Pedruska01 komentáře u knih

(SPOILER) SPOILER --- SPOILER --- SPOILER
Na další, novou Shen jsem se ohromně těšila. Autorka patří mezi mé velké oblíbenkyně a slibuje mi toho hodně. A anotace zněla báječně, takže ihned jakmile jsem se k ní dostala, jsem se do ní i pustila. Styl je pokaždé na vysoké úrovni. Skvěle se to čte, velmi rychle a díky pohledu obou hlavních hrdinů je to o tolik lepší zážitek. Knihu jsem jen neochotně pouštěla z ruky, jak moc jsem do ní byla zažraná. Bavilo mě také to, že jsou tam dvě linky - minulost a současnost, které se pěkně prolínaly a doplňovaly.
Hlavní hrdinka Arya mi padla do oka, ať už jako dítě anebo dospělá žena. Byla jiná, než by se mohlo na první pohled zdát. Mohla mít všechno a zadarmo, jen díky bohatství své rodiny, ale ona si to své vydřela sama. Za to měla určitě můj obdiv, že se nejednalo o obyčejnou fiflenu s nosem nahoru. Hrozně mě mrzela její rodinná situace - s bratrem, matkou a v poslední řadě i s otcem, který pro ni znamenal svět. Matce jsem upřímně nedokázala moc věřit ani po odhalení pravdy. Otce jsem měla chuť zatlouct do země, a to permanentně. Hrozná až toxická rodina. Zasloužila si toho víc. A to nemluvím o té hlavní habaďůře na rádoby bitevním poli. Bylo mi trochu podivné, že by to skutečně neprokoukla? Moc se mi to nezdálo, ale co. V každém případě jsem ji měla ráda a celkem jsem ji fandila.
Druhý hlavní hrdina Christian byl velmi zajímavá postava. Jeho minulost mě vážně rmoutila. Tohle si nezasloužil. Bylo to drsné, kruté, nespravedlivé až nehumánní. Jeho matku bych nacpala do děla a vystřelila do vesmíru, a to při nejlepším. O dalším zacházení ani nemluvím, hnus. Ten vzestup na společenském žebříčku si zasloužil. Měl samozřejmě i takové štěstíčko, které by klasický smrtelník určitě jen tak nedostal, ale byl to pro něj začátek. Hnal se za pomstou a řekla bych, že za to všechno si to zasloužil, jisté zadostiučinění a satisfakci. Musím však říci, že si mě získal. Však, abych byla upřímná, věřila jsem, že bude daleko horší, krutější a nelítostnější (tak jako jiné autorčiny mužské postavy). Nebylo to pro mě zklamáním, ale nebudu lhát čekala jsem víc. Jeho jediní a nejlepší přátelé se mi líbili, a to především Arsène. Vidím v něm mnohé, a proto se těším na jeho příběh.
Oba hlavní hrdinové se mi líbili a rozhodně k sobě šli. Ukázka totálních protikladů, alespoň z počátku. Určitě si velmi ublížili, ať už vědomě nebo nevědomě. Bylo to mezi nimi divoké, však mezi sebou rozhodně měli jistou chemii, takže jim to klapalo, i když za podivných stanovených podmínek. Bavili mě a já je ráda sledovala. Závěr jsem jim přála, jako obvykle u podobných příběhů, vždyť si zaslouží to dobré - konečně. Jednoznačně si to zasloužili, ale jejich epilog mi přišel až moc přeslazený a trochu i zvláštní.
Kniha se četla sama a bavilo mě to. Příběh byl velmi zajímavý, ale tak nějak jsem si nemohla pomoc - podvědomě jsem vnímala snad podobnost s něčím jiným? Nepřišla jsem na to, ale toho pocitu se nemůžu zbavit. Taky tenhle příběh byl víc "dospělým". Zda to bylo věkem hrdinů, kdy jim bylo přes třicet anebo tím, že se většinu knihy opravdu řešili právní věci, těžko říct. Osobně bych se ale přikláněla k tomu druhému důvodu. Bylo fajn do toho světa právníků víc nahlédnout, ale upřímně, moc mě tohle zrovna nebralo. Nejen, že to nebyla moje parketa, ale hlavně, moje romantické srdce si žádalo něco jiného, co si budeme. Neměla jsem ale pocit, že by mi to extrémně vadilo nebo mě to nudilo, což ve výsledku bylo plus.
Závěrem bych knihu doporučila. Bylo to silné a pěkné. Autorka za mě jednoznačně umí, což mi už mnohokrát dokázala. Samozřejmě moje představa byla malinko jiná - chladnější a bezohlednější, krutější, co se týče chování Christiana, ale nejsem vyloženě zklamaná nebo tak. Přeci jenom převládá mnoho kladů před těmi drobnostmi, které mi osobně moc neštymovali. Tentokrát bych však Shen a její knize věnovala hodnocení ve výši 4 nádherných hvězd, které si rozhodně zaslouží. Je ale škoda, že jsem nemohla dát víc. Přesto se těším na další naše společné setkání, zvláště u příběhu Arsèna. :)

2 24.02.2023

(SPOILER) Na tuhle knihu jsem přišla vlastně úplnou náhodou. Řekla bych, že je vcelku nenápadná, protože jsem nikde na ni neviděla jakoukoliv propagaci a je to vážně velká škoda. Každopádně zněla velmi zajímavě a originálně, proto jsem se do ní pustila. Četla se velmi dobře, ačkoliv není psaná v první osobě a já s tím zpočátku mám občas potíže si zvyknout, ale tady tomu tak nebylo. Hned mi to padlo do oka, a proto se to četlo i velmi rychle. Styl mi seděl a začala jsem celkem hltat stránku za stránkou. Nemohla jsem se odtrhnout, jak poutavě to bylo napsané. Navíc tahle kniha je první ze dvou, alespoň co vím, a má ten um, že je možná číst i samostatně, což je skvělé samo o tobě.
Hlavní hrdinka Sayeh je polobohyní Stínu a její příběh nezačíná úplně vesele. Respektive se stala vězenkyní za činy, které nezpůsobila a nyní je s ní nelidsky nakládáno. Bylo mi jí líto, cítila jsem z toho totální nespravedlnost, zoufalství a boj se vším skoncovat a zároveň snažit se přežít. Rychle jsem si ji oblíbila a dokázala jsem se do její kůže vcítit, i když bych to jen nerada sama zakusila. Nemohla si skoro po celou knihu oddechnout, nic nebylo jisté, nevěděla, zda někomu může věřit, i když o tom byla přesvědčována. Měla to drsný, o tom žádná a vůbec jsem jí nezáviděla. Přesto jsem jí neustále držela palce, aby se to pro ni vyvinulo lépe.
Druhým takovým hlavním hrdinou a protějškem byl polobůh Vody Avan, i když tolika prostoru, aby mohl být vyloženě hlavním hrdinou, neměl. Řekla bych, že byl jen jeden z mnoha. Už ale od začátku si mě získal svým chováním a laskavým srdcem. Zdálo se, že je jen malým hráčem v tak obří hře, ale snažil se co mohl. Vlastně většina polobohů: Země - Gaia, Větru - Alizeh i Ohně - Azar, jak se nakonec ukázalo. Měla jsem celou tu partu moc ráda, u někoho to bylo hned, u někoho později. Těší mě, že se nakonec všichni ukázali v pravém světle, ukázalo se kdo jsou, co umí a i kým jsou doopravdy. Zajímavá skvadra, ale bavila mě.
Tenhle příběh byl drsný, syrový, akční a zatraceně originální. Ten svět, vyobrazení, živly, boj. Bylo to parádní a já jsem si to vážně užila. Postavy mě překvapily, ať už dobrým nebo špatným směrem. Autorka mě dokázala napínat, dokázala ve mě vyvolat množství emocí. Nic nebylo jisté a jistě dané. Mnoho proměnných. Myslím, že se tohle opravdu povedlo. Jedná se o fantasy příběh, ve kterém se bojuje o moc, o spravedlnost, o řád, o nápravu, o sílu, o život. Příběh je protknut jen velmi malou romantickou linkou, která ale symbolizuje krásu a naději. Bylo to milé a zároveň nejednoznačné.
Rozhodně bych knihu doporučila, je jen škoda, že o ní není větší povědomí, alespoň v tuto chvíli. Neskutečně mě bavila a líbilo se mi to. Nemohla jsem se odtrhnout. Nemám absolutně co vytknout. Jak jsem již zmínila, dá se to číst samostatně, což je super, ale i tak jsem teď zvědavá, co by ještě mohlo nastat za zvraty a taky, jak to bude dál s hrdiny. Proto pevně doufám, že se dočkám i pokračování. Mohu hodnotit plným počtem. Bylo to skvělé a já si to užila. :)

