pavčape komentáře u knih
Po delší době zase čtivá detektivka. Luc i Ava mi byli od první kapitoly sympatičtí a těším se na vývoj jejich postav. Nabízí se zajímavý příběh a uvidíme a necháme se překvapit, kam je autorka zavede. Za mě doporučuji a jdu na další díl.
Knížka rozhodně není žádný thriller a rozhodně ne mrazivý. Označila bych ji za psychologický román pro ženy. Maggie mi byla od první kapitoly sympatická, stejně jako její matka Beryl. Obě byly sympatické svým přirozeným chováním, svojí přirozenou mluvou i logickým uvažováním. Maggie pro mě trochu upozadila Laru, o níž tento příběh hlavně vyprávěl. Její osud byl to, oč v této knížce šlo. Když srovnávám kníhy s podobnými tématy (Sedmilhářky, Poslední paní Parishová, Za zavřenými dveřimi a Manželka mezi námi), tahle mi přijde jako takový lepší průměr. Hodnotím tedy 3,5 *.
Teda ta rodina mě rozčilovala. Matka chladná jak ocel a otec (není se čemu divit) nevěrník a lhář. Malá Daisy taky nic moc. Chudák Leo...
Knížka se četla dobře, za víkendový den přečteno, ale ... Ale asi nejsem ta správná cílová skupina. Horory příliš nevyhledávám, řekla jsem si, že to zkusím. Ale buď je knížka slabý odvar hororu a nebo se já neumím lekat. Protože jsem se vážně ani jednou nevyděsila. Trhlina se mi líbila více, o té jsem ještě dlouho přemýšlela. Tma mě přemýšlet nedonutila.
Knihu jsem zvolila jako jedno z témat Čtenářské výzvy. Co k ní napsat? Četla se dobře, děj se valil rychlostí tornáda a přesto, že má skoro 500 stran, přečetla jsem ji za týden. Co mi ale vadilo, byla velká nepravděpodobnost . Jak už psali čtenáři níže, nedá se autorovi věřit, že zralá padesátnice skoli jednoho chlapa za druhým, vítězí v boji z blízka, ohání se chladnými i palnými zbraněmi a ač v těchto soubojích utrpí, přesto vítězí. Také se mi nezdálo pravděpodobné, že policie jen tak postává a neví kudy kam. A taky ty povalující se oči a hlavy mi trochu vadily.
Dějová linka odehrávající se za války byla více pravděpodobná, věřím, že mnoho toho, o čem autor píše, se mohlo ve skutečnosti odehrát. Jsem ráda, že jsem se na konci knihy dozvěděla, jak skončila rodina Johanna Proskeho. Líbilo se mi, jak se osudy protagonistů po více jak 70 letech protnuly, přestože zapracovala velmi neuvěřitelná náhoda.
V hledáčku mám i druhý příběh Anděl smrti, kde doufám, že se Bo už lehce zklidnila ;-)
Tak pokud tohle má být hororový povídka, jsem velmi otrlý čtenář. Nevyděsilo mě naprosto nic. Povídečka kraťouličká, za hodinku nemáte co číst. A ta pointa? Možná hororové pointy takové bývají, mě ale nenadchla.
Knížka o tajemství, které si s sebou Grace nechtěla vzít do hrobu. Co tak strašného způsobila, že se s tím musela svěřit ve svých vzpomínkách? Příjemné čtení o tom, jak nepatrná lež může způsobit tragédii.
Autorka ráda líčí své příběhy na pozadí světových válek. Oceňuji, s jakou přesností dokáže vylíčit utrpení těch, kdo se těchto konfliktů zúčastnili i to, jaké trauma si s sebou další dlouhé roky nesou...
Přečteno jako audiokniha. Tenhle příběh se trochu vymyká svou koncepcí. Takřka polovina knihy je věnována všem zúčastněným osobám. Sledujeme jejich příběh a jejich pohnutky, začátek knihy se otře i o události kolem války a deportace Židů. Možná se to vyprávění může zdát zdlouhavé, ale pro zločin samotný má svůj význam. Když se ale dostaneme k vraždě a k pozvolnému odtajnění jak to všechno bylo, už je to zase ten starý známý DD a jeho parta detektivů
Hodně dobrá kniha, hodně napínavý děj a hodně dobrý příběh. Ráda bych si přečetla pokračování případů Davida Huntera...
Zpočátku jsem se, jako mnohdy při čtení těchto hodně překombinovaných příběhů, ztrácela v postavách. Musela jsem se soustředit na to, kdo je kdo a kdo má ke komu jaký vztah (příbuzenský nebo citový). Zápletka se mi zdála hodně dobrá, ale jak už bylo zmíněno mnohokrát níže, ten závěr... Ten byl tak mohutně šmrncnutý červenou knihovnou, že za něj musím strhnout hvězdu. Nicméně po knížkách Kate Morton sáhnu i příště, její Tajemství letního odpoledne, mě nadchlo, proto věřím, že se ještě něco podobného objeví! :-)
Nelze napsat nic jiného, než strhující... Tolik bolesti, tolik utrpení, tolik síly, kolik tito lidé museli snášet a prokázat, to se nedá slovy popsat. Ale autorka to dokázala. K této knize nemohu více napsat, tuto knihu musím jen doporučit . Pak pochopíte.
Přečteno díky Čtenářské výzvě. Pro mne zvláštní kniha plná metafor, přirovnání a tajemna. Budu o ní dlouho přemýšlet
Nenadchla mě, od poloviny jsem už kapitoly přeskakovala a těšila se na konec...
Pro změnu knížka, u které se nelze nesmát. Sice mi tu trochu chyběli obyvatelé Kostky, kteří všichni někde spali.. Opilý otec v posteli, Milada ve svatebních šatech Helenky Vondráčkové taktéž, paní Tichá u kamen (po požití ořechovky), Josef v katakombách v uniformě Himmlera, pan Spock v rakvi po požití lexaurinu... Nicméně jejich absenci skvěle nahradila skupinka zločinců. Příběh je to pro pobavení, žádná velká intelektuální věda, čekejte skvělou zábavu na jedno odpoledne.
Tak tohle byla jízda. Na to, že je to autorčina prvotina, smekám. Děj nepostrádal logiku, postavy a jejich počínání byly naprosto uvěřitelné a rozuzlení nijak přehnaně překombinované. Navíc tajemstvím byla zahalena minulost i současnost. Po delší době ocením pěti *
Tahle knížka postrádá jakýkoliv děj. Popisuje první měsíce života jejich dvojčat a atmosféru Říma a pár jejich obyvatel, se kterými se manželé seznámili. Snad proto, že jsem tohle město nenavštívila, nezanechala ve mě kniha žádnou stopu. Při čtení jsem se nudila...
Jak uz bylo řečeno níže, knížka se dobře čte. Proč ale holky odjely kamsi do neznáma mezi prapodivnou společnost, odevzdaly tam pasy i letenky? Dost nechápu. Navíc každá z těch čtyř kamarádek byla svým způsobem nesympatická, až divná. Kdybych mohla číst na jeden zátah, bylo by to lepší.
Knížka čtivá, námět chytlavý, prolínání minulosti se současností dávalo smysl, jen ten závěr to pokazil. Tam těch náhod, odhalení a rodinných propletenců bylo až moc.
Nevím, začetla jsem se až v poslední třetině knihy. Další díl asi číst nebudu