pakoshka komentáře u knih

Trochu béčkový gore plný krve, spermatu a jiných lidských tekutin, mučení, perverze, zvráceností. Večeři si teď už nedám. Jedná dlouhá a dvě krátké povídky.

3 27.12.2021

Chtěla jsem ji do Čtenářské výzvy, ať ji můžu ukončit. Miluju jezevčíky, to je o mně známo, nečekala jsem vysokou literaturu, ale tohle byl docela brak a hloupost, navíc s chybama, přečteno za pár hodin. Jako nebudu pokrytecky tvrdit, že jsem se třeba dvakrát neusmála, ale další díl rozhodně shánět nebudu.

3 17.09.2021

Měla jsem chuť na něco opravdu strašidelného - nu, v dnešní době už ty povídky nejsou tolik hororové, jak nejspíš působily v době svého vzniku, ale počtení to v souhrnu bylo hezké. Pár povídek se mi líbilo moc, pár mě málem unudilo.

3 14.06.2021

Z povinné četby jsem si před 10 lety uměla vybrat hromady jiných děl. Teď jsem chtěla dohnat nějaké resty, ale kraťoučkou novelu jsem louskala přes měsíc (i když jsem obsah samozřejmě znala). Tohle vážně není můj styl.

3 04.05.2021

Váhala jsem, jestli Kdo se postará o Annu vůbec číst, šíleně mě odrazovala obálka (nelíbí, vůbec) a anotace (jsem si říkala, že to musí být strašnej zmatek).

Ale on to vůbec není zmatek, vyprávění příjemně plyne a nechybí mu vtip ani smutek. Citlivě vyvážené čtení na jedno nebo dvě odpoledne.

3 01.05.2021

10 minut a 38 vteřin trvá, po než Tequile Leile po její vraždě vypne mozek. Během té doby očicháme její život - fakt, z knihy jde cítit vůně baklavy, cukrový pasty, smažených tureckých jídlel, kyseliny sírové, soli. Taky smutku i naděje. Jak se žije bezprizorním v Istanbulu okolo 70. let?

A kdo je vubec bezprizorní? Pro společnost je to prostitutka, transka, kdokoliv, kdo se odlišuje, nemá rodinu. Jenže některá přátelství jsou pevnější než rodinný vztahy.

Knihu jsem četla opravdu pomalu. Nedovolí shon a naládovat do sebe obsah za jeden večer. Je potřeba si ji užít a v klidu, bez vyrušování si projít Bosporský most.

3 22.04.2021

Po dlouhé době jsem měla náladu na duchařinu a nevybrala jsem vůbec špatně. I kdyz je to asi trochu zvláštní - pokud by Duch domu Ashburnů byl film, myslím, že by mě nebavil a ufrkávala bych, že je plný klišé. Taky mi vadilo, že jsem nedokázala určit, kdy zhruba se příběh odehrává: prvně jsem tipovala, že je příběh zasazený o několik možná až desetiletí zpět (hlavní postava nemá mobil ani telefon, celkové chování lidí v městečku a hlavně 'přítelkyň', energie zapojené na dobré slovo...), jenže pak se začalo mluvit o laptopu a WiFi.
I přesto mě příběh docela bavil a udržel mě v napětí, takže vše je v pořádku a pokračujeme v krasojízdě :-)

3 10.03.2021

Tyjo. Tyjo tyjo.

"Oddíl mě pekelně vyděsil a nemohl jsem ho pustit z ruky. Tohle je horor ze staré školy v nejlepší formě. Není pro slabé povahy, ale pro nás ostatní úchyláky je to dokonalý dárek na zimní večery.“ STEPHEN KING

Tohle byla jízda. Jop, je to klasickej oldschool horor, ale narozdíl od Kinga, kterej mě nikdy nedonutil dočíst knihu (Já vím! Když mě to nadpřirozeno úplně nebere, ale už je to pár let, co jsem ho zkoušela naposledy, dám mu ještě šanci.), jsem tuhle vdechla. Na začátku Cutter odkazuje na Pána much a já jsem ho v Oddíle taky dost viděla, než jsem se od téhle myšlenky odprostila. Podle anotace jsem si myslela, že půjde o nějakou mystiku, ale kde, tady se jedná o vědecký experiment, takže moje racionální srdce plesá!

Chlapci - skauti, no trochu klišé (kápo, nerd, ten divnej, odvážnej a týpek odvedle), ale na mě to fungovalo, vedoucího Tima jsem si představovala celou dobu jako Davida Harboura a neuvěřitelně jsem (některým) postavám fandila.