9 21.02.2023

(SPOILER) Tuto knihu jsem vyhlížela vlastně skoro už od přečtení prvního dílu Jednoho roku, který byl skvělý a ohromně originální. Nebudu lhát. Uběhla nějaká doba a já jsem se konečně dočkala. Sláva a hurá. Konečně jsem se mohla vrátit do Ruin a hltat další dění. Tentokrát autorka změnila trochu svou taktiku, protože knihu vypráví hned dvě hlavní hrdinky, které se u toho střídají. Styl vyprávění byl stejně pohodový jako předtím. Bavil mě, sedl mi a díky tomu se to také četlo hrozně dobře a rychle. V tomto směru mohu jen chválit.
Začala bych známou hlavní hrdinkou Emou, na kterou jsem se tolika těšila. Byla úžasná, pořád vtipná, sarkastická a trhlá. Sprostá, vzteklá a starostlivá. Fakt jsem ji zbožňovala. Byla to totálně moje krevní skupina a sedla mi jak prdel na hrnec. Neustále mě bavila. Za těchto dvanáct měsíců si tedy užila své. Ať už to byla přeměna nebo vyhoštění. Měla jsem ji hrozně ráda a soucítila jsem s ní. Její kapitoly mě tolik bavily a upřímně jsem se nemohla dočkat, až mi zase další přijde pod ruku. Budu upřímná, leč se to může zdát kruté. Rozhodně bych uvítala, aby tato kniha byla jen z jejího úhlu pohledu, jako díl předešlý. Tolik jsem si na ní zvykla, že jsem se jen nerada dělila. Věřila jsem jí, neměla jsem žádné pochybnosti. Byla úžasná! Přesto jsem měla dojem, že zas tolika prostoru nemá, a to prostě byla škoda. Včetně jejího Eskara.
Druhá hlavní hrdinka, která se stala vypravěčkou byla Anna. Emiina kamarádka z toho jejich trojlístku. S Annou jsem už měla tu čest a líbila se mi, o tom žádná. Však, když jsem si mohla přečíst její kus příběhu, bylo to jiné. Nebyla zlá, špatná, nesympatická nebo nafučená. Naopak. Byla velmi hodná, milovala knihy, introvert, který se moc nedruží a navíc po prožitém traumatu z minulosti se vyhýbá mužům. Klasická šedá myška. Dokázala jsem jí pochopit a soucítit, ale. To ale! Na Annu jsem si prostě nemohla zvyknout. Bylo to možná tím kontrastem mezi Emou a Annou. Tolik zábavy, vtipu, sarkasmu a... ničeho. Nebo nevím. Místy mi neseděla. Např. v okamžiku, kdy taková holka měla chuť někomu vrazit. To k ní vážně nešlo. Upřímně by mě ani nepadlo, že by na to pomyslela. Alespoň dle jejího prezentu. Trvalo to skoro až do konce knihy, kdy jsem si na ní "zvykla", což mě dost mrzí ve výsledku. I když nápad to nebyl špatný, zapojit do vyprávění další osobu. Její příběh ať už minulý nebo současný byl velmi smutný a mě jí bylo líto. Cítila jsem z toho obecnou aktuálnost i smutný paradox všech čtenářů.
Anniným protějškem se stal dost nečekaně Lucien. Luciena jsem totálně milovala. Byl nepopsatelně úžasný, vtipný, akční a prostě boží. Ten chlap mi ukradl srdce už dávno a tady ho stále drze měl v držení. Užívala jsem si, když byl na scéně a moje koutky reagovaly neustále tím, že vystřelovaly nahoru. Možná mi moc neštymovalo, že za ní pálil. Tak nějak mi to nesedělo – oni dva. Jasně, protiklady a bla bla, ale člověk by to měl cítit. Tady ale nic takového nebylo. Žádná předešlá ani počáteční chemie. Něco málo se ukázalo možná až na posledních stránkách. Každopádně se mi hodně líbilo, jak moc byl Anně nápomocný v jejím neštěstí.
Příběh byl vcelku natřískaný akcí, pořád se něco dělo, což podporovalo dění u obou hlavních hrdinek, které toho měly nad hlavu. Takže nebyl prostor se nějak nudit. Čtenáře to prostě nutí otáčet stránky dál a dál a dělá to taky to, jak čtivě to bylo sepsané – což bylo skvěle. Bavila mě i spousta volnějších scén, jako např. pijatyka ve sklepě. Bylo tam vše, co mám ráda a přeneslo se i z prvního dílu. Napětí, nebezpečí, romantika, humor, sarkasmus a obecně emoce, které se mnou hýbaly. Postavy, které jsem si oblíbila a které mě ohromně bavily, včetně těch vedlejších.
Autorka si nechala velmi pěkně otevřená vrátka (tleskám) pro možné další, třetí pokračování, protože co si budeme - chci vědět, co má Tessa za problém a také s kým by mohla cosi tvořit. Jo, jsem napnutá jak kšandy a duše romantika tančí nenápadně macarenu. :D Proto bych ho samozřejmě velmi ráda uvítala. Ten svět si prostě nemůžu nechat ujít. Je vážně velmi originální a ráda bych se tam vrátila.
Kdybych to měla shrnout, bavilo mě to a líbilo se mi to. Má to spoustu kladných bodů, ale to bych se jen opakovala. Rozhodně mohu doporučit. Je pravdou, že by se to mohlo číst i samostatně. Zase tolika to na sebe nenavazuje, že by tomu člověk nerozuměl a byl zmatený. A je zcela báječné, pokud máte za sebou dávno první knihu, že hned na začátku je malé připomenutí. To by mělo být povinné u každé série, která se např. loudá s vydáním. Hodnocení bylo pro mě kapku těžší než jsem si myslela. Nakonec jsem se rozhodla pro 4,5*. Bylo to báječné, ale musela jsem strhnout něco málo za samotnou Annu. Nemohla jsem si na ní osobně zvyknout, těch sympatií tam nebylo tolik, kolik bych si přála. Bohužel. Je to obrovský rozdíl oproti Emě. Každopádně je to nádherné hodnocení a já se upřímně a nadějně (snad ne naivně) budu těšit na možné pokračování. Krásná práce. :)

3 21.02.2023

(SPOILER) Na volné pokračování Knihomolky jsem se hrozně těšila, protože první díl byl vážně skvělý. Hrozně dobře a rychle se to četlo, bylo to plné skvělého humoru, hate to love, která vede k báječné romantice – a tohle já teda zatraceně můžu. Autorka má úžasný jednoduchý styl, který si mě držel. Kdyby mi po nějaké době skoro nehořely unavené oči, dala bych to na posezení. Nechtěla jsem to vůbec pustit z ruky, jak moc mě to bavilo a líbilo se mi to. To, že mi to včera přišlo a dnes není co řešit, mluví za vše.
Hlavní hrdinka byla Holley, jedna ze tří kamarádek, které si pořídily knihkupectví v rodném městečku v Montaně. Hol byla, jak už název napovídá, pořádná knihomolka, které se prostě líbilo být někde zalezlá s knihou a když ne to, tak být obklopena svými přáteli či rodinou. Anebo něco řádně organizovat a rovnat. Víc ke štěstí nepotřebovala. Jenže jak už tak bývá, trochu si lhala do kapsy a já jí obrovsky rozuměla. Byla něco jako moje spřízněná duše. Ohromně mě bavila, její humor, chování a líbilo se mi samozřejmě i ta "válka" se svým bývalým nejlepším kamarádem, který jí tak ublížil. Byla obyčejná, rozhodně ne žádná suprčupr akční hrdinka, která zachrání svět, ale mě se líbila a fandila jsem jí. Celkem dlouho držela svou frontu, než se začala přibližovat k hranici "nepřítele". Cením, že to bylo tak dlouho, protože to není běžné. Většinou se podlehne takřka hned a pak přicházíme o tu zábavu.
Druhý hlavní hrdina Sebastian si mě získal takřka hned, a to bez výjimky. Byl naprosto skvělý. Stejně jako Hol mě bavil a získal si mé srdce. Jednalo se o profesionálního sportovce, kterého potkalo zranění, a tak se rozhodl léčit doma, kde zanechal svoji nejlepší kamarádku, kterou osm let neviděl a nerozešli se zrovna v dobrém. Bylo mi ho trošek líto, zvlášť s vědomím, jaká blbost a omyl v jednom všechno způsobila a zničila. Musela jsem mu jednoznačně držet palce, protože si zasloužili nejen vysvětlení, promluvu, ale i ujasnění, co dál. Ačkoliv byl pracháč, choval se zcela normálně, úctyhodně, nápomocně. Neměl nos nahoru, což taky není zcela běžné. Měla jsem ho snad díky tomu ještě radši.
Jejich počínaní bylo hodně úsměvné. To, jak se špičkovali, slovně přestřelovali nebo chovali. Jejich chemie skvěle fungovala, tak jak měla a oni si mě vážně získali na plné čáře. Samozřejmě ta kniha byla protkaná i dalšími postavami, se kterými jsem se již setkala a bylo to milé. Přeci jenom, jedná se o malinkou komunitu přátel. Však neměli prostor, a to bylo logické, tenhle příběh jim nepatřil. Přesto poslední jejich kamarádka Saylor, o které má být kniha třetí a poslední dostala takový úvod, který mě neskutečně nalákal a já si velmi přeji, abych se mohla ponořit i do jejího příběhu. Jsem tak zvědavá, protože ona je prostě totální torpédo a její protějšek nevypadá zrovínka zle. Myslím, že to bude mezi nimi hodně zajímavé.
Děj knihy nebyl nijak komplikovaný, ba naopak. Jedná se o jednoduchý a oddechový příběh, u kterého člověk nepřemýšlí. Jen se směje a usmívá jak blbeček. Pohladí po čtenářské duši a ukojí vnitřního romantika. Bylo to moc pěkné a milé dohromady. Ohromně jsem si to užila, a to nejen z důvodu, že mi to osobně bylo velmi blízké. Kniha mi dokonale bodla do nálady a srdíčko plesalo. Nemůžu nezmínit místní důchoďák a staroušky v něm. Proboha. Tahle pohroma překroutí všechny představy o seniorech. Byli totálně k popukání. Trochu zvěrstvo včetně těch kachen a jejich jmen. Výtečná vtipná a velmi originální vsuvka.
Rozhodně bych knihu doporučila. Byla úžasná, pohodová, velmi vtipná, romantická. Měla vše, co mám ráda a o to víc, jsem si to užívala. Nemohla jsem se odtrhnout, neskutečně mě to bavilo a tolik se mi to líbilo. Sympatické postavy, zápletka, romantická linka i ten bonus kolem. Nemám výtky, ani co by se za nehet vešlo. Rozhodně taky hodnotím plným počtem, protože si to zaslouží. O tom žádná. Na poslední knihu a její hrdinku - toho trochu divokého, ale jinak úžasného trojlístku - se moc těším a zároveň se nemůžu dočkat. Takže, už aby to bylo. :)

