palladium komentáře u knih

Souhrn zkoumání Stanislava Grofa. Dává důraz na to, že současný psychiatrický pohled je nevyhovující a je potřeba přijmout nové paradigma, že psychika člověka je tvořena nejen jeho životem po narození, ale také porodem, životem plodu v matčině lůně a částí, kterou Grof nazval transpersonální. Jde o lidské nevědomí, které je nezávislé na mozku. Grof došel po šedesáti letech zkoumání k tomu, že není možné, aby vše co lidé prožívají ve změněných stavech vědomí vznikalo v mozku. Grof to považuje za prokázané. Já sice takové důkazy nemám, ale osobně mi to připadá logické. Pokud totiž toto paradigma přijmeme, život dává smysl. Zatímco považovat sám sebe za projev náhodného jevu hmotného světa, smysl nedává. Stačí si dát otázku, co tedy bylo před velkým třeskem? Je nesmyslné, aby nebylo nic, pak se najednou objevil velký třesk "z ničeho nic". Nejen proto si myslím, že Grofovy závěry jsou správné.

3 06.06.2023

Tato kniha mi trochu připomněla Kámen mudrců od Larsena, asi protože je v ní příbuzný vzkaz, totiž že jsme vším, jsme více než tělo, jsme především duch. Smrti se není třeba obávat. Málo hvězdiček dávám za příliš drastické čtení, mám raději dění umístěné někam jinam, než jsou ty nejhorší podmínky co lze ve své době najít. V knize je více příběhů a všechny dost drsné, i když zpráva za nimi je pozitivní, tedy od čtení neodcházím špatně naladěn, alespoň tedy nakonec. V průběhu čtení to někdy bylo na mě více drsné, než je mi milé.

3 08.05.2023

Když jsem knihu četl jako náctiletý, hodně se mi líbila. Dnes mi připadala tak negativní, že jsem jí nedočetl. Jinak samozřejmě vize budoucnosti uvedená v knize fantasticky předpověděla jak by mohl vypadat totalitní režimy.

3 26.01.2023

Vynikající čtivé sci-fi. Trochu mě zklamala vize budoucnosti, která nereflektuje duchovní rozvoj, který osobně předpokládám. Prostě mocenské boje, budoucnost podobná dnešní přítomnosti, důraz na vědomosti apod.

3 26.01.2023

Knihu jsem málem v polovině odložil, ale nakonec mi to nedalo a přeskakováním jsem jí dokončil. Hlavní vztah otce se synem mi přišel nerealistický, jejich komunikace nereálně nefunkční. Místy je to alespoň proložené realistickými událostmi, když například otec zakáže synovi něco kvůli jeho bezpečí a je to docela dojemné. Vesměs je to ale taková spíše temná divná kniha. Sice s dobrým koncem, ale to mě nějak neuchvátilo, je to spíš takový americký dobrý konec, chybí mu hloubka, ostatně jako celé knize. Nejvíc mě vadily nechutné zrůdnosti vložené z ničeho nic do textu. Běží nějaká scénka a najednou malý kluk zničehonic vidí uříznutou hnijící hlavu ležící u nákupního vozíku a podobně. Těchto věcí je tam hodně. Autor je umí podat tak, že jsou opravdu nechutné, šokující a vetřou se čtenáři do jeho představivosti a už nechtějí zmizet. V tom je autorovo hlavní umění. Pokud ale po takových nechutnostech netoužíte, nevidím důvod knihu číst.

3 01.05.2022

Pohled na lásku a vztahy od čtyřicetiletého terapeuta. Lásku vnímá jako touhu chtít pro toho druhého duchovní rozvoj, sebelásku pak jako touhu chtít rozvoj svůj vlastní. Ohledně lásky je tam toho více velice zajímavého. Sexuální touhu nepovažuje za lásku, ale pouze za sexuální touhu.

3 24.09.2021

Rozkošný románek o trampotách jednoho mládence. Skvělá práce s jazykem. Běžný život je popsán tak barvitě, až jsem se divil že me to tak baví. Také hezký náhled do psychologie, ukázkové a uvěřitelné myšlenky a činy aktérů.

