Bylo moc příjemné se nechat tím světem a příběhem ukolébat. Mikulášovo nitro mne dokázalo pohltit a vývoj příběhu byl moc zajímavý, včetně jeho konce a celkově zjištění. I když to pro mne nebylo úplně překvapení, užila jsem to. Autor umí neuvěřitelně zaujmout tím, co a jak vymyslí i podá na papír. Kaziměsti se mi líbili víc, ale Hvězdopravec je v těsném závěsu. Přečteno jednou, vracet se k ní asi nebudu, ale byl to příjemný zážitek.

1 28.11.2023

Opět nádherná kniha z pera paní spisovatelky Javořické. Mám její knihy moc ráda a když čtu něco náročnějšího, těším se, jak si u jejích knih odpočinu. Většinou se jedná o takové "jednohubky", ale tato kniha má naštěstí mnohem větší rozsah. Příběh chudé Táničky, která se učí šít v Praze, kam si ji k sobě vzala její teta, se částečně prolíná s životem mladého muže, na kterého padne rodinná odpovědnost za Romu i celou rodinu, když otec zemře. Jde o krásný obraz doby, sňatky domluvené, pro peníze i z lásky. Dá se tam najít mnoho poučení, například z Tončiny kamarádky Božky. Dnes chceme s druhým žít jen z lásky, proto nám k obrazu sňatku pro peníze nepasuje, že by žena mohla být spokojená a aspoň trochu šťastná, ale Antonie ukazuje, že to tak mohlo být a určitě ve spoustě případů opravdu bylo. Co mi tam nepasuje a docela mi zkazilo zážitek z knihy je konec. Jako opravdu inzerát a ještě tak špatně napsaný? Osudové setkání? A byla s ním nakonec opravdu šťastná? Dočkali se dětí, které jediné ji v manželství s Richardem chyběly? Mnoho otázek a žádné odpovědi, tohle se nepovedlo. I tak se mi ale kniha moc líbila a těším se na další.

1 16.10.2023

Docela jsem se těšila na Paměti manželky autora Malého prince, ale vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu. Zezačátku jsem měla problém se zorientovat v textu a pochopit, jak je kniha napsaná. Chvíli mi trvalo si zvyknout na styl, jakým je kniha napsaná, ale vyprávění Consuelo je dost zajímavé. Je tam dost informací o životě v době mezi světovými válkami - o cestování a stylu života vyšší vrstvy. Místy je to docela zmatené a je těžké pochopit, co tím bylo myšleno. Ještě dvoření Antoina byla ta hezčí část a první roky manželství. Poté přichází fáze, kdy se jejich vztah zhorší až tak, že jdou od sebe, i když se nikdy nerozvedou. Musím říct, že způsob, jakým s ní slavný autor zacházel, mi byl silně proti srsti, místy mi z toho bylo opravdu špatně. Především v době, kdy onemocněla a pak také v prvních letech války. V dnešní době by takové chování bylo totálně nepřípustné a myslím, že i v té době bylo špatné. Bylo mi Consuelo líto, ale je pravda, že se nejspíš do smrti nějakým zvláštním způsobem milovali. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, i že jsem se donutila ji dočíst. Ale znovu bych do ní nešla, zase tolik důležitých informací mi to nedalo a ani jsem neměla ze čtení úplně dobrý pocit.

1 25.09.2023

Po delší době jsem opět sáhla po knize Vlasty Javořické a aniž bych chtěla, tak po povídkové knize. Ačkoliv první příběh Julinka byl samozřejmě mnohem obsáhlejší a propracovanější než ty ostatní, tak nebyl jediný, který mne zaujal tolik. Každý z nich nesl jak útrapy života tak i ponaučení. Jako vždy jsem si knihu užila, jen škoda že je tak tenká a příběhy nejsou rozvedené malinko více, určitě by si to zasloužily.

1 27.02.2023

Příběh se dotýká tématu, který je v poslední době dost zpracovávaný a opakuje se. Zde je spojen ještě s prostitucí v Osvětimi, avšak musím říct, že mne vyprávění nijak extra nebavilo. Bylo to pojaté zvláštně - Anna čte příběh Elizy ze starého rukopisu, avšak některé věci jsou vyloženě nesmyslné, Eliza je nemohla vědět ani vidět (nejsou moc odlišené představy a realita). Navíc Anna čte o skutcích svého syna, a její prožitky pak někdy působily v příběhu dost rušivě. Děj i příběh se mi "líbil", bylo to i docela čtivé, ale párkrát jsem skutečně musela kroutit hlavou. S ohledem na téma a čtivost dávám 4/5, ale je fakt, že se asi delší dobu opět tomuto tématu věnovat nebudu.