21.02.2023

(SPOILER) Dlouho poté, co jsem dočetla původní a rádoby uzavřenou sérii Off-Campus se mi do ruky dostal tenhle dodatek. Budu upřímná, těšila jsem se na to, protože se můžu vrátit k oblíbeným postavám a jejich životům, k tomu prostředí, ale na druhou stranu mi to přišlo zbytečné a říkala jsem si proč. Autorka tuto knihu rozdělila na 4 části, respektive každá část patřila jednomu páru a jejich malé ukázce života pár let po škole. Její styl, který mám tolik ráda si mě opět získal a díky tomu se to četlo hrozně rychle, samo a totálně mě to vpašovalo do té knihy. Jednotlivé příběhy byly velmi propojené, a to mnoha prvky. Líbilo se mi, když se tam vyskytly i postavy z navazující série nebo jen ty vedlejší, byť pár slovy.
Už v samotné anotaci je uvedeno, co se bude dít, takže takové lákadlo i spoiler zároveň, ale mě to nevadilo, ačkoliv jsem si musela říct, že je to jeden velký kýč. A souhlasím s prohlášením, že je to bonusový epilog pro všechny. Však i bez přečtení tohoto Odkazu mi bylo jasné, jak by jejich životy pokračovali - pohádková svatba a kouzelné dětičky. Tady se to jen potvrdilo, svým Ellenovským způsobem. Díky bohu mě z té cukrkandlovosti neboleli zuby.
Bylo to skvělé, to musím přiznat. Líbil se mi příběh Logana a Grace a jejich silvestrovské či novoroční dobrodružství bylo velmi zajímavé. Bylo to rozhodně vtipné a milé. Bavil mě příběh Deana a Allie, i když mě jejich rozpor mrzel. Každá strana měla to své, ale rozuměla jsem asi víc naštvanému a ublíženému Deanovi. Příběh Tuckera a Sabriny byl trochu jinde, možná s tím vědomím, že už měli malého sviště. Však jejich smůla na dovče mě hodně pobavila. Poslední příběh Garetta a Hanny byl pěkným završením. Ať už se jednalo o to dvojité překvápko anebo vypuštění noční můry do světa, která Gara trápila. Všem párům jsem fandila a rozhodně přála to nejlepší. Ano, ten přeslazený šťastný konec.
Neodpustím si také info o Alexandrovi. Ze začátku mi to přišlo jako blbost, ale bylo to vcelku úsměvné. Rozhodně ty situace, kdy se k párům Alex dostal a následně jejich reakce. Ale musím si stát na svém, protože na konci - opakovaný vtip už tak nějak opravdu není vtipem.
Celkově mě kniha hrozně bavila a měla jsem ji rychle za sebou, i když se si jednotlivé příběhy neboli páry dávkovala. Bylo to neuvěřitelně dobře napsané, pojaté a hlavně vtipné. Ten humor, který to celé prokládá je neuvěřitelný. Přesně podle mého gusta. Bylo to milé, potěšilo mě to a vykouzlilo úsměv na tváři. Jedná se z jednoho úhlu pohledu možná o zbytečnost, jak jsem uvedla na začátku, ale přesto jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst a vrátit se k nim. Nemám žádné výhrady, absolutně.
Chtěla bych se ještě vyjádřit k obálce... pane bože! Naprosto a nepopsatelně úžasná. Nemůžu se vynadívat a věřím, že mnozí se mnou budou souhlasit. 3:) Nejhezčí z celé série. Rozhodně.
Závěrem, kdy si to shrneme. Skvělá záležitost, kterou i tak chcete číst. Je to svižné, vtipné, romantické a samozřejmě lehce erotické. Dobře se to čte a jen těžko se to odkládá. Postavy už dávno milujeme a tady se to znovu ukáže, že si Vaše srdce zvolilo správně. Bylo to báječné. Líbilo se mi to moc a neskutečně mě to bavilo. Jednoznačně a bez debat doporučuji a hodnotím plným počtem hvězd. A i když obsah a samotné čtení je fajn, tak je i tentokrát se na co dívat. Ne vždy člověk drží v rukou takovou výstavku. :D Budu se těšit na další autorčinu tvorbu, snad bude podobně úžasná jako toto. :)

2 15.02.2023

(SPOILER) Na knihu jsem byla zvědavá, přeci jenom anotace vypadala, že by se mi mohla líbit. Rozhodně jsem si vytvořila jistou představu. Ta se vyplnila jen částečně, respektive byl to slabší odvar. Ze začátku jsem se horko těžko začítala, přišlo mi to zbytečně těžkopádné, sdílné a přehnané ve smyslu stylu. Trvalo několik kapitol než jsem se do toho dostala. Pak už to celkem šlo svižněji. Ten rozjezd mě trochu mrzí, ale když jsem si zvykla, pak už to bylo mnohem lepší.
Hlavní hrdinka Bea mě vcelku zaujala. Jednalo se o sirotka, který žil u své tety a strýce. Nebyla to žádná neobvyklá a jedinečná kráska, spíše obyčejná, jak bylo zmíněno mnohokrát velmi fádní mladá slečna, respektive šestadvacetiletá stará panna, ke které se ženiši nehrnuli. Ale ona to prostě tak brala. Byla však velmi chytrá, sečtělá a odvážná. Líbilo se mi její dedukování, zvídavé až skandální chování. Dokázala mě bavit a držet si mou pozornost.
Druhý hlavní hrdina neměl tolika prostoru, jak by si nejspíše zasloužil, ale jednalo se o vévodu Kesgrava. Svobodný dvaatřicetiletý šlechtic, který jako by snědl všechnu moudrost světa. Mohl by se zdát jako nabubřelý náfuka, kterého chtějí ulovit vdavek-chtivé slečny a jejich matky, ale nebylo tomu tak. Alespoň, co se týče toho náfuky. Byl to vcelku sympatický muž, který dokázal projevit empatii i jistou jiskru pobavení. Bylo příjemné ho sledovat a zvláště ve spojení s Beou.
Jedná se o první díl série, takže je jasné, že nemohlo být vše vyzrazeno, protože to bude mít ještě dlouhou cestu. A když se nad tím zamyslím, moc soukromých věcí tam nepadlo. Však příběh je především historická detektivka a případ byl vyřešen - uspokojivé zakončení. Je jasné, že to bude protknuto i lehkou romantickou linkou, která se tady pořádně neukázala. Jako zarytý romantik bych samozřejmě uvítala tohoto prvku daleko více, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Byli milé i ty náznaky a malé slovní přestřelky.
Věřila jsem, že to bude mít víc šťávy mezi hlavními hrdiny, víc vtipu, pošťuchování a i romantiky (přeci jenom, asi jsem byla ovlivněna předchozí četbou Bridgertonů víc než by se dalo čekat). Sice jsem to v té knize úplně nedostala, ale nevadí. I tak se mi to líbilo a vcelku mě to bavilo. Začátek byl oříšek a přiznám se, občas mě iritovaly i ty dlouhé kapitoly. Přesto nic vážného, co bych musela vytknout. Bylo to zajímavé. Kniha má výhodu, že by se dala číst i samostatně, bez ohledu na to, že to má pak dalších hromadu dílů. Přesto musím konstatovat, že jsem zvědavá. Proto se jistě s Beou a vévodou setkám v dalším díle a pevně doufám, že tam už to mezi nimi bude lepšejší. No co, naděje umírá poslední.
Nebylo to špatné, proto to klidně doporučím. Jistě si v tom velká skupina čtenářů nalezne to své. Výhrady nemám, i když ano, mohlo to být alespoň na mé gusto lepší, protože historické romány, které jsou protknuté vtipem a jiskřením a dohady mezi hlavními hrdiny jsou skvělé, jako co si budeme. Hodnotila bych to krásnými 4* a uvidíme, co bude dál. :)

1 15.02.2023

(SPOILER) Dostala jsem se k poslednímu dílu této série, respektive na konec takového čtecího maratonu, který jsem si z toho udělala. Četlo se to velmi rychle a dobře. Jedná se o příběh, který je milý, oddechový a čtivý. Rozhodně není nutné u takové četby nijak přemýšlet. Autorka oplývá stylem, který mi dost sedí a vyhovuje - je v tom lehkost, vtip i střídání pohledu obou hlavních hrdinů. Zároveň však musím říci, že mám dojem, že se sama navzájem tak nějak vykrádá. Buď jmény anebo povahovými rysy u hlavních postav. Bylo to i u předchozích dílů, ale tady to bylo asi v nejvyšší míře. Zvláště, když se pak jedná o dvě takřka navazovací série, tak mi to přijde trochu zvláštní a upřímně tomu nerozumím. Jinak jsem ale s autorkou spokojená.
Hlavní hrdinka Georgie byla fajn, a tak jsem si ji velmi rychle oblíbila. Hned na úvod mi ji bylo líto, protože ještě ani nezačala a už musela skončit. Ta doba pro ženy byla opravdu krutá, a to více směry. Hrdinka byla chytrá a dost zvídavá, možná lehce emotivní, s ne úplně výborným zdravotním stavem, ale nic extra v ní zase nebylo. Nebylo to špatné, zdála se mimořádně obyčejná a vlastně byla vtipná. Hrozně mě pobavila ta scéna s jejím kocourem Hlavounem. Taky musím zmínit, že jsem mohla nahlédnout do mládí samotné Violet Bridgertonové a jejího manžela Edmunda, včetně jejich prozatímních třech malých dětí. Bylo to milé a byla to pěkná ukázka propojenosti dvou knižních sérii. Celkem paradox, že ona svou knihu neměla.
Hlavní hrdina Nicholas byl milý mladý muž, student medicíny. V předchozích knihách jsme se o něm absolutně nic nedozvěděli, jelikož byl věčně mimo dění. Byla to trochu škoda, ale o to více jsem se na něj těšila a byla zvědavá. Jedná se o nejmladšího syna rodu Rokesby, který hned zkraje dostal pořádný úkol, ze kterého nebylo možné se vyvázat - no neměl to taky lehké. Líbil se mi a bavil mě. Měl charakter a srdce na pravém místě, proto mě nijak nepřekvapil vývoj událostí. Líbilo se mi, jak se Nicholas choval k lidem, kteří potřebovali lékařské ošetření. Ještě ani lékařem nebyl, ale všeho nechal, bez ohledu na situaci a utíkal se postarat. Překvapil mě taky jeho stav, ale bylo to milé leč velké překvapení, na dospělého muže. Však i výjimky jsou a je to dobře.
Ti dva se mi líbili, vycházeli spolu, šlo jim to. Bavili mě vtipem a líbili se mi svým chováním. Jenže nic z toho nebylo z pozice milenců, ale pouze jako přátelé. Dost k tomu směřovalo, přeci jenom znali se od dětství a já u nich tu potřebnou chemii prostě neviděla a necítila. Tady se ten přerod opravdu nekonal. Přátelství měli krásné, ale jinak... no, tady to pokulhávalo. Ale zase si říkám, že je obecně hezčí a lepší pořádné, pevné přátelství než prchavá láska. Romantická duše byla mírně zklamaná, ale z druhé strany se mi to moc líbilo, alespoň ta myšlenka.
Jednalo se o příběh toho jednoduššího typu, kde je trocha akce na začátku a pak nic. Ne, že by se člověk nudil, to ne, ale moc akce tam skutečně nebylo. Nápad to byl obecně velmi dobrý, protože začátek - odhalení záměru a následná hádka - se mi velmi pozdával, jenže mám pocit, že se to ve finále nepovedlo - k závěru/pocitu, který měl navodit. Však za mě převažuje dobré zdání.
Líbilo se mi to a dokázalo mě to rozesmát. Bavilo mě to a nenudila jsem se, vlastně jsem knihu skoro nemohla odložit. Nebyl to rozhodně žádný top strop, ale bylo to hezké, milé. Romantiky, té pořádné, jsme nedosáhli, ale to zas tolik nevadí. Opravdu. I tak mohu knihu doporučit a nebojím se i přes to všechno hodnotit vysoce. 4,5* tomu dávám určitě. :)

