pajuu komentáře u knih
Ach, to bylo tak hloupe. Pribeh o nicem, naprosto naivni rozhovory, eroticke sceny taky o nicem. Klise nesikovne slepicky, ktera potka sexy milionare a ten se do ni zamiluje, achjo. Kdyby aspon ta dejova linka tykajici se reportaze ve firme nekam vedla, ale byla to jen zaminka, jak dostat Natasu do firmy.
Ja proste nevim, to bylo tak blby, az je to genialni. Proste nevychazim z udivu a nejlepsi knizky jsou proste ty, kdy si za kazdou kapitolou rikate "Jakoze cozee?" Chci zit v melounovym cukru, kazdy den si usochat nejakou sochu a jen tak si zit sve barevne dny.
Sbirka milych pribehu zen, ktere ale navzdory nazvu jsou spis jiz v duchodovem veku. Docela me rusilo, ze pribehy nejsou ucelene a nenavazuji, kazdy vypravi jina zena, je vsak obdivuhodne, ze vsechny maji dceru v Nemecku a artrozu v koleni. Cekala jsem neco ve stylu Ivana Krause, takze ma ocekavani byla nejspis prilis vysoka. I tak ale fajn cteni k odpocinku.
Ja tak nejak nevim. Myslenka a rozuzleni urcite super, ALE! Celou dobu me vytacela jak Alicia z deniku, ufnukana pipinka co si doma maluje obrazy a vsichni ji lezou na nervy, tak i Theo, ktery ac je sam psychoterapeutem, neumi si ani narovinu promluvit se svoji vlastni zenou a ma v hlave snad jeste vetsi gulas nez jeho pacienti. Mozna jsem si mela precist jen zacatek a posledni kapitolu, stacilo by.
Ponekud americke, ale celkove pohodova oddechovka. Hlavni hrdinka Sadie byla semtam jako zpovykana sestnactka, nicmene lidicky z Bell Harbor to hezky vyvazovali a pribeh svizne odsypal. Kniha ma prijemnou atmosferu, ktera vas vtahne.
Nutne potrebuju dalsi dil, kdo jsou, proc a co maji v planu, co bude dal, s petadvacitkou a s Ilan? Takhle by knizky nemely koncit...
Me se to libilo hodne, dej se odehrava v mem milovanem Rakousku, hrdinka je fakt husta, pribeh hezky odsypa. Na konci jsem sice mela obavu, jak to konci, nastesti cast byla jen fantazie nasi hrdinky. Od zacatku jsem mela tip na jednoho zaporaka a mela jsem pravdu. I kdyz jsem v tom cekala spis nejakou politiku.
Ja nejak na tyhle putovani v podsveti moc nejsem, pro me zatim nejslabsi sirotcinec, ktery jsem cetla. Opravdu uz ma tom mozna zacinam videt, ze je to spis pro mladsi ctenare, prilis me zasahla slova Caula, ze podivni jsou udrzovani ve veku deti. Mozna uz sama starnu, verim, ze pro me mladsi ja by i tento dil byl uplna pecka.
Jak zivotni osudy a par rozhodnuti dokazou urcit smerovani celeho naseho zivota. Mohla by o tom vypravet Minka, stejne jako Josef nebo Sage. Pohled na holocaust z obou stran barikady, z pocatku nevite kdo je vic sympaticky. Moc se mi libily pasaze, ve kterych Sage pece chleba. Konec jsem necekala. Knihu jsem zhltla necekane rychle.
Posledni pripad Hecula Poirota, kde nas detektiv a jeho sede bunky hraji dulezitou roli az do uplneho konce. Trochu jiny zpusob vrazdeni i vysetrovani, nez jsme zvykli.
Mila knizka, ktera ve mne ozivila vzpominky na detstvi, kdy jsme s bratrem poslouchali pribeh medveda a medvedare z kazety. Ted na knizce ocenuji hlavne krasny jazyk pana Vancury, ktery je opravdu nezamenitelny a dokaze navodit tu pravou atmosferu a pohladit po dusi.
Nejdriv jsem si myslela, ze mi ja hasteriva babizna poleze na nervy snad celou knihu. Ale nakonec si vcelku nevtirave nasla, jak se tomu nadava, cesticku! az k memu srdci, stejne jako cela knizka a vsichni obyvatele Borgu.
Moje prvni a urcite ne posledni kniha autora. Je jasne, ze ne vsichni chytraci knihu pochopi. Je ale urcite super mit babicku, ktera umi realitu premenit na pohadkova vypraveni, ktera se odehravaji v Risi pred procitnutim. Bylo vazne skvele postupne zjistovat kdo je kdo v pohadce a ve skutecnem svete. Zamackla jsem nejednu slzu, at uz smichu, nebo tu jinou.
Dlouho jsem k prectenym kniham zadny komentar nedavala, ale tady musim udelat vyjimku. Jedna se o pribehy kolegu z jedne prazske firmy na zazitky. Co me na knize stvalo by vystacilo na slusny seznam. Tady aspon par veci: Pavel jezdi obchodovat do Ciny a presto, kdyz tam resi problem s policii, potrebuje prekladatelku, i kdyz v knize na nej mluvi Yan cinskymi vetami, ktere se autor ani neobtezoval prelozit. Hned nekolik nasich hrdinu se casto opije tak, ze si nepamatuji co delali. Jaka je pravdepodobnost, ze takovou opici s oknem miva vice lidi? Dale me trosku stvalo pojmenovani intimnich partii, jako pindina a bimbalo (to jako vazne, nejsme uz ve skolce). Celkove dost roztahana cetba v podstate o nicem, po knihach autora uz urcite nesahnu
Kratky pribeh o oslu Amosovi, audiokniha v ramci vyzvy. Svemu synkovi bych ji ale necetla, nemam rada cirkusy a v knize se to zviraty v klecich jen hemzi.
Predem jsem se nepodivala na pocet stran (cetla jsem ebook) a konec byl pro me prekvapivy rychlosti i dejem. Jeste dlouho budu o pribehu premyslet
Typicka severska detektivka, z hlavniho zlocinu vas mrazi a ledovy vitr vam olizuje konecky prstu i presto, ze venku sviti slunce. Motiv dobry, presto mam pocit, ze se z nej dalo vytahnout vic nez jen prehlidka clenu tymu, kteri jedou na draze alkoholu, cigaret, nebo lupou pilule jak lentilky. Coz je pripad Mii Krügerove, ktera se neustale lituje a jedina jeji konzumace cehokoli jsou bud bile pastilky, pivo a Jägermeister nebo prasky po hrstech. Dej ma mnoho odbocek a konec je napsan v takovem poklusu, ze se nestihneme ani zorientovat. Na druhou stranu je zde dobre vykreslene prostredi Zahrady a jejiho fungovani a celkove pribeh nuti ke cteni, protoze i kdyz je to vlastne takove zpocatku pomale a plne zbytecnosti, stejne chcete vedet o co tam sakra jde.
K tehle perle ceske literatury jsem se bohuzel dostala az ted, ale Laska na prvni precteni.
Viewegha nemam moc v oblibe, ale pribeh Kvida byl fajn. Nevedela jsem co cekat, film jsem nevidela, tuhle cast si musim jeste doplnit. Ze zacatku jsem se ztracela v babickach a dedeccich, obcas v rozhovorech, ale libilo se.