pavčape komentáře u knih

Příliš mě kniha nenadchla, neusedala jsem k ní s pocitem, že se těším na další stránky. Těšila jsem se, až knihu dočtu. Po Složce 64 trochu zklamání, ale věřím, že další knihy budou lepší!

5 07.04.2017

Mě všechny tři díly velice bavily, i když uznávám, že první, vlastně Poslední aristokratka byla nejlepší. Možná proto, že byla první a díky za to, že nebyla poslední! :-) Doporučuju pro zlepšení nálady, určitě zabere! Paní Tichá na to má zvláštní talent!

12 21.03.2017

Dvě hvězdy jedině za ten závěr. Forma psaní knihy mě nebavila, knížka i děj utahané. Nemám ve zvyku knihy odkládat aniž je přečtu, proto jsem dočetla, ale nic moc. Zážitek podprůměrný.

1 16.03.2017

Moje druhá kniha Chrise Cartera, takže mám jen malou možnost srovnání. Po přečtení Sochaře smrti jsem se nemohla dočkat další knížky, ale můj pocit ze Zloby je trochu rozpačitý. Nemohu tvrdit, že by se mi nelíbila, že by nebyla napínavá. Trošku jiný scénář s tím, že vrah je znám již od prvních stran knih, mi nijak nevadil, příběh se vyvíjel a gradoval. Ovšem co mi vadilo, byla ta hra dvou supermozků - Roberta a Luciena. Přišlo mi to neskutečně nadsazené. Nicméně knížka stojí za to! Tolik vražd a tak surových? Snese srovnání s Hanibalem Lecterem .

6 16.03.2017

Knížka se četla dobře, rychlý spád a napínavý děj nutily knihu neodkládat. Zápletka zajímavá a nutící k zamyšlení. Co kdyby? Funguje to opravdu? Mnohé by to vysvětlovalo... Ovšem jak již bylo řečeno níže, trochu méně uvěřitelné, že se hlavní hrdinky vždy a ze všeho dostaly se zdravou kůží! Tak trochu "americké klišé" :-) Ale jako napínavá oddechovka dobré! Klidně si knihu přečtěte. Je to prece S. Sheldon a ten nemůže zklamat. Já nelituji.

3 11.03.2017

Moje první kniha pana Cartera. Byla jsem více než spokojená. Kniha mě pohltila, nechtěla jsem přestat číst. Já sama, když čtu tenhle žánr, nespekuluju o pachateli, nechávám se nést dějem a postupně přivádět na tu správnou stopu. Plně důvěřuju autorovi a možná o to víc jsem překvapená konečným rozuzlením. Tady to bylo také tak. Nezdálo se mi, že by prvoplánově viníka odhalil tak záhy. Rozuzlení bylo překvapivé, i když pro mě trochu přitažené "za vlasy". Nicméně to vůbec neubíralo napětí a nervozitu, zda opravdu vrah dokoná své dílo... Kniha se mi líbila, těším se na další příběhy Huntera a Garcii.

13 08.03.2017

Co to je?! Je tedy pravda, že jsem teprve na 45. straně, ale jsem zděšená! Nikoli tedy tím, co se děje v domě, ale tím, co čtu! Prozatím mi to přijde jako pěkná pitomost, ale z úcty k autorce a jejím ostatním knihám, jí dávám ještě šanci... Až dočtu (pokud dočtu), vyjádřím se ke knize jako celku. Zatím bych nedala ani jednu hvězdu!
Knihu jsem právě dočetla a nakonec se vše "vysvětlilo". I když musím uznat, že jsem trochu přehodnotila svoji původní verzi, beru knížku jako jednu z nejslabších. Trvalo mi déle než jsem se dopracovala konce, ale nevzdala jsem to. Nicméně pointa tam byla a naštěstí žádná nadpřirozenost se nekonala!

4 02.03.2017

Autorka se jistě nechala inspirovat Agathou Christie, ale bohužel s jejími brilantními příběhy nemá tato kniha pranic společného. Celkem nudná a nezáživná zápletka a to rozuzlení... Ještěže na kvalitě neztrácí Patrik a Erika. Jinak nevím, nevím, Camillo!

1 28.02.2017

Ohó! Přečteno za dva dny! Skvěle vykreslený příběh rodiny Třebovických, kdy mi ani jeden její člen (vyjma babičky a snad i dědečka, o kterém tu však mnoho zmínek nebylo) nebyl ani málo sympatický. Jejich čtvrtstoletí staré trauma sice nabízí jakous takous omluvu pro jejich vzájemné chování, ale ani to mě nepřinutilo sympatizovat s nimi. To, že Marie Výrová příběh i po pětadvaceti letech rozluštila, mě uspokojilo. Nechtěla jsem se smířit s tím neslaným nemastným rozuzlením, které se nabízelo. Kdo má rád detektivky, ať se směle začte!