5 11.02.2023

(SPOILER) Na druhé pokračování jsem se těšila. Už jenom kvůli tomu konci prvního dílu této série, který mě dost navnadil a zvědavost převládla. Proto jsem po knize sáhla neprodleně poté. Četlo se to velmi dobře a rychle. Opět musím zmínit ten příjemný styl autorky, který si zvolila a který mě baví. Už teď mi je jasné, že toto nebude naše poslední setkání a to nemluvím o této sérii ani o té její nejznámější. Již dávno se autorka řadí mezi mé oblíbenkyně.
Hlavní hrdinkou, opravdu překvapivě nebyla žádná slečna z rodiny B., jak by se dalo čekat, ale úplně někdo jiný - Cecilia. Jednalo se o velmi odvážné děvče, které samo přeplulo oceán kvůli bratrovi. Cecilia byla skromné děvče, které to nemělo doma jednoduché a bylo mi ji líto, proto jsem ji přála skoro od začátku něco víc a něco lepšího. Byla i statečná a já ji prostě musela držet palce, protože ta hra, do které se vlastně dostala omylem a spontánně, byla vcelku nebezpečná. Nejsem si jistá, zda bych se zachovala jinak, protože se odkrýt prostě nebylo jednoduché. Měla jsem ji velmi ráda a nedokázala jsem se odtrhnout od jejího vyprávění.
Druhý hlavní hrdina byl Edward Rokesby, další syn z rodiny, o kterém jsem se při prvním setkání nic moc nedozvěděla a o to jsem byla zvědavější. Líbil se mi, čestný, charakterní, loajální člověk v armádě. S Edwardem jsem se setkala na jiném kontinentu, v Americe a bylo to velmi zajímavé setkání, když se probral z bezvědomí. Velmi rychle jsem si ho oblíbila. Možná mi bylo trošku líto, že se probral do lži, ale zase jsem to chápala ze strany Cecilie. Poznala jsem ho bez ovlivnění jeho rodiny, pokud se to tak dá říci a měl jako všichni z jeho příbuzných srdce na správném místě. Ne-li víc. Jednoznačně si mě získal.
Těm dvěma jsem fandila a líbili se mi. Bavili mě, ačkoliv to nebylo vyloženě vtipem. Museli se k tomu dopracovat, ale pěkně to mezi nimi jiskřilo. Milé, upřímné, reálné, povedené. Každou stránkou víc a víc si mě točili kolem prstu. O to větší zajímavější, že nic nebylo jisté, až skoro do samotného konce, kdy to bylo velmi napínavé.
Příběh byl trošek jinačí, byl těžší. Přeci jenom, prostředí "války" a armády - myslela jsem si, že to bude hodně, respektive, že by mě to nemuselo tolik bavit, ale naopak. Nebylo to v takové míře, spíše jen okrajové, a tak se to dalo snést. Taky byl příběh protknut tragédií a milými úryvky dopisů, což bylo trochu smutné, ale zároveň hezké zpestření. Povedený nápad a dobré zpracování.
Myslím si, že se kniha velmi zdařila. Bavilo mě to, líbilo se mi to. Nenašlo se nic, co bych snad vytkla. Pěkně vyvážené vážné téma s romantikou. Ukázka sblížení dvou lidí, v neznámém a vylhaném prostředí. Jsem spokojená a těším se, co bude dál. Určitě doporučím, o tom žádná a hodnotím plným počtem, jelikož si to zaslouží. Další povedené pokračování a já chci víc. :)

3 10.02.2023

Na první prequel další série, která je spojena s rodinou Bridgertonů jsem se logicky těšila. Proto jsem po něm skočila nedlouho potom, co jsem dočetla "poslední díl" původní série. Zde jsem se setkala s další větví rodiny B. a taky ještě rodiny Rokesbyů, které jsem si velmi rychle a upřímně hodně oblíbila. Na styl autorky jsem již zvyklá a nemám výtku, zcela mi vyhovuje a baví. Pěkně to plyne a čte se to velmi rychle.
Hlavní hrdinka Billie byla takovou směskou děvčat B., se kterými jsem se již setkala. Velmi svérázná, učenlivá, hrdá a samostatná. Taková směska, která je na tu dobu u děvčat velmi neobvyklá, ale měla jsem ji ráda. Pořád byla originál. Dělalo ji radost, že mohla hospodařit a vést zcela mužskou práci na pozemcích svého otce, přesto mi ji u této činnosti bylo trochu líto, jen z myšlenky, že se narodila jako první a nebyla chlapec. Je mi jasné, že to tak vůbec nebrala, protože ji to bavilo, ale ta myšlenka tam i byla zmíněná. Byla velmi živá, svá a měla hbitou pusu, nebála se rozhodně ničeho, což dokazují i její některé činy. Bavila mě a nenašla bych na ni nic, co by se mi nelíbilo. Ráda jsem ji sledovala a držela palce.
Druhý hlavní hrdina byl George. Nejstarší syn, na kterém leželo velké břemeno a díky tomu se myšlenkově nemusel cítit úplně komfortně. A díky tomu mi ho bylo taky krátce líto. Jen hrstka lidí má vše ideální. Mohlo by se alespoň ze začátku zdát, že je George takový studený a možná odměřený čumák, ale vůbec tomu tak není. Tím mě vlastně trochu překvapil, ale byla jsem za to upřímně velmi ráda. Zdání často klame. Oblíbila jsem si ho a stejně jako Billie mě ohromně bavil. Musím taky zmínit jeho rodinu, respektive především jeho mladšího bratra Andrewa, který měl nejvíce prostoru ze všech dalších sourozenců a byl teda báječný. Velmi to zpestřoval svým chováním či slovy. Byl to dost vtipný chlapec - chtěla bych věřit, že v něm je něco velkého a ještě si užijeme.
Mezi hlavními hrdiny to pomalu, ale jistě začalo hezky chemicky reagovat, ačkoliv to vlastně vůbec nevypadalo. Přeci jenom byli sousedé, takřka rodina i bez jiných svazků a znali se od dětství. Netlačilo se na pilu, bylo to příjemné, uvěřitelné a já jim prostě musela fandit. Slušelo jim to spolu a celkově to bylo velmi milé.
Děj byl vcelku jednoduchý, což je někdy to nejlepší, co čtenář může dostat. Oddychové, i když o vyhrocené situace nebylo nouze. Pobavilo mě to a romantická duše byla uspokojena. Myslím, že se to náležitě povedlo a pěkně to navazuje/pokračuje v té sáze. Ačkoliv to dobře dopadlo, jak bývá u historických románků z té červené knihovny, tak se nejednalo o žádný kýč.
Líbilo se mi to a jsem zcela spokojená. Konec mě velmi navnadil na další díl - představme si pořádně natažené kšandy. Knihu bych určitě doporučila a ohledně hodnocení je jasné, že ti dva a jejich příběh dostane plný počet. No jen tak dál. :)

3 10.02.2023

Na další prequel jsem se těšila, a to z mnoha důvodů. Nikoho už nepřekvapím tím, když zmíním, že se to rychle a dobře četlo. Autorka má velmi povedený styl, který se mi dostal pod kůži a vyhovuje mi. Všimla jsem si, že v některých knihách je jednodušší a v jiných trošek těžší, respektive především se jedná o popisy. Zrovna v této se těm popisům věnovala dostatek, a tak mi to místy přišlo zdlouhavé a měla jsem dojem, že se k tomu hlavnímu - velkému sblížení hlavních hrdinů ani nedostaneme. Za mě vada na kráse.
Hlavní hrdinka Poppy zněla vcelku zajímavě. Nebojácná, chytrá, zvědavá a učenlivá děvenka, která by si nejlépe dělala všechno po svém. Měla jsem ji celkem ráda, ale asi jsem od ní drobátko čekala více. Akce, vzdoru, brblání a tak. Nejsem z ní zklamaná, to zase ne, i tak se mi líbila. Ale musím ji očernit tím, že ji mám za viníka těch nepodstatných popisů. Bylo však zajímavé zjistit, jak je vlastně rodina Bridgertonů rozvětvená, obrovská a možná i propletená. Každopádně celkem ráda jsem ji sledovala a nic výrazného bych ji nevytkla.
Druhý hlavní hrdina Andrew - na toho jsem se opravdu moc těšila, protože se mi líbil už v prvním díle, kde jsem si ho dost oblíbila. Měla jsem ho opravdu hodně ráda, proto mě vlastně překvapilo, že nepředstavoval víc akce, bez ohledu na její směr či zájem. Trochu mě to zamrzelo, to prostě přiznat musím. Čekala jsem toho podstatně víc, alespoň mi to min. ten první díl přisliboval. Vtipálka, neposedu, ale jinak skvělého chlapa. Jenže nic moc. Ale zase měl momenty, kdy byl zlatý, až jsem se musela usmívat. I jeho rodina Rokesbyů se mi líbí svou velikostí a pevností.
Co se týče jejich vztahu, vypadalo to slibně. Hned zkraje, takové to malé hate-love, ale velmi brzy to pominulo jako by to ani nebylo, dlouho to stagnovalo a konec se mi v tom hlubokém zamilování zase zdál velmi uspěchaný. Jako jo, něco mezi nimi bylo, o tom žádná, ale čekala jsem větší chemii a vzrůšo. Místy to nevypadalo přirozeně a jak jsem již zmínila, bylo to i uspěchané. Těch opravdu hezkých momentů bych asi spočítala na prstech jedné ruky. Romantická duše plakala.
Děj příběhu nebyl obecně špatný, vcelku dost dobrodružný. Zdálo se mi, ale to bylo díky těm popisům, drobátko zdlouhavý, méně romantický a opravdu uspěchaný na konci. Asi prostředí kajuty lodi anebo samotná plavba není úplně to pravé, když se nic velkého neděje, v tomto podání. K jednotlivým krokům nemám pořádně co říci, nic závažného mi nejspíše nevadilo. Líbila se mi postava Billyho. Musím pochválit samotný epilog, což se zase tak často nestává. Bylo to sladké klišé, ale bylo to moc hezké. Tam jsem viděla tu romantiku, tu lásku, to krásné. Paradoxně snad nejlepší moment z celé knihy.
Kniha se mi i přes ty výrazné nedostatky líbila, bohužel však méně než jsem čekala a než ostatní dosud přečtené díly. Když to shrnu, četlo se to dobře a drželo si mě to, vyloženě mě to nenudilo, ale nebylo to úplně ono. Všimla jsem si, že se v této sérii opakují jisté prvky – osudy nebo i jména. Jako by autorka už neměla fantazii. Byl to takový slabší článek v mnoha ohledech. Postava Andrewa mě mírně zklamala, a tak jsem se na něj těšila. Těch zklamání je bohužel více. Však v rámci celé série bych i doporučila. Brát však s větší rezervou - nejspíš autorka neměla "svůj den", když to dávala dohromady. Nápad dobrý, potenciál to mělo, ale nebylo to až tak dobře zpracováno. Možná si ukousla velké sousto. To hodnocení mě hodně mrzí, tohle jsem tak nějak nečekala. Když o tom přemýšlím, budu muset ještě snížit. Dávám tomu tak 3,5*. Průměr je trochu bída, ale mělo to světlé momenty, takže lepší průměr. Fakt mě to mrzí, ale doufám, že závěr této série dopadne lépe, alespoň v mých čtenářských očích. :)

