Pavlina50 komentáře u knih

(Pozor - spoiler!)
Prostředí psychiatrické léčebny…prostě nemůžu odolat.

Samotný název knihy – Klíč – má tady více významů, nejen ten, co je na obalu knihy („minulost jedné ženy skrývá klíč k budoucnosti druhé“). Ať už je to metafora pro nalezený klíč ke kufru (Sarah), klíč ke svobodě (Amy) nebo třeba klíč ke štěstí a lásce (Ellen).

Podrobněji jsem anotaci nečetla, myslela jsem si, že se pouštím do klasického temného thrilleru a netušila jsem, že to bude trochu jinak. Nicméně, velice brzy jsem v mozku „přepnula“ a srovnala se s nečekaným žánrem a vlastně jsem vůbec nebyla zklamaná. Naopak - kniha má velice čtivý styl, stránky rychle ubíhaly, nebyly tam vůbec žádná hluchá místa a i ta romantika a emoce tam nebyly nijak přehnané, všechno bylo dávkováno jemně a vkusně.
Začátek knihy je takový klasický, drtí čtenáře popisem drsných a často nelidských praktik při léčbě psychicky narušených pacientů, z nichž někteří ani tu správnou diagnózu pro takový způsob léčby nemají. O to víc s nimi čtenář trpí.
Toto líčení ústavních praktik je ale postupně pomalu odsouváno do pozadí a na řadu se dostávají spíš vztahové příběhy hlavních hrdinek, kdy zpočátku odhadujeme, která s kým, postupně ale všechno do sebe začne zapadat.
Potěšilo mě, že nakonec nezůstaly viset ve vzduchu žádné nezodpovězené otázky, obě časové linky se dobře propojily a vše bylo úplně vyjasněno.

A že je konec přeslazený? Tady mi to vůbec nevadilo. Vlastně jsem ráda, že některé knihy mají i své happy endy…i když i tak jeden z happy endů této knihy má přece jenom spíš hořkou příchuť. Minulost se bohužel vrátit a nahradit nikdy nedá.

7 14.03.2022

Thriller, který mi ve srovnání s knihami, které jsem četla před a po něm, připadal přece jenom míň výrazný a zajímavý.
Špatná kniha to určitě nebyla, ale na druhé straně zase ale nebudu házet ani žádnými superlativy. Dobrý nápad a zajímavé určitě bylo střídavě sledovat vyšetřování stejného případu, jak probíhá v aktuálním čase a jak probíhalo zhruba před deseti lety, ale jinak mi tento thriller nepřipadal nějak ničím výjimečný či originální. Některé pasáže byly občas zdlouhavé a nudnější, tady mi těch 543 stránek přišlo opravdu hodně.
Ale jsem ráda, že jsem si udělala obrázek o způsobu psaní K. Slaughter, protože to bylo moje první setkání s touto autorkou, její nějaké další knížky určitě ještě vyzkouším. I když tato mi asi v hlavě nijak neutkví. Průměr.

2 14.03.2022

Tak tato kniha mě tak dostala, že jsem jejích skutečných 448 stránek vnímala, jako kdyby jich bylo tak maximálně 200.
Sice jsem si na začátku skoro myslela, že čtu úplně jinou knihu, než kterou jsem očekávala podle anotace, ale zanedlouho bylo všechno vysvětleno.
Kniha má výborný a skvěle propracovaný námět i jednotlivé postavy. Luka i Averyho jsem si zamilovala. Intenzivně jsem s nimi prožívala veškeré jejich bolesti, které jim byly způsobovány, cítila jsem strach o ně a současně i strach s nimi. Atmosféra, děj i popis života v ústavu byly popsány tak působivě, že mě to dokonale pohltilo a vlastně jsem úplně zapomněla na její začátek a první klíčovou postavu Tima. Pak jsem jen napjatě čekala, kdy a jak se příběhy obou hlavních hrdinů - Luka a Tima protnou.
I když je to kniha dost obsáhlá, byla téměř bez hluchých míst a každá věta tak měla svůj určitý smysl a důvod.
Vyústění příběhu bylo sice trochu slabší než začátek a střed knihy, bylo mírně absurdní, ale na druhé straně vlastně takové pravé „kingovské“, kde nesměla chybět pochopitelně aspoň trocha vkusného nadpřirozena.
Vlastně mi to skoro připadalo, že jsem četla tři různé knihy napříč žánry: nejdřív klasický klidný beletristický román, pak skvělý parapsychologický thriller a nakonec nějaké napínavé fantasy zkombinované s žánrem ne nepodobným typickému akčnímu filmu.
Knihu jsem opravdu hltala a čtení si do sytosti užila. Těžko jsem ji každý večer zavírala.
Základní myšlenka využití dětí (nebo i dospělých lidí) s takovými schopnostmi určitě nutí i k přemyšlení, možná je v kontextu bezpečí celého světa dokonce i ušlechtilá, ale díky způsobům provedení, jak byly popsány v knize, je bez jakýchkoliv debat a pochybností nelidská a zrůdná.
A tak chci pevně věřit, že je to opravdu jen Kingova fantazie…bohužel dětí ve světě mizí pořád až moc…