8 27.02.2017

Detektivní příběhy mám ráda a nejraději čtu ty české. Michala Sýkoru jsem objevila nedávno a nelituju. Píše příběhy z prostředí Hané, okolí Olomouce, což je můj rodný kraj, nedaleko bydlím. Proto pro mě knížka byla o to atraktivnější. Dříve než jsem četla knihu, jsem viděla televizní zpracování této detektivky, ale vůbec mi to při četbě nepřekáželo. Do postav příběhu mi přesně zapadal hlas i vizáž představitelky Velké Sovy , představitele Edelwaisse, kterého tuším v televizi přejmenovali na Mráze, nešťastné Kristýnky i Viktora Vitouše .
Chystám se číst další knižku Ještě není konec, která má dle čtenářů ještě lepší hodnocení, tak jsem velmi zvědavá a těším se...

5 26.02.2017

Knihu jsem právě dočetla a dojem tak trochu rozpačitý... Rachel mě celou dobu rozčilovala. Věčně v lihu, věčně si nic nepamatující a věčně se za vše omlouvající. Megan i Annu jsem vnímala jako sobecké bytosti. Knihu jsem přečetla za pár dní. Nechci tvrdit, že byla špatná, že by se mi nelíbila, ale nesplnila moje očekávání stran světového bestselleru. Nelituji však, že jsem ji četla a pachatele jsem tušila až někdy v poslední třetině knihy.
Dívku ve vlaku jsem si pustila i ve filmové podobě a musím uznat, že zde byly všechny tři hlavní hrdinky vylíčeny trochu sympatičtěji. Pochopila jsem zřetelněji trápení a prapůvod problému Megan a Rachel mi bylo v mnoha okamžicích upřímně líto. Na Annu jsem názor nezměnila, i když v úplném závěru mě mile překvapila.
Kdo má rád knižní thrillery, ať si knížku směle přečte, neurazí!

13 21.02.2017

Knihu jsem četla pod názvem Vlastní spravedlnost. Všechny knihy ze série Erika a Patrik se mi líbily, četly se jedním dechem a nerado se od nich odcházelo. Jen pokud mohu doporučit, čtěte chronologicky. Děj všech příběhů se vyvíjí s tím, jak se vyvíjí vztah Patrika a Eriky. Já vím, není to snadné, pokud si knihy půjčujete v knihovně jako já. Též jsem přeskakovala v čase.
Líbí se mi styl, který spisovatelka používá, tedy prolínání současnosti s minulostí, někdy dosti dávnou minulostí. Vždy jsem s napětím očekávala, kdy a při jak se obě časové linie protnou a jak minulost ovlivní současný příběh. Pokud Camillu neznáte, doporučuji přečíst si .

4 20.02.2017

Také se mi kniha líbila. Příjemná oddychovka s nečekaným rozuzlením! Doporučuji jako četbu na delší zimní večery nebo na dovolenou.

4 16.02.2017

Poslední aristokratka lepší, ale nasmála jsem se také!!!

10 09.02.2017

Knížka se četla dobře, děj měl spád a ke konci i napětí. Oproti jiným jsem vraha neodhalila až ke konci jsem začala tušit. Jinak myslím, že autorka nepíše přímo detektivky, spíš příběhy se zápletkou takřka detektivní :-)

7 09.02.2017

Přečteno za jedno dovolenkové odpoledne. Moc se mi líbilo!

3 08.02.2017

Knihu jsem četla již velmi dávno a díky ní a knize Vzpomínky na půlnoc jsem začala vyhledávat i další díla pana Sheldona... Tuhle mohu vřele doporučit, jelikož i po mnoha letech na ni vzpomínám.

3 02.02.2017

Úžasné počtení a švédské (podotýkám švédské) filmové zpracování také nemá chybu! Obdivuji Lisbeth!

9 28.01.2017

Knihu jsem právě dočetla a okamžitě si stáhla film a podívala se i na něj. Obě díla považuju za skvělá! Kniha, ač psaná poněkud neobvykle, mě nadchla. A film? Ten mě vzápětí vtáhl do děje natolik, že ani nevadilo, že jsem knihu právě odložila. Přiznávám se i k slze na konci příběhu... Doporučuji k přečtení i ke zhlédnutí.

16 25.01.2017

Vtipná kniha, příběh tak neuvěřitelný, až se mu chtělo věřit. Nelituji, že jsem přečetla, pobavila jsem se a těším se na Staříka, kterého mám již připraveného :-)

18 24.01.2017