OldaB komentáře u knih
Lepší než druhý deník (četl jsem jej dříve). Více nápadů, zajímavější.
Další povídkový díl, který sbírá síly na epické střetnutí Usagiho s jeho nepřáteli. Trochu se mi vtírá kacířská myšlenka, že Sakaiovi docházejí nápady.
První polovina knihy mě vyloženě nudila a v případném hodnocení bych se držel hodně dole. Přestože jsem u autora zvyklý na různé věci (třeba v románu Zalknutí), nápad ustřelené čelisti, kterou později sežerou ptáci, mi připadl už trochu přes čáru. Občas jednotlivé řádky skáčí kamkoliv autora napadne a řada věcí mi přišla jako víceméně klišé. Druhá část se mi líbila o poznání více, najednou mi to celé dávalo větší smysl. Nakonec mohu říci, že jsem se pobavil a přečtení nelituji. Sakra, konečně se musím dostat k tomu Klubu rváčů.
P.S. Kniha vyvolává pocity hnusu jako žádná jiná. Alespoň, co jsem četl v poslední době.
Trochu jiný pohled na hudbu, tentokrát na práci manažerů. Zatraceně dobrá práce.
Těžká nuda, vyloženě jsem se nutil, abych to dočetl.
Mám rád historii, proto jsem sáhl po tomto historickém románu. Bauer se skvěle vypořádává s atmosférou, ale zápletka je bohužel hodně provařená. Jako detektivka je to hodně slabé. Škoda.
Po trilogii trpaslíků jsem se podíval do říše Alfů a musím říct, že to nebyl nadarmo strávený čas. Heitz je tentokrát mnohem sevřenější, kniha je čtivější a autor se oprostil od zbytečných kliček. Škoda, že kniha je v závěru víceméně useknutá, na další osudy si budeme muset počkat. Heitz je skvělý především v líčení citů postav, v tom je z hlediska fantasy opravdu na výši. Mám ale trochu strach, aby se mi nestalo to, co s trpaslíky. Po pár měsících prakticky nevím, o čem to bylo.
Netradiční pohled na historii je opravdu zábavný a nenásilnou formou otevírá studnici nejrůznějších pikanterií.
Trochu slabší díl ze skvělé série, ale je jasné, že po výborném Ostří trav je těžké navazovat. Sympatická nová postava alias inspektor Ishida.