originál komentáře u knih
Docela fajn kniha, ale vadí mi promluvy autorky. Nemám ráda když mi někdo říká co mám dělat a kde mám psát jaké hashtagy. Jinak je to spíš souhrn rad jak si ulehčit převážně pracovní život.
Velmi dobře napsaná kniha, vysvětleno tak trochu s vědeckým náhledem. Objasňuje co je důležité v prvním roce života dítěte pro jeho správný růst. Řeší nejčastější problémy a otázky. Doporučuji.
Já bych tuto knihu pojmenovala: Čtěte s tužkou v ruce. Aby po přečtení každému došlo, že odpověď na otázku jak si dělat efektivně poznámky, je už v názvu. Ale je fakt, že mě kniha motivovala, abych si k tématu Zettelkasten dohledala více na internetu. Pokud váháte zda číst nebo ne, doporučuji najít si blog Elišky Šestákové, kde je to slušně vysvětleno a nezabere to věčnost.
Velice dobrá kniha s myšlenkami, které na mě dotírají i měsíce po přečtení.. Stojí za to.
zatím mi přijde slabší než jednička...
Konkrétně se mi nelíbí jak se kocour snaží lidi přesvědčit že ví všechno mnohem líp a poučuje nás. Asi to bude tím že nemám ráda knihy které mi říkají jak mám co dělat. První díl mi přišel o dost volnější a s lepšími myšlenkami, nicméně ještě tak docela nemůžu soudit, jsem asi ve třetině.
přečteno v angličtině, za mě teda fakt dobrá kniha která se s tím ne**re
Těsně před koncem jsem byla z knihy docela zklamaná, ale autorce se záhadným způsobem podařilo na posledních stránkách můj dojem trochu změnit. Podruhé číst ale asi ne :)
No a zbývá jen začít se těmi pravidly řídit a zbytek bude hračka :D
užitečná kniha, jen mi tam asi dva základní recepty chyběly, myslím že žemlovka je jeden z nich
Asi ji budu muset přečíst znova, tolik myšlenek se nedá vstřebat najednou. :)
Chtěla bych si přečíst konec...
Škoda, že není.
Nejlepší jsou ty hlášky :D
Estragon: Co je to?
Vladimír: Vypadá to jako vrba.
Estragon: Kde má listy?
Vladimír: Asi je uschlá.
Estragon: A je po smutku.
Z této knihy jsem si vybrala poslední román Marley a četla jsem ji vždy v čtenářské kavárně při šálku horké čokolády. Minule jsem ji nemohla najít a tak jsem se na ni ptala a dozvěděla jsem se, že patřila mezi vyřazené knihy a kdokoliv si ji mohl půjčit, nebo odnést domů. Lituji, že jsem se dřív nezeptala na její půjčení, snad se mi podaří ji někdy dočíst i když byla chvílemi smutná a některá líčení byla v knize popsána až příliš (nechutně) detailně, kniha se mi velice líbila a ráda bych ji dočetla do konce.
Mám tuhle knížečku moc ráda. Minule jsem ji zase celou zhltala v knihkupectví při čekání na vlak. Ta se neomrzí. :)
Povinná četba. Podle naší učitelky na český jazyk to jednou pochopíme. Otázka je, jestli to kdy budu číst znova. Knihu jsem četla násilím a nebavila mě. Když tak komentář opravím až to pochopím. :)
Hm už to chápu trochu víc, nějak se ve mě to téma rozleželo :)