pavčape komentáře u knih

Nevím, začetla jsem se až v poslední třetině knihy. Další díl asi číst nebudu

9 08.01.2019

Knížky Jarmily Pospíšilové se čtou velice lehce a děj plyne nenásilně a přirozeně. Stejné je to i v příběhu Slepá bába, kdy autorka sáhla po lehkém thrilleru, kdy hlavní hrdinku pronásleduje neznámý stalker. Jak to všechno dopadne? Věřím, že dobře. :-)

9 06.01.2019

Mám rozporuplné pocity. Je mi úzko z poznání, co se může dít a děje v našem okolí. Palec nahoru za tenhle příběh. Řadím tuhle dánovku mezi top! A čekám jak se dál vyvine epizodka s ukradenou krví Kukyho matky. Prostě celá knížka jedna velká síla...

14 01.01.2019

Skvělé počtení, no skvělé by bylo, kdyby se nezakládalo na pravdě. Vzhledem k tomu, že většina případů detektivů od Dvou lvů čerpá ze skutečných událostí, nebylo by to nepravděpodobné. Nicméně i kdyby ne... Kolik takových se po vydařené amnestii mohlo odehrát?

"V další vraždě? Tu taky spáchal on? Ne, to není možný, vzdyť sedí! Už ne, minulej tejden ho propustili na amnestii. To nemyslíte vážně! Který idiot může pustit na svobodu takovou zrůdu, co zabíjí lidi!? No..."

No to asi všichni tušíme, že?

16 29.12.2018

Právě dočteno... Jak již bylo zmíněno níže, první část mi přišla víceméně zdlouhavá až nudná. Druhá část zas pro změnu nabitá akčností. Nicméně hlavní hrdina - profesor bioinformatiky byl sympaťák, inteligentní, ale možná až moc a po všech stránkách. Trochu přitažené za vlasy, ale když už to nevzdáte a dopracujete se za půlku knihy, dočtete na jeden dva zátahy :-) Nicméně obálka knihy je fakt skvělá! Světový bestseller? Znám mnoho horších knih s touhle nálepkou.
Nedá mi to a musím připsat dovětek. Sleduji jak se mění % hodnocení dle udělených *. Když jsem s knížkou začínala, měla vysoko nad 80 % a pomalu se sune dolů. První nadšení čtenáři strhli dav, který je v hodnocení střízlivější. Velké očekávání a poté zklamání.

12 27.12.2018

Celkem povedená detektivka. Ač anglická, přesto nebyla příliš rozvláčná a četla se dobře a rychle.

7 15.12.2018

Teda jako dost dobrý. Bez zbytečné brutality skvěle propracovaná psychologická sonda do života jedné rodiny.

5 12.12.2018

Také nesdílím všeobecné nadšení a euforii z knížky. První část byla naprosto hloupá až naivní, červená knihovna pro náctileté. Druhá část knížky se začala ubírat trochu jiným směrem (naštěstí), což její reputaci trochu zachránilo. Ale na téma domácího násilí toho bylo v poslední době napsáno hodně a tahle se neřadí mezi mé top. Je to ovšem pouze můj názor, své čtenáře si jistě najde.

13 11.12.2018

A kruh se uzavřel... V knížce vystupuje opravdu celkem dost postav a musela jsem si dávat pozor, kdo s kým a proč, ale neztrácela jsem se v nich. A všechny ty ženy, muži i děti byli pro děj podstatní, všichni byli nějakým způsobem spřízněni, ať už příbuzenskými vztahy nebo tím, že jim osud zkřížil cesty. Příběh je to smutný, k zamyšlení a přestože skončil, pokračuje. A chyběl už jen krůček, aby alespoň jeden příběh došel šťastného konce... Někdy by stačilo tak málo...

9 29.11.2018

Milým a úsměvným způsobem popsáno nepříliš veselé životní období. Není se čemu divit, že skončilo jak skončilo. Je vidět, že duše je křehká nádoba, ať už patří herečce nebo obyčejnému smrtelníku.

8 29.11.2018

Přemýším co ke knížce napsat... V každém případě je třeba tyhle události, které autorka popisuje, nezapomenout. Vysídlení Němců z poválečného Československa je v poslední době zpochybňováno. Nevím, jistě nebylo vždy vše spravedlivé a podle zákona. Jednalo se o překotnou akci, kdy byla spousta lidí - žen, dětí a starců, odsunuta neprávem. Určitě ano, ale na druhou stranu, čemu se divíme? Za zločiny, které byly páchány během války, holokaust, Lidice a mnoho dalších došlo na odplatu. Nicméně pokud se vrátím k hlavní postavě příběhu - Gertě Schnirsch, bylo mi jí líto. Zpočátku nešťastná doba, nešťastný osud, násilí páchané i od nejbližších na ní zanechalo stopy a z Gerty se stala zatrpklá žena, s přibývajícím věkem stále zatrpklejší. Ke konci už jsem jí měla dost. Soucítila jsem s ní , ale vadila mi. Osud a okolnosti z ní udělaly starou nešťastnou ženu, která se nedokázala smířit s nespravedlivým osudem a v podstatě ani se svými nejbližšími.
Knížka je čtivá, určitě stojí za to si ji přečíst, ovšem příběhy paní Mornštajnové jsou mi bližší

17 24.11.2018

Milá vtipně pojatá knížka. Autorka košatým jazykem popisuje svoje útrapy během celoživotního stěhování z bytu do bytu.

