Pavlina50 komentáře u knih

Skvělá kniha z dost neznámého a literárně netypického prostředí – odehrává se v uzavřené komunitě obyvatel ostrovů Falklandy.
I když je to podle anotace příběh o ztracených dětech, spíš mi to připadalo jako sonda do mysli psychicky zlomených lidí.
Tři osoby – každá něco skrývá…a lže.
Callum trpící posttraumatickou stresovou poruchou díky účasti v nedávné válce, Catrin – psychicky zničená po tragické ztrátě všech tří svých dětí a Rachel – utápějící se v alkoholu a navždy poznamenaná díky tragédii, kterou zavinila.
Tyto tři postavy jsou vypravěči jednoho tragického příběhu. Vyprávějí postupně, každý začíná své vyprávění zhruba tam, kde ten předchozí končí. Takže příběh se pořád posouvá dál, jen jeho vypravěči a úhel pohledu se mění.
Všichni tři se snaží navenek zachovat dojem normálnosti a vyrovnanosti, ale uvnitř jsou to naprosto zničení lidé, kteří už snad ani nehledají cestu ze svého vnitřního pekla.
Kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale tempo postupně zrychluje, v poslední třetině jsem snad ani nedýchala, konec byl pro mě až strhující. Celkově kniha vyvolává dost dusivou a tísnivou atmosféru, zvraty jsou perfektní, celý příběh je skvěle promyšlen a vypointován.
Myslím, že je to jedna z knih, které mi utkví v hlavě.

5 07.01.2022

Tak toto byla jízda podle mého gusta.
Ztracená dívka, která se znovu objevila po patnácti letech, ztráta paměti a cesta ke znovunalezení vzpomínek, tajemný labyrint a zvrhlé hry v něm, k tomu klasická detektivní práce při hledání pachatele - vynikající thrillerový koktejl, který mě moc bavil.
A ten konec! Spadla mi brada a poslední kapitoly jsem si musela přečíst hned dvakrát, protože ten zvrat byl prostě dokonalý. Výborně promyšleno a domyšleno až do konce. Tak, jak si pachatel hrál v labyrintu, autor si pohrál zase s námi.
Skvělé!

5 06.01.2022

Pro mě zatím asi nejslabší kniha od tohoto autora, které jsem přečetla, přesto že po první kapitole, kde byla nastíněna základní zápletka knihy, jsem byla krásně navnaděná.
Pak ale bohužel pro mě čtivost postupně opadala, občas jsem se ztrácela v tom velkém množství některých i docela krkolomných jmen, akce bylo docela málo, takže mi to celé připadalo dost rozvláčné.
Vcelku brzy jsem si tak nějak intuitivně tipla pachatele a pro mě překvapivě jsem se dokonce trefila. Takže ani závěrečný wow efekt se tedy nekonal. Nevím…něco oproti dalším Bryndzovým knihám tomu chybělo.

7 06.01.2022

Thriller s náboženskými motivy je pro mě většinou sázka na jistotu.
Tentokrát je to o tom, co se může stát, když se náboženství a víra totálně zvrhne. Je to příběh o jednom narušeném muži, který poslouchá hlas Požehnané matky, o jednom tajném příteli, který chce pomstít oběti, jejichž vrahové nebyli za svoje zrůdné činy potrestáni, o lásce k dětem, pro které je člověk schopen všeho a o tom, zda i lidská zrůda má právo civilizovaný trest.
Zápletka této knihy je dobře promyšlená a ihned mě dokázala vtáhnout do děje. Postupnému rozklíčování případu nechybí logika, má smysl a propojenost jednotlivých postav je uvěřitelná a na konci všechno do sebe krásně zapadne. Za přečtení rozhodně stojí.

2 29.12.2021

Kniha 1984 je pro mě srdeční záležitost a naprostý literární TOP.
Ani toto její vyjádření formou komiksu mě nezklamalo, silné poselství, nadčasovost i děsivá aktuálnost zůstaly zachovány a jako bonus jsem dostala výborné vizuální a obrazové ztvárnění. Má to sílu.

