orinka3 komentáře u knih
Druhý díl se mi už tolik nelíbil. Kvůli dvěma hlavním hrdinům. Jef je u mě nesympatický náfuka, který svým sobectvím a bezhlavou nadutostí, se kterou si plete hrdost, přivádí okolí do neštěstí. Deirdre je nevyzrálá a rozmazlená svéhlavička, která z nudy neví co by. Škoda, že se víc prostoru nepopřálo Bonnie, ta je zajímavější. Závěr knihy s osvobozeneckými scénami mi připadal zdlouhavý. Takže jen za tři, a to taky není špatné.
Zpočátku jsem byla vyloženě nadšená. Kniha čtivá, výborně popisované pocity i duševní pochody současné ženy. Jenom nevím, proč by to měl být thriller? Spíš bych tomu řekla psychologický román s krimi prvky. Líbí se mi popis pracovního prostředí v porodnici, vůbec je to zdařile napsané, zvlášť ta sžíravá žárlivost a běsové, kteří ovládají mysl hlavní hrdinky. Konec je ovšem lehce předvídatelný, ocenila bych větší napětí a složitější zápletku. No, a nemůžu si odpustit: to se ve Švédsku vážně pořád dokola vaří brambory a něco rychlého k nim?:)
Paní spisovatelka nechť promine, ale tohle je taková slátanina, že se může líbit akorát Američanům. 1 hvězdičku ponechávám za čtivost, která se knize upřít nedá.
Nevím, proč se ta knížka tolika lidem nelíbí? Vždyť je výborně napsaná, o něco v ní jde, svědomí, pocit odpovědnosti, hledání smyslu života...možná trochu vadí, že se to odehrává v Evropě a chybí exotické prostředí. Je taky potřeba si ujasnit historické skutečnosti, vědět něco o pronásledování katarů. Já autora pokládám za skutečného mistra pera a doufám, že toho ještě hodně napíše. Dávám plný počet hvězd, protože mu není co vytknout. No, a teď si seženu Soucit s ďáblem, abych se dověděla, proč ho tu čtenáři vzpomínají a autorovi vyčítají, že z něj čerpal.
Velmi prostinká a přehledná detektivka. Severský Hercule Poirot přijel na Vánoce k rodině své dívky a povětrnostní podmínky zavinily, že byla celá společnost i s mrtvolou odříznutá od světa. "Překvapivý" závěr. Nic proti tomu, kdyby to nebylo jak pro malé děti a nebylo to napsáno tak primitivně a schematicky. Jedna hvězdička za snadné čtení, jinak velice chabá práce autorky.
Navazuje na předchozí Nefertiti dcera věčnosti, ale popravdě...už nejsem tolik nadšená. Ono to vlastně vypadá jako příběh ze současnosti, kdy dívka dělá všecko možné pro to, aby získala svého vyvoleného. Navíc se mi zdá, že spisovatelka vaří z jedné vody, situace se opakuje. Krášlení, flirtování, soupeření s rivalkou vysněného...Taková pěkná, čtivá červená knihovna zarámovaná do Starého Egypta. Jde to poněkud na úkor historie, proto jsem hvězdiček ubrala.
Určitě dobrá četba. Dobrá psychologická studie megalomanky, která jde doslova přes mrtvoly. Nakolik je historicky přesná a jestli je k Nefertiti a její sestře spravedlná, to už asi těžko zjistíme. Každopádně jsem si pěkně početla a velmi dobře jsem se vžila do děje i doby, ve které se román odehrává. A jdu se podívat, co o Nefertiti a jejím partnerovi píšou na Wikipedii.
Osudy afrického děvčete, procházejícího tradičním obřadem zmrzačení, jsou krutou obžalobou všech nemyslících otroků tradic. Nemyslících, protože žádné náboženství něco tak odporného nepřikazuje ani nedoporučuje! Jen se mi nelíbil jazyk knihy, příliš strohý. Jenže můžu chtít košatý román, když jde o výpověď očité svědkyně na základě vlastních zážitků?