Kdo má slabej žaludek, nečtěte to. Všechno jsem to prožívala a byly chvilky, kdy jsem musela čtečku odložit, dát si dvě minuty a pak pokračovat.

Bylo to hutné, nechuťácké a na dřeň, taky inteligentně sepsané a ve své jednoduché zápletce geniální, mělo to přesah do lidskosti. Jsem naprosto spokojená, i když na konci příběhu ve mně zůstal hluboký smutek.

3 12.02.2021

Další takový čtivý průměr, první část se četla sama, byla docela napínavá, zajímavé téma, kdy musíte unést dítě, aby vám bylo to vaše vráceno, i když pokud se nad tím zamyslím, nikdy by Řetěz nemohl tak dlouho fungovat a je tam několik logických chyb. Druhá část už je ale trochu mimo a ten závěr jak z americkýho akčňáku, no nic moc. Škoda, že autor ke konci sklouzl o tři třídy níž, než byl na začátku.

3 07.02.2021

Průměrná oddychovka, ničím nevyčnívá, brzy vám dojde, co se děje, je tu jen velmi málo momentů překvapení.
I přesto se mi ale kniha docela líbila, možná proto, že působila uvěřitelně, nebyl zde všehoznalý detektiv a i postavy byly lidské.

3 27.01.2021

"Kdo by chtěl uvěřit, že se už nikdy nesetkali, nikdy nenaplnili svoji lásku? Kdo by tomu chtěl uvěřit kromě těch, kteří si libují v nejponurejším realismu?"

Já. Já nejsem romantik.

4 části knihy, každá se mi četla naprosto odlišně.
První část byla hutná, zdlouhavá a dusivá, několikrát jsem knihu chtěla odložit a proložit ji něčím lehčím, ale nemám ráda mít rozečtených víc knih naráz, tak jsem se kousla.
Robbieho pohled byl pro mě něčím novým, neboť válečná literatura, přímo z bojiště, to není nic, co bych vyhledávala. I přes těžké téma se mi ale tyto stránky četly snáze, do příběhu jsem se ponořila.
Nejvíce mě ovšem uchvátila třetí část knihy, kde jsme došli k syrovému pokání Briony.
Čtvrtá část, kterou vypráví sama Briony, která lže sama sobě, čtenáři, okolí, ta mě naštvala.

Literární hodnotu díla nepopírám, z mého pohledu by ale bylo více než 3,5 hvězdičky (tato pětihvězdičková stupnice mi přijde nedostatečná) pokrytecké.

Přesto se ráda se podívám na film.

Velmi dobře zpracovaná kniha.

Tři roky po přečtení Kruhu mám knihu stále v živé paměti. Proto měním své původní hodnocení ze čtyř na pět, takový dojem nezanechá každá kniha a jen velmi malou část knih, které jsem přečetla jen jednou, bych dovedla popsat i po pár letech. A za dalších pár let se ke knize ráda vrátím.

3 18.10.2013

Směšné lásky aneb jak jsem se zamilovala do Kundery. Povídky jsem zhltla jedním dechem, zvláště z Nikdo se nebude smát jsem byla ohromena tragikomičností osudu. Kunderovo vyprávění je svižné, jemné a živé, povídat, jó to on umí.

3 18.10.2013

V pubertě jsem ji četla několikrát, mladým slečnám knihu doporučím rozhodně raději, než Lenku Lanczlovou...

3 22.05.2013

První dívčí románek, který jsem četla... :)

3 22.05.2013

Každá mladá dívka by si měla přečíst knihy ze série Holky na vodítku. IB dovede jejich příběhy podat takovým způsobem, že se snad musí dotknout každé.

3 22.05.2013

Ježíš skvělý! Není úniku mě moc bavilo, dokonce jsem se i trošku bála, konečně detektivka, která mě fakt chytla a není stereotypní! Pár blbinek jí odpouštím, protože mě tahle islandská knížka chytla a četla jsem fuuurt.

2 21.06.2024

Posloucháno jako audiokniha. Ač se mi ze začátku kniha líbila, od poloviny mě začala neuvěřitelně nudit, pořád jsem se snažila ji na sílu dojet, až jsem to vzdala.

2 23.05.2024

Strašně jsem potřebovala po posledních pár knížkách něco, co mi pomůže a vyloženě jsem cítila fyzickou potřebu po knize Petry Soukupové. No a protože veškeré její románové dílo pro dospělé mám dávno zkonzumované, musím jít opět do knih pro děti. A opět jsem si ji užila.

2 30.03.2024