4 10.02.2023

Na pokračování Ranhojičky jsem se nehorázně těšila. Takže nebylo divu, že jsem ho popadla velmi brzo potom, co se mi dostalo do rukou. Tak nějak jsem věděla, že závěr tohoto dílu bude na vraždu, ale i tak jsem do toho šla, protože jsem si pamatovala tu jízdu z minula. Styl a tempo mi vážně vyhovovali, ačkoliv jinak a jinde mám s er-formou problém, než si zvyknu. Ale tady mi to vůbec nijak nepřišlo. Četlo se to prosto skvěle a rychle. Kniha mě dokázala strhnout a těžko se odkládala. Hnalo mě to stále víc a dál. Myslím, že za tohle si autorka zaslouží metál.
Hlavní hrdinka Kiva, která se zázrakem dostala ve zdraví ze Zalindova, pobývala tentokrát v paláci s královskou rodinou. Tu holku jsem měla hrozně ráda a fandila jsem jí. Téměř bytostně jsem cítila ten rozpor, který věčně zažívala a upřímně bych v její kůži být nechtěla. Osobně se nerada rozhoduju, takže bych v tomto případě byla fakt v háji. Bylo to u ní jak na houpačce a bylo mi jí líto. Možná se mi občas něco příčilo, ale pořád jsem byla s ní, nezprotivila se mi ničím a neměla jsem s ní žádný problém.
Druhý hlavní hrdina byl Jaren, princ Deverick. Toho kluka jsem si zamilovala už v jedničce, a tak nebylo žádným překvapením, že tady to nebylo jiné. Byl naprosto úžasný, naprosto ve všem. Hrozně se mi líbilo, jak se choval, jakým byl. Pro svůj lid, pro svou rodinu, přátelé a taky pro Kivu. Fakt mě bral za srdce. A i z toho důvodu jsem byla s Kivou v rozporu. Říkala jsem si, že to co mu dělá, si vůbec nezaslouží. Měla jsem Jarena opravdu ráda, proto mě zničilo, co se stalo v závěru. Doslova mi to zlomilo srdce.
Za zmíňku stojí i jeho bratranc Cal. Byl to takový vtipálek, ale se srdcem na pravém místě a svými zásadami. Hrozně jsem si ho oblíbila a věřím, že bude mít ještě nejen velkou, ale i zásadní roli. Zmínit bych chtěla i Kiviny sourozence. Jejího bratra, když jsem ho mohla poznat, tak se mi velmi líbil a nemám proti němu ani fň. Naopak doufám, že dokáže otevřít oči a doslova zrebelařit vůči svému dosavadnímu životu. Tam kde je, být nemá. A co se týče sestřičky? Mám už vymyšlených asi 100 způsobů, jak bych jí zamordovala. Bože, to byla ale pizda. Nesympatická od začátku, nevěřila jsem jí ani nos mezi očima, i když jsem pro Kivu chtěla. Každopádně mě opravdu šokovalo, jak moc zákeřná dokázala být. Fakt jsem po dočtení měla chuť ji normálně vykuchat.
Celá kniha byla skvělá. Samá akce, překvapení a šoky, žádná nuda nebo hluchá místa. Mělo to švih, šmrnc, drobet humoru a ždibec romantiky a hlavně smysl. Hrozně mě to bavilo, líbilo se mi to a užila jsem si to. Dokázalo mi to hýbat s emocemi a na konci mi to pěkně natáhlo kšandy a nemilosrdně to prásklo. Je pravdou, že bych nepohrdla té romantiky víc, která hlavně tryskala z Jarena, ale je mi jasné, že tohle není příběh pro červenou knihovnu. Ten děj, ten vývoj - to je jeden velký průser a jsem hrozně zvědavá, jak se z té kaše všichni dostanou. Jak mi zalepí moje zlomené srdce. Teď mi to připadá skoro nemožné. Nemůžu se dočkat a upřímně doufám, že nebudu trpět dlouho. Bylo to vážně báječné, ačkoliv mě konec totálně zničil. Upozornění, kdo netíhne k sebevražedným čtenářským sklonům, tak ať toto vážně nečte bez ujištění, že má pokračování po ruce.
Tady není co řešit, mohla bych pět chválu ještě dlouho, ale to bych se akorát opakovala, takže hodnotím naprosto vším, čím můžu a doporučení je snad nad slunce jasné. Chci, těším se a nutně až životně potřebuju závěr tohoto příběhu, protože jinak... no nevím, nevím - autorka mě má na svědomí. Už abych mohla číst dál. :)

3 04.02.2023

Na skoro závěrečný díl Bridgertonů jsem se těšila. Autorka rozhodně nezklamala, její styl a dobové vykreslení bylo velmi pěkné. Čte se to samo a rychle. Opět bylo vyprávěno z pohledu obou hlavních hrdinů, což příběh zkrášluje o to víc. V tu danou chvíli mi to dost sedlo a po celou tu dobu to byla jasná známka toho, jak kniha umí být opravdu milá.
Hlavní hrdinou je poslední, nezadaný syn rodu Bridgertonů - Gregory. Byl to sympatický a milý mladý muž, který mi padl do noty. Byl vážně jiný než jeho starší bratři, a to i bez toho, aby to tam bylo výrazně zmíněno. Nechtěl být starým mládencem, co si jen užívá života plnými doušky a o ženění nechce ani slyšet, na lásku nevěří. Přesně naopak a byla to hezká změna. Přeci jenom, kde se jen tak setkáme s mužem, který věří na lásku a chce se zamilovat až po uši? Musím říci, že se mi velmi líbil. Fandila jsem mu a dokázala jsem se do něj vcítit.
Druhá hlavní hrdinka byla Kate, i když to ze začátku vypadalo na Hermione (jak zajímavé obalamutění). Kate byla na svou dobu - vlastně nejspíš i mimo ni, velmi praktická a brala věci, tak jsou anebo budou. Nebyla snílek ani rozcapená fajnovka. Skromná, oddaná a poslušná, až mi ji bylo líto. Na jednu stranu mě její osud hrozně mrzel a na tu druhou jsem ji přála nějakou osobní revoluci, aby tomu štěstí šla naproti. Bavila mě a líbila se mi. Přála jsem jí to nejlepší. Dokázala mě velmi překvapit až šokovat, zvláště v tom kostele. Každopádně jsem ji měla ráda a chtěla jsem ji vidět po boku Gregoryho, protože mi k sobě hezky šli.
Příběh nebyl nikterak složitý, takže si u něj člověk odpočine. Přesto každá další kapitola mě nutila číst dál. Pohladí po duši, vykouzlí úsměv, trochu překvapí, ale pořád je velmi milý, což je prostě hezké. Je pro mě v dnešní době stále zarážející, jak rychle se to vyvíjí - od prvního setkání po okamžité city a následné činy, ale budiž, je to kniha, je to fantazie a někdy si prostě zasloužíme se ztratit v tak jednoduchých věcech v této složité době. Beru to a nevadí mi to na těch stránkách knihy. Ke konci děj pěkně gradoval, nebylo to nijak překombinované. A ačkoliv mám většinou k epilogům výhrady, tady se mi to moc líbilo. Byla to ukázka takového uzavření pomyslného kruhu celého rodu Bridgertonů, alespoň, co se počtu týče. Ale jinak jako žena, no ufff…
Kniha byla napsaná svižně a hlavně do ní byla vpravena jistá dávka humoru, což oceňuji, že to není jen tak ploché a nijaké. Dokáže to hýbnout emocemi. Za mě krásný a milý romantický příběh. Líbil se mi, výtek nemám. Rozhodně doporučuji a hodnotím plným počtem. Jsem zvědavá i na další výtvory, takže se s autorkou jistě ještě shledáme. :)

