*Pájuše* komentáře u knih

Na tuhle knihu jsem se obzvláště těšila. Tolikrát jsem chodila do knihkupectví se na ni dívat až jsem jednoho dne neodolala a knihu si koupila. Jelikož jsem měla toho na čtení hodně, knihu jsem odložila a teprve teď se k ní dostala. Bohu díky za to, že jsem neudělala tu chybu a nešla si koupit druhý díl!
Moje počáteční nadšení rychle opadlo. Nejen že jsem si nemohla zvyknout na střídání postav, všechny mi byly taky nesympatické. Něco jim chybělo, něco, co by mě přimělo jim byť i jen fandit. Přišli mi tak... dětští, nemastný-neslaný... Bohužel, knihu jsem v polovině zaklapla a nehodlám se k ní už vracet.
Příběh je originální, dokonce si tak i představuji naši planetu za několik stovek let. a tímhle tématem si mi trefily do noty. Nicméně styl psaní se mi nelíbil. Přišlo mi, že v knize nebyl dosud objeven jeho potenciál. A že ho opravdu má. Jen kdyby to bylo podaný lépe. :-(

2 15.02.2015

Myslím, že můžu se všemi pozitivními komentáři souhlasit. :-) Kniha je opravdu čtivá, vtipná a obsahuje všechno, co náročná žena od románu očekává. Přitom je to i příjemné odpočinkové čtení. Já se rozhodně nenudila a knihu si užila dosytosti. :-)
Že je kniha předvídatelná... s tím se nedá nic dělat. Knize to ale neuškodilo na potenciálu. Co ale musím vyzdvihnout je, že kniha nebyla spojená s nějakou detektivní zápletkou, což s touhle tématikou jsou snad psáný všechny knihy, které jsem doposud četla a už mě to unavuje. Sice se tam hledal ten budižkničemum, který jen pro svůj prospěch ubližoval ostatním, ale i to se nakonec vyřešilo bez nějakých dramat. ;-)

2 05.02.2015

Upřímně, nevím, co si mám o knize myslet. :-( Příběh byl vcelku poutavý, nic originálního v tom ale nehledejte. Napětí mezi hrdiny by se dalo krájet, ale Celia mě svých chováním mírně řečeno rozčilovala. Co se týče Griffina... no, ten chlap byl k nakousnutí. Ale Philipp mi k srdci nepřirostl. Spíš mě ten tzv. "svatoušek" nehorázně dráždil!
Ačkoliv mám ráda knihy o pirátech, tahle kniha mi k srdci nepřirostla. Očekávala jsem od ní víc, ale to jsem nedostala. Jsem trošku zklamaná, protože LK patří mezi mé oblíbené autory. Bohužel, tahle kniha se na mě minula účinkem. Jako oddechovka super, ale že bych se k ní někdy v budoucnu vracela, to nehrozí.

2 24.01.2015

Dlouho očekávané vyvrcholení, které jsem si užila! :-) Je ale ostuda, že jsem se ke knize dostala až po roce a půl, kdy jsem na spoustu věcí zapomněla. Přesto musím říct, že Patch i Nora zůstali věrni svým povahám... Tady mi ale přišli dospělejší, za což dávám palec nahoru. ;-)
V knize se nicméně vyskytly chvíle, kdy jsem chtěla Noru pořádně plesknout, aby se vzpamatovala. Taky jsem zažila období, kdy jsem knihu odložila a nechtěla se na ni ani podívat. * SPOILER * bylo to hlavně kvůli ďáblotvoru, na kterém se Nora na chvilku stala závislou. Tohle bylo na mě trochu silný kafe. A to, co udělala Marcaille ke konci, o tom raději nemluvit! Takhle nějak si představuji totálně vyšinutýho šílence. Co mě ale moc mrzelo byla smrt Scotta. A co se týče Vee, větší šok jsem nemohla zažít! * KONEC SPOILERU *
Nelituji, že jsem se do téhle série tak říkajíc "zakousla" a nepustila. Tahle kniha je příjemnou tečkou za celou sérií. :-)

