Peace komentáře u knih

"Jestli se nebojíš, nejsi člověk."

Já vám nevím.. Na knihu jsem byla hodně zvědavá, protože mě nalákala anotace a celkový "humbuk" kolem knihy naznačoval, že půjde o něco velkého. Ale ta skvělost prošla kolem mne bez povšimnutí, bohužel.
Děj zajímavý, ale naplno se vžít do příběhu a bez dechu fandit hrdinům v knize se mi nezdařilo. Podle mého názoru jsou postavy popsány ploše - nijak zvlášť mě neoslovily a chvílemi mi byly až nesympatické.
Druhý díl si nejspíše přečtu, ale že bych se na něj těšila jako na knihu první, se říct nedá.

3 06.12.2014

"Takový luxus, jakým bylo "chtít", jsme si nemohli dovolit. Pro nás existovalo jen "muset"."

Pro mne byla kniha vlastně novinkou nejen sama o sobě, ale i žánrem, protože pohádky zavánějící červenou knihovnou nejsou čtivem, které bych vyhledávala. V tomto případě mě však zaujal - co si budeme povídat - především obal a také anotace, takže jsem se čtení nebránila a jsem za to jedině ráda!
Kniha je napsaná velice čtivě, což je její největší klad. Zničehonic se ocitnete v paláci, oblékáte se do krásných šatů, jíte výborná jídla a jste na blízku princi, který je k tomu všemu ještě roztomilý a nemůže vám nepřilnout k srdci. Autorka tím zahraje na strunku, kterou většina z nás slyšela v dětství - být tak princeznou! ;o)
Ať jde o romantiku sebevětší, já si ji opravdu užila a určitě nebudu váhat s druhým dílem.

3 28.11.2014

"Je zvláštní, kolik času s lidmi strávíte, aniž byste je pořádně poznali."

Kniha mě mile překvapila, protože jsem od ní nečekala nic extra. Tak jasně, o mistrovské dílo se nejedná, ale úplná primitivnost to také rozhodně není. Já se bavila a to považuji u knihy za jednu z hlavních věcí. Pokud hledáte oddechovku protkanou napětím, neváhejte ;o)

2 25.11.2014

"Žádná strana a vláda nezajistí, aby mělo školství dobrou pozici, aby požívali pedagogové úcty společnosti. Toto si musejí zajistit pedagogové sami. Tím, že budou vystupovat sebevědomě, otevřeně a s úctou sami k sobě."

Knihu bych doporučila nejen všem učitelům pracujícím v mateřských školách, ale rovněž i všem rodičům, kteří mají v MŠ své ratolesti. Je to kniha zajímavá, podnětná, každý si tam dle mého najde něco zajímavého, protože většina uvedeného se nás dříve či později týká ;o)
Ne se vším jsem s autorkou souhlasila, což je samozřejmé, každý jsme jiný a každý máme své vlastní zkušenosti a náhledy na situace. Jsem však ráda, že propaguje zdravý selský rozum, proti současné "in" výchově.

3 22.11.2014

"Je hrozně těžké odejít - dokud neodejdete. A pak je to ta nejsnadnější věc na světě."

John Green se po dočtení této knihy stal oficiálním géniem pro mou duši. Důvod? Myslím si, že jsem za život načetla poměrně dost knih, ale až tento autor mě u knihy poprvé v životě dokázal rozplakat (Hvězdy nám nepřály) a také jsem u jeho knihy (Papírová města) poprvé chytala záchvaty smíchu v průběhu celého čtení.
Nevím, která kniha se mi od něj líbila nejvíc, nechci o tom přemýšlet. Podle mě totiž každá, z těch tří zatím čtených, je něčím úžasná a výjimečná.
Papírová města jsou velmi čtivá a přesto jsem si čtení natahovala a užívala, co nejdéle to šlo. Quentin je sympaťák a jeho kamarádi nezůstávají pozadu - s touhle partou bych jela třeba na kraj světa :o) Děkuju, že jsem mohla být s nimi alespoň těch pár dnů...

11 21.11.2014

"Víš, co se mi na tobě líbí? Nemusíme si ani povídat a stejně vím, na co myslíš. Nemusíš říct ani slovo. Třeba vím, na co myslíš právě teď. A právě to, že to nemusíš říkat nahlas, znamená, že je to ryzí pravda. Vím, že to tak opravdu cítíš."