7 14.03.2022

Toto bylo super!
Už začátek příběhu mě skutečně bavil…jedno nečekané dědictví, podivný ostrov s ještě podivnějšími hrstkou obyvatel…a pak ten první zvrat! Všechno jinak a zvratů přibývá a přibývá a autor si s námi hraje dál a dál a postupně už si nejsme jisti vůbec ničím. Akorát při tom vývoji knihy a opakujícím se zvratům jsem skutečnou pointu už zhruba dokázala odhadnout. Ale celkově wow! Tleskám. Je to originální, propracované, čtivé, napínavé a v určitém detailu podobné například filmu Prokletý ostrov. Hodně zdařilý počin.

5 14.03.2022

Očekávání bylo podstatně větší než konečný dojem z knihy. Časových linek bylo podstatně víc, než standardně bývá, ale v orientaci kapitol, o kterou rodinu se zrovna jedná, mi hodně pomohly údaje v úvodu knihy se jmény jednotlivých rodin a časovou osou, kdy která v domě bydlela. To oceňuji. Taky se mi líbilo, že u všech rodin bylo zároveň vysvětleno, co ji v domě potkalo a proč má dům takovou temnou pověst. Ale celkově mám z knihy spíš takové smíšené pocity, místy mi připadala taková zbytečně utahaná a zdlouhavá, napětí jsem nijak zvlášť nepociťovala. Ke konci už byl děj tak nějak podivně splácaný…myslím, že kniha mi v hlavě neutkví a brzy úplně zapomenu, o čem byla.

2 11.03.2022

(POZOR – MOŽNÝ SPOILER) Přečteno zejména kvůli staršímu seriálu, který mě tenkrát s ohledem na námět a zejména pořádnou dávku tajemna, bavil. Zvědavost, jak je zpracována literární předloha, udělala své, a proto jsem se do knihy pustila.
Výsledek…průměr…ale i to asi jen hlavně díky tomu, že jsem od knihy neměla žádné přehnané očekávání. Základní námět sice výborný je, ale zpracování bylo pro mě dost velkým zklamáním. Připadalo mi, že čtu nějakou literaturu pro mládež, kde si sice autor potrpí na důkladný popis vzhledu jednotlivých postav (zejména neustálé opakování popisů krásy ženských postav), ale jinak je to celé psáno tak strašně jednoduše, plytce a ploše, že to ve mně nedokázalo absolutně vyvolat jakoukoliv atmosféru, a to očekávané tajemno bylo naprosto nulové. Styl psaní odpovídá spíš scénáři k seriálu, než k jeho předloze. Škoda. Potenciál věcí mezi nebem a zemi s realistickou pointou, kdy se ale na konci objeví přece jenom výrazný otazník a vlastně zvrátí to zklamání z reality, byl určitě dobrý. Od autora jsem nečetla zatím nic jiného, ale myslím, že stylem se hodí více do literatury faktu než do beletrie.

