Paja_Reine komentáře u knih
Moje srdíčko zaplesalo. Zamilovala jsem se do této série, prožívala to všechno na můj vkus až moc, ale stálo to za to! Stálo to za to!
Má část, která je stále tak trochu dítě, se nemohla dočkat na to, až tuhle krásku budu držet v ruce.
A když ten okamžik konečně nadešel, štěstím jsem se málem zbláznila. Tak hezky to všechno skončilo... Má duše najde konečně klidu.
Hm... Úplně nevím, jak moc se chci k tomuhle vyjadřovat, ale ok, jdeme na to.
Knihu jsem si koupila, abych tu celou sérii už konečně završila. Jenže mě to nebavilo. Ano, asi je to pouze mnou, ale prostě ne. Knihu jsem dvakrát odložila, do třetice jsem ji s donucením přelouskala.
Měla to být pro mě taková ta tečka na konec, nic takového to však pro mě nebylo.
Ale abych jen nekritizovala, tak řeknu, že autorka opět předvedla, že psát umí a že jí toto téma není cizí.
Okolo tohoto dílka se všude dělalo hrozné halo, tak jsem si řekla, proč ne?
Kříďák jako takový není vůbec špatný, jen mi tam něco zkrátka chybělo.
Nadchlo mě však to, jak dej skákal z minulosti do přítomnosti a postupně nám odhaloval střípky toho, co se stalo. Takže jak jsem knihu četla, pomalu se mi vše skládalo dohromady.
Konec mě přesto překvapil, ať už vrah Kolotočenky, tak i sám hlavní hrdina.
Nu co, jako nejlepší knihu tohoto žánru bych ji neuvedla. Ale zlatá střední cesta... To je přesně to.
Tak... Jak se k tomuhle mám vyjádřit?
Kniha jako taková špatná nebyla, proto nevím, čím to je, že mě nějak moc nebavila. Možná už jsem měla tohoto světa až po krk, anebo se mi nezalíbila dějová linka. Kdoví?
Každopádně... Začalo se přesně tam, kde se skončilo, takže hurá, něco málo jsme se dozvěděli. Pro mě ten začátek byl ok, pak to ovšem nastalo. Pomalu u mě upadal zájem o další čtení, už jen z toho důvodu, že mi hlavní hrdinka lezla na nervy.
Abych však nebyla příliš kritická, nakonec mě čekalo něco jako světlo na konci tunelu. Takové projasnění se šťastným koncem.
Knihu bych tedy ohodnotila jako trošku slabší průměr. Pro nenáročné čtenáře bych však vřele doporučila.
Druhý díl měl přibližně stejnou kvalitu jako ten první. Něco se mi líbilo, něco se mi nelíbilo. Zkrátka pěkný průměr.
Oceňuji však určité tajemno, lépe řečeno všechny záhady, které byly nějak propojené, avšak čtenář nic nevěděl. Tedy alespoň já jsem si to nedokázala spojit. Samozřejmostí poté taky byl Konstantin Black hrající v knize podstatnou roli. A i přes všechny nedostatky v knize to byla jedna z mých nejoblíbenějších postav.
Konec mě upřímně překvapil a navnadil na další díl.
Shrnula bych to tedy jako příjemnou průměrnou četbu.
Takže... kde začít?
Nápad knihy je celkově jedním slovem zvláštní. Ano, autorka chtěla být originální, tak zvolila trolly, kteří vypadají jako lidi. No, dobře. Tohle jsem ještě jakž takž vzala. Co mi ale hlava nebere, tak jsou například některé jakoby zvyky Kaninu. Jako třeba ti podvrženci. To je podle mě nedomyšlené. A ano, asi bych s některými takovými zvláštnostmi mohla pokračovat, ale... Ale vzhledem k tomu, že mě v poslední době nějak ochromila romantické knihy, musím se přiznat, že jsem tuto knihu četla a četla, abych věděla, jak to vlastně dopadne s hlavní hrdinkou a tím jejím, kterého v jednu chvíli strašně moc chce, pak si ho zase zakazuje.
Zkrátka a jednoduše. Kniha vlastně nebyla vůbec špatná, takže bych ji přiřadila do průměru.
Ano, kniha je moc pěkně napsaná, ale jak už jsem zmiňovala u předchozího dílu - přijde mi to už malinko natahované. Přesto bych řekla, že se mi Koruna líbila víc než Dcera, která rozhodně není na vrcholu v žebříčku, co se téhle série týče.
Konec mě nijak zvlášť nepřekvapil, ale i tak byl takový sladký a hezký.
Jako plus na téhle knize je to, jak se hlavní hrdinka dokázala popřát sama se sebou, se svými špatnými vlastnostmi a činy, a nakonec to pěkně skončilo.