1 30.01.2023

Podle úvodu a anotace jsem čekala něco na způsob Ivy Pekárkové - sarkastické, vtipné a prostě "ze života". Vzhledem k tomu, že hlavní hrdinka Klára je jen o několik let starší než já, tak jsem doufala ve splynutí. Já však tu její povahu a chování nemohla vystát. Chovala se naprosto iracionálně, ve většině případů jí na poslední chvíli "něco došlo" a stále lítala od mantinelu k mantinelu. Místy to bylo vtipné, zasmála jsem se nebo pousmála, více bylo však momentů, kdy jsem měla chuť Kláru chytit a proplesknout. Já mám život úplně jiný a proto mi to přišlo k pousmání, umím si ale představit lidi, kterým by z příběhu nejen nebylo do smíchu, naopak by mohla působit depresivně, smutně. Ani čtivost není nic moc, kdybych neměla knihu s sebou v MHD, asi bych ani netoužila jí otevřít a dočíst. Za mě průměr a určitě nemám v plánu zkoušet další knihy od autorky, byl by to ztracený čas, který mohu věnovat lepším knihám.

1 20.01.2023

Poslední antologie s vánoční tématikou, která mne čekala nepřečtená v knihovně. Schválně jsem čekala až na období těsně před Vánocemi, abych si tu náladu pořádně nasála. Nastalo však velké zklamání, protože přímo Vánoc se netýkala vlastně jen jedna povídka a to o mladé vdově a návštěvě nebožtíka. Bohužel mne kniha zastihla v době, kdy jsem prožívala trauma a zdravotní problémy, takže dočtení trvalo až dlouho po Novém roce. Vzhledem k tomu, že kniha byla částěčně zimní a vánoční opravdu moc ne, nevadilo mi to. Ačkoliv miluju knihy Vlasty Javořické, zde mne nejvíce zaujala a chytila za srdce povídka Boženy Němcové - dobrý člověk, který líčí útrapy a život mladých ve Vídni. I přes složité luštění některých výrazů a horší pochopení souvislého textu kvůli starší verzi českého jazyka, povídku jsem si užila. Z knihy nadšená nejsem, ale vyloženě zklamaná také ne. Většina povídek se mi aspoň trochu líbila a kdybych byla v lepším psychickém rozpoložení, možná bych si jí užila mnohem více.

1 16.01.2023

Těšila jsem se na pohádku z pera autorky Harryho Pottera a už na začátku jsem byla příjemně překvapená a to kresbami od dětí z našich škol, které doplňují příběh krásnými ilustracemi. Příběh jako takový byl zajímavý, jednoduchý (samozřejmě pro děti), ale ani mne jako dospělou osobu určitě nenudil. Užila jsem si příběh boje dobra se zlem a dost mne zaujala představa živého Ikaboga a jeho nahrobení. Musela jsem se mnohokrát zamyslet nad poučením. Určitě pohádku považuji za povedenou a občasná podobnost s celosvětovou situací, která panovala v době zpracovávání příběhu Ikaboga není jistě náhodná. Z pohledu pohádek obecně to však není nic převratného nebo světoborného a musím říct, že třeba iPohádka od Kovyho mne bavila trochhu více.

1 15.11.2022

Moc pěkná kniha obsahující dvě povídky. První - Do posledního dechu - taková smutná, ale zase plná událostí, obrazů života a vzájemného chování. Líbila se mi, i když jsem tušila, jak skončí. Druhá - Prstýnek - mi utekla mnohem rychleji, ale také se mi více líbila. Ukazuje, jak umí být žena impulzivní v rozhodování a co může způsobit odloučení od milovaného. Vojtěch byl úžasný, co vše dokázal snést a odpustit z lásky. Bylo to opět kouzelné ohlédnutí do minulosti a dávných životů. Užila jsem si to.

1 21.10.2022

Něco jiného, než jsem čekala. Myslela jsem si, že půjde o klasický román, ale jsou to vlastně autorčiny vzpomínky na dětství, pubertu i začátky v žurnalistice. Dost mne to nadchlo už od začátku a i když styl Markéty Lukáškové mi není úplně nejbližší, její knihy jsou úžasné a vždy se k nim ráda vracím. Zde šlo místy malinko o galimatyáš všeho možného včetně přeskakování a vracení se k myšlence, to ale ke vzpomínání prostě patří. Knihu jsem si dokonale užila, zavzpomínala na devadesátky a zjistila, jak se psal Losos v kaluži i Panda v nesnázích. Humor autorky je mi velmi blízký a moc se mi líbí, že vlastně každá kniha je úplně jiná. Vždy je tedy na co se těšit.

1 12.10.2022