2 11.03.2022

Jednoduché, nekomplikované, čtivé…postav tak akorát, aby v nich nebyl chaos, obětí tolik, aby příběh udržoval napětí, provázanost postav taková, že podezřelý mohl být kdokoliv z nich.
Využití nevidomosti je pro žánr thriller určitě zajímavá deviza. Hlavní hrdinka Naomi zde bojuje o přežití a neví s kým. Připomnělo mi to skvělý film „Čekej do tmy“, kde stejným způsobem o život bojovala slepá Audrey Hepburn.
I když v knize to sice nebylo „bezkrevné“ psycho, krev zde několikrát prolita byla a sama hlavní hrdinka byla občas takovým nesmrtelným Terminátorem, přesto mě příběh do sebe parádně vtáhl a nepustil až do toho naprosto překvapivého závěru.
Taková fajn čtivá thrillerová oddechovka. Spokojenost.

3 08.03.2022

Tato detektivka ze středověku, konkrétně ze 14. století, která mě přenesla do období vlády Karla IV, ukázala mimo jiné na mé naprosté mezery v dějepise. Jméno Jana Jindřicha Lucemburského stojí hodně v pozadí za svým slavným bratrem a jeho působení v Brně pro mě bylo zcela neznámé.
Proto byla neoddělitelnou součástí při čtení této knihy wikipedie, kde jsem hledala informace a porovnávala historická fakta s tím, co bylo předloženo v románu. Ať už ohledně postav či brněnského místopisu, se kterým kniha také velice bravurně seznamovala.
Co se týče samotného děje, kniha mě mile překvapila. Příběh byl nápaditý, poutavý, zajímavý. Do atmosféry 14. století mě dokázala krásně přenést a s jednotlivými postavami jsem se dokázala bez problémů sžít. Kupodivu jsem se brzy začala orientovat i v tom velkém množství středověkých jmen s typickými přívlastky, které mě na začátku knihy trochu děsily.
Detektivní zápletka byla také fajn. Bylo vtipné sledovat, jakým způsobem „vyšetřovali“ trestné činy v tomto období, kdy byli lidé ještě oproštěni od metod DNA, otisků prstů či ostatních současných důkazních materiálů. Tenkrát holt byly významným důkazním materiálem kromě očividných svědectví, zejména sousedské klepy. I když vlastně…ví někdo, jak to tenkrát ve skutečnosti vlastně bylo? Jestli vůbec nějaké „vyšetřování“ takových úmrtí a mizení lidí probíhalo a jestli vůbec někoho zajímalo…? Nicméně tyto pochybnosti absolutně nesouvisejí s tím, že se mi kniha opravdu líbila. Navíc byla pro mě dost přínosná, zábavnou formou mi totiž rozšířila obecný historický přehled a zároveň byla velice příjemným osvěžením a hlavně změnou v té řadě klasických thrillerů. Moc se těším na další díly z této série.

4 08.03.2022

Sedm teenagerů si vyrazí na výlet, ale vrátí se jen šest.
Anotace lákavá, ale po přečtení docela zklamání.
Kniha neměla moc spád, celé vyšetřování případu bylo psáno dost nezáživně a zdlouhavě. Dost se vlekly i ty flaschbacky, i když na druhé straně chápu, že natáhnout děj odehrávající se jedné jediné noci na celou knihu tak, aby to bylo poutavé a udržovalo napětí, je asi dost náročné.
A celkově….to vyšetřování? Takové „odložené případy“, kdy si všichni zúčastnění najednou po třiceti letech pamatují až takové sebemenší drobnosti a detaily, přesné pohyby co dělali, kdy, v jakém čase… a podobně…? Tomu ani při přemíře fantazie prostě nedokážu uvěřit a spíš se musím usmívat, než abych se do takového příběhu ponořila.
Dočteno více méně jen ze setrvačnosti a ze zvědavosti, co se tedy v lese doopravdy stalo.