1 31.01.2023

Budu zcela upřímná, na druhý díl jsem se hrozně těšila a když to přišlo, tak jsem dostala pěknou facku a dostavilo se obrovské zklamání a naštvání. Ta kniha má velkou výhodu v tom, že je dost čtivá, takže i když se člověku z mnoha důvodů nechce číst, tak to poměrně pěkně odsýpá. Jenže to bylo asi to největší pozitivum, které jsem v tom spatřovala. Přiznám se, že je to už dlouho, co jsem četla první díl, takže jsem si podrobnosti nijak nepamatovala, ale rozhodně jsem věděla, že tahle "špatné" to nebylo.
Hlavní hrdinka Brie pro mě byla dřív sympaťandou, které jsem držela palce a dost to s ní prožívala. Ale tady se z ní stala spíše otravná osina v zadnici. Nechápu, jak je možné, proč se hrdinka tak moc změnila a mě se zprotivila. Na jednu stranu byla hrozně hrr do záchrany všech a všeho, mohla se rozkrájet a pak zas byla chvíli sobecká, jednalo se o její pocity a její činy. Pořád se to točilo, jak kdyby byla labilní a nevyrovnaná. Hrozně mě fascinovalo, jak všechno ohledně magie najednou uměla skoro perfektně, aniž by jí to někdo nějak výrazně učil, jak byla skvělá ve všem dalším a přitom si hrála na chudáčka mučedníka. Nepochopila jsem, jak se sakra z takové motanice stalo to, že zrovna ona měla to štěstíčko se žezlem. Jako jo, byla to přece naše hvězdička, ale sakra, zrovna tahle Otrava Otravná? Brie mi vážně pak už ke konci bytostně vadila. Hrozně se její postava změnila a nebylo to bohužel v tom lichotivém smyslu. Až flustrovaně jsem ji na těch řádcích pozorovala, aniž bych jí porozumněla, dokázala mě rozčilovat, dokázala dělat blbosti a nelogické kroky, nad kterými jsem jen nechápavě kroutila hlavou. Nejradši bych jí propleskla. Nejednou.
Druhým hlavním hrdinou se stal jednoznačně v tomto díle Finn. Už v první knize mě nijak moc neokouzlil a tady se to ukázalo opět. Nebyla to špatná postava, nevadil mi, ale ta jejich vzájemná přitažlivost? Uměle vytvořená, nevěřila jsem tomu, opravdová chemie žádná a dvakrát se mi to nelíbilo. Taky mi někdy nepřišlo věrohodné, jak je vlastně skvělý, úžasný a myslí jen a pouze na svůj lid. Jo, je to obdivuhodné, ale možná to tam bylo už tolikrát nacpané, že to bylo přes čáru. Každopádně jsem si na něj zvykla a až do konce byl vlastně v pohodě. Až na prohřešek, že až moc žral Brie - toho bylo určitě moc a především kvůli tomu, že jsem jim tu lásku nevěřila.
Upozaděným hrdinou, který taky patřil k těm hlavním byl Sebastian. Toho jsem milovala v jedničce i tady ve dvojce. Měla jsem ho moc ráda a byl jediný, se kterým jsem soucítila a bylo mi ho zatraceně líto. Fandila jsem mu až do konce. Věřila jsem mu úmysly, omluvy, činy a city k té zatracené holce, která si to nezasloužila. Bylo mi líto, že byl věčně odstrkován, a to všema, což si nezasloužil. Za mě byl ve výsledku opravdový hrdina, když udělal to na konci. Až mi to nalomilo srdce. Zasloužil si víc.
Celý ten příběh se něco děje, nemůžu říct, že by to bylo hluché nebo nudné, ale je to místy zdlouhavé, protože se teda pořád něco děje, útoky, které jsou vždy tak dobře vyřešeny, že z toho vyváznou nebo jejich výpravy za čímsi a nevadí, že jsou někdy zcela zbytečné či případně řešení citečků, které jsou v tu dobu nemístné. Ale odpovědi čtenář pořádně a vlastně i dlouho nedostává, ba naopak se do toho víc a víc zamotává. Příběh se zdá vážně složitý ve smyslu moc jednotlivých akcí, což je pak těžké, když něco takového má jen dva díly a konečná. Další nehezký aspekt. Navíc po dočtení mám stejnak pocit, že mi toho mnoho stejnak nedochází anebo to vlastně nebylo vyřešené. Nastíněné možná? Nemám z toho dobrý pocit obecně. Jedině se mi ulevilo, že mám dočteno.
Z výsledku jsem vážně zklamaná a upřímně mě to vlastně štve. Tohle jsem po přečtení jedničky nečekala. Doporučení bych obecně nedala, ale vzhledem k tomu, jestli se četl začátek, logicky je potřeba i konec. Hodnotím lehce lepším průměrem - 3,5*, protože i něco málo hezkého tam bylo a nejvíc za Sebastiana a nejspíš i za vedlejší postavu Mishy, ale jinak to není žádná hitparáda. Dost mě to mrzí, jelikož to potenciál mělo obrovský a autorka ho buď uchopila úplně blbě anebo právě vůbec. Smutné. :(

2 26.01.2023

Na tuto knihu jsem se dost těšila, protože co si budeme, anotace zněla vážně dobře a vypadalo to přesně na ten můj šálek. Musím přiznat, že se to četlo vcelku dobře a rychle. Styl mi i seděl a bylo fajn, že se střídali pohledy hlavních hrdinů. Tohle byl můj první příběh od autorky a jsem trochu na vážkách, co si o tom myslet. Trochu mě mrzelo, že některé situace byly zmíněné rychlostí rychlíku anebo se tak nějak "přeskakovalo" a může to házet dojem zmatků a nepochopení. A nedělalo ani dobrý dojem množství překlepů.
Hlavní hrdinka Ava byla většinou holka, kterou člověk má rád a drží jí palce. Bylo mi ji logicky líto, protože to, co se jí stalo bylo strašný. Tohle prostě člověka svým způsobem změní. Byla nadmíru chytrá, starostlivá ohledně svého brášky a pracovitá, ale. Jako by Ava měla dvě tváře, které nám prezentovala, aniž by nám musela lhát - my přece nejsme Žraloci. Tak se stalo, že ta druhá stránka, kde se chovala nelogicky, sobecky a drsňácky jsem jí tolik nevěřila a vlastně se k ní ani nehodila. Jako by se tím ten příběh zveličoval, ubíral na možné hloubce. Byla to za mě velká škoda, protože, kdo se tahle opravdu reálně chová? Horko těžko by se někdo našel. Ava měla hrát roli "chudinky", které bylo ublíženo, kde by se mi nad ní zželelo srdce, ale ve výsledku se tomu vůbec tak nestalo. Ne všude jsem s ní mohla soucítit. Spíš jsem jí jen až nevěřícně sledovala. Bohužel.
Druhý hlavní hrdina Knox měl stejně jako Ava nelehký osud. Jenže on mi byl sympatický od začátku do konce. Bylo mi ho líto, držela jsem mu palce. To, co zažil a řešil doma - každý člen jeho rodiny - nebylo jednoduchý a on musel být tím silným, to on musel většinou hrát roli dospělého, a to by přeci náctiletý dělat neměl. Měla jsem ho hrozně ráda. Včetně jeho bráchy Daneho a kamaráda Chanceho. Tenhle trojlístek měl srdce na správném místě, ať už se to bere z jakéhokoliv úhlu pohledu. Jen snad v jediné věci mě "zklamal", a to, že byl vykreslený za pořádnýho hajzla, který ovládá střední školu a ničeho se nebojí - jenže on nebyl (škoda). Knox byl naprosto někdo jiný, velký opak s nasazenou maskou. A proto mi nástřel příběhu nesedí s realitou a upřímně mě to rmoutí. Každopádně se mi hrozně líbilo, jak se k Avě chová. Ta holka měla neskutečné štěstí.
Musím říct, a to je to, co se mi na knize nelíbí, že je dost předvídatelná - př. pisatel anonymního dopisu, záhadný sponzor nebo Lee na konci. Doufám, že to byl účel, protože pokud ne, tak to autorka dost zpackala. Vypadalo to na dva nepřátelé, kteří po trnitém postupu najdou cestu k sobě a zamilují se. Takové to "hate to love", která způsobuje infarkt myokardu. Ale tady vlastně ti nepřátelé nebyli, cestu měli hezky vydlážděnou a ta láska tam byla od první chvíle. Taky, to jak se chovali neodpovídalo absolutně jejich věku. Tohle bych nejspíš viděla do prostředí konce vysoké a ne střední školy.
Hrozně mě mrzí, až bolestně to, že tenhle příběh měl zatraceně obrovský potenciál, který prostě nebyl využitý. Dovolím si říct, že ho autorka totálně pohřbila. Mohla to být fakt bomba, věřím tomu, ale dostala jsem slabý čajíček. Ano, je to silný příběh, který je plný svinstev, které se prostě dějí, je to smutné až dojemné, jenže! Jenže to nemělo být všechno. Mělo tam toho být dalece více, a to se nestalo. Taková škoda! Věřila jsem tomu a zvlášť, když kniha má takové velké hodnocení, ale cítím se zklamaně. Čekala jsem toho vážně víc. Velmi brzy se kniha a především ten závěr blížil obyčejné červené knihovně, zalité cukrkandlem.
Celek není vyloženě špatný, proto ho klidně doporučím, ale osobně jsem se setkala s několika vadami na kráse a zklamáními, s představou, která byla mylná a nenaplněná, proto hodnocení dávám nižší, oproti tomu, co jsem si myslela, že dám. I tak jsou odrbané 4* hezké. Však neházím úplně flintu do žita a těším se na další setkání s autorkou, což doufám, že dopadně lépe než toto. :)

2 26.01.2023

Na knihu jsem se celkem těšila, protože předchozí kniha autorky se mi líbila a bavila mě. Tady mělo jít o takové svým způsobem pokračování, které se vlastně i dá číst samostatně, což je obecně skvělé. V průběhu čtení by se nezasvěcenému sice vyskytlo pár otázek, ale není to nic zas tak rušivého, aby z toho byl zcela zmatený. Četlo se to dobře a rychle, nahned mě to dokázalo stáhnout k sobě a já jen otáčela stránky. Styl mi seděl, i když je pravdou, že by autorka mohla ubrat s některými popisy.
Hlavní hrdinka byla Lorn, nejlepší kamarádka předešlé hrdinky Cassisy, kterou jsem si hned oblíbila. Byla velmi sportovně založená a šikovná, měla okruh svých přátel a rodiny, kde se cítila nejlépe a se zbytkem dokázala vycházet. Však tak nějak stále byla v ulitě, ze které postupem času vylézala. Byla velmi slušná a svým dobrým způsobem svá. Člověk ji jednoznačně fandil, prožíval s ní pocity a přál si, aby se měla ještě líp. Ačkoliv byla jen na papíře, dost jsem s ní cítila a byla mi blízká. Měla jsem ji ráda a ráda jsem sledovala její kroky nebo pochodové myšlení.
Druhý hlavní hrdina byl Theo, bratranec předešlého hrdiny Coltona. Toho kluka jsem měla hrozně ráda, byl dobrým kamarádem a posluchačem. Slušný, pracovitý a milý, se srdcem na správném místě. Nedivila jsem se, když to k němu Lorn táhlo. Theo byl prostě někdo, s kým chcete trávit svůj veškerý čas, můžete si s ním promluvit o všem a nebude vás soudit. Víc takových lidí - skutečných, a zvláště v dnešní době. Mohlo se zdát trochu matoucí, že z něho ta vzájemná náklonost vyloženě vyzařovala a pak byl zas nepochopitelně drobet tajemný a bral zpátečku. Ve výsledku to taky neměl moc jednoduché a bylo zcela pochopitelné, že je zmatený a neví, co dělat. Přeci jenom to, co se přihodilo muselo nejen jemu, ale i jeho rodině trochu převrátit základy. Však držela jsem mu palce.
Tohle je velký příběh o převážně nešťastné lásce, kterou prožívá Lorn, o ukázce obrovského přátelství a laskavých lidech. Je to příběh o dospívajících, kteří chodí na střední školu a dle toho se chovají, však ve slušné míře. Je to hrozně milé a jemné vyprávění, u kterého se místy budete hloupě usmívat a místy i možná slzet, a dovolím si říct, bez ohledu na věk. Jede to ve stejných kolejích jako kniha první, a ta byla velmi dobrá. S knihou jsem byla spokojená, líbila se mi a bavila. Je to jednoznačně pro mladší "nevinné" čtenáře, i když hrdinům je víc v tom -náct. Vytkla bych asi jen to, že mi přišlo, že se na jeden příběh v té knize děje hrozně moc, místy jsem z toho byla až unavená jakože "zase další akce". Jednou to byla škola, pak parkur a ještě zápas. Patřilo to tam, to ano, ale asi bych se tomu nevěnovala tolik. Pak z toho byly ty delší popisy, které mohly unavovat.
Myslím si, že autorka píše hezky a já jsem spokojená. Bylo to velmi milé. Mohu rozhodně doporučit, protože to vykouzlí úsměv na tváři a ukáže kousek vzácného nezkaženého. Hodnotím 4,5*, a to hlavně kvůli přehršel, alespoň pro mě, akcí a větších popisů. Jinak je to velmi hezké, vysoké a odpovídající hodnocení. A co bych chtěla vytknout nakladatelství je velká spousta překlepů, ať už chybějící nebo chybná písmenka - korekce vesměs žádná, což je dost smutný příběh. Když už se do toho vrazí peníze a usílí, mělo by se to dotáhnout do konce téměř k dokonalosti. Něco člověk pochopí, jsme lidi, ale takové množství? To už je špatné.
Napsala jsem to i u první knihy a platí to i tady - pokud se s autorkou ještě setkáme, rozhodně se na ni budu těšit. :)

