Okoslav komentáře u knih

Bez spoilerů: ten konec je ukázkový fan service and I think that's beautiful :-)

3 28.08.2023

„Byla to nebezpečná hra, to bez debaty, ale teď zbývali už jenom dva tvorové, kteří mohli odemknout dveře u paty Věže, ještě než Věž padne... což se stane, a brzy, protože tomu spisovateli zbývalo už jen pár dní života. a poslední knihy o Věži – byly tři – zůstaly nenapsány.“

Na mnoha místech (v rozhovorech, v knize O psaní a koneckonců i přímo v Temné věži) King častokrát přiznával, že se tahle fantasy–sci-fi-westernová sága stala jeho osobní Temnou věží. Zdolával ji víc než tři desetiletí a já jsem ráda, že nakonec dostoupal až na vrchol. A že jsme u toho mohli být s ním.

Sai, říkám díky.

3 18.07.2022

To nejdůležitější, co byste měli před čtením vědět: není to horor. A to navzdory anotaci, slibované duchařině a taky navzdory tomu, že jde o pokračování Osvícení (u kterého jsem se konkrétně já několikrát málem počůrala strachy).

Po skvělých úvodních stránkách, které přímo navazují na Osvícení („čau, malej Danny!“), vás King zavede nejen o několik desetiletí dál, ale hlavně do úplně jiného žánru – protože Doktor Spánek víc než cokoliv jinýho připomíná parapsychologický thriller. To by samozřejmě samo o sobě nevadilo, protože komu jinému odpustit klamavou reklamu než právě Kingovi, blbý ale je, že to jako celek nefunguje. Jasně, postavy jsou klasicky kingovsky rozepsaný, atmosféra fajná, padouši zábavní – ale napínavý to není ani trochu. Nejen že se při čtení nebojíte vy sami. Vy se dokonce nebojíte ani o žádnou z postav. A to je u thrilleru problém. (Budu hodná a pominu některé vysloveně úsměvné momenty včetně jednoho z hlavních „odhalení“ celého románu, u kterého jsem si ten facepalm fakt nemohla odpustit.)

Kdyby šlo o jakéhokoliv jiného autora, dala bych čtyři hvězdy, protože řemeslně napsaný je to (jako vždy) dobře. U Kinga jsem ale zvyklá na víc.

3 14.07.2021

Naprostá většina Hodin z kostí je skvělá („typický Mitchell“, chtělo by se říct). Proč tedy jen čtyři hvězdičky? Hlavně kvůli posledním dvěma kapitolám, kdy z uvěřitelného, soudobého příběhu jednoho lidského života (chytře protkaného fantasy prvky) udělal prvoplánovou a, popravdě, ne moc dobře vyargumentovanou „podívejte-co-všechno-by-se-mohlo-stát“ přehlídku. Je to škoda. Protože postapo je (alespoň pro mě) silné jen ve chvíli, kdy je uvěřitelné. Což to Mitchellovo (v tomto případě) není. A třeba srovnání s tím, jak skvěle podobné téma zvládl v Atlasu mraků, je do očí bijící.

3 08.03.2021

Jsou tam upíři, mágové i spousta filozofování o dobru, zlu a svobodě, a jestli vás k přečtení nenaláká tohle, tak už nic.

3 06.05.2020

Místy pochmurný, místy groteskní, místy psychedelický. Pro mě asi nejlepší Dick, co jsem zatím četla (a to srovnávám i s Blade Runnerem nebo Mužem z Vysokého zámku, takže konkurence je fakt velká).

3 21.02.2020

„Lidstvo bezesporu může vyrůst do skvělých výšin. Ale musí projít zkouškami ohněm.“

Kniha, která by měla být o cestování časem, ale nakonec je mnohem víc o touze vypravit se ke hvězdám. Jako časovka ale funguje skvěle, jak na filozofické úrovni, tak na té dějové – kdy do sebe nakonec všechno přesně zaklapne tak, jak má.

3 29.10.2019

Milá knížka z cest (které by podle mě víc slušela podoba klasického blogu než knihy – ať už jde o rozsah nebo styl). Z moderní záplavy nejrůznějších cestopisů nicméně výrazně vystupuje: nejedná se totiž o klasické povídání o cizích zemích, ale spíš o zábavné historky z cest, které potěší hlavně ty, co už mají něco nacestováno a/nebo milují hory v jakékoliv podobě. Hvězdičku navíc přidávám za soutěž o Dementa dne a podobu "odměny" :-))

3 19.10.2019

Na světě jsou dva typy lidí. Ti, kteří latentně béčkové příběhy milují – a pak jsou tu ti ostatní. Pokud patříte do druhé skupiny a pokud právě hledáte tip na zajímavé čtení, mám pro vás dobrou radu – jděte raději o dům dál. Protože Kazatel, to je žánrovka, za kterou by se nemusela stydět ani kategorie půlnočních filmů v Karlových Varech. Což je pochvala! :-)

Kazatel je Vojtíškova románová prvotina. A zatímco některé momenty v Kazateli jsou vysloveně super (jako například popis charakterů, akční scény nebo práce s tajemstvím), jiné už se tolik nepovedly (vyústění hlavní zápletky nebo třeba popis světa).

