Parwana komentáře u knih
Neměla jsem závratná očekávání, ale knížka mě doslova pohltila a jí ji zhltla za dva dny. I když jak o tom tak přemýšlím, tak jsem ji spíš sežrala; nedala mi vydechnout a čistého času by to vydalo na den. Brala jsem ji jako fajn oddechovou, ovšem příjemně napínavou fantasy.
Pratchett ve své nejlepší podobě. Knihu jsem doslova zhltla a dost jsem se nasmála. Nac mac Fíglové jsou boží ;)
Jedna z nejlepších knížek, co jsem letos četla. Kromě toho, že se četla poměrně sama a udělat denně 150 stránek fakt nebyl problém, jsem se také dozvěděla, jak to u nás chodilo v devadesátkách, a je to zde vylíčeno velmi čtivě a stravitelně. Touto knihou se skvěle krmí mozek, jinde bych takové vědomosti hned tak nezískala. Vše nakonec spěje k nevyhnutelnému konci, který je poměrně otevřený a můžeme se jen domýšlet, co se dělo dál. Čekala jsem vlemi suchopárné dílo, které po několika stranách odložím, ale byla jsem velmi mile překvapena. Nemohu než doporučit. Atraktivní téma, skvělý styl psaní, dobře, i když možná místy jen tak mimochodem vykreslené hlavní postavy. Kam se hrabou všichni Vieweghové a Hartlové tohoto světa.
I když měla knížka svoje mouchy a Adam mi přišel velmi nesympatický hned na začátku, nechala jsem se dějem knihy zcela pohltit a poslední kapitolu dočítala s otevřenou pusou. Naprosto strhující konec, který jsem nečekala, ale byl zcela logický. Trochu mě ale mrzí, že se navzdory přebalu kniha odehrává v Praze jen velmi okrajově.
Hodně dobrá kniha, myslím, že se k ní ještě vrátím, a určitě sáhnu i po pokračování.
Skvěle napsáno jako obvykle, se strhujícím koncem, málem jsem plakala. I když jsem četla knihu s odstupem od předchozích dílů a spoustu věcí jsem mezitím zapomněla (obtížnější návaznost, tápete, kdo je kdo, kdo kde umřel, kdo se kde vynořil...).
Knížka nebyla špatná, přečetla jsem ji za tři dny, nicméně jsem čekala něco úplně jiného. Myslela jsem, že děj bude víc ve stylu Černé labuti, jen místo baletky se bude psát o geniální klavíristce. Nehledě na to, že klavír a její hraní mohlo v průběhu dostat víc prostoru.
Kvalitní literatura, ale náročná. Nicméně cenu Magnesia litera získala právem.
Výborná, přečtená jedním dechem. Nemuset chodit do práce, dám ji za jeden den.
(SPOILER) Na knize mě zaujala v první řadě obálka a anotace, proto jsem po ní sáhla. Vypadalo to jako napínavý a čtivý thriller na víkend, co by se mohlo pokazit? Hodně věcí. Zápletka je natolik neuvěřitelná, až to bolí. Že by se skutečně dokázala hlavní hrdinka půl roku přetvařovat, zhubnout desítky kil a dotáhnout dospělého chlapa kladkou na invalidní vozík? A ještě s ním po víkendové bitce o život neprohrát? Jako vážně? Konec byl nedotažený, vlastně ani nevím, jak to dopadlo. Ideální půjčit, přelouskat a vrátit, Koupě knihy by bylo vyhazování peněz.
Tohle se mi strašně moc líbilo. Čtivé od začátku do konce, postavy jsem si hnedka zamilovala (kromě Coltaira, teda). Doporučuji.
Jedno z těch lepších zpracování nesmrtelného námětu Agathy Christie Deset malých černoušků, Tady až téměř do konce jsem nevěděla, kdo je vrah, a knihu jsem téměř zhltla.
Tento díl mi z celé série přišel jako suverénně nejslabší. Osudy všech se uzavřely, konec se ale rozpliz do ztracena, žádná katarze se nekonala. Kdyby autor pominul odkaz Cécila, který je všudypřítomný, aby to trochu k něčemu vedlo, byla by to ještě větší mizérie. Škoda.
Od této autorky jsem dočetla jen 1 nebo možná dvě knihy, a zbytek jsem odkládala. Po této knize jsem zjistila, že její díla opravud nebudou moje oblíbená, ale za snahu kvůli čtenářské výzvě to stálo; holt, nešlo to.
Tenhle příběh o dvou mladých ženách toužících po nezávislosti, každá v jiné době, se mi moc líbil. Skvělá oddechovka na víkend plný večírků, koktejlů a bourbonu. Byla přesně tak čtivá, jak slibovali na obálce, jenom škoda lehce odbytého překladu a korektur.
Povedená satira, hodně jsem se u toho zasmála. Líbil se mi i styl psaní, moc hezká čeština, kvůli níž čtu klasiky.
Honosně napsaný román ze středověku, použita krásná čeština, moc hezké obraty, i když jsem se občas ztrácela a nevěděla, kdo je kdo a o co tam vlastně jde. Mělo to mnohem vyšší uměleckou úroveň než díla od Hany Whitton nebo Melity Denkové.
Poslouchala jsem jako audioknihu a nedoposlouchala jsem. I když jsem u toho pracovala a zachytila ne všechno, kniha mě nezaujala a zhruba v pětině jsem vypla. Autorčina díla mi holt nesedí..
Vypadalo to jako tuctový thriller, kde je od začátku jasné, jak jsou karty rozdány a jak vše nakonec dopadne, ale dopadlo to úplně jinak a mělo to i logickou návaznost. Příjemné čtení na víkend,
Stejně čtivé jako předchozí knížka od této autorky, akorát nebylo dost jednoznačně vysvětleno, koho se týkají pasáže psané kurzívou. JInak super, konec jsem tak nějak vytušila.