Když jsem četla Selekci, Elitu a První, byla jsem nadšená. U téhle už tolik ne.
Na můj vkus to bylo až moc natahováné a strašně předvídatelné. I přesto je kniha čtivé napsaná. Pro mě ovšem postrádá určitě kouzlo předchozích dílů.
Musím se přiznat, že jsem očekávala malinko víc, už jen kvůli označení bestseller.
No, nedá se nic dělat. Kniha se mi však velmi líbila, přičemž jsem opravdu ráda za Gusovy hlášky a nápady, které takovéto ošklivé téma alespoň trochu prozářilo.
Celkové jsem víceméně nadšená a plná dojmů, ke konci mi dokonce vyhrkl slzy do očí. Přesto všechno mi tam pořád něco malého chybělo. A stále jsem nepřišla na to, co to je.
Tak tady už jsem byla spokojenější. Nejenže mi America přirostla k srdíčku, také se mi líbil celý průběh děje o něco více než u předchozích dílů.
Obálka je moc pěkná, prostě radost na ni pohledět, přesto bych poznamenala, že pro ty, co se chtějí nechat překvapit, až příliš prozrazuje, jak to vlastně dopadne.
Celkové hodnocení je nakonec samozřejmě vysoké, ani nevím, co se divím, protože prostě tenhle žánr mě poslední dobou opravdu baví.
Momentálně jsem zvědavá na další díl jakoby téhle série.
Z většiny komentářů, co jsem četla, jsem se dozvěděla, že tenhle díl je o hkdvne slabší než ten první. Přesto jsem ho začala číst s tím, že bude stejně dobrý jako ten předchozí. A ten pocit mám stále. Ano, America byla skoro pořád na ránu, ale dalo se nějak zvládnout. Celkově se děj docela táhl, a když už se něco dělo, poněkud rychle to bylo zatraceno.
I tak jsem si příjemně početla.
Ach, ano. Celou sérii jsem měla přečtenou strašně rychle, už jen z toho důvodu, že jsem ji musela číst naprosto všude. Tahle kniha nebyla výjimkou.
Největší ránu mi zasadila autorka, když odhalila zásadní informace ohledně Gwendolyn a jejích rodičů. Samozřejmě celý průběh knihy byl velmi čtivý a milý, a tak jsem si myslela, že konec bude takový ten šťastný a pohádkový. Což byl, opravdu. Jen Kerstin Gierová ho napsala, jako by už se jí do toho psaní ani nechtělo. Byl hrozně slabý. A navíc po tom všem, co jsme si s hlavní hrdinkou prožili, jsem to čekala trochu víc do detailu popsáno.
Jinak jsem velmi spokojená.
No... Prostě co k tomu dodat? Očividně jsem odhodila svou masku říkající, že nic takového nečtu, a dokonale jsem se do té knihy zamilovala. Jasně, jasně. Jedná se pořád o slaďárnu s cestováním časem, ale je to tak lehce napsané, že se to čte samo, a navíc mě pořád má co překvapovat.
Jako lehká a milá četba je tato kniha naprosto ideální.
Kniha se mi líbila, je lehce napsaná a věkově mířená spíše na mládež, ale i tak to pro mě byla super oddechová četba.
Tento díl série bych nazvala nejslabším, avšak počkáme si ještě na ten poslední, co má vyjít.
Knihu jsem měla přečtenou strašně rychle, už kvůli malému počtu stran. Konec mě nijak zvlášť nepřekvapil, přesto se těším na závěrečnou knihu série.
Opět jsem byla nadšená. Děj se odehrával v Magisteriu, za což jsem byla strašně ráda, protože to mělo narozdíl od předešlého dílu takový ten správný nádech.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Ať už to bylo díky napětí, kterého tam bylo opravdu hodně , anebo jen kvůli tomu, že jsem si tuhle sérii spolu s hlavním hrdinou zamilovala.
Jednoduše vřele doporučuji. Je to skvělá oddechová četba.
Ach! Ano! Když jsem po knize sahala s tím, že už ji konečně musím přečíst, vůbec by mě nenapadlo, že se mi bude líbit. Přiznávám, že je spíše pro mládež (což já pořád ještě jsem) a nese téma, jež je všude opakovaně, ale přesto Cassandra Clare s její kamarádkou Holly Black podala vynikající výkon. A já jsem spokojená!
Je to taková lehká četba, která prostě neurazí. Sice jsem se potýkala s pár absurdními věcmi, ale jinak to bylo víceméně pozitivní. A hlavně už kvůli princi Maxonovi by se měla ta kniha číst :))
Je to Tolkien, co k tomu více říct? Prostě láska na celý život.