pecka02 komentáře u knih
Jsem sama překvapená, jak mě Superman začíná bavit. To, že i takovýhle superhrdina, který dokáže pomoci prakticky komukoliv, nedokáže pomoci sobě a vyhledá kněze, pro mě bylo hodně zajímavým prohloubením příběhu. Kresba naprosto dokonalá, samozřejmě.
Kniha se dobře četla a lze v ní najít vše od vtipu přes lásku až po neuvěřitelnou krutost. Některé násilné pasáže jsou podány s jakousi lehkostí, jiné vylíčeny až příliš detailně, ale přesto se mi to líbilo.
Deadpool mě baví. Je to svěží, vtipné, nevšední. Zase něco trochu jiného než klasičtí superhrdinové. Grafika super, té se nic nedá vytknout, ale ta cenzura?!
Green Arrow mě bavil a zhltla jsem ho za chviličku :) Děj měl spád, hodně se mi líbila kresba a kontrastní kolorování. Seriál už delší dobu nesleduji a tak nějak tajně doufám, že komiksová předloha bude lepší.
Humorný román a já přesto dojatá k slzám. Skvělé čtení, příjemně ironické. Postavy jsou sympatické, a to včetně Oveho, který se na první pohled tváří jako starý bručoun. Všichni mi budou chybět.
Knížka je psaná moc pěkným jazykem. Skladba vět, použití slov, moc se mi to líbilo. Příběh zpočátku rychle ubíhal, ale postupem času se začal tak nějak protahovat a dělalo mi trochu problém dočíst do konce. Zajímalo mě ale, jak to nakonec s Christmasem a Ruth dopadne. Bezesporu nejlepší dějová linka byla právě ta Christmasova, ale nejzajímavější postavou pro mě byl kupodivu Sal. Ač není typickým příkladem kladného hrdiny, měl něco do sebe. Za přečtení to myslím stojí, i když nějaké mušky by se našly.
Četla jsem na doporučení přátel, ale musím přiznat, že mě kniha příliš nezaujala. Dokud se v textu objevovaly vyšetřovací spisy, četla jsem pořád dál a dál, protože to bylo zajímavé a i docela napínavé. Pak už se mi to začalo táhnout. Dora jako postava mi připadala trochu nevýrazná, nedokázala jsem si k ní najít cestu, tak možná proto jsem dočítala s obtížemi. Mrzí mě nízké hodnocení, protože téma to bylo zajímavé a celkově se jednalo o hodně propracovanou knihu, ale nemůžu jinak.
Jako malá jsem tu knihu milovala. Měli jsme modrou škodovku a proto jsem nejraději měla příběh o modrém autíčku. Jsem ráda, že mi čtenářská výzva poskytla tu možnost si ji zase vzít do ruky, sama bych to asi neudělala. V knihovně ji ale mám, snad ji mé děti taky budou mít tak rády :)
Chvíli mi trvalo, než jsem se do ní začetla, ale pak už to šlo ráz na ráz. V knize se pořád něco děje. Je tu napětí, zvraty, intriky, smrt, ale i přátelství a oddanost. Velkým pozitivem pro mě bylo, že se zde neobjevuje žádný zásadní milostný vztah, nedejbože trojúhelník. Otevřený konec dává příslib pokračování a na to se těším.
Tak tohle mě bavilo. Líbilo se mi, jak jsou příběhy vyprávěny z pohledu jiné osoby. Na jednu stranu obdiv supersíly a superschopností, na druhou trocha strachu, možná závisti obyčejných lidí. Mělo to vše, co to má mít a navíc ta kresba. Za mě super.
Doporučovalo mi ji už tolik lidí a já ji pořád obcházela obloukem, až se ke mně jednou prostě sama dostala. Tak jsem si řekla: "Asi ji máš fakt přečíst!". Musím ale přiznat, že mi to dělalo problém. Téma je zajímavé, což o to, ale styl, jakým je kniha psaná, mě vůbec nezaujal :( Samozřejmě chápu poselství, které autorka chtěla předat a pomoci tak jiným lidem, ale ten potenciál nebyl moc dobře využit. Ač zážitek, který se Anitě stal, byl jistě velice silný, mě její podání bohužel neoslovilo.
Jako blog dobré, jako kniha horší. Spousta věcí se v jednotlivých kapitolách opakuje (kolikrát vlastně ty děti měly vši?) a na můj vkus zde bylo až moc různých statistik, výzkumů a pokusů, které ani nebyly prováděny u nás. Je to poměrně čtivé a jednotlivé kapitoly na sebe nijak nenavazují, takže sem tam přečíst jednu, může být docela v pohodě. Mrzí mě, že dávám tak nízké hodnocení, protože autorku jako blogerku mám ráda. Možná časem dám šanci i její druhé knížce, třeba to bude lepší.