2 29.12.2021

Navzdory zdejšímu vysokému hodnocení byla bohužel tato kniha pro mě zklamáním.
Začátek knihy byl sice slibný, ovšem postupně - navzdory krásně vyjádřeným popisům islandské přírody - pro mě příběh ztrácel na zajímavosti a připadal mi čím dál víc nudný a rozvláčný.
Moc tomu nepomohla ani islandština, veškerá jména i názvy vesnic a statků byla pro mě těžko zapamatovatelná.
Knihu jsem dočetla více méně ze zvědavosti, zda se Agnes stala obětí justičního omylu či ne, zda bude její daný osud dovršen nebo dojde k zvratu.
Dojem z knihy u mě nezachránil ani jej velmi emotivní konec.
Přínosem byl pro mě spíš až zajímavý doslov knihy, který mě zaujal víc než celý literární příběh.

3 29.12.2021

Opět odhalování skryté minulosti – moc příjemné počtení.
Je to příběh o tom, jak jeden skutek učiněný v afektu nemilosrdně a nešťastně ovlivnil osud a charaktery mnoha osob.
Tolik tajemství a nejasností mě spolehlivě ke knize přikovalo, dokud jsem nepřečetla poslední stránku.
Co se stalo s Henrym?
Z čeho pramení psychické problémy Beth?
Proč byly Caroline a Meredith tak tvrdé a bezcitné ke svým potomkům?
Otázek je v knize opravdu dost a byla jsem ráda, že rozpletení všeho mělo logiku a vysvětlení byla přijatelná a uvěřitelná.
Je to další kniha s nálepkou „pro ženy“, která je důkazem, že tento typ literatury se může obejít i bez nekonečného milostného vzdychání.

3 29.12.2021

Moje první setkání s Dominikem Dánem, což určitě ovlivnilo celkový dojem z knihy. Hlavní postavy – kolektiv vyšetřovatelů a jejich vztahy - jsem neznala, takže jsem z počátku v té spoustě nových jmen měla docela chaos. Ústřední příběh točící se kolem „sanatoria“ pro seniory mě ale bavil hodně. Děsivě na mě působilo hlavně to, že jsem se nedokázala zbavit pocitu, že něco podobného může být klidně reálné. Staří a opuštění lidé jsou hodně zranitelní a už se většinou nemůžou dost dobře bránit a jsou prakticky naprosto závislí na několika málo lidech...a pokud se to tohoto úzkého výběru dostane osoba necitlivá, bez empatie a navíc třeba i s ne příliš dobrými úmysly, život těchto lidí se může stát podobným peklem, do jakého se dostali staří lidé v této knize.
Druhá dějová linka představující soukromé pátrání Chosého mě moc nebavila, ale chápu, že to bylo asi hlavně neznalostí předcházející knihy, na kterou tato dějová linka evidentně navazovala.
Asi by se mi líbilo, kdyby autor dal na úkor této části spíš více prostoru samotnému hlavnímu příběhu a dění v sanatoriu.
Úplně mi nesedl ani styl psaní autora – především co se týče dialogů. Hodně mi jich připadalo nezajímavých, zbytečných, a postrádající smysl v souvislosti s dějem knihy.
Možná chtěl autor tímto vnést do postav určitou civilnost a reálnost obyčejných lidí – určitě nelze pominout, že v reálném životě takto hovory ve skupinách lidí opravdu vypadají, ale mě osobně to v knize dost nesedlo, vlastně mě to i trochu nudilo a spoustu takových částí jsem i přeskakovala, abych se dostala zpátky do příběhu, který mě zajímal. Celkově za mě průměr – tři hvězdičky.

1 29.12.2021

Velmi příjemné překvapení od pro mě dosud neznámé autorky.
Dobře namíchaný koktejl thrilleru, detektivky, mystiky, napětí i romantiky – mám ráda vzájemné propojení minulosti a současnosti, což v této knize představovalo zhmotnění snů hlavní hrdinky, díky kterému byla postupně odhalována minulost a tragická osudovost postav.
I přítomná duchařina, kterou až na výjimky zas až tak nemusím, zde měla vcelku hlavu a patu, a tak mi dojem z knihy nijak nekazila. A nezkazil to ani fakt, že částečná pointa knihy se v určité fázi dala dost dobře odhadnout, ale autorka přesto i ten konec tak bezvadně zamotala a změnila směr, že ani o překvapení jsem nebyla vůbec ochuzena.
Oceňují také způsob, jakým autorka vykreslila prostředí, kde se příběh odehrával – tajemná atmosféra městečka Wharton, jezera i Harrisonova domu na mě dost dobře fungovala.