2 18.01.2015

Na jednu stranu jsem zklamaná na stranu druhou bych samou radostí skákala. Důvod pro tohle rozpoložení je prostý. Strašně moc postav - *SPOILER* Toho Pastýře s tím pidimužíkem si pletu doteď. Na druhou stranu mě pobavilo přirovnání pidimužíka k malému kovboji, který si osedlá pinče! :D *KONEC SPOILERU* - a tolik nových tvorů, že jsem se v nich pomalu nedokázala vyznat. Na druhou stranu ten "danielsovský" humor je úžasný. Miluji ho! :D
Kniha rychle utíkala, ale oproti předchozím dílům tam bylo x-desítek bojů, kde jsem nevěděla, kdo ke které straně patří. Což mi trochu vadilo. Nevím proč, ale představovala jsem si při těch bojích Erru *SPOILER* a nakonec se jí ukáže vize jí samé, jak kráčí v jejich šlépějích! *KONEC SPOILERU*

A teď ke Curranovi a Kate! No co ten chlap vyváděl... jedna větší bota než druhá! Přímo jsem cítila Kateinu nevraživost a touhu zabíjet pokaždé, když se od svých "dětiček" dozvěděla něco, co by každou rozumnou ženskou vedlo k násilným sklonům. Byly chvíle, kdy jsem opravdu doufala, že se Kate neudrží a začne propichovat břicha ;-)
Co se týče konce... nevycházela jsem z údivu. Někdo umře, někdo nový v knize přibude. Ale IA jako jediná autorka má opravdu zajímavý způsob, jak utnout knihu. Vždycky to skončí nějakou perlou a ani tady nezklamala! Co dodat? Moje krev volá po dalším díle! ;-) :D

2 25.12.2014

Moje počáteční nadšení vyprchalo hned po první kapitole. Nejen, že jsem se nemohla začíst, ale hlavní hrdinka mi lezla na nervy už od první stránky. Měla jsem pocit, že na to kolik jí je, by se mohla chovat trošku dospěle. Připomínala mi teenagera, který neví, co se svými pocity! Přečetla jsem prvních pět kapitol a s nechutí knihu odložila. Nemyslím si, že se k ní ještě někdy vrátím...

2 14.10.2014

Je mi jasné, že sukuba nemůže být jako jeptiška, ale tohle... no, neuchvátilo mě to. Tématika je sice chytlavá a může navnadit, ale děj mě nudil, některé ty pasáže mi přišly zbytečně zdlouhavé a Georgina mi je nesympatická. A přitom vím, že Meadová píše opravdu dobře... Nu což, škoda. Po dalším díle sáhnu jen v případě, že nebudu mít, co doma číst.

2 25.08.2014

(SPOILER) Velmi nadhodnocená kniha. Jako že hodně. Postavy jsou plytké, příběh bez energie, těch pár akčních scén působí ploše a očekávaná hate-to-love romance je jak výhled z rozjetého vlaku, načež samotný děj si tak nějak plyne bez vaší emocionální zainteresovanosti. Tudíž nerozumím tomu boomu, který tahle kniha má všude po sociálních sítí.
Střídání dvou pohledů - Avy a Torina (hej lidi, tohle jméno mi připomnělo Hobita, Torina Pavézu, který byl naprosto úžasně zpracovaná postava a přišlo mi to v souvislosti s tímto Torinem, jako hanobení jeho jména) - nějak nechápu. Torin ta má dvě kapitoly a Ava všechny ostatní. Trochu to ve smyslu toho, co Torin na sebe prásknul, postrádalo smysl, ochudilo vás to o moment překvapení a ty jeho kapitoly byly no, v podstatě zbytečné. Jsem z knihy opravdu zklamaná, protože jsem doufala, že když je to new adult, že to i přes název knihy opravdu bude žhavé. Ale fakt byl problém té romantické "žhavé" lince uvěřit! Škoda, do dalších dílů se pouštět nebudu.