21.01.2023

Na tuhle knihu jsem byla velmi zvědavá, a to z jednoduchého a prostého důvodu - hlavní protagonista, samotný autor a herec - Tom Felton. Někdy se stává, že je herec pouze jedné role. Ačkoliv mě to trochu mrzí, tak to bohužel pro Toma platí - vždycky bude a každý ho bude znát pod tím jménem Draco Malfoy. Tahle jsem ho i já poznala a zaryl se mi do podvědomí. Vždycky jsem tak nějak tíhla v té filmové sáze právě k tomu blonďatému, strašně roztomilému a hezkému hajzlíkovi, kterého jsem si zamilovala.
Tohle je dost aspoň za mě netradiční biografie napsaná samotným Tomem, která se hrozně dobře čte. Nemám ponětí, zda to je i díky překladu, ale má to neuvěřitelně čtivý a milý styl. Vypráví o svých různých fázích jako je dětství, puberta i něco málo z dospělosti. Ukazuje, jak si zachovával pořád status normálního děcka a ne té hvězdy z Harryho Pottera, což se mi místy ani nechtělo věřit. Prozrazuje, co všechno vyváděl, co měl rád, s kým se poznal, jaký měla vliv na něj jeho rodina jako bratři a maminka. Zmiňuje své zážitky s jinými herci a vylomeniny z natáčení. Ukazuje se, že jedna role v obřím projektu jako je HP není všechno. Neměl otevřené dveře do světa filmu, všude musel klepat a leckdy mu ani neotevřeli. Až jsem tomu nechtěla věřit. Vážně to tahle funguje?
Je pravdou, ačkoliv herce mám obecně ráda, tak jsem si nijak nikdy nezjišťovala podrobnosti o jeho životu, a tak mě dost informací překvapilo. Vím, že někde hrál, ale už nevím, kolik trnitých cest musel projít. Vím, že pobýval v Americe, ale ne, že se tam přestěhoval. Jinými slovy, Tom je prostě jen člověk, který byl takovou náhodou vystaven veřejnému zájmu, ale pořád je to obyčejný člověk se svými starostmi a radostmi.
Jeho psaná cesta byla zajímavá, dokázala mě překvapit a především ten závěr. Ano, každý můžeme upadnout a vstát je problém, ale překvapilo mě to o to víc. Vím, že Tom je, a ta kniha mi to i potvrzuje, slušný a skromný. A proto bych to u něj nejspíš vůbec nečekala.
Kniha je protkaná několika stránkami plných barevných fotografií z různých akcí a jeho věkového období, které jsou hezkým doplňkem. Moc se mi líbí a dodává to větší hodnotu celé knize. Tohle dílo se mi hodně líbilo a jsem ráda, že se jsem se k němu dostala. Dostala jsem množství infomací, které jsem netušila. Tom se tu do jisté míry odhalil, což muselo být velmi težké rozhodnutí, ale věřím, že mu to vnitřně pomohlo samotnému. Ukázalo mi to, jakým dokáže být člověkem a má můj obdiv. Rozhodně mu držím palce, aby se držel a hlavně, aby dělal to, co ho baví. Ať už to bude hudba anebo, aby přišlo množství rolí, které ho vyšvihnout nahoru, aby nebyl jen ve škatulce s Harrym Potterem. I když jsem čekala, že tu roli možná prokleje, ale nestalo se tak, a upřímně? Je to jen dobře.
Mohu tuto osobní zpověď doporučit i ostatním, bez ohledu na to, zda jsou fanoušky HP nebo ne. Stačí se zajímat o herce anebo obecně mít chuť poznat blíž jednoho člověka, kterého můžeme vidět v televizi. Hodnotím plným počtem, tady není nad čím přemýšlet. :)

9 08.01.2023

Anotace knihy zněla vážně dobře, takže jsem se na knihu celkem těšila. Byla jsem zvědavá, jak se autorka popere hned s několika tématy, které se v knize měli protínat. A musím říct, že to zvládla velmi dobře. Bylo to dobře napsané, dobře a celkem rychle se to četlo, příjemný styl. Příjemné bylo i více-méně pravidelné střídání postav a jejich pohled na věc.
Hlavní hrdinka Liv mi celkem padla do oka a sedla mi. Byla to takový malý rebel, který se shodou událostí změnil na někoho, kdo se snaží přežít a vytvořit si něco v čem by mohl koexistovat. Jenže nějak to není ono a je dobře, že se to Liv uvědomila, i když jí to asi pár let trvalo. Nezáviděla jsem jí a nechtěla bych být v její kůži, přeci jenom to, co otřáslo jejím a mnoha dalšími životy prostě člověk nechce zažít. Musí to být vážně otřesné, a to více směry. Tohle prostě poznamená. Musela jsem Liv vlastně i obdivovat a držet jí palce. Co se týče jejich "kamarádek" nebo spíše jen spolužaček, které pojí ta tragická událost - tak nějak jsem si myslela, alespoň u Rebeccy, že bude ta zlá. Byla jsem příjemně překvapená. Celá ta partička byla zajímavá a úsměvná směska, ale líbila se mi.
Druhý hlavní hrdina Finn mi padnul do oka ihned (jak to jen ti mužští hrdinové dělají?). V první řadě mě překvapilo jeho zaměstnání, tak nějak jsem to nečekala. Bylo to dost nebezpečné a absolutně bez možnosti mít nějaký osobní život. Nikdo by asi neměl být smířený se ho vzdát. Nechtěla bych to. Nevědět, zda se druhý den dotyčný probudí a nadechne. Mile mě překvapila i jeho rodina, tak nějak se vyhla tomu tradičnímu stereotypu, který se nabízel.
Ten příběh byla vyprávěná tragédie, která zamíchala kartami pár mladým lidem, a nejen těm. Ukázka toho, jaký to na ně mělo dopad a znovusetkání po 12 letech. Bylo to silné, ale největším emočním tahákem byli ti hlavní hrdinové, kteří mě celkem brali za srdce, jako co si budeme. Bylo to především vyprávění o velké lásce, která nejspíš v některých případech neumírá. Bylo to milé, dojemné, intenzivní a samozřejmě i s erotickým nábojem. Ačkoliv je příběh vystavěn na pozadí velkého neštěstí (které prostě na tom pozadí zůstalo), jedná se o romantický příběh se šťastným koncem, i když to chvilku vážně nevypadalo. Děj se mnou dokázal mírně zacloumat, překvapit. Líbilo se mi to, bavilo mě to a celkem jsem si to i užila. Jednoznačně jsem Liv a Finnovi musela držet pěsti - to jinak nejde, když si jsou dáni osudem.
Co se týče doporučení, ráda ho dám, protože za mě je to krásná kniha, které vlastně nemám co vytknout. Silná, dobře se četla, hrála si s emocemi. Známka velmi dobrého příběhu. Hodnotila bych plným počtem hvězd, které mám. :)

2 31.12.2022

Na druhý díl jsem se neskutečně těšila. Především kvůli tomu, jak předchozí díl skončil a taky kvůli tomu povedenému světu a postavám, samozřejmě. Kerri je již ozkoušená, takže jsem si byla jistá, že to bude skvělé pokračování - a taky že bylo. Dobře a rychle se to četlo, nahned mě to strhlo a upoutalo a nemohla jsem se odtrhnout. Musím taky zmínit tu úchvatnou obálku. Myslím, že se to moc povedlo.
Hlavní hrdinka Emilie byla fajn. Měla jsem ji ráda a ačkoliv se dokázala jednou chovat naivně a podruhé až prohnaně (tedy neznámě), nevadilo mi to a vlastně jsem se jí pak ani nedivila. Její osud jsem jí vážně nezáviděla, přeci jenom, měla toho dost před sebou - záhad, tajemství, intrik či dohod. Musela se s tolika záležitostmi vypořádat. Ve velkém, neznámém a nebezpečném světě. Dokázala mě v mnohém překvapit, hlavně tedy na konci - kým sakra je? Podnikla toho fakt hodně a já jí po celou dobu prostě jen musela fandit, odvážné děvče.
Druhý hlavní hrdina Ira, kterého jsem si ohromně zamilovala už při prvním setkání, mi stále okupuje srdce. Ať už je kým chce (trochu šok), tak i přesto je vážně spravedlivý, rozvážný a starostlivý. Ačkoliv to tam nikde nepadlo, bylo mi jasné, co těm dvěma popletlo hlavu, i přesto, že to sami ještě nevědí. I když na začátku to mohlo být jinak. Ira byl opravdu báječný a není se ho proč obávat, leda, když mu nepřítel šlápne na kuří oko, to je pak tanec. Dokázal držet tajemství a neřekl nic víc, než bylo nezbytné. Nelhal, ale uměl zmást, což mě drobátko zlobilo. Však byl to jednoznačně můj favorit (ne tedy, že by bylo ještě na výběr :D).
Příběh se nám přesunul z lidského Palerma do nadpozemských Sedmi kruhů, kde vládli princové hříchů a to především kvůli dohodě. Odehrávalo se tam dost akce, romantických chvil, tajemství, překvapení - šoků. Rozhodně jsem se nenudila, měla jsem jako čtenář pocit, že mě samotná autorka tahá za fusekli. Dost se tam vyřádila (někdy tomu až chyběla logika), ale bylo to i tak skvělé. Užila jsem si to, respektive nemohu vyloženě říct nic zásadního proti. Některé další postavy jako Anir se mi moc líbil a bavil mě. Dokonce pár menších sympatií mají i další princi, kteří byli vážně hodně zajímaví. Upřímně čekám od nich ještě nějakou větší akci. Tohle je obecně velké a nic není jen tak, trošek zamotané a záhadné, jen napůl řečené, propojený lidský svět s tím nadpřirozeným a romantika - je to báječná směska. Dobře vykreslený svět, popsané a laťka je vysoko. Samotný konec? Ten mě teda dostal. Kdybych při čtení stála, jistě by mě to srazilo na zadek. V tu chvíli mi krapet vybuchl mozek a posledním nechápavým "cože"? Dostalo mě to.
Jsem hrozně zvědavá na další díl, co bude a jak vlastně, co se ještě dozvíme, co nás položí a kvůli čemu se rozplyneme. Je toho tolik. Taky doufám, že se třetího a posledního dílu dočkám brzo, protože se na tohle nedá čekat bůh ví jak dlouho. To pak je o zdraví čtenáře. Bylo to povedené, čtivé, bavilo mě to a líbilo se. Mohu rozhodně doporučit - prozatímně celá série je skvělá. A samozřejmě hodnotím plným počtem. Kerri se staví do přední řady mých oblíbených autorek, takže doufám, že naše společná shledání bude coby dup. Těším se. :)