5 29.12.2021

Taková průměrná kniha, ideální odpočinková, nekomplikovaná četba založená na praštěné a nefunkční rodině. Celý děj se točí kolem příprav na svatbu neurotické Emily, jejíž nevyrovnaná povaha byla zřejmě formována výchovou svérázné matky – psycholožky, která díky profesní deformaci všechny své děti neustále analyzuje a společnými sezeními se snaží utužovat rodinné vztahy. Jak tyto snahy končí, se dá samozřejmě slušně odhadnout. Kniha nemá téměř žádný děj, zápletky jsou založené především na líčení charakterů svérázných a originálních charakterů postav. U knihy jsem se sice neválela smíchy, ale účel, kvůli kterému se si ji vybrala, což byl odpočinek od drsných thrillerů, splnila. Ovšem jsem přesvědčená, že za pár dní na ni úplně zapomenu.

1 22.12.2021

(Možný spoiler) Dost čtivá záležitost, ostatně jako zatím téměř všechny knihy od této autorky, které jsem četla.
Už od začátku mě celý příběh neustále připomínal skutečnou kauzu ztracené malé Maddie, ovšem bohužel oproti realitě bylo rozuzlení knihy až příliš idealistické. Takto asi příběh Maddie rozhodně neskončí. Kdo přímo stál za únosem malé Samanthy a motivace k únosu bylo pro mě dost překvapivé. Nebudu „štourat“ do uvěřitelnosti situací (nemyslím si, že může člověk tak snadno přetrhat hezké rodinné vazby, na kterých jeho život stál celé dětství a dospívání a tak jednoduše se zařadit do úplně neznámé rodiny, byť jsou to biologičtí příbuzní), ale čtivost knihy u mě prostě opět převýšila každou nelogičnost a naivitu v ději. Paradoxně mi byla ze všech postav asi nejsympatičtější ta frackovitá Michelle, to její nesnášenlivé a „puberťácké“ chování už od začátku naznačovalo, že to je spíš jen póza, za kterou schovává vlastní bolesti a trápení.
Pobavilo mě i to finále připomínající tak trochu klasické detektivky ve stylu Agathy Christie, kdy byli všichni potencionální pachatelé sezváni do jedné místnosti a jeden z nich byl pak usvědčen. Každopádně kniha splnila to, co jsem od ní čekala.

3 22.12.2021

Když jsem nedávno četla Svědectví o životě v KLDR, byla jsem zděšena z autenticity vyprávění lidí, kteří byli součástí severokorejského režimu. Ovšem ani reálný hyenismus a zvěrstva asi nemají hranice, o čemž mě přesvědčila právě tato kniha o jednom z nejkrutějších režimů v dějinách lidstva – o vládě Rudých Khmérů v Kambodži.
Je to opět jen pro lidi s pořádně silným žaludkem, několikrát jsem musela knihu na chvíli odložit a trochu to vydýchat. Ale je to bohužel realita, žádný smyšlený a zvrhlý thriller. Hlava mi fakt nebere, jak v této ne zas tak nedávné minulosti mohl něco takového dopustit – slova jako právo na život, lidskost, důstojnost přestaly existovat, protože pozbyly jakéhokoliv významu a vlastně neměly žádný obsah. Co se týče ženy, která tento příběh vyprávěla - vůbec nechápu, jak si po takových prožitcích vůbec mohla zachovat zdravý rozum.
Nejparadoxnější na celém jejím životním osudu mi připadá to, že přes všechny hrůzy a zvěrstva, které zažila, měla oproti dalším milionům lidí vlastně štěstí….tím, že vůbec dokázala přežít.
I když je to (vzhledem k často podrobným popisům nelidského utrpení) čtení mimořádně těžké, myslím, že takové knihy jsou strašně důležité. Minulost se nedá vymazat, je důležité o takových věcech vědět a vždycky by měly být obrovským mementem pro budoucnost.