1 12.08.2024

Kniha, která by se do obsahu dala nazvat "motivační studnicí budhismu", ale má své hluboké myšlenky, které se dají použít v rámci jakéhokoliv náboženství obecně. Každý chce být šťastný a žít spokojený a naplněný život. Jestli někteří vidí budhismus jako strůjce této představy, proč ne. Kdo jsem já, abych soudila, že? Co mě na knize překvapilo je, že toto náboženství nelze vnutit. Tak se k tomu stavil i samotný Dalajláma, který se nesnažil každého jednotlivého návštěvníka či kohokoliv, s kým se setkal, "nutit" do budhismu. Omlouvám se, ale moje zkušenost s křesťanstvím byl pravý opak - nemyslím si, že nutit někoho do jeho vlastního přesvědčení, když ten druhý to nesdílí, není správný postup v ničem. Nejen v náboženství. A tady jsem byla ráda, že se to nestalo. Ba právě naopak, Dalajláma sám upozorňoval na to, že náboženství je víra a on nemá právo říkat, která víra je ta správná. Přesto není kniha pro mě ničím novým. Určitá originalita tu je - kniha je přeci jen vyprávěná z pohledu kočky a ne lidmi, ale celkově je kniha určená spíše jiné kategorii. Nelituji, že jsem knihu přečetla, ale nemyslím si, že se k ní někdy v budoucnu vrátím.

1 12.08.2024

Už když jsem četla anotaci, říkala jsem si, že je to taková japonská pohádka a byla to pravda. Je to pohádka s okouzlujícím příběhem a myšlenkami. Líbilo se mi netradiční pojetí Města duchů a celkově "podmořského" světa. Očekávala jsem sice něco malinko jiného, ale nevadilo mi, že jsem to nedostala. Co mě ale trošku vadilo byly ploché postavy. Nepřišlo mi, že by nějak skrz příběh vyspěly. Postavy nejsou jediný problém, kniha má dost mezer i v jiných věcech, ale pokud na to budu nahlížet jako na pohádku, jsem z ní nadšená - rozhodně více než z autorčiny prvotiny XOXO.

1 09.08.2024

Publikace se opravdu tváří jako návod se všemi technickými věcičkami, které by spíš mohly zaujmout drahou polovičku, ale nenechte se zmást, je to podáno vtipným a lehce stravitelným způsobem, takže i antitalent na jakoukoliv příručku - jako já - je schopen to pochopit. Takže byť se o miminku mluví jako o "stroji", dá se z toho inteligentně vybruslit. Uznávám, ne všechny informace, ve světle nedávného předporodního kurzu, byly úplně "nové", ale v těch základních věcech se shodovaly. V některých - kdy byla přítomna nejen porodní asistentka, ale i fyzioterapeutka - se rozcházely, jako třeba, že dítě má spát jen na zádech, viz. problém se zploštělou hlavičkou, atd. Je tam takových pár věcí, které si trochu protiřečily, ale nezavrhuji je. Jsou prostě další alternativou, jak se o dítě postarat.

1 29.07.2024

(SPOILER) Kde začít?
Terry Pratchett je legenda. Nejen co do počtu knih, ale i autorovou oblibou. Kamkoliv jsem šla, neustále na mě vykukoval, ať už jsem byla v knihovně, u přítele nebo jen u kamarádu. Tak jsem si řekla, že se do něho pustím a uvidím, zda i já kouzlu pana Pratchetta propadnu. Navíc se mi hodil do letošní čtenářské výzvy - kniha, která má na obálce hodiny.
Anotace zněla slibně, bohužel jsem zjistila, že jsem se pustila do 4 dílů až někdy v polovině knihy, kdy mě s ní načapal přítel. Do té doby mi kniha přišla naprosto nudná, nezáživná, plná "nesmyslů", kterým jsem nerozuměla (ty vysvětlivky pod čarou mě iritovaly, protože ani ty jsem nepobírala). Těžko říci, jestli to zapříčinilo tu neochotu ji vůbec dočíst, nebo mi prostě nesedl popis jednotlivých věcí. Stručně řečeno, na dlouhou, opravdu dlouhou dobu jsem knihu odložila. Když jsem se smířila s tím, že to nebyla nejšťastnější volba, jsem knihu nakonec dočetla. Pořád s pramalým nadšením, za to s nižším očekáváním. Možná proto knihu nehodnotím nijak zle. Vyprávění o Smrťovi - pánu nad časem, kterým lidem brzy vyprší - bylo opravdu jedinečné stejně jako "nesmrtelnost" v knihách od Shustermanna.
Autor oplývá neskutečnou dávkou představivosti a fantazie. To mu nelze upřít. Oceňuji to. Ovšem tím moje sympatie ke knize končí. Kniha mi jednoduše nesedla. Nenaladila jsem se na vlnu pana Pratchetta, takže byť první půlka se mi nijak zábavná nezdála, druhá polovina už byla lepší.
* SPOILER *
Mimochodem, ten poslední okamžik knihy mi přišel strašně useknutý. Nejdřív boj, potom smrt a najednou se posuneme v čase o... no, nejspíš o hodně. Chyběl mi tam prostě ten plynulý přechod.
* KONEC SPOILERU *
Lituji, pane Pratchette, vaše díla neobohatí mou knihovnu, byť na partnerově straně vedete v první desítce.