3 08.03.2022

Po knize jsem sáhla vlivem neskutečně lákavé anotace. Proč a kde zmizeli úplně všichni obyvatelé malé vesničky? Navození pořádného tajemna jako vyšité.
Opět jsem nevědomky bohužel sáhla jako první až po posledním dílu ze série o Davidu Rakerovi, a opět to bylo trochu znát. Čtení mi totiž mírně komplikovala absolutní neznalost minulosti obou hlavních postav, zejména pak Healyho. Právě jeho zvláštní minulost byla v knize často zmiňována, ale jaké přesné události v životě, které ho donutily k takovému podivnému způsobu života, ho potkaly, jsem bohužel této knihy zas až tak podrobně nevydedukovala.
Nicméně samotné gró příběhu to zas až tak moc nenarušovalo. Knihu tvořil samostatný příběh, dvě samostatné dějové i časové linky - vlastně zejména zpočátku mi připadalo, jakoby to byly dokonce dvě různé knihy, ale pochopitelně v průběhu čtení to do sebe začalo zapadávat a obě linky se začaly logicky propojovat.
Celkově mi ale připadalo dost náročné propracovat se až do konce. Kniha je dost obsáhlá a některé části se mi zdály až docela zbytečně zdlouhavé. Ale největší problém jsem měla s tím velkým množstvím postav. Zapamatovat si jména všech manželských párů, jejích dětí, právníků, obětí i potencionálních pachatelů bylo dost náročně a čtení proto vyžadovalo udržovat neustálou dostatečnou pozornost. Neodpustím si trochu ironie - je klika, že v oné vesnici žilo jen devět obyvatel. Ale hledání odpovědi na otázku „kam tedy všichni zmizeli““, mě přesto hnala ve čtení dál a dál.
Z rozuzlení jsem měla spíš takové smíšené pocity, celé mi to připadalo trochu krkolomné a překombinované. Možná jsem čekala více nějakého mysteriózna, k čemuž mě naváděla ta anotovaná myšlenka příběhu. Po přečtení knihy jsem pořád měla pocit, že se z takového námětu dalo vytěžit možná trochu víc.
Nicméně autora si určitě dávám do hledáčku a ráda zkusím i jeho další knihy.

2 25.02.2022

Tento díl se absolutně vymyká modelu předchozích šesti dílů, i přesto, že jako všechny ostatní začíná úplně stejnou větou, ovšem v kontextu úplně jiných a neznámých postav.
Nezměnilo se ale tradiční prolínání časových a dějových linek – tentokrát sledujeme příběh Nualy z 20. let 20. století v době konfliktu mezi IRA a Brity, dále příběh Merry z 60. let 20. století z období bojů za nezávislost Irska a pochopitelně také klasickou zápletku ze současnosti. I když právě tato linka se od těch předchozích dílů výrazně liší.
Zatímco v předešlých šesti knihách každá ze sester hledala po světě svoje kořeny a minulost, v tomto díle dochází k hledání samotné poslední „ztracené“ sestry, jak už avizuje samotný název knihy.
Co se ale nezměnilo vůbec, byla standardně výborná čtivost knihy, kde opět nechyběl zajímavý a poutavý pohled na jednu z dalších zemí světa. Tentokrát se centrem dění stalo Irsko a jeho dramatické dějinné události o uznání vlastní nezávislosti.
Do každé z jednotlivých linek příběhu jsem se vždycky krásně začetla a litovala jsem, když byla přerušena linkou jinou. Pak jsem se ale stejným způsobem začetla do té další a tak pořád dokola až do konce. Prostě opět spokojenost.
A ten konec?
Než jsem vzala knihu do ruky, domnívala jsem se, že se jedná o poslední díl série a že se tedy konečně dočkám odpovědí na všechny svoje hladové otázky, zejména ohledně tajemného táty „Soli“. Ovšem ouvej. On to poslední díl nebyl.
Jak napsala sama autorka v doslovu, opravdu jsem nevěřícně hleděla na ten dopis…v šoku, i zklamaná, že toho tolik zůstalo neobjasněno…(citace). Otázky nejenže zůstaly ve vzduchu, ale naopak, objevilo se jich ještě daleko víc a to jsem dost těžce vydýchávala. Zejména v kontextu smutného osudu samotné autorky. Ale naděje, že se dočkáme (podle slov na obálce knihy), přece jenom snad je.
Chci a budu věřit, že syn Lucindy – této neobyčejné a jedinečné vypravěčky krásných romantických příběhů podědil aspoň drobet jejího daru psát…