Kniha nebyla špatná, to ne, ale čekala jsem něco jiného.
Čekala jsem reálný děj, který bude popisovat boj s krutým Osudem, ale místo toho jsem četla snový příběh, až s pohádkovými prvky. Bohužel mi u tohoto dějového příběhu záměr autorky nesedl. Ano, vize hezká, ale v životě to chodí trošku jinak..

5 19.11.2014

"Čím pravdivěji vůči sama sobě žiješ, tím si šťastnější - a o to cáklejší připadáš ostatním."

Kniha nebyla nějakým myšlenkovým převratem, ale mně se líbila. Je znát, že autorka čerpala ze svých vlastních zkušeností - nejde totiž o nějaké teoretické blábolky. Jedná se o milé připomenutí klasických životních pravd - a ty nejsou na škodu nikdy.

4 12.11.2014

"Kamarádství se nepotřebuje budovat léta. Čas nehraje roli. S matkami u školy můžete žvanit třeba roky, ale přítelkyně se z vás nestanou, zůstanete jenom dlouholeté známé. Anebo potkáte někoho, s kým si od první chvíle dokonale padnete do noty, a stanou se z vás přátelé na celý život."

Z této knihy jsem měla mírné obavy, protože anotace na mě zaváněla pocitem, že jde o pouhou snahu autorky držet krok s moderní dobou, která vyžaduje erotiku všude jinde, jen ne v realitě.
Erotické romány opravdu nemusím - po zážitku, kdy jsem přečetla zhruba 100 stran "Odstínů", má Vnitřní bohyně bere roha, kdykoliv se v její blízkosti vyskytne cokoliv podobného :o)
Ale Tess Stimson jsem prostě zkusit musela. A udělala jsem jedině dobře, protože se s konečnou platností zařadila mezi mé oblíbené autorky.
Kniha je napsaná velice čtivě, měla jsem problém se od knihy odlepit. Erotiky je v knize sice požehnaně, ale zapadá do příběhu a pointa knihy je naštěstí úplně o něčem jiném.
Pokud máte autorku rádi, se čtením rozhodně neváhejte. Pokud ji neznáte, směle do toho - stojí za váš čas.

7 09.11.2014

"Magie není nic jiného než pokusy, pomocí nichž se lidé snaží netradičním způsobem ovlivnit vlastní život."

Kniha se mi dostala do ruky zcela náhodou a takové náhody bych ve svém životě uvítala častěji - příjemné překvapení ze severu ;o)
Autorka píše velmi čtivě, dokáže prolínat napínavý příběh s historickými fakty a nechybí ani humor, který opravdu baví. Za mě první, ale jistě ne poslední, setkání s právničkou Tórou.

8 08.11.2014

"Nezemřu ani ve stoje, ani na kolenou. Zemřu v běhu a v boji."

Hon je originální příběh o upírech.. Ano, ještě stále lze takovou knihu najít.
Autor podává upíry z jiného úhlu pohledu a je to velmi příjemná změna. Pro mne až taková, že mě více bavil popis jejich života a Genova snaha o přizpůsobení se, než samotný vrchol knihy - tedy hon.

4 03.11.2014

"Lidé mají tu vlastnost, že každý si myslí, jak je jedinečný a složitý, zatímco ostatní jsou jaksi jednodušší k přečtení. To samozřejmě není pravda. Všichni máme své sny a naděje a touhy a chtíče a bolístky. Všichni trpíme nějakým vlastním druhem šílenství."

Na knihu jsem se moc těšila, protože děj mi přišel hodně zajímavý a napínavý již v anotaci. Opět jsem ale bohužel čekala více, než jsem dostala. Napětí tu samozřejmě je, ale postupné rozkrývání mi přijde překombinované a s tím mívám problém, jelikož to na mě působí nereálně.
Za sympaťáka Jakea a výborný autorův styl psaní však ubírám pouze jednu hvězdičku.

3 31.10.2014

"Nemá cenu rozebírat minulost, člověk se musí dívat dopředu."

Autorka je mojí jistotou, pokud chci číst vtipné a zároveň milé knihy. Očekávání se mi splnilo a já na Lexi a její životní peripetie jen tak nezapomenu ;o)

5 27.10.2014

"Třiď informace, které se k tobě dostávají. Vlož si do očí i do uší filtr a dovol, aby jím procházelo jen to, co tě nebude srážet, protože k tomu postačí už náš každodenní život."

Píšu to nerada, ale éra, kdy mě Coelhovi knihy hodně bavily a řadila jsem je ke svým oblíbeným, je nejspíše za mnou. Již několikátá kniha po sobě mě o tom nemile přesvědčuje, bohužel...
Příběh není úplně špatný, ale měla jsem pocit, že čtu o duševně narušené ženě, která si z rozmaru najde bokovku, aby následně došla k rádoby osvícení. Toť vše - a to je na Pana spisovatele žalostně málo.