3 26.09.2020

Tato kniha mě hodně ovlivnila v mém životě. Je to podle mě proto, že už jsem dozrál k tomu být otevřen zprávě, kterou sděluje. Uvěřil jsem mnohým svědectvím shrnutým v této knize. Ačkoliv autorka sama žádný výzkum nedělala, má prostudované velice pečlivě všechna díla o zážitcích blízkých smrti v USA. Tato kniha shrnuje vše důležité z těchto knih v jedné úzké knížce a to pragmatickým způsobem, autorka je lékařka, takže bere vše velice seriózně a připouští i vlastní chybovost. Mě tato kniha pomohla utvrdit si novodobý pohled na svět, který se nezadržitelně musí stát mainstreamem, pokud nechceme ignorovat ty tuny důkazů valící se ze všech stran. To sdělení je jasné: vědomí nepochází z hmoty, je to obráceně. To potvrdil i šedesátiletý výzkum Stanislava Grofa a mnohých dalších. Jak to celé funguje, to samozřejmě už tak jasné není, ale je jisté, že hmota není tvůrcem všeho. Kniha mi tedy pomohla toto si utvrdit a díky ní jsem začal vnímat i hluboký smysl lidského života. Pokud totiž život není jen evoluční náhoda a bezesmyslná bublinka ve vesmíru, ale projev s původem ve vědomí a jeho každičký detail je kdesi nezapomenutelně zaznamenán, pak je zajímavý a smysluplný už jen tím, že existuje, že ho žijeme.

2 30.05.2023

Kámen mudrců to u mě nepředčilo, ale od Larsena mám rád všechno, takže opět další skvělé čtení.

2 26.01.2023

Soubor povídek, bavila mě každá z nich. Opět zajímavý děj a myšlenkové pochody postav. Kniha je pro mě kvalitou na úrovni Kamene mudrců. Jde ale o povídky, takže je to trochu jiné než dlouhý román, ten vtáhne hluboko do děje.

2 25.09.2022

Kámen mudrců je lepší, proto dávám o jednu hvězdičku méně. Je to ale opět skvělé dílo, Larsen nezklamal. Popisy pohnutek postav mě baví, život postav je poutavý a nechybí zvraty a nevtíravá napínavost. Téma hledání duchovního rozvoje se mě týká, takže kniha skvělá. Některé místa v knize ale byla až moc rozvleklá.

2 25.09.2022

Přepis tří přednášek, které na sebe navazují. Další úvahy nad smyslem života. Více mě zasáhla kniha A přesto říci životu ano.

2 04.06.2022

Shakespeare je Shakespeare, takže je mi těžké dávat nižší hodnocení, ale čtení pro mě nebylo moc zábavné, musel jsem se nutit dočíst. Možná v knize dost nevynikl vtip, který by vynikl v divadle. Bylo zajímavé číst o tom, jak se v šestnáctém století přistupovalo k ženám, to by jistě ocenila nejedna feministka (ironie).

2 23.11.2021

Trochu moc dlouhá kniha, ale kvůli záměru autora popsat každý aspekt Einsteinova myšlení a povahy to dává smysl. Dozvěděl jsem se, jak vznikla teorie relativity a co znamená. Také ale jaký byl v osobním životě, jaké měl názory na politiku a všechno možné.

2 17.11.2021

Moje první seznámení se Shakespearem. Napínavý příběh, kde jde nejen o děj, ale účastníci také mluví přímo k publiku a tím vysvětlují své myšlenkové pochody a motivace. Na tom je vidět, že lidé jsou po staletích stále stejní a Shakespeare byl nejen geniální vypravěč, ale také znalec povah. Něco jako duchovní guru, který psal hry.