Jak už zde je mnohokrát zmíněno, jedná se o velice silný příběh. Vtáhne Vás a nepustí. Tolik otázek, pocitů, protikladů a morálních dilemat jsem snad ještě v knize nezažila. Kde je vlastně hranice mezi dobrem a zlem? Jak se z původního rozhodnutí, které se zdálo tak správné, může najednou vyklubat něco, co ublíží tolika lidem včetně vás samých? Jsem upřímně dojatá. Jediná kniha, u které jsem se nebyla schopna rozhodnout, na čí straně vlastně stojím, protože mi obě připadaly svým způsobem v právu. Sedl mi i styl psaní a celkově se pro mě jednalo o úžasný čtenářský zážitek. Doporučuji a těším se na filmovou verzi.
"Odpustit potřebuješ jenom jednou. Nesnášet musíš celý den a každý den. Musíš si všechno zlé pořád pamatovat."
Knihu jsem v povinné četbě nějak vynechala, ale o to víc jsem si ji užila teď. Stále aktuální téma o "rovnosti", manipulaci a sobeckosti některých jedinců. Ač mám raději 1984, nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Je to skutečně nadčasová kniha a Orwell prostě umí.
Milá a vtipná knížka. Jako milovnice psů nemůžu dát jiné hodnocení než plný počet. Marley si mě hned získal a celá jeho rodinka vlastně taky. Viděla jsem první film, takže jsem dočtení oddalovala a oddalovala, a i když autor ztrátu Marleyho dávkoval postupně, stejně jsem se neubránila slzám. V současné době máme v pořadí již třetího psa a je to se všemi stejné, jak se uvádí na konci: žádný takový pes už nebude.
Ano, knížka je zvláštní, ale Murakami mě vycvičil natolik, že mě jen tak něco nepřekvapí :))) Čte se příjemně, kapitoly rychle ubíhají, postavy jsou fajn a celkově jsem si připadala jako bych spíš četla deník. Rose mi tak byla opravdu blízká. Víc asi netřeba dodávat.
Velice přínosná kniha. Józe se věnuji již delší dobu a tohle mě posunulo zase kousek dál. Knížka sice popisuje úplné základy, ale jak je vidět, i u nich se dá udělat spousta chyb. Oceňuji hlavně detailní popis účinků jednotlivých asán, protože jsem o většině z nich dosud nevěděla, a také kapitolu o dýchání. Určitě zařadím tato cvičení do denní praxe, jsem zvědavá na účinky.
Musím říct, že mě kniha překvapila. Mám pana Krejčíka zafixovaného ještě jako cvičitele aerobiku, proto mě potěšilo poučení o tom, že jóga zdaleka není jen o fyzickém cvičení, vlastně původně vůbec taková nebyla. Líbí se mi, že je kniha komplexní: obsahuje jak teoretické poučení o józe, bozích a Indii všeobecně, tak také příklady cvičení, ať už dechových nebo asánových, i vlastní vyprávění a určitý přerod autora. Většina jeho zážitků z Rišikéše mě pobavila, protože jsem tam také byla, a tak jsem se částěčně mohla vrátit a prožít si to všechno znovu. I já prošla určitou transformací, i když ne tak radikální. Nicméně zcela chápu jeho dobrou náladu pramenící de facto z ničeho, jeho změny úhlu pohledu na určité věci a rostoucí lásku k Indii. Vystřízlivění samozřejmě přijde, ale Indie vás určitým způsobem změní.
Zpočátku mě to opravdu chytlo, přečetla jsem půl knihy za jediný den. Pak mi ale najednou začalo připadat, že se děj nikam nehýbe. Stejné situace se s menšími obměnami opakovaly pořád dokola a Rosie s tím svým: musím to udělat kvůli dceři, Alexovi, rodičům, sestře a nevím komu, mi vyloženě lezla na nervy. Ovšem přátelství mezi Rosie a Alexem, to je k nezaplacení :) Film byl v tomto případě rozhodně lepší než kniha, i když to nerada přiznávám.
Začátek byl pro mě hodně zdlouhavý a uvažovala jsem, že knihu odložím. Nakonec jsem ji ale přece jen dočetla, ale nezaujala mě tak jako ostatní tohoto žánru. Největší problém jsem měla s postavami - žádná z nich mě nezaujala natolik, abych s ní byla schopna prožít ten příběh emočně. Takže to vidím na takový průměr.