8 24.11.2018

Po dlouhých letech jsem se díky Čtenářské výzvě pohroužila do stránek této knížky. Musím říct, že shledání to bylo veskrze příjemné. Věřím, že se brzy pustím do další knižky Betty Mac Donaldové - Co život dal a vzal.

22 12.11.2018

Nevím co dodat... Rozepisovat se zde o thrillerech, které vypustil do světa C. Carter by znamenalo nešetřit superlativy. Ale nač to? Kdo zná jeho knihy, ví, že se má s každou další na co těšit. Tahle je trochu jiná v tom, že Robert je zde lehce upozaděn za federálními agenty, ale dá se to očekávat vzhledem k vyšetřovaným zločinům. Nicméně to neznamená, že by se do vyšetřování nezapojoval s genialitou sobě vlastní. Vidím posun v osobě jeho parťáka Garcii, dost mě bavil a už se nezdá být jen takovým Watsonem a nebo Hastingsem, který stojí až v druhé řadě, už má svůj názor, a názor v mnoha ohledech správný. Navíc jeho poznámky mě tentokrát hodně bavily. To že autor tak trochu odkazuje na chystaný nový příběh mi nevadí. Aspoň víme, co nás čeká! Další souboj supermozků je na cestě. Myslím, že se máme na co těšit! Ale to čekání bude nekonečné! :-(

19 07.11.2018

Tak každopádně to bylo zajímavé - kladu si otázky, zda se to mohlo stát, zda to byly jen výplody fantazie zfetovaného Igora, jestli na nás na čtenáře autor přichystal léčku.. .Nicméně odkazy na články na internetu hovoří jinak. Opravdu se tu ztrácejí lidé? Opravdu mizí i v současné době, nejen v minulém a předminulém století?... Nevím, názor si na to musí čtenář udělat sám. Mně se knížka víceméně líbila. Zpočátku se mi zdálo vyprávění zdlouhavé, nic moc se nedělo, pořád se jen dumalo nad tím, jak se dostat do trezoru. Když už jsme v něm byli, něco bylo objeveno. Poté další zdlouhavé pasáže. Ale když už se konečně vypravili na výpravu (byla jedna nebo dvě ?), začal mít příběh spád a já jej dočetla na jeden zátah.. Faktem je, že Igor mi byl velmi nesympatický, do sebe a svých blogů zahleděný nýmand. Jestli byla jeho vina, jak výprava skončila, nechci soudit. Nicméně ve mně kniha zanechala stopu, stále se k příběhu v duchu vracím, což znamená, že nebyla až tak špatná a zaslouží si trochu pozornosti. Jsem zvědavá, jak se s příběhem poperou filmaři. Na motivy Trhliny má vzniknout seriál.

19 01.11.2018

Tak po delší době opět sahám po thrilleru. Možná proto jsem celkem spokojená. Nápad s lobotomiemi prováděnými obětím je neotřelý, ale celkově je knížka méně děsivá než třeba příběhy Ch. Cartera.

10 30.10.2018

Přečteno za půl dne. Není zde příliš mnoho postav, které by se pletly, není zde příliš překombinovaný děj, je zde k mání nenáročná detektivka, která má sice pár slabin, ale čtivost jí neschází.

5 24.10.2018

Knížka, po které jsem sáhla díky Čtenářské výzvě. Sice je psána ne příliš poutavou formou, ale příběh je to milý, něžný a smutný.

3 20.10.2018

Tak tahle knížka mě vůbec neoslovila. Nevím, možná jsem ji jen nepochopila, ale nemohla jsem se do knížky začíst. Ke konci jsem už kapitoly přeskakovala, jen abych to měla za sebou. Možná snad v jiné době, teď ale nebyla tou pravou četbou pro mě. Ove super, naladil mě, ale Babičku jsem prostě nedala.

8 19.10.2018

Tak já nevím jak hodnotit... Vinařská krimi od paní Fojtové se mi líbí a moc. Ale tohle mi přišlo velice ... zábavné? Kdybych měla hodnotit, tak za čtivost ****, za nápad ***, ale ten děj byl tak na *. Copak tohle by se mohlo někde v Čechách v nějakém, byť soukromém sanatoriu, odehrát? Mizející lidé, svévolně zpopelňované ostatky obětí havárií bez úmrtních listů , držení osob proti jejich vůli, nelegální transplantace? ... Mně to přišlo velmi úsměvné. Ale budu velkorysá a ocením tuhle knížku dvěmi *

4 05.10.2018