Za sebe dávám 3,5 hvězdičky a všem fandům českého hororu určitě doporučuju Kazatele aspoň prolistovat.

3 19.06.2019

Jestli patříte k těm, kdo milují Lokiho, protože ho hraje Tom Hiddlestone, tak tady zjistíte, že milujete Lokiho, protože je prostě boží. Vlastně by se to celé mohlo jmenovat What would Loki do, protože to je přesně to, o čem je Severská mytologie především.

Gaimanův styl je civilní a nevtíravě vtipný. Jeho souboj se severskými mýty, kde jsou bohové jednorozměrní a kde se věci dějí bez důvodu, protože „prostě proto“, ale bohužel vyznívá naprázdno. Jako by Gaimanova pera bylo pro ploché severské příběhy škoda.

Ze srovnání mytologií tak u mě stále na plné čáře vítězí ta řecká. Ale baví mě sledovat podobné motivy napříč kulturami – ať už jde o stvoření světa, obry nebo třeba o Norny/Moiry. Jung by měl radost.

3 25.04.2019

Jako by šlo o dvě různé knihy: první půlka za dvě hvězdy, druhá půlka za čtyři.

Žambochův Drsný spasitel přichází s celou řadou nápadů, nad kterými pravověrný fanda fantastiky zajásá (a já fakt jásala): syrový postapo svět, navíc v ostravských kulisách (!), temný hrdina, který dokazuje, že hranice mezi dobrem a zlem může být velmi tenká, mluvící bionický kůň (!!) a taky fenomenální závěr.

Proč tedy jen tři hvězdy? Obzvlášť kvůli neproškrtané první polovině působí celek epizodicky a nesourodě - jako by postavy přicházely a odcházely, jen aby řeč nestála, a jako by se věci děly jen proto, aby se natáhla "stopáž". Škoda, stačilo ubrat sto stran a výsledek mohl být mnohem, mnohem lepší.

3 02.01.2019

Mega hustej závěr fakt hustý trilogie.

Upřímně: všechny ty hlášky, sex, akce a umírání/zmrtvýchvstání/umírání/zmrtvýchvstání už ve třetím díle nejsou, co bývaly v tom prvním. (Tím chci říct, že už je toho jako trochu moc.)

V žámci žánru ale výrazně nadstandardní, takže autorovi odpouštíme jak dějový nelogičnosti, tak poněkud zběsilé tempo třetího dílu (protože akce sice střídá akci, ale pak si uvědomíte, že se celou dobu mění jen lokace - jako byste četli stejný scénář pořád dokola, jen v jiným oblečku) a máme radost, že takovýhle věci nepíšou jen Kulhánek a Kopřiva.

3 25.12.2018

Vítáme další generickou fantasy hrdinku. Jupí.

Ok. Teenage milostný trojúhelník bych asi zvládla (jako dvakrát bych to číst nemusela, ale rozumíme si). Možná bych zvládla i to, že na hlavní postavě je zajímavé zhruba... nic. Problém je příběh. Pokud v kterýkoliv okamžik víte, co se stane následujících 5 stránkách (a ono se to nakonec opravdu stane), o velké originalitě to nesvědčí.

Padouši se pochechtávají, hlavní zloun chce “ovládnout totálně všechno” a všichni, jako že opravdu všichni, jsou až nezdravě fixovaní na hlavní hrdinku. Jako ano, už od začátku je jasné, že to nebude jen tak obyčejná holka (protože takhle to v podobných knížkách nechodí). Ale aby hlavní poskok velkého arcipadoucha během důležité bitvy řešil hlavně to, jestli hrdinku náležitě zatahá za vlasy?

WTF.

Dávám hvězdičku za snahu a jednu taky za to, že kdyby mi bylo 12 let, asi by se mi to líbilo.

3 25.12.2018

„Měli jsme tu nacisty, měli jsme tu islamisty… tak proč ne, kruci, i Sparťany?” ptá se mladá římská císařovna. A já dodávám: proč ne třeba i Brity z konce 19. století, mongolské nájezdníky, zvrácené diktátory a ještě víc robotů?

Impérium je uspokojivé zakončení celé trilogie Propast času. Píšu "uspokojivé" a ne "vynikající". Bohužel. Vinu na tom nese především první půlka knihy, která se táhne v dlouhém představování nových postav a nekonečných popisech diplomatických vyjednávání. A když máte pocit, že to konečně k něčemu směřuje, zjistíte, že celá první půlka byl vlastně jen málo proškrtaný prolog. (Do jisté míry autora chápu - je těžké uvést na scénu nové postavy a opomenout jejich bohatý příběhový background, v zájmu výsledného dojmu by ovšem částečné škrty Impériu určitě prospěly.)

Až v půlce knihy se poprvé objeví hlavní padouch celého dílu a kniha konečně dostává pravý spád. I když se to během uplynulých 250 stran nezdá, čekání se nakonec vyplatí. Příběh, ve kterém se nově objevuje třeba i mladý Winston Churchill nebo (přestože s otazníkem) šestiletý Ježíš Kristus, je ve své druhé půlce zábavný, má spád a zakončuje všechny dějové linie, které minulé dva díly rozehrály.