9 21.10.2014

"Proč chodíme na lov, když přitom máme co jíst? Proč se zabíjíme kvůli maličkostem?"

Po dlouhé době jsem se hodně rozmýšlela, jak knihu hodnotit. Trojice je pro mne trošku oříšek, protože mě některé části bavily opravdu hodně a u některých jsem se zase dost nudila, jelikož mi přišlo, že se různými obměnami omílalo stále jedno a totéž. Knize by prospělo zkrácení a odebrání hluchých míst.
Co však nelze upřít je originalita příběhu i způsob vyprávění - díky tomu na knihu určitě nezapomenu.

6 17.10.2014

"Některé cesty člověk musí projít sám."

Bohužel, vysoce postavená laťka prvního dílu opět nepřekonána. Poslední díl byl na mě navíc až moc depresivní. Každopádně ale jako celek je série fajn a doporučuji.

8 12.10.2014

"Nakonec to nejsou změny, co člověku zlomí srdce; naopak, je to přitažlivost povědomého."

Kniha byla milá a četla se sama. Ač jde o oddechovku, kterou přečtete během jednoho volného odpoledne, má v sobě maličké myšlenky, které tvoří velikost života..
Rozhodně stojí za to, když Vám po dočtení knihy zůstane úsměv na rtech..

4 06.10.2014

"V určitém okamžiku člověk musí přestat utíkat a postavit se tomu, kdo vás chce zabít, čelem. Nejtěžší je nalézt k tomuto obratu odvahu."

Po prvním dílu jsem měla od pokračování velká očekávání, která se nevyplácí. Ano, kniha je čtivá, děj skvěle plyne a Katniss je hrdinkou s velkým H. To je nezpochybnitelné a autorka mě opět přesvědčila, že YA se dá psát s noblesou a vkusem. Bohužel už mě ale kniha nedokázala tak ohromit, jako díl předchozí, ale je to opravdu hlavně tím, že jsem od jedničky nic nečekala, kdežto dvojku brala do rukou nedočkavě, až hladově :o))
Takže, směle do další knihy ;o)

8 05.10.2014

"Až přijde čas, určitě budu zabíjet jako všichni ostatní. Nemohu se vzdát bez boje. Jen si pořád přeju, aby se mi podařilo vymyslet způsob, jak ukázat Kapitolu, že mu nepatřím. Že jsem víc než figurka v jejich hrách."

Kniha mi doma ležela poměrně dlouho, nějak jsem se nemohla odhodlat k jejímu čtení. Jelikož ale byla půjčena z knihovny, čas mě hnal k tomu, že jsem po ní přece jen sáhla. A četla.. a četla.. a nemohla se absolutně odtrhnout, což je situace, kterou u knih miluju :o)
Kašlu na to, že jde o YA.. Kašlu na to, že jde o "světový trhák", což byl fakt, který mě od knihy spíše odrazoval.. Kašlu na to, že jsou některé situace přitažené za vlasy.. Já se prostě zamilovala - a to na první písmenko.
Objednána celá série a těším se, až se pustím do dalších dílů!

13 29.09.2014

"Snažili jsme se ze dna oceánu dosáhnout na nebe. Došlo mi, že když se navzájem podržíme, třeba se k němu dostaneme blíž."

Psát o knize s takovým námětem, že je nádherná, je zvláštní, ale... když ona opravdu je!
Autorka mě nezklamala a s čistým svědomím ji zahrnuji mezi mé oblíbené spisovatelky.

8 24.09.2014

"Člověk se nemůže cítit zle každou vteřinu. Smíchem se špatné věci nezhorší, stejně jako se pláčem nezlepší. Neznamená to, že je to člověku jedno anebo že zapomněl. Znamená to jen, že je pořád člověk."

První díl mě nijak neuchvátil a nechápala jsem většinové nadšení a humbuk kolem celého příběhu. Druhý díl jsem začala číst jen ze zvědavosti a jsem za ni ráda, protože pokračování mě mile překvapilo a děj knihy nenudil ani chviličku. Snad na každé stránce se něco děje, fotky jsou skvělé a příběh doplňují beze zbytku.
Pokud Vás bavil první díl, je rozhodnutí o čtení jasné, pokud ne, dejte knize šanci - stojí za to ;o)

4 21.09.2014