10 24.02.2022

„Dávej si pozor, jaká dvířka otevíráš…“

Po přečtení Tmy, která mě moc neoslovila, jsem se pustila i do této knihy. Přece jenom byla odezva na tuto knihu nesrovnatelně lepší…a můj dojem po přečtení rozhodně také.
Kniha se mi opravdu dostala pod kůži, protože v záhadách, konspiracích a věcech „mezi nebem a zemí“ si občas docela libuji, i když jako člověk s nohama pevně na zemi v nich hledám spíš ten reálný a logicky zdůvodnitelný podklad. Až do přečtení této knihy jsem tedy vůbec netušila, že nějaké pohoří Tribeč a záhady kolem něho vůbec existují.
Hlavní hrdina – vypravěč příběhu Igor najde zamčený trezor a vůbec netuší, že s vidinou nějakého osobního přilepšení současně pořádně roztočí kola svého osudu. Jednoznačně takový slovenský Blair Witch, který se točí kolem partičky různorodých lidských typů – jednoho skeptika, jednoho nadšeného konspirátora, jednoho konzumenta honícího se za "lajky" na svém blogu a jedné docela obyčejné, jen zvědavé holky.
Autor knihu postavil jako vyprávění skutečně žijícího člověka, se kterým se setkal a pocit, že se jedná o skutečnou událost, současně podpořil uváděním odkazů na různé ověřitelné informace a články z internetu i z různých publikací.
Na mě to zafungovalo.
Při čtení mě opravdu mrazilo. Miluju, když se v ději knihy tohoto žánru vlastně nic moc neděje, sem tam nějaká podivnost, ale to právě ve mně vyvolává pořádné napětí a vzrušení. Právě toto vnímám jako pravý horor, a vůbec k tomu nepotřebuju hektolitry krve a uřezané ruce či nohy. A tady jsem si tohoto pocitu užila mírou vrchovatou. Prostě mimořádně děsivé bylo pro mě vlastně čekání na to, co se vlastně stane. Představivost podpořená postupným navozováním atmosféry a poznámkami vypravěče – „kdybych tušil, co se stane“ pracovala na plné obrátky.
Ale ať už je na celém příběhu aspoň zrnko pravdy nebo je to čistá fabulace, myslím, že hodně lidem přece jenom dokáže aspoň trochu nasadit brouka do hlavy. Co když přece jenom….?
Autor totiž úplně nechal na čtenářích, aby se rozhodli, čemu chtějí věřit.

Konec bych si sice přála určitě trochu jinak pojatý, ale dojem a emoce z příběhu díky skvělé atmosféře byly tak silné, že mi kupodivu zas tak moc ani nevadil.

Teď balancuju mezi tím, co je pro mě silnější – jestli si ze zvědavosti udělat na Tribeč výlet, nebo se mu raději zdaleka vyhnout. Každopádně jako reklama na toto vcelku neznámé slovenské pohoří tato kniha určitě zafungovala.
Ale teď se musím v první řadě hlavně ujistit, že dvě a dvě jsou pořád ještě čtyři.
„Ticho s očima“ mě prostě dostalo.
„Nejhorší je hrůza z obyčejných věcí.“

15 24.02.2022

Co se ještě napsat o další knize Lindy Castillo? Myslím, že kdo čte celou tuto sérii a chce ji nějak komentovat, zákonitě se už musí opakovat. Všechny tyto knihy jsou si totiž tak moc podobné, ale naštěstí jen v tom dobrém slova smyslu.
Všechny mají a obsahují naprosto stejné prvky: netypické prostředí amišské komunity, napětí, spád, absenci hluchých míst, zvraty, samotnou hlavní hrdinku v nebezpečí i překvapivý závěr mající dostatečnou míru uvěřitelnosti. Prostě zatím jsem ze žádné z těchto knih nebyla zklamaná. Jediné, na co si trochu dávám pozor, je to, abych knihy četla s určitým časovým odstupem. A věřím, že takto se mi určitě tou svou podobností nemůžou omrzet.
I tato kniha mezi ty předchozí rozhodně zapadla. Bylo tam opět vše, co jsem očekávala. Od prvotní zápletky až po finální pointu jsem knihu opět hltala.
Tato série je prostě opravdu velmi návyková.
…O opět krásně vyvedené obálce je znovu hovořit už asi zbytečné také.