1 17.04.2024

(SPOILER) Miluji asijskou kulturu - jejich zvyky, tradice, historii, jídlo, přírodu, památky, herce, zpěváky, prostě vše, co s tím souvisí včetně autorů. Trochu jsem ale narazila, protože kniha má vysoké hodnocení a mě se zdá neadekvátní. Nemůžu popřít, že první polovině knihy jsem naprosto propadla, byla jsem do ni zažraná a hltala jsem s nadšení stránku za stránkou. První zvrat, kdy jsem utrpěla šok bylo, když jsem zjistila, že hl. hrdinka má ne jednoho, ale hned dva partnery současně - polyamorie?! No, milostné trojúhelníky v YA knihách vždycky skončily tak, že se hlavní hrdinka nemohla rozhodnout pro jednoho či druhého, ale vždycky si vybrala mezi nimi. Teď najednou jsem věděla, že hlavní hrdinka se rozhodla pro oba současně! Nejspíš jsem příliš úzkoprsá, stará škola, konzerva, nazývejme to jak chcete, ale tohle bylo silný kafe. Další zvrat, ke kterému jsem se dostala postupně byl, že mezi ženami a muži panovali fakt nepoměry a dýchalo to na vás celou knihu. Druhá polovina už tak skvělá a úchvatná a dechberoucí nebyla. Jeden boj střídal druhý, hlavní hrdinka už mi nepřišla tak sympatická jako prve a děj byl jak vystřižený z Hvězdných válek akorát s lidmi ovládajícími velké robotické stroje proti dalším robotickým strojům a všichni se řežou hlava nehlava. Kdo byl tedy vlastně ten "bad guys"? Ti, co ovládali během řízení robotických strojů konkubíny? Nebo samotná hlavní hrdinka, která měla od začátku jen jeden cíl a to pomstu? Či "mocnost", která si ze země udělala svoji malou soukromou šachovou partii? Sumasumárum první půlka mě brala, ve druhé polovině moje nadšení opadlo a já už viděla více a více chyb, které jsem v té první polovině knihy nevnímala. Nemyslím si, že by si mě druhý díl získal, proto se do něj ani pouštět nebudu.

1 07.02.2024

Na tak málo stránkách je popsaná tragédie s tou největší přesností a citem. Kniha oplývá verši, které jsou tak plné krásy českého jazyka a lze je snadno pochopit. Určitě to není poslední poezie z pera pana Šiktance, kterou si přečtu.

1 07.01.2024

Jsem mile překvapená, že se něco takového dostalo na pulty českých knihkupectví. Možná předně proto, že asijská kultura je velmi upozaděna, přitom je to jedna z nejkrásnějších a nejobdivuhodnějších kultur, které znám. (Ano, jsem touto kulturou políbená nejen jako samouk, ale také díky značnému množství filmů a seriálů a knih o jejich historii a samozřejmě k-pop, k-rock atd.).
Kniha nenadchne, ale ani neurazí. Občas mi přišlo, že by si kniha zasloužila jít více do hloubky, co se postav týče. Zdály se mi ploché a některé tak nějak do počtu, aby tam dělaly "křoví". Děj byl rozvláčný, žádná "dramata" se zde neodehrála, takže člověk nebyl na konci překvapený. Určitým klišé se kniha také nevyhnula - typické pro YA knihy - ovšem nebylo to tak znatelné, jak bych očekávala. I když na ni mám spíš samá negativa, tak nějak to bylo milé čtení a sedla mi prostě do nálady.

1 15.05.2023

Uchvatitel duší byl vcelku zdařilá kniha. Trošku mi zde ale přišlo, že autorka z minulého dílu převzala pár podobných námětů a strčila je sem. Ne že by autorka vykrádala sama sebe, jen... já nevím, nemělo to takové grády, jak jsem si myslela, že to mít bude. Kdyby mi navíc někdo řekla, že vrahem je postava z béčkového hororu, tuhle knihu bych do ruky nevzala. Ale protože je to PB, vrhla jsem se do toho po hlavě. Přesto všechno je kniha poutavá, čtivá a napínavá. Díly s Mercy a Adamem mám neskutečně ráda. Baví mě jejich škorpení, to, jak od prvního dílu oba dva vyspěli a i to, že jsou postavami, na které může být autorka právem hrdá.

