pe3czech komentáře u knih
na to, že detektivky nečtu, vraždy nemám moc rád, a tahle kniha je příliž tenká na to, abych si myslel, že dokáže zaujmout, během jejího čtení jsem byl příjemně překvapený a docela napjatý. Pozor(SPOILER)! Toto je nevhodná kniha pro odpůrce šťastných konců.
když je to kniha dobrá pro provozovatele špičkové italské restaurace, je dobrá i pro mě!
Hodně zvláštní knížka. Vykoupil jsem jí z knihovny ve Vrchlabí, když jsem tam byl na dovolené, abych si krátil dlouhou chvíli. Během prvních třiceti stránek jsem nabyl pocitu, že Povídkář odložím a vícekrát se k němu nevrátím. Příběh byl psán, pro mě, nezáživnou formou, s častým využitím jidiš, kterému nerozumím.
Holt, jedná se o příběh židovského chlapce. Vydržel jsem a byl jsem docela odměněn. Jidiš se na dalších stránkách již prakticky neobjevuje a v tuctovém příběhu překvapí častá erotická nóta, což, jak jsem později zjistil, je Robbinsovou klasikou.
Dočíst se do konce mi sice trvalo neskutečně dlouhou dobu, přesto hodnotím maximálně kladně. Neal Cassidy je mým adeptem na nejoblíbenější a nejsympatičtější knižní postavu. Jasná věc. Jo, jo, jo.
Ke knížce jsem se dostal velkou náhodou. Shlédl jsem film Hra s Michaelem Douglasem a po pár dnech jsem si v jednom z regálů místní knihovny periferně všiml knihy Hra. Nebylo času příliš knihou listovat, a i když mi již podle přebalu bylo jasné, že to nebude předloha známého filmu, rozhodl jsem se půjčit.
Vůbec jsem netušil, že jde o pickuping a ani, co vlastně pickuping je. I když po přečtení jsem se pickuperem nestal a příliš rad si mé srdce k sobě nevzalo, šlo o zábavně strávená odpoledne ve společnosti této knihy, a mohu ji doporučit, myslím, i dívkám, které také mohou u Neillových příběhů nalézt pobavení.
Bohužel mne knížka Povídek z Wyomingu, překřtěná pro marketingový úspěch filmu na Zkrocenou horu, nezaujala. Líbila se mi zejména první povídka o býkovi a docela ujde i Zkrocená hora samotná, jinak jsem se přistihl, že se nudím a že jsem si knížku půjčil jen ze zvědavosti co ta slavná Zkrocená hora vlastně je.. Snad mě Annie v budoucnu zaujme více, kvality jistě jako držitelka Pulitzera má!
kdybych si měl troufnout porovnat s Dětmi ze stanice ZOO, musím na hodnocení šetřit, protože i když je to povedená kniha, kterou si John tak trošku rozhněval kamarády, kteří mu vypovídali své osudy, za hlounkou Dětí zaostává.. v kategorii Československá předrevoluční práce na téma drogy by to ale bylo určitě na Oskara(!)
Naprostý totální úžasný mazec. Jedenkrát jsem měl jít na koulovací večírek(ti, kdo vědí, vědí, kdo nevědí a rádi by, ať napíšou privát), měla to být moje premiéra, ale pár hodin před tím mi byl puštěn film podle knihy. Chuť na jakékoliv koule mě přešla raz dva, víceméně mě přešla chuť na všechno a rozhostila se ne úplně nepříjemná přemýšlivá nálada. Asi rok poté mi do rukou přišla i kniha, a po jejím přečtení, po několikerém shlédnutí filmu, už je pro mě příběh příjemnou oddechovkou bez vedlejších efektů...
opravdu stojí za to!
Hugh Laurie se nezdá a je velká škoda, že zatím nebyl přeložen The Paper Soldier, moc se na něj po dojmu, jaký na mě udělal Thomas Lang v Obchodníku se smrtí, těším. Kupodivu, i když je kniha daleko starší než TV show House, M.D., si dovedu docela dobře přiřadit k postavě Langa právě Gregoryho House.... Laurie si de facto napsal roli sám sobě na míru:) Prozatím poslední nová vlastní kniha(01/2010)
Od Kinga jsem toho mnoho nepřečetl, Geraldova hra patří po doporučení od člověka, který jí zkrátka nedokázal dočíst do konce, mezi výjimky... Byla to vlastně výzva. Mistrně napsaný román,četl jsem jej z velké části v nemocnici, jindy v tramvaji. Ať jsem ale četl kdekoliv, pokaždé mělo čtení jedno společné: velmi realistický pocit nevolnosti a napětí.
Příjemná změna, že Harukiho kniha nemusí vždy končit smutně. Jako úplně fenomenální hodnotím, že je děj vyprávěn okem kamery, číst tuhle knihu je tak jednodušší, než sledovat televizní obrazovku.