11 18.02.2022

Taková hra se smrtí - psychologický thriller, který svou komplikovaností rozhodně nepatří mezi odpočinkové čtení.
Hlavní hrdina - Ted - pár minut před dobrovolným odchodem ze světa dostane prazvláštní úkol. Prazvláštní byla vlastně i celá kniha. Bylo to dost zamotané a nějakou dobu mi trvalo, než jsem pochopila, o co vlastně vůbec jde, čemuž moc nepomáhalo ani to, že často nebylo jasné, co je realita a co už ne. Občas jsem se v tom propletenci už trochu ztrácela, a proto jsem se při čtení musela soustředit podstatně víc, než jsem zvyklá při čtení jiných knih.
Ale jinak je to určitě zajímavé a netradiční počtení, které se dost vymyká klasickým „krvavým“ thrillerům a za přečtení určitě stojí.

Ale mimochodem…ten konec s vačicí jsem fakt nepochopila.

6 17.02.2022

Další z příběhů Kate Burkholderové a amišské komunity.
Tentokrát se jedná o příběh o jednom údajném justičním omylu, o až moc malém svědkovi a urputnosti Kate najít pravdu.
Kate se v této knize dostává do dost nezáviděníhodné situace, protože potencionálního, vlastně už usvědčeného vraha osobně zná z dětství.
I tato devátá kniha z amišské série je parádním čtením, má svižné tempo a překvapivé odhalení. Tentokrát se dost věnuje vzpomínkám na dětství Kate, odhaluje její první lásky, prostě… mimo klíčovou zápletku se dozvídáme zase něco navíc z její minulosti.
I tento díl je opět mimořádně čtivý, i když podobnost všech knih série už je dost patrná. Všechny knihy o Kate jsou svým způsobem na jedno brdo, opakuje se tam stejný model, ale kupodivu pořád baví a udržují si svou žánrovou nadprůměrnost. Takže pokud se nečtou v kuse, jeden za druhým, myslím, že většinu čtenářů moc nezklamou. Ostatně 93% procent na databázi to jen potvrzuje.
Trošku ironie: Někde jsem se dočetla, že amišská komunita má více jak 300 tisíc členů a pořád se rozrůstá, takže materiálu ke zpracování má Linda Castillo určitě ještě stále dost a dost a komunitě zatím vyvraždění určitě nehrozí.
A nakonec - opět nemůžu opomenout moc hezkou obálku.

14 16.02.2022

I bez ohledu na velmi podrobnou anotaci knihy už spojení jejího názvu a žánru thriller naznačuje, že středem dění nebude žádný andílek, ale spíš pořádný ďáblík.
Tento má jméno Janie, vstoupí do poklidného života Christophera a Hannah a právě ten jejich poklidný život změní v jedno velké a hrůzné drama.
Příběh je vyprávěn z pohledu tří osob – Christophera, Hannah a sociální pracovnice Piper, z nich každá vnímá Janie naprosto jinak, pochopitelně v závislosti na svých osobních zkušenostech.
Čtení je to dost nepříjemné. Tím ale vůbec nemyslím, že by špatná byla kniha, právě naopak – kniha se čte výborně, nepříjemný je jen její obsah. Ostatně to se dá očekávat, pokud je do pozice záporáka postaveno malé dítě.
Celkově je kniha psaná velice poutavě, napětí postupně slušně graduje, při některých scénách opravdu mrazí a celé mě to vtáhlo do děje tak, že jsem se o lidi kolem Janie opravdu bála a nervózně očekávala, co se stane dalšího. Spád knihy mi odsunul do pozadí i ty některé dobře postřehnutelné nelogičnosti, které se občas v popisu Janie vyskytly.
Knihu jsem četla opravdu s velkou rychlostí. Ne abych se ji rychle zbavila, ale protože jsem se nemohla dočkat a byla zvědavá, jak daleko Janie dokáže až zajít. Bez ohledu na její věk jsem ji opravdu nenáviděla, a Chrise za jeho zaslepenost vlastně také. I když…jako čtenář zvenčí jsem sice realitu viděla, ale aktéři příběhu se k ní museli postupně dopracovávat a i z reálného života všichni víme, že děti umí s rodiči slušně manipulovat.
Akorát konec mi přišel dost rychlý a uspěchaný, ráda bych se dozvěděla o osudech některých postav trochu víc.
Námětem mi tato kniha dost připomněla Dětské zoubky, ale Andílek mě bavil daleko, daleko víc.
Jen škoda té, až moc detailní anotace knihy. Doporučuji ji nečíst, protože děj je v ní už tak dostatečně popsán, že každý nový čtenář už podle ní celkový děj i postavy a jejich charaktery pozná a čeká vlastně jen na vyústění příběhu.