2 05.11.2021

Tato kniha mi ještě víc otevřela oči, že to co děti potřebují není sedět v lavici a učit se nesmyslné vědomosti, které v dospělosti každý zapomene. Kdo z nás ještě umí planety sluneční soustavy? A pokud ano, k čemu nám to je? Jsem pevně přesvědčený, že naprosto k ničemu. Co taková škola s lavicemi děti učí je mlčet, sedět na zadku a poslouchat, neprojevovat se, můj názor není důležitý, důležité je co říká autorita atd. Summerhill je vzorem, i když si nemyslím že mainstreamovou cestou a ani si nemyslím, že by to tak mělo nebo mohlo být. Nicméně je skvělým vzorem k přemýšlení, k tomu abychom dali dětem více svobody. Autor ale zdůrazňuje, že lidé si pletou svobodu s volnou rukou bez pravidel. Nic takového nepropaguje, říká že pravidla jsou nutná. Nicméně děti mají mít svůj svobodný prostor, kde se mohou pohybovat bezpečně. Autor zdůrazňuje, že děti v Summerhillu se obrovsky učí umění žít především tím, že je to demokratická škola. Jednou týdně mají schůzi a tam se probírají pravidla a každý může přednést stížnost. Pokud tedy někdo udělá něco ošklivého, na schůzi to může poškozený přednést a všichni se to dozví a řeknou svůj názor, případně se odhlasuje trest! Děti překvapivě nejsou v trestání kruté, naopak velice spravedlivé a provinilci tresty přijímají zcela ochotně, uznávají svou vinu. To děti učí daleko víc, než učitelka která řekne "nemaluj tady na ulici, to se nesmí!" Dítě pak vůbec neví proč nemá malovat, je to vnější okolnost, nechápe následky svých činů, jen že existují autority, které vyžadují věci, které nedávají smysl. Zajímavé je také zjištění, že když dáte svobodu dítěti, které žilo ve světě přísných pravidel, muselo děkovat, zdravit atd., tak první co udělá je, že se přestane mýt, chová se ke všem hrubě atd. Až po čase přijde na to, že mu to k ničemu není a začne si samo nacházet důvody, proč se chovat k lidem hezky. Pak má ale vnitřní motivaci, dělá to protože chce a nikoliv protože mu to někdo řekl. V tom je obrovský rozdíl. Člověk který jedná na základě vlastního rozhodnutí, vlastní motivace, má v souladu své chování a své vnitřní pocity. Takový člověk je v životě daleko šťastnější, než někdo kdo hraje hru pro okolí, protože "to se musí". A o to Neillovi jde: aby z dětí vyrostli šťastní lidé. Jak sám říká, uvidí raději když z dítěte vyroste šťastný průvodčí, než neurotický profesor. A takovou otázku bychom si měli dát všichni: Chceme aby z našich dětí vyrostli šťastní lidé a nebo nám jde o to, aby měli co nejvyšší společenský status a vydělali co nejvíc peněz? Žijí pak děti opravdu svůj život a nebo plní objednávku rodičů?

2 29.08.2021

O schizofrenii jsem nevěděl vůbec nic. Po přečtení mám solidní představu o co jde a čím schizofrenik prochází. Ačkoliv je kniha určena pro schizofreniky, já jsem si v ní také našel mnoho užitečného. Stojí za přečtení.

2 18.06.2021

Celý nápad a příběh je skvělý, včetně konce. Krásná kniha, která dokonce povznáší nad běžné starosti. Místy je trochu moc výpravná a příběh neodsýpá.

2 02.04.2021

Tuto knížku jsem zvolil, protože patří k nejkomentovanějším zde v databázi knih a má hodnocení přes 90%. Byla pro mě zklamáním. Je to velice plochá beletrie, knížka bez hloubky, ale určitým způsobem rozrušující. Snad tím, že se tam rozebírá psychický stav kvadruplegika, to si nejsem jistý. Popisy úvah postav postrádají hloubku, jako kdyby život byl o tom, co si dnes dáme k jídlu nebo co si vezmeme na sebe.

2 11.03.2021

Velmi dobře vylíčené postavy a příběh. Je to z dob, kdy život byl tvrdý. Kdo neměl peníze, skončil v chudobinci. Nevlastní dítě bylo bráno jako přítěž. Žena s dítětem bez muže byla všem na obtíž atd. Autor líčí také jejich víru v Boha a vůbec jak přistupovali k životu a jak vše zvládali.

2 29.01.2021