1 08.01.2023

Toto je jedna velká deprese. Jako vážně... nevím, kam se poděl humor, který si tak dobře pamatuji u série Mercedes Thompson, ale tady naprosto chyběl. Příběh byl dobře konstruovaný, smysluplný a napínavý, ale veškerý pokus o humor vyšel vniveč. Opravdu jsem, v těch světlých chvilkách, kde humor vykoukl na světlo boží, ho zazdila. Naprosto zazdila. Přečetla jsem to a... aha, tady bych se asi měla smát. No nic, snad další díl bude lepší.
Musím ale autorku pochválit, píše pořád stejně dobře.

1 08.01.2023

PB dělá čest svému jménu. Autorka umí psát, vskutku umí, tak proč mi tento díl přišel nedořešený, konec urychlený (jako useknutý ocas) a děj - ač napínavý - tak celkově vzato o "něco" ochuzený?? A to "něco" mi tam prostě chybělo. Nemůžu říci, že bych si knihu neužívala, jen mi prostě z celkového hlediska sedla o dost méně, než díly předchozí. Přesto série stojí za přečtení.

1 26.12.2022

(SPOILER) Tahle série se řadí mezi jednu z nejlepších, kterou jsem v tomto roce četla. A to hlavně proto, že u ní nikdy nevíte, co na vás v další kapitole čeká. Ta nepředvídatelnost je hodna víl Holly Blackové. Celá série se nese v duchu napětí, strachu z neznáma či z budoucnosti a intrikaření..., ale prostě Cardan a Jude! Tohle je pár, díky kterému bych četla i vyhlášku, která reguluje prodej zelí, kdyby tam byli zakomponovaní! :D
Ovšem otázky, které se mi neustále vrací, nebyly ani v tom posledním díle zodpovězeny. Některé věci jsou tam prostě matoucí.
* SPOILER * např. ta náušnice od Grimsena, kterou nosil Cardan v uchu - sám se jí zbavil, nebo snad po vyslechnutí, co Jude slyšela, co ta náušnice umí, by mu ji snad nechala dobrovolně nosit? To samé, cožpak by sestru nevarovala, že náušnice, které ji chtěla dát svatebním darem umí krásu dát, ale i vzít? V prvním díle bylo zmíněno to, že Jude začala brát jedy, aby si na ně zvykla a mohla být vůči nim imunní. Po jejich vysazení zas naopak zažívala stavy jako drogově závislý, přitom pokaždé - díl od dílů - od jedů i od těch stavů se opouštělo... bylo to jednoduše zvláštní * KONEC SPOILERU /
Těžko uvěřit, že už je této série konec. Strašně ráda bych se ještě někdy do Země víl podívala, tak doufám, že autorka ještě z tohoto prostředí o Jude a Cardanovi něco vydá (kromě tedy toho Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy - chystám se na to), protože je mi líto tuto sérii opustit. Rezonuje ve mě a ještě dlouhou dobu rezonovat bude. Doporučuji.

1 07.12.2022

Tohle prostě nemá chybu. Neskutečně se u toho bavím, zažívám pocity zmaru a naděje, radosti i smutku a všeho dalšího, co od knížky očekávám. Těžko uvěřit, že HB je autorkou Krutého prince a Nejtemnější část lesa, protože obě ty knihy, byť jedna se odehrává ve světě víl a druhá ve světě lidí, jsou od sebe tak diametrálně odlišné, že nedokážu uvěřit, že to napsala jedna a tatáž osoba.
Co k Podlému králi dodat? Více Cardana a Jude! Protože ty dva se k sobě hodí víc, než si oba myslí. Začínám si ale všímat, že autorka některé věci úplně nedotáhla do konce. Jsou tam jisté špeky, které mě nutí se zamyslet, jak to s nimi bylo dál, protože zatím nejsou vysvětleny nebo naopak se k nim teprve v třetím díle dostaneme. Tak snad ten třetí díl...

1 07.12.2022