omgjako komentáře u knih
Můj první Nesbo pro děti a mládež. Bavilo mě to :) a taky se mi líbí představa, jak se celá rodina sejde v obýváku a čte tohoto autora - rodiče Holea, děti Proktora :)
Ano, asi se to v žádné rodině nikdy nestane, ale mohlo by! :D
Poněkud jiná kniha pro děti a mládež... Jiná, protože popisuje druhou světovou válku, a to z pohledu dvou dětí - desetiletého Felixe a šestileté Zeldy - které se ukrývají před nacisty. Je to čtivě napsané... a smutné. Neumím posoudit, jak bych tu knihu vnímala, kdybych byla dítě. Jestli by ten smutek na mě nebyl až moc silný... ale těžko říct. Některé věci je potřeba si připomínat. A když se o nich začne mluvit až v dospělosti, může být pozdě.
Jsem z toho zklamaná... Tyhle knížky vypadají na první pohled velmi lákavě... Bohužel je ale obálka to nejlepší, co ta knížka přináší.
"Pro každého, kdo má strach, kdo je osamělý nebo nešťastný, je určitě nejlepším prostředkem vyjít kamkoli, kde je úplně sám, sám s nebem, přírodou a Bohem. Teprve potom, jen potom cítí, že všechno je tak, jak má být, a že Bůh chce vidět lidi šťastné v prosté a krásné přírodě.
Dokud to ještě existuje, a to bude asi vždycky, vím, že za všech okolností je na každý žal i útěcha. A já pevně věřím, že příroda dovede zažehnat hodně zlého."
Taková zvláštní knížka :) Co do vizuálu je fakt krásná. Je super dívat se na Tolkienův rukopis a kresby.
Jinak si představuju, že je to knížka spíš buď pro Tolkienovské nadšence (asi spíše dospělé) nebo pro děti, které ještě nečtou a kterým to budou dospělí číst a společně se budou dívat na ty obrázky.
Příjemná oddechovka. Každá povídka jako večerníček před spaním :)
Nezapomenutelná dětská knížka. Teď o víkendu jsem ji četla na dobrou noc dceři moji kamarádky... a zjistila jsem, že ji čtu poprvé. Že jsem si jako dítě vystačila vždycky s obrázkama, které mě strašně bavily, prohlížela jsem si je pořád dokola a vymýšlela si k nim úplně jiné příběhy.
Tuhle knížku mám ráda od dětství. Za mě se dá k téhle knížce vracet pořád, v každém věku jsem v ní našla něco jiného. I když myslím, že teď už se to moc měnit nebude :)
Mám ráda tuhle čtenou od Viktora Preisse:
https://www.youtube.com/watch?v=rkPqq50NXEo
https://www.youtube.com/watch?v=z6cEAiBQCP0
Asi jsem po téhle knížce sáhla ve špatnou dobu. Rozumím tomu, že je z toho většina lidí nadšená, fakt to chápu. Já jsem skončila u 22. kapitoly s tím, že mě vlastně nezajímá, co bude dál...a tak se mi to už nechtělo číst. Možná budu s tímhle pocitem jediná, co se dá dělat :D Přišlo mi, že je u téhle knížky stěžejní, aby byla vtipná, aby měla vtipné věty, vtipné postavy... každá kapitola jako díl komediálního seriálu. Když se dívám např. na HIMYM, tak to taky nesleduju proto, že mě zajímá celkový děj, ale proto, že každej ten díl je vtipnej a to je to důležitý pro ten seriál. Ale u tý knížky mně to nějak nevyhovovalo... Asi spíš potřebuju něco, kde budu nedočkavá, jak to bude pokračovat - a ten humor bude až na druhé koleji. Ale jak jsem psala, chápu, že se to většině lidí líbí a jsou z toho nadšení :)
...když jste ještě příliš mladí a žijete s pocitem přicházejícího konce... Z mého pohledu to není knížka, která se dá číst rychle. Je útlá , nepřináší napínavý děj nebo tak něco, vnímám, že u ní je důležité zkusit pochopit ten pocit, jaký zažíval Petr. I když ten pocit je pro většinu z nás spíš nepředstavitelný.
Závěr naprosto nečekaný.
Napanee: já jsem to vytušila, ale stejně jsem si to dala do googlu překladače, abych věděla přesně :D
Mně se to líbilo. Na takové letní odpočinkové čtení je to fajn.
Dobré ...a teda hodně zvláštní postavy :D
... dneska jsem byla líná, tak jsem si namazala jen rohlík s marmeládou, ale zítra si ty palačinky udělám!
Moje první kniha od tohoto autora. Dostala jsem se k tomu díky výzvě. Pro nás, kteří máme rádi "vejčitou hlavu" je to dost děsivé, zvláště, když to čteme o půlnoci před spaním :D Tohoto autora si budu schovávat asi spíše na ráno a dopoledne. Ale je to dobré, nemohla jsem přestat číst.
Knihu jsem si přečetla v rámci čtenářské výzvy - "Oblíbená kniha rodičů nebo prarodičů". Je to oblíbená kniha mojí babičky. Hrozně melancholická... párkrát jsem myslela, že to ani nedočtu. Vyhledávám raději knihy, u kterých si můžu odpočinout, odreagovat se. Ale jsem za tuhle knihu ráda, vede k tomu, aby se člověk zastavil a přemýšlel..
***
A ještě se mi líbí věta: "Tak, teď nebudeme nic jiného dělat než odpočívat a být šťastni."
Super, je to zajímavý, zrovna čtu. Kritika Ivana Olbrachta pobavila. Píše: „Je pravda, ta hojnost hoven a jiných podobných věcí by byla v každé jiné knize protivná *** u Dobrého vojáka Švejka se snese, patří k němu“ :D