9 16.02.2022

Když jsem si knihu nesla z knihovny, byla jsem moc zvědavá, jak se s tímto často opakujícím se tématem ztracených dětí popasoval tento, pro mě absolutně neznámý autor.
Zda byl schopen najít ještě nějakou novou, originální a strhující zápletku, nebo knihu zařadil do kategorie standardních a průměrných i když často velice čtivých rodinných thrillerů.

Zmizelá Maddie a dobrovolný útěk, únos nebo zakamuflovaný nešťastný čin blízkých?
Takové otázky si kladou vyšetřovatelé po jejím zmizení. Potencionálním pachatelem je postupně snad každá postava v knize.
Já osobně jsem svůj intuitivní tip měla docela brzy. Sice jsem v průběhu čtení byla často nalomena novými skutečnostmi a začala se přiklánět i k osobám, které autor cíleně servíroval přímo pod nos a snažil se tak čtenáře zmást – ale to ostatně patří mezi základní pravidla správných thrillerů, a to mě právě na nich taky baví. Myslet si, že všechno vím, ale přitom vůbec nic nevím.
A autor mě napínal dál a dál. Konce kapitol byly často napsané tak, že vzbuzovaly tolik otázek, aby čtenář nechtěl knihu odložit a chtěl číst pořád dál, aby dostal svoje odpovědi. A autor si dál s čtenářem pohrával a dával si na čas. Nestačilo totiž přečíst kapitolu následnou, odpovědi se čtenář dočkal až o několik kapitol později. To mě hodně bavilo.
K mému překvapení dokonce mi vyšel i ten tip na pachatele. To mě potěšilo, protože jako Sherlock obvykle velice selhávám a nebývám vůbec úspěšná. Většina autorů mě dokáže utáhnout na vařené nudli. Ale i přes můj správný odhad byla pointa přece jen složitější, taková trochu „doubble“, takže o určité překvapení jsem vůbec nebyla ochuzena.
Čtení této knihy jsem si užila, nápad i rozuzlení mi nakonec připadalo přece jenom něčím nové a neotřelé. Spokojenost.

Ale nemůžu si odpustit takovou perličku na závěr (myslím, že se nejedná o spoiler, ohledně prozrazení děje nebo pointy totiž tato epizodka není vůbec podstatná):
Ryan (otec Maddie) je v knize vykreslen jako člověk se sklony k násilí. Jedním z důkazů pro toto tvrzení je i ten „neodpustitelný“ prohřešek, kdy dal svému dvanáctiletému dítěti facku, když o své matce řekla, že je čubka (odpusťte mi toto neslušné slovo, ale to cituju z knihy).
Nu což… Pojetí výchovy u nás a v Americe je asi opravdu velice rozdílné. Někdy mi nad benevolencí pod rouškou správné morálky prostě jen zůstává opravdu rozum stát a vyvolává hořký úsměv.

Ale to opravdu jen tak pro zpestření…možná jako moment, který zaujal mě osobně. Možná si podle něho tuto knihu i po nějakém časem dokážu aspoň trochu blíže vybavit. Protože, i přesto, že se četla velice dobře, jsem si jistá, že mi po krátké době splyne s ostatními stejného žánru.

