nyx komentáře u knih
První kniha, kterou jsem od autora četla a rozhodně ne poslední. Trochu mne zaráží její zdejší hodnocení, mně přišla dokonalá. Autorův perfektní styl psaní a psychologická drobnokresba jeho postav mi dali pocit, že můžu proniknout do jejich myslí a s některou z nich se třeba na chvíli sžít. Tyler jako by mi mluvil z duše.
»...je něco uklidňujícího na tom, když člověk ví, že nakonec stejně prohraje.«
»...hledání, které ví, že nikdy nenajde poklad, ale přesto pokračuje a stále svědomitěji pátrá po tom, co se nedá nalézt; poznání, že záleží právě na hledání...«
»...zvláštní krása toho všeho spočívá právě v tom, že jsou nedosažitelně vzdálené... kdo by stál o blízkou hvězdu? Kdo by vysílal svá přání k něčemu dosažitelnému?«
»Voda v přístavu matní, protože slunce skoro zmizelo, jen tu a tam se objeví cákanec posledního zlatooranžového světla, světla, které už nezáří; světla, které vypadá zvláštně, jako by svítilo z minulosti, jež byla jasnější, než vzpomínky připouštějí...«
Dobrá kniha. Čtivou formou ukazuje, že stopy toho, co dnes nazýváme terorismem, lze dohledat daleko v naší historii.
Pro mne milé překvapení. Příznávám, knihu jsem si koupila kvůli krásnému obalu. Miluju zimu a protože se mi jí v době Vánoc moc nedostávalo, knize plné sněhových vloček jsem prostě odolat nemohla. Vím, je to dětinské, no co :)
Když jsem začala číst první povídku a zjistila, že je to zřejmě pro mladší holky, byla jsem trochu zklamaná. Obvykle červenou knihovnu nečtu. Ale četla jsem dál, a nakonec se mi příběh moc líbil. Stejně jako ostatní...těžko vybrat, která povídka je lepší. U té poslední se všechny tři nádherně propojí, smekám. ...Kouzelné oddechové čtení :)
Působivý příběh, dobře se čte a navíc není přehnaně patetický.
´Každý má právo být hrdinou vlastního života.´
Tento díl je mnohem emotivnější než předchozí. Je tu i více úvahových částí s hlubokými myšlenkami (hlavně o smrti), které vás nutí zamyslet se. Někdy mě štvalo, že v určitých chvílích, kdy napjati jak struny čekáte, co bude následovat (třeba v částech o Adelheid a mladém Dagovi), vám autor onu pasáž utne. Na druhou stranu, ponechá tak prostor vaší fantazii.
To není sníh, to nejsou skály.To jsou duše, jsou tam v hlubinách stínů připoutány. (...) Duše tam žijí jak rostliny, husté jak stébla, jako tráva v lesních potocích, jako lekníny v jezerech. To se nevíří sníh, to nefičí vítr, to se vznášejí duše, ale nežene je fujavice. Je to snad touha po něčem, co se v nich vzpíná, co je pobízí k pohybu. (...) Ale ani duše nemohou odplout, tkví svými kořeny tam, kde vyrostly a žily, dokud nebyly překvapeny smrtí.
Co dodat...výjimečná kniha.
Surová příroda, silní a hrdí lidé, skvělé pasáže k zamyšlení se nad životem,... kniha předčila všechna má očekávání. A skutečně je "jiná", je úžasná. Jakmile vás vtáhne do děje, už vás nepustí. ... Vrtá mi hlavou, jak je možné, že některým přijde popis postav povrchní. Mně naopak přišly neskutečně živé a věřila jsem jim každičkou pohnutku mysli.
"Venku se začal zvedat vítr. Zdálky slyšela šumění, pod ním zazníval teskný zpěv. Tak asi zpívají lesy."
WOW. Úžasná kniha s dechberoucím koncem. Nejlepší fantasy co jsem kdy četla. (Promiňte, Mistře Tolkiene.)
Kerouac opět nezklamal. Dharmoví tuláci jsou minimálně stejně dobří jako Na cestě. Úžasné popisy hor při jejichž čtení mě chytala toulavá.
