pavčape komentáře u knih
Kratičká knížka, ale skvěle jsem se u ní pobavila. Kriminální zápletka, černý humor a očekávaný konec. Vše jak má být!
Pěkně zamotaný příběh. Kniha čtivá a napínavá. Jakoby se zápletkou nechala inspirovat Ch. Linková v knížce V Údolí lišek. Obě doporučuji.
Třetí kniha Michaely Klevisové a můžu říct, že s každou další knížkou se mi její příběhy líbí víc a více. Jak již bylo níže řečeno, osoby jsou vykresleny zcela reálně, do posledního detailu a jsou zcela uvěřitelné ony i jejich osudy. Příběh domu na samotě má v sobě napětí a čte se velmi dobře. Rozuzlení příběhu a odhalení vraha poslední oběti je zcela logické. Hvězdičku ale musím ubrat za odhalení vraha předchozích zločinů. Celou dobu o něm čtenář nic nevěděl, v ději se mihl jen na chviličku a nakonec taková náhoda a je odhalen! Tohle jediné mi trochu zkazilo dojem . Jinak fakt dobrý! PS: Zjišťuju, že autorka má vážně ráda kočky ;-)
Tak zase až takový odpad to není. Kniha sice není zábavná, až se za břicho popadáte, ani extra detektivka, ale četla se dobře. Nebyl to boom, kdy od knihy neodejdete, ale není to ani umrtvujici nuda. Prostě příběh z domova pro seniory. Občas vyvolá úsměv na tváři, občas se zamyslite. Od babiček po devadesátce nelze očekávat ztřeštěné akce, ale poklidný děj. Obávala jsem se, že budu rozladěná a budu se přemlouvat ke čtení, ale nebylo tomu tak. Šlo to.
Tak jsem si říkala, na kterou stranu čtenářů se přikloním. Zda k té, kterým se knížka nelíbila (asi jich bylo méně) a nebo těm, kterým se kniha naopak líbila velmi. Mně se tedy líbila ! Zpočátku zajímavé, uprostřed knihy jsem byla trochu rozladěná tím neustálým Ceciliiným přemítáním, jak se zachovat, ale konec to napravil. Osudy všech zúčastněných se prolnuly, vztahy se vyjasnily a hříchy byly potrestány... I když hříchy? Kdo byl ten největší hříšník? Kdo byl největší oběť? Tedy ten epilog mě dostal! A donutil k zamyšlení.
Krásné, milé a poetické, pohlazení na duši...
Opět naprosto úžasný thriller! Brutální vraždy, dokonalý detektiv, skvělá zápletka. Vrahův motiv byl pochopitelný, i když pomsta dost nad hranou. Nedokážu si představit, že by se utrpení člověka nad ztrátou blízkého dokázalo až takhle zvrtnout. Ale co já vím? Nicméně čtivé čtivé a ještě jednou čtivé! Každá poslední věta v kapitole nutí číst další a další řádky. Jak to ten Cris jenom dělá? Už aby napsal něco dalšího! jsem špatná z toho, že všechny jeho knihy už jsem dočetla...
Čtu a čtu a stále nechápu... Nemůžu si pomoct, ale styl vyprávění autorky mi absolutně nevyhovuje. Nesedí mi přeskakování z jedné dějové osy do druhé. Nesedí mi přeskakování mezi jednotlivými postavami. Nesedí mi množství postav, mezi kterými se ani na konci knihy zcela neorientuju. Mnohé monology a úvahy jednotlivých postav mi přijdou zbytečné, protože mi stejně v objasnění děje moc nepomáhají.... Tuhle osobu jsem celou dobu považovala za mladou dospívající dívku, najednou s úžasem zjišťuju, že má dospívající dceru! Kde jsem se v ději ztratila, že jsem to nepostřehla? A takovým momentů jsem v knížce zaznamenala několik. Jsem takřka na konci knihy a nedala bych ani prst do ohně za to, kolik žen se vlastně v té proklaté tůni utopilo, protože to prostě nevím! Pochybuju o sobě - jsem asi hloupá, ale tohle nedávám... Dívka ve vlaku mi přišla celkem nic moc, ale dočetla jsem ji i přesto, že mě hlavní postavy štvaly. Pochopila jsem pointu. Tady zatím nechápu nic... Zbývá mi poslední část knihy a uvidím, či prozřím... Pokud se mi u knížky stává (nikoli stane, ale stává), že se mi myšlenky toulají bůhví kde, tak pro mě není knížka SUPER, SKVĚLÁ ...atd. Knížka mě musí pohltit natolik, abych od ní nerada odcházela. Tady se to autorce opravdu nepovedlo.