5 24.12.2022

Po dlouhé pauze, kdy jsem naposledy dočetla šestý díl Bridgertonů jsem vzala do rukou díl sedmý. Těšila jsem se, i když jsem dosud měla v rukou jiné žánry, ale říkala jsem si, že mi změna může prospět. Tolik se mé očekávání ale nenaplnilo. Nebylo to však tolik knihou, jako samotnou konstelací hvězd. Četlo se to samozřejmě hrozně dobře, ten styl mi prostě skvěle sedí a obecně takové vyprávění včetně tempa mám ráda. Dostáváme se na skoro konec této ságy alias rodiny, kde figurují ti nejmladší. Pravdou taky je, že ostatních sourozenců jsem si moc neužila, snad dalece méně než v předchozích knihách a pokud se tam objevili, tak opravdu jen lehkou a krátkou zmíňkou.
Hlavní hrdinku Hyacinth jsem měla vcelku ráda. Pár stránek mi to trvalo (možná to bylo ale nesprávnou čtecí náladou), než jsem si ji oblíbila více, ale stalo se. Byla sice hodná, ale celkem akční - ať už svými činy, pro slečny na vdávání neobvyklé anebo svou mluvou. Byla rozumná, místy neimpulzivní a dost upovídaná. Bavila mě však a líbilo se mi jaký má vztah k lady Danburyové. Mimo jiné, ta stará dáma mě ohromně dokázala bavit svým humorem, záměry, holí, řečmi i činy. Její chvilky jsem měla ohromně ráda. Velmi zajímavá postava, která to dokázala vždy dost oživit.
Druhý hlavní hrdina Gareth se mi líbil. Musela jsem ho litovat, jaký měl vztah s baronem alias jeho otcem. Nelíbilo se mi, jak se k němu chová. Dalo by se to pochopit, ale tohle nebylo správné a Gareth tím akorát trpěl a nesl si to léta sebou. Líbil se mi jeho vztah s babičkou Danburyovou. Bylo zajímavé, jak se náhle rozhodl zintenzivnět vztah s Hyacinth, prvotně na popud barona, ale pak to vlastně bylo o něčem jiném. Nebylo to náhlé uvědomění si, vlastně tak nějak do toho šel od začátku, což bylo hezké. Spolu vypadali taky dobře, jejich dobrodružství. Gareth se k Hyacinth choval pěkně, ochranitelsky. Celkem jsem jim fandila. Romantika byla zjevná, milá a hlavně mírná. Upřímně bych v tom ráda viděla víc akce či možná i bouřlivosti, tak jak to bylo u jiných dílů. Považuji to za menší vadu na kráse, bohužel. Vím, že to autorka umí, ale tady tomu moc šancí nedala. Vždycky je to o sblížení, ublížení a kání se, nápravě. Tady to ublížení vlastně ani nebylo. Absence takové vlastnosti.
Jinak se mi příběh líbil. Bylo to trošek jiné, krom tvoření vztahu se tu hodně hrálo na hledače pokladu a překladatele deníku. Jak jsem již zmínila, postavy ostatních sourozenců se tu až na pár písmen nijak pořádně nevyskytovali. Posledních pár řádků obsahovali celkem důležitá a velká sdělení, a to trošek mohlo evokovat rychlý až unáhlený konec. Epilog byl zase trochu jiný, přenesli jsme se o dalších pár let, kdy jsem zjistili, co hlavní hrdinové dokázali a co vlastně dokázalo jejich potomstvo. Tajemství nálezu se odhalilo, ale zas nevíme co dál. Bylo to přínosné, ale možná nedotažené. Nějak u této knihy celkově převládá to "ale" a hlavně tam figuruje ve více směrech, což je prostě škoda.
Knihu určitě mohu doporučit, s tím problém nemám. Do té série prostě patří, mohlo to mít větší grády, ale nedá se nic dělat. Na hodnocení musím ubrat určitě celou jednu hvězdu, ale i s těmi zbylými 4 to je moc hezké. Těším se na díl závěrečný o posledním Bridgertonovi a taky na ten zbytek. :)

01.12.2022

S touhle knihou to šlo velmi rychle, a to v mnoha směrech. Prvotně jsem ji velmi nedávno jen zahlédla a nahned mě upoutala svou krásnou leč netradiční obálkou a svou anotací. Neváhala jsem a druhý den jsem si pro ni došla. Co jako řešit. Četla se přímo sama, ten skvělý styl a tempo. Bylo to rychlé, bylo to úžasné a nechtěla jsem to dát z ruky. Z ničeho se najednou stalo všechno. Jsem uchvácená a autorka se vystřelila na příčky mých oblíbenců. Prostě pane jo!
Hlavní hrdinku Callie alias Sirénu jsem si opravdu zamilovala. Neskutečně mi ta holka sedla. Její humor, ironie, sprostý slovník - totálně stejná krevní skupina. Moc mě bavila a byla úžasná. Musím říci, že její osud mě dost zasáhnul a bylo mi jí hrozně líto, a to vlastně skoro ve všech fázích - podělané dětství, nenaplněná láska a i to šílenství na konci. Jako dostalo mě to. Zároveň jsem si to užívala, protože i když na růžích neměla ustláno, tak to vždycky nějak dokázala. Byla ohromně silná, ačkoliv se to nemuselo zdát. Musela jsem jí jednoznačně držet palce.
Jejím protějškem byl Des alias Handlíř. Kristova noho, ten chlap mi totálně ukradl srdce. Prostě, ty bláho. Byl dokonalý. Neskutečně mě bavil, stejně jako u Callie super humor, charakter, moc, naschvály, obětavost, laskavý vnitřek a hlavně srdce ze zlata. Jednalo se o, na první pohled, až krutého či zlého krále a sběrače tajemství, jenže tomu tak samozřejmě nebylo úplně. Měl těch povah a tváří více, ale nikdy to nebylo ve špatném slova smyslu. Musím říct, že jsem se do něj zamilovala a nemohla se ho nabažit. Oba dohromady měli mezi sebou neuvěřitelnou chemii, která dokonale fungovala, i přes ten papír bylo cítit to jiskření, škádlení, splácení dluhů a lásku.
To, že je na knize samotné napsáno, že je to pro fanoušky Maas je jednoznačně pravda. Ten příběh má drobátko podobné rysy se sérií Dvory, ale určitě si stojím za tím, že to není žádná kopírka. Naopak to považuju za dost originální, temný a přitom dechberoucí příběh. Je to hodně dobře popsané, příběh hezky plyne, rozvíjí se, odhaluje a od toho "normálního" se dostáváme k tomu "netradičnímu". Objevují se zároveň dvě dějové linky - před osmi/sedmi lety a současnost, což se hezky prolíná a doplňuje. Přeci jenom znali se dřív a po sedmi letech se k sobě opět dostali pod záminkou, že nastal čas, aby se odpočítávaly korálky. Myslím, že to bylo hezky vymyšlené. Dost se toho i vysvětlovalo. Bylo to přirozené. Včetně toho, že to bylo vložené fantasy (ve smyslu postav/tvorů) do skutečného světa a zároveň i pak do toho správného, kde by měli být takové postavy "doma". Perfektně to koexistovalo. Nesmíme opomenout taky velmi zajímavé a žhavé chvilky. Jistá obava ohledně samovznícení knihy hrozila. :D
Ten samotný konec mě totálně rozboural. Stránek nezbývalo moc, respektive skoro žádné a Callie se topila v pěkné kaši. Tušila jsem, že tam musí přijít zvrat, ale dlouho se tak nedělo. Autorka mě dokázala výborně našponovat a pak tak nějak dorazit. Co to sakra...? Jako, vlastně to dopadlo dobře, ale... ne, dobře to vůbec nedopadlo. Jsem zvědavá, co to zatraceně znamená! Je nad slunce jasné, že to potřebuje neprodleně další díl a při vidině čekání do března, mě asi šlehne.
V každém případě se toto ke mě dostalo a jsem vážně ráda, že jsem si to mohla přečíst. A paradoxně vlastně náhodou, že jsem to spatřila na netu při nezáživném brouzdání. Postavy jsem si beznadějně zamilovala. Neuvěřitelně a po celou dobu jsem se culila nebo smála. Parádní charaktery. Originální příběh i přes to všechno. Úžasná romantická linka, která měla obrovský prostor, a to bylo něco pro mě jako romantickou duši. Vynikající úvod. Užila jsem si to, jednoznačně a bez debat doporučuji a hodnotím celou řadou korálků. U takovýho týpka prostě chcete mít nějaký ten dloužek, ne že ne. :D Těším se na další díl! Autorka naprosto skvělá. Nemám výtek, líbilo se mi to maximálně, jsem spokojená, respektive spíše nadšená. Jen tak dál. :)

6 22.11.2022