2 15.12.2021

Cesta historií našeho státu od druhé světové války až po osmdesátá léta minulého století a generační příběh žen, které se v životě dopouštějí až schematicky stejných chyb. Námět mě zaujal, způsob zasazení osudů jednotlivých hrdinek do kontextu proměny dějin také. Občas jsem sice absolutně nechápala jejich jednání, ale to nebylo o mě - každý člověk je jiný, osobitý a sní a věří jiným věcem. Navíc se příběh odehrává v úplně jiné době a jiném prostředí, morálka byla nastavena naprosto jinak, než ji vnímáme dnes. Moc mi ale nesedl způsob psaní autorky, občas mi přeskakování v ději přišlo dost chaotické, některé situace zase moc rychle ukončené, očekávala bych větší dotaženost a možná i trochu více vysvětlení.
I vzpomínky jednotlivých hrdinek, které se prolínaly celým příběhem, mi často přišly do děje dost nečekaně a nelogicky vloženy a občas na můj vkus dost násilně přerušovaly současný děj a aktuální dějovou linku. Možná bych uvítala i větší celkovou vyváženost, všechny ženské postavy byly vykresleny jako silné osobnosti, i když zpočátku většinou poznamenané mírnou naivitou, kterým osud spíš nepřál a statečně se s ním pak rvaly, zatímco všichni muži tady působily záporně a slabošsky. Opět absolutně černobílá varianta, která obvykle v běžném životě moc nefunguje.
Ale celkově knihu hodnotím spíš pozitivně, vždycky jsem ráda, když objevím nějakého dalšího českého autora, jehož knihy stojí za to číst. A jsem moc ráda, že jich v poslední době přibývá dost a dost.

3 14.12.2021

(Možný spoiler) Opět kniha, která na mě fungovala.
Po celou dobu čtení mě provázelo jakési znepokojení a mírné mrazení z podtextů při vyprávění hlavní hrdinky. Jaká vlastně Milly (Annie) je? Pořád jsem váhala, zda ji mám mít ráda nebo ne, zda ji mám litovat, anebo si jen tak s čtenáři pohrává a obětí k litování vlastně vůbec není….. prostě při čtení této knihy mě napadalo cokoliv. Kniha má skvěle dusivou atmosféru, pointa je sice odhadnutelná, ale možná právě proto jsem se začala trochu bát těch posledních stránek, při kterých mě opravdu dost mrazilo.
Snad jen drobná nespokojenost s malým množstvím informací o matce, určitě bych jich uvítala víc. Ale jinak - výborné psycho.
Už název knihy je skvěle vymyšlen a hodně napoví, co lze od této knihy čekat.

4 13.12.2021

Příběh druhé ze sester, které po smrti otce pátrají po svých kořenech. Bohužel se mi ho podařilo sehnat až po přečtení dalších 3 dílů, ve kterých byly některé životní peripetie Ally už prozrazeny, takže některé a dost zásadní zápletky už jsem znala. Ale vůbec mě to nevadilo, protože Lucinda Riley píše tak poutavě, že jsem se moc ráda nechala unášet dalším příběhem ze série, která mě zatím ještě pořád nepřestala bavit. Tentokrát mě moc potěšilo zejména zasazení do prostředí Norska, pro které mám velkou slabost a také propojení s hudbou E. Griega, což byl jediný skladatel vážné hudby, jehož hudba se mi líbila už v dětství na hodinách hudební výchovy na základní škole a byla ji tam schopna poslouchat. Jen nějak pořád nemůžu vydýchat, že Lucinda už bohužel nic jiného nikdy nenapíše. Taková spisovatelka romantických příběhů bude chybět i mě, která právě romantické příběhy čte jen docela výjimečně.

8 13.12.2021

Ač klasický drsný a zvrhlý thriller, je ale dobře promyšlený a jako bonus - hlavní myšlenka má velký a důležitý přesah. Naléhavě upozorňuje na bohužel častou realitu – na často nespravedlivou míru trestů za nesrovnatelně těžké zločiny.
Příběh se dvěma hlavními hrdiny … dvě honičky - jeden honí únosce své dcery, druhý naopak utíká před stalkerem. Velmi čtivě psáno, slušně vystavěná atmosféra (pitevna, izolovaný ostrov z důvodu nepřízně počasí), jsou to dozajista zaručené atributy pro kvalitní a napínavý thriller. Hvězdičku ubírám jen za některé až moc horko-těžko uvěřitelné situace (pitva absolutním laikem po telefonu …to jako fakt?).
Závěr byl pro mě docela překvapivý, ale i celkově mě kniha dost zaujala. Mrazivé a dost deprimující jsou mimo hlavní příběh i úryvky z novin, které ve mně vyvolávaly spíš vztek a vnitřně mě dost zasahovaly.