Naivní a hloupé. Nicméně přečteno rychle díky vzájemné e-mailové korespondenci hlavních hrdinů. Do kina na film rozhodně nepůjdu, škoda času
Tak nevím. Knížka se mi zpočátku zdála velice zajímavá. Jako spousta čtenářů pode mnou jsem čekala a byla zvědavá, čím se Fiona s Chadem provinili. Očekávala jsem něco trochu jiného, ale díky tomu jsem byla překvapená. Do jaké míry jejich jednání ovlivnila válka můžeme jen hádat. Byla to zlá doba, ale oni už na jejím konci nebyli dětmi. Čin, kterým se provinili byl neodpustitelný. Dobrá tedy, v téhle linii byl příběh zajímavý a čtivý. Velice čtivý, těšila jsem se na další a další Fioniny maily... Ostatní pasáže však za moc nestály. Vypočítavý ztroskotanec Dave tam možná měl své místo. Kamarádka Leslie? Snad jen jako vnučka Fiony a osoba do počtu. A prázdninoví manželé? Proč ti? Jen proto, aby do děje v podstatě po celou dobu nezasáhli. Nakonec se ale dozvíme, že ona vše tušila od prvopočátku?! Bylo to divné. Tedy závěr vyzněl divně. Nicméně vraha jsem netipovala. PS: Kdo tedy zavraždil Amy????
Takový průměr. Počkám si na další případ Josefa Bergmana a uvidím
Po přečtení některých komentářů ke knize jsem dumala, co mě čeká... Budu zklamaná nebo nadšená? Řekla bych, že ani jedno. Knihu jsem dočetla celkem v klidu, žádné extra napětí se nekonalo. Ale přečíst se to dalo. Pakliže nás autor zaváděl na falešnou stopu, tak tedy nevím, která to byla, jelikož dle mého názoru zde moc pachatelů na výběr nebylo. Soustředila jsem se ovšem na jedno: na postavu majora Servase a to jsem se fakt bavila! Detektiva si představuju (asi zhýčkaná Robertem Hunterem, Harry Holem, Joonou Linou nebo Richardem Krausem) jako neohroženého hrdinu, který si ví vpodstatě vždy rady. Tady Martin mi připadal takový nějaký zmatený a tápající, navíc mu opravdu neustále bušilo srdce, svíralo hrdlo, jímal jej děs a tepalo ve spáncích! Na mě působil spíše vystrašeně nežli neohroženě! A to že neumí střílet a dokonce si zapomene zbraň v přihrádce auta... No to už je na pováženou. Nutno uznat, že poručík Columbo toho s revolverem taky moc nepředvedl, ale měl zas jiné nesporné plusy, díky nimž se stává nesmrtelným! Tadyhle na majora Servase jistě časem zapomenu.. Nicméně i přesto, že měla kniha více než 600 stránek, dočetla jsem ji...
Knížka se mi celkem líbila, četla se velmi dobře. Přesto mám několik výhrad. Jack byl příliš dokonale zvrácený, ale třeba je to možné, pokud se na svoji roli připravoval roky... Grace se mi zdála uvěřitelnější, je možné, že psychický teror tohle s člověkem dokáže,nevím.. Stále jsem čekala, kdy Ester zasáhne do děje, po přečtení komentářů jsem od ní čekala více. I tak dobrý, nakonec se projevila! No ale celkově byl příběh plný nelogičností. Zas tak moc hvězd si nezaslouží.
Charlotte Linková se mi líbí, knížka měla spád a četla se dobře
Knížky z vydavatelství MOTTO mě baví. Tahle také. Sice zpočátku to rozvleklé popisování "zjevení" celkem nudilo, ale nakonec se příběh rozvinul a začal se ubírat jiným směrem a zajímavějším. Jiřímu Březinovi dám další šanci! :-)
Tak dočteno... Zpočátku se příběh rozjížděl slibně, poté delší úsek, u kterého se mi často stávalo, že se mi myšlenky toulaly všude jinde , jen ne kolem příběhu Nory... Závěr byl naopak hektický a veškeré napětí se zhustilo do posledních cca 10 kapitol. Rozuzlení bylo opravdu neočekávané. Knížka nebyla zas až tak marná, ale jak již bylo zmíněno dříve, nezanechá nezapomenutelnou stopu. Kdo má zájem, ať si ji klidně přečte, není to úplně ztracený čas, ale pecka za mě ne!
Co dodat? ... Jedním slovem skvělé! Kdybych měla vybrat nejlepší "Carteryovku", nevěděla bych, které dát hlas! Tahle by se ale jistě umístila velmi vysoko!
Děj byl opět napínavý od první stránky po poslední, každá věta byla důležitá a měla své opodstatnění. Jednoduše doporučuji!