Pro čtenáře prvních dvou dílů samozřejmě nutnost, bez ohledu na jakékoliv hodnocení :-)

3 24.12.2018

Pro ty, co Ostrov Lhářů nečetli: napravte to, protože jde o fakt vydařenou kombinaci tajemství, podivností a literárního stylu.

A pro ty, co Ostrov Lhářů četli: já to věděla (a vy víte, co mám na mysli)! :-)

3 24.12.2018

Asi tuším, o co King se Straubem usilovali – to fantasy převyprávění putování Huckleberryho Finna, tentokrát v Americe 80. let, se připomíná v nejrůznějších motivech tolikrát, že to nemůže být náhoda. A vlastně to mohlo být skvělé a zhruba v prvních dvou třetinách i bylo. Poslední třetina byla ale čirá nuda a utrpení, kdy se autoři (nevím, který z nich v tu chvíli držel hlavní kormidlo) utápěli v nekonečných popisech a přirovnáních (nejčastěji k penisům, šourkům nebo bradavkám). Nebýt to (aspoň zčásti) King, kterého jinak miluju, asi bych se k dočtení nedonutila. Hvězdu navíc přidávám za Vlka a Sluneční domov.

2 23.12.2023

Já vám nevím. Možná je to tím, že v žánru LitRPG už stihly vzniknout jiné (a mnohem zajímavější) knihy. Nebo je to prostě fakt o tolik horší než jednička. První třetinu knihy zabírá dlooooouhá expozice (ano, definitivně jsem si potvrdila, že tenhle svět a celý Clineův worldbuilding nedávají smysl), druhou třetinu další „hon“, tentokrát za sedmi úlomky duše Sirény (ty osmdesátky jsou tu už fakt na sílu a, je to jen mnou, nebo proč celá OASIS ve dvojce působí o tolik směšněji než v prvním dílu?), a celkový dojem zachraňuje jen jakž takž ucházející závěr. Kdyby to byla fanfikce z Wattpadu, asi by mi to celé dávalo mnohem větší smysl.

2 10.12.2023

Ze všech sérií od Sarah J. Maas (TG, ACOTAR, CC) má právě tahle nejlepší setting (urban fantasy šmrncnuté špetkou cyberpunku) i worldbuilding. Což s sebou mimo jiné nese i fest dloooouhou expozici, kterou ale bohatě vynahradí zhruba posledních 200 stran, které jsou fakt skvělé.

2 21.08.2023

První půlka za dvě hvězdy, druhá za tři, takže budu hodná a zůstanu u tří. Do druhého dílu aspoň nakouknu, minimálně proto, abych se přesvědčila, že mě čtenářská intuice neklame a Maas zopakuje svou osvědčenou rutinu ze Skleněného trůnu. Už zbývá jen tipovat, co tentokrát vymyslí, aby se zbavila Nápadníka číslo 1 a mohla Neohroženou Hrdinku spárovat s Nápadníkem číslo 2 (ano, všichni víme, kdo to bude).

Poznámka pod čarou: četla jsem na internetu spoooustu debat na téma Maas vs. Bardugo. Nechápu, jak tohle může být vůbec k diskusi, protože zatímco knihy Bardugo fungují samy o sobě, a jsou tak přístupné nejen YA čtenářům, ale i těm klasickým fantazáckým (koukám na vás, Šest vran), tak když z knih Maas odeberete veškeré pokusy o romanci a erotiku, zbude vám pár víl a jinak velké tučné nic.

2 31.07.2023

„Lidé konečně pochopili, že kdyby nějaký bůh skutečně existoval, musel by to být beztak pěkný prevít.“

Liouovi občas někteří čtenáři vyčítají, že je víc fyzik než spisovatel – a v Toulavé zemi je to bohužel úplná pravda. Liou s vědeckou poctivostí rozpracovává jednotlivé nápady ve stylu „co bude, až…“ nebo „co by se stalo, kdyby...“, a v téhle rovině Toulavá země fakt funguje. Když ale dojde na všechno ostatní, je to bolest: obrovský kontrast mezi fyzikální poctivostí a sociologickou naivitou je do očí bijící, děj, dialogy a charaktery jsou zcela upozaděné a často se z Lioua stává vyslovený ideolog (viz třeba když v povídce Pro dobro lidstva absurdním způsobem popisuje hrozbu kapitalismu, čínští soudruzi z něj musí mít radost).

Hvězdičku přidávám za povídku Láska z Tchaj-Juanu, kde si ze sebe dělá srandu a je to skvělý.

„Když pak později vesele popíjeli v jedné mozečkárně, prozradil rozjařený Liou Cch'-sin příteli svůj další velkolepý plán: hodlal napsat desetidílnou sci-fi ságu o třech milionech znaků, v níž by popsal dva tisíce zániků dvou set civilizací a mnohonásobné přeformátování vesmíru způsobené rozpadem vakua, a nakonec by nechal celý známý vesmír zřítit se do super velké černé díry jako do záchodu. “

2 26.07.2022