Kniha se mi dobře četla, sice se žádné velké překvapení nekonalo, ale přece knížku ráda doporučuji. Komu se líbil film Svatby pana Voka, bude spokojený. I já jsem byla:)
Musím uznat, že jde o vysoce hodnotnou literaturu, nevšední. Ale strašně těžko se mi to čte - v podstatě jde o krátké výkřiky se skrytým významem či poselstvím - tohle pro mě už zkrátka není. Kniha byla oceněna právem, ale člověk se s ní dost nadře. Zajímalo by mě, jestli všichni, co tolik chválí, byli upřímní:)
No, bylo to tak nějak dokola a jaksi jsem se neuměla vžít do myšlení hlavního hrdiny. Takže jsem knížku v podstatě jen proběhla bez valného zájmu. Špatně napsaná určitě není, jen je pro mě dost rozvláčná.
Vyprávění o levobočkovi z trošku jiné strany, člověk sice ví jak to dopadne, ale přesto je zvědavý, jestli se o "hrdinovi" přece jen nedoví něco nového. Knížka je čtivá, určitě nezklame nikoho, kdo se zajímá o tuto dobu. Mně jenom vadí - ale to není chyba autora, nýbrž moje:) - že pokaždé, když čtu knížku o Rudolfu II. - vidím Jana Wericha, protože ten ho stvárnil mistrně. Toho obrazu se nezbavím a nezbavím a zajímalo by mě, jestli to mají jiní taky tak:).
Kniha plná filosofických úvah. Na první prolistování vypadá jako snadné čtení, jenže to není pravda. A počítá s tím, že čtenář je schopen uvěřit tomu, že je možné, aby se takový příběh někde udál. Jsem příliš přízemní, aby mě kniha upoutala, ale uznávám, že je nevšední.
No, tak tohle se mi hodně líbilo. Dokonce jsem chvílemi zalitovala, že s Afrikou, byť nebezpečnou, nemám vůbec nic společného. Příběh košatý, kniha plná napětí a životných postav. Myslím, že se autorce kniha povedla a ročník jejího narození slibuje, že toho může ještě dost napsat. Děkuji za pěkné chvíle při četbě.
Ach ne, slabota. Po letech jsem chtěla vzít autora na milost, abych si u nějaké četba odpočala, ale spíš mi začal jít na nervy. Literární klišé, škoda času. 1 hvězdičku nechávám za čtivost, a to jsem opravdu tolerantní. Naivní příběh, řemeslný styl.
K mým nejmilejším knihám a stálicím v knihovně patří Mobergovi Vystěhovalci. Kolikrát jsem je znovu a znovu četla...netušila jsem, že se mi do ruky dostane kniha, kterou zařadím vedle ně. Tato trilogie je krásné čtení, postavy přirozeně zaplňují stránky a čtenář je přijímá jako svou velkou rodinu. Blahopřeji autorce, tohle se jen tak nevidí. Pět hvězdiček, dala bych i víc.
Typická literatura pro ženy. Kdo nehledá složitý příběh, ale oddychovou četbu, má v ruce tu správnou knížku.
Velmi čtivé, zajímavé, postavy životné, příběhy a osudy napínavé. Kdo má rád historii, romantiku a zdravou dávku psaní o lásce, přijde si na své.
Přiznávám, že knížku pro nezájem nedočtu. Dialogy jsou rozvleklé a kolikrát naprosto zbytečné, knížka nemá ten správný spád, i když se čte dobře. Hrdinka mi absolutně sympatická není, a nedělá to její postižení:)
Obrovské překvapení. Vůbec jsem nečekala, že vlastně půjde o literaturu faktu, navíc tak otevřenou a přesnou. Čím dál jsem postupovala v knize, tím víc jsem si připomínala to, co mě před pár lety trápilo a mám tedy potrvrzené, že jsem se nemýlila. Panu Cimickému věřím každé slovo, mluví mi z duše. Příběh lékaře do pozadí zatlačuje skutečnost, ze které není úniku a ani není naděje na nápravu. Ano, přesně tak to u nás chodí. Happy end se nekoná, oběť v byrokratickém bludišti žádné zastání nemá. Ano, přesně tak se dnes k sobě lidi chovají, padly zábrany a všemu dnes velí peníze a touha mít jich ještě víc. Kvalifikovaný rozbor naší společnosti. Dávám 5 hvězdiček a autorovi děkuji.