6 13.12.2021

Tak toto mě dost chytlo.
Dobře vystavěný thriller říznutý teenagerovskou tématikou - příběh o tom, že důsledky činu rádoby zapomenutého z mládí se jednou přece jenom dostanou zpátky na povrch a člověk za ně musí zaplatit.
Kniha se četla úplně sama. Byla psána přímým a jednoduchým jazykem, neobsahovala nic zbytečně popisného, co by odvádělo pozornost od hlavního příběhu, takže nutí číst dál a dál až k rozuzlení. Závěrečná pointa se sice od určité doby dal vytušit, a i přesto, že se mi zdála trochu přitažená za vlasy, nepokazilo mi to vůbec celkový konečný dojem z knihy.
Velice příjemné překvapení - autorku jsem do této doby vůbec neznala a určitě se poohlédnu i po jejích dalších knihách.

9 13.12.2021

…tak tady zatím půjdu dost proti proudu.
Ale evidentně uznávám svoji chybu, protože je to moje první kniha této série, takže jsem nevědomky nastoupila absolutně nepolíbená do rozjetého vlaku. Postavy jsem vůbec neznala, měla jsem v nich slušný „chaos“ (nemusel se blížit, já už ho měla) jejich charaktery a vztahy mezi nimi mi nic neříkaly, takže mě úseky s vsuvkami s popisy jejich osobního života a dialogy nesouvisející se základní linkou příběhu hodně rozptylovaly a vlastně dost nudily. Celá kniha mi tak připadala zbytečně rozvláčná a psaná dost nezáživným způsobem. Byla jsem zvědavá jen na rozuzlení, tak jsem nakonec dost kapitol přeskakovala, abych se co nejrychleji dočkala pointy. Takže -základní příběh nebyl špatný, docela mě pobavila vazba na naši republiku, ale kniha jako celek mě zatím bohužel neoslovila. Ale snad zatím….Příště už chybu neudělám, začnu od jedničky a až se opět dostanu k Hladovému duchovi, není vyloučeno, že nakonec tuto knihu třeba přehodnotím.

3 13.12.2021

(SPOILER) Tak toto bylo hodně smutné čtení. Malá holčička, která netuší, že způsob života, jaký je díky své rodině nucena žít, není vůbec normální a považuje to za běžný standard. Prostředí, ve kterém vyrůstá, působí přímo hororově - paranoidní otec, jehož stav se postupně mění v těžkou a fatální psychózu, matka, která pro mě z nepochopitelných a nevysvětlených důvodů rezignovala na život a za návrat k „normálnímu“ životu už kvůli své dceři vůbec nebojovala. To vše v naprosté izolaci od ostatních lidí a v prostředí, které útulný domov nepřipomíná ani vzdáleně – skládka opravdu není běžným domovem.
Než do žánru thrillerů, bych to spíš asi zařadila mezi horory, protože život této holčičky byl horor v pravém slova smyslu.
Dost mě šokovala už věta hned na první stránce: „Když táta v bílém pokoji zabil babičku, byla tam tma jako v pytli.“ Z toho, s jakou samozřejmostí byla tato věta malou holčičkou vyřčena, mě opravdu zamrazilo.
Tato atmosféra se pak nesla celou knihou. Malá Livie, jejíž jediným kamarádem je její mrtvý bráška, tak dokonale podléhá zvrhlé filozofii života (například, že fyzické utrpení, pokud je sdíleno ve tmě, nebolí…), kterou ji do hlavy vtlouká její psychopatický otec. Izolace, nevědomost, nemocná a neschopná matka…cesta ven pro Livii se zdá naprosto nereálná.
I samotný a vcelku nevinný název knihy Pryskyřice není jen nějakou metaforou, ale má přímo děsivou souvislost. Šokující kniha, na kterou asi dlouho nezapomenu.
A navíc…myslím, že odteď když budu mít pocit, že některé věci, které nepotřebuju, se ještě někdy můžou hodit a budu mít tendenci je skladovat…asi si na tuto knihu vždycky vzpomenu. Možná mi to usnadní rozhodování.

7 13.10.2021

U Lisy Jackson to mám trochu jako na houpačce, z některých knih jsem byla nadšená, ale některé mě trochu i zklamaly. Do každé její knihy se proto pouštím trochu s očekáváním, do které kategorie mi nakonec spadne. Hrobaře řadím spíš mezi ty první. Čtivost, napínavá zápletka, přesná míra surovosti a děsivosti, která k žánru thrillerů určitě patří, ale taky trocha romantiky, která toto všechno vyvažuje, vcelku všechno jsem tam našla – takže za mě spokojenost, takový trochu lepší standard.

3 13.10.2021