Proměna okouzlující ženy v nešťastnou a tak trochu šílenou bytost. Skvělý, propracovaný příběh. Ale stejně byl pro mne nejmilejší postavou Levin a přistihla jsem se, že mě vždycky zamrzelo, když část o něm a Kitty vystřídala část o Anně a Vronském.
A svíce, při níž četla knihu plnou nepokoje, klamu, bolesti a zla, ta svíce vzplanula jasnějším světlem než kdy jindy, ozářila jí vše, co předtím bylo obestřeno tmou, zaprskala, začala skomírat a zhasla navždy.
...Úžasná kniha.
Podmanivý příběh, krásně se čte.
„Chceš-li, Jӧrgene, řeknu ti celé tajemství; pro dva lidi je jen určitá míra lásky; ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl. Buď, jaký chceš; nedopusť pouze, aby tě žena měla, místo co bys měl míti ženu ty. Buď, jaký chceš; ani zlý nemusíš býti. Je to zbytečně hrubé, rybáři. Ale jsi-li dobrý, hleď se skrýti. Vstaň, Jӧrgene!“
Ale rybář sebou nepohnul. (…)
„Sbohem, Jӧrgene. Není ti pomoci,“ řekl posléze. „Nebudeš šťasten; ostatně, co je na tom? Štěstí není vrchol. Snad jsi zrozen pro něco lepšího, nejsi-li zrozen pro štěstí.“
A krysař odcházel.
Smutný příběh s krásnými myšlenkami. Kupodivu vůbec mi nevadí Hrabalův zvláštní styl psaní, naopak, jeho knihy čtu jedním dechem.
"Jednadvacet Slunečnic svítilo v temném příšeří sklepení a několik myšek, které se třásly chladem, protože nikde už nebyl papír, jedna z těch myšek přišla až ke mně a zaútočila na mě, maličká myška skákala proti mně na zadních a chtěla mě zakousnout nebo snad povalit, možná mě chtěla jen zranit, celou silou svého myšího tělíčka skákala a kousala mě do mokré podrážky, vždycky jsem ji něžně odsunul, ale myška znovu a znovu se vrhala na moji podrážku, aby nakonec docela udýchána seděla v koutku a dívala se na mě, dívala se mi do očí, a já jsem se rozklepal, viděl jsem, že v těch myších očích je tu chvíli něco víc než hvězdné nebe nade mnou, víc než morální zákon ve mně."
Jen ten konec jsem nějak nepochopila, byl slisován nebo si to jen představoval?
Příběh o velké lásce, kterou zabila chorobná žárlivost. Skvělá tragédie, ale Romeo a Julie je myslím ještě o něco lepší.
S touhle knihou jsem se dlouho nemohla rozloučit. Podle mého názoru, jedna z nejlepších Greyových knih. Vřele doporučuji :)
První kniha, kterou jsem od Greye přečetla. Poté jsem více než rok nečetla nic jiného, než jeho kovbojky. Úchvatné.
Krásná propracovaná fantasy trilogie. Jako malá jsem ji doslova hltala (poté co mi došel Harry Potter).
Tuhle knihu jsem četla už někdy před pěti lety. Vzpomínám si, jak jsem v mapách hledala onu Galnicii. :D
Krásná kniha, spojující fantasy, dobrodružství a dojemný příběh dvou mladých lidí.
Krásná kniha plná dobrodružství. Kdysi jsem na ni narazila v supermarketu, když jsem sháněla časopis. Stála jen 39,- Kč, tak jsem si ji koupila, jen tak ze zvědavosti. Byla jsem velice mile překvapená, že skvělé knihy nemusí být ani notoricky známé, ani drahé. Vřele doporučuji! :)
Humorný příběh protkaný krásnými myšlenkami nabírá s blížícím se koncem na hloubce. Nádherná kniha s nepředvídatelným a strhujícím koncem. Jsem ráda, že jsem si ji nakonec přečetla.
"Zbabělost je jedním z nejtěžších lidských hříchů."
Kniha zpočátku poutavá a čtivá, byla jsem z ní nadšená. Ale zhruba v polovině mě začala docela nudit, měla jsem pocit, že je jakoby "nadstavovaná" a omílá se tam neustále jedna věc dokolečka. Nevím proč, ale uchvátil mne konec, konkrétně ta pasáž, kde Ema na smrtelné posteli promlouvá s Bovarym.