5 16.02.2022

„Nejtěžší trest je možnost volby.“

K přečtení knihy mě (možná jako hodně ostatních čtenářů) nalákal shlédnutý film s Ivanem Trojanem, takže se pochopitelně nemůžu ubránit srovnání.
Naštěstí jsem dopředu věděla, že se nejedná o klasickou beletrii, ale jen přepis filmového scénáře a autorem je navíc novinář. Ve světle těchto informací jsem proto ke knize přistupovala a bylo to moc dobře. Neměla jsem přehnané očekávání, ale chtěla jsem spíš jen srovnat vizuální a psanou podobu tohoto zajímavého příběhu. Proto jsem nečekala ani nijak emotivní čtení, což mi strohý a jednoduchý styl psaní scénáři naprosto potvrdil. Kniha jen opravdu věrně kopíruje film, což se ale od scénářů prostě musí očekávat.
Nezklamalo mě ani to, že příběh byl z velké části fikce. Naopak. Potěšilo mě, že zejména ten konec, který jsem u filmu dost těžce prožívala, fikce byla.
Navíc moc fajn byl i doslov, který se snažil všechny skutečnosti o životě Jana Mikoláška uvést na pravou míru. Novinář se prostě nezapřel.
Kniha není obsáhlá, je to taková jednohubka na jeden večer, která vůbec nepostrádá čtivost. Nic nového, než to, co je vidět ve filmu, sice nemůže dát, ale to prostě jen odpovídá danému žánru.
Zklamaná jsem nebyla.

Hezká myšlenka, kterou jsem si z knihy odnesla:
„Třeba sice rozhodnutí mravence nemůže pohnout hvězdami, ale může změnit náladu lidí, kteří pak hvězdami pohnou…“.

3 16.02.2022

Takové “kukačky po anglicku“…narážím pochopitelně na název českého seriálu, který jsem hltala na začátku minulého roku v televizi. Stejným způsobem jsem ale hltala i tuto knihu. Samotné téma je pochopitelně velice silné a bohužel i reálné. Myslím, že málokdo v minulosti nezaznamenal kauzu dvou zaměněných holčiček na Třebíčsku. Ostatně - zaujalo mě, že se zmínka o tomto skutečném „našem“ případu objevila i v knize.

Příběh je docela slušně zpracován. Na začátku působí spíš jen jako běžný rodinný příběh ve světle nešťastně dramatické události, postupně ale dramatičnosti přibývá a mění se až v klasický psychothriller.
Líbilo se mi i střídání vypravěčů příběhu, dvojí pohled (střídavě manželů jedné z postižených rodin) na nastalou situaci určitě knize dodal ještě větší přidanou hodnotu, protože ačkoliv se jednalo o jednu rodinu, vnímání, pohnutky a myšlenky otce a matky byly častokrát dost rozdílné.
Za nesporný klad knihy považuju také docela malý počet postav, takže odpadla složitá orientace v osobách, se kterou mívám často v jiných knihách problém.
Konec celého příběhu byl k mé spokojenosti překvapivější, než jsem čekala…ale současně byl také rychlejší, než jsem si přála. Škoda, že autor nepřidal ještě aspoň nějakou kapitolu navíc, detailnější pocity jednotlivých postav po vyřešení případu bych určitě uvítala…

Na začátku to vypadalo, že se potkali samí slušní lidé, ale na konci???

Za mě – zatím nejlepší kniha od tohoto autora.

4 16.02.2022

Předchozí dva díly z této série byly docela fajn, ale při hodnocení jsem k nim přistupovala spíše vlažněji. Pořád jsem měla pocit, že ve srovnání s jinými knihami stejného žánru jim přece jenom něco málo chybí. Ovšem toto byla nečekaná pecka. Kniha mě okamžitě vtáhla do děje, poutavé byly obě časové roviny – jak ta současná a podivnosti kolem nálezu ostatků ženy, která ale prokazatelně vůbec nezemřela, tak i ta z minulosti, která nás seznamovala s dětstvím vyšetřovatelky Josie.
Pokud jsem u Mizejících dívek napsala, že mi Josie nijak zvlášť k srdci nepřirostla, v tomto dílu, jsem ten pocit musela naprosto přehodnotit. Je pochopitelné, že k tomu došlo zejména díky flaschbackům z jejího složitého dětství. Postava Josie je zde totiž nejen vyšetřovatelem činu, ale vlastně středobodem celého příběhu, protože kolem její osoby se vlastně celý děj točí.
Příběh byl originální, napínavý, zápletka i jednotlivé zvraty byly přijatelně promyšlené, i rozuzlení mělo hlavu i patu. Kapitoly byly vesměs krátké a s ukončením, které navádělo knihu neodkládat a číst pořád dál a dál a vlastně ani nevím, jak rychle mi těch 384 stránek pod rukama zmizelo. Lisu Regan si určitě ponechám v hledáčku a budu doufat, že se do Česka dostane víc jejích knih. Tato byla perfektní.

14 16.02.2022