Pedruska01 komentáře u knih

Pokračování série Bratři Bancroftové, je opět jedna z knih, která se tu poflakovala, a tak jsem ji popadla k přečtení. Četlo se to dobře, svižně, hezky to odsýpalo. Je to napsané z několika úhlů pohledu, což vítám a styl byl v pořádku.
Hlavní hrdinka Lis byla celkem v pohodě, až na pár mušek jsem na ní nenašla nic, co by se mi vyloženě protivilo. Vlastně, když si to tak vezmu, tak jsem ji obdivovala. Měla toho celkem dost na bedrech. Bratr v tahu a mladší trošek divoká sestra se sídlem, které se spíše podobalo ruině, na krku. Bez ohledu na to, že v té době či postavení nebylo moc možností, tak všechna čest. Byla to taková miloučká mladá slečna, která by se neváhala obětovat. Její sestřička mě bavila. Bylo vtipné, jak tíhla k dlaždičské mluvě.
Druhý hlavní hrdina Rafe byl fajn. Už v minulém díle jsem se na něj těšila, a krom takové akce ke konci mi přišel až krotký. Není to špatně, jen jsem asi doufala ve většího výlupka. Bylo hezké, jak se z věčného mládence, který si užívá života a cestuje po celém světě, stává někdo, kdo našel důvod se konečně usadit a dělat něco, co mu není podobné, protože ho to naplňuje a baví. Byla to taková věc, která se dala očekávat, přesto malinko překvapila. Měla jsem ho ráda a bavil mě.
Ti dva dohromady, ač nebyli špatný pár, někdy se v rámci vztahu "neuměli" chovat. Ve smyslu, že mi to nepřišlo přirozené, nebo to bylo naopak náhlé a neuvěřitelné. Vždycky, zvlášť u takových knih se řeší a dělá velké haló z kompromitování, ale tady tak nějak nic. Pohoda párek. Tak já nevím, trošek mi to přišlo zvláštní. Ale také měli okamžiky, kdy se chovali skvěle. ;)
Děj byl pohodový, místy se scénář opakoval a relativně dlouho nebylo nic velkého, nic takového "hlavního". Převážně se to točilo kolem oprav domu. Právě až ke konci se to všechno rozjelo. Možná to mohlo přijít dříve, ale zase to není nic, co by mě nutilo knihu zahodit. I vzhledem k tomu, za jakým účelem jsem si knihu vzala. Ten závěr plný akce a nebezpečí jsem si užila. Celek se mi vlastně líbil a bavil. Bylo fajn, že se tam objevil, ačkoliv opravdu jen na mžik pár hlavních hrdinů z předchozí knihy. Potěšilo mě, že Jeho milost už není na přetažení latí, že se srovnal. Bylo na čase, v předešlém díle byl totiž víc než příšerný, slušně řečeno.
Obě knihy byly příjemné, milé, historické románky, u kterých si člověk odpočine a svým způsobem pobaví. Asi to není zas nic závratného, co by čtenáři ulpělo v hlavě na dlouhou dobu, ale je to příjemné. Co je výhodou, že ačkoliv oba díly patří do série, dají se číst samostatně.
Knihu bych doporučila, i když jsem na ní nalezla pár mušek, tak i tak stojí za přečtení, a které přispěli k tomu, abych malinko snížila hodnocení. Hodnotím ale krásnými 4*. :)

23.05.2022

Další z mých takových chudáčků, které mám čistě jen na vyplnění času a přečtení. Tento historický románek je kolikátý díl ze série, ale můžu říci, že až na pár drobností se může číst zcela samostatně, takže se necítím nijak ochuzeně. Možná jen krapítek zvědavě. Musím taky přiznat, že to má dobrý styl a velkou čtivost. Chtěla jsem to jen na příležitostné vyplnění, ale nakonec jsem to nemohla dát jen tak z ruky. A to je jen dobře, ve více směrech. Autorka má jeden velký bod k dobru.
Hlavní hrdinka Jane mi byla sympatická. Mrzelo mě, co na ni bylo připraveno a taky mě překvapilo, že dokázala tolik let "čekat". Možná to bylo odvážné, ale to mohu tvrdit, když znám i druhý pohled, jinak bych to v té době nazvala dost bláhové a pošetilé. Byla odvážná a určitě si zasloužila trochu toho štěstíčka. Bylo fajn, že ho ke konci dostala celou horu a kopec k tomu.
Druhý hlavní hrdina Dominick byl stejně jako Jane postava, kterou jsem si oblíbila. Překvapil mě, že i přes svou touhu s někým být, dokázal všechno pustit, pro blaho druhého. Líbil se mi jeho charakter a svým způsobem měl můj obdiv. Byla jsem ráda, že to byla Jane, která se nakonec objevila znovu v jeho životě, ačkoliv za jiným účelem. U Doma bylo hodně znát, že tahle kniha neříká všechno, jelikož to bylo v předchozích dílech, ale nebylo to zase o tom, že bych měla obří díry v informacích.
Ti dva se k sobě hodili. Líbilo se mi, jak i když před lety k sobě měli hodně blízko, začínali od znovu a postupně se k sobě dostávali, respektive se nechávali strhnout svými city. Romantická linka za mě byla v pořádku, od malého divočejšího kočkování s vytasenými drábky až po vřelé padnutí si do náruče - tohle já mám fakt ráda. Do toho samozřejmě vedlejší, no možná místy hlavní děj byl o pátrání po sestřenici/švagrové Nancy, díky které cestovali sem a tam, a díky ní to vlastně všechno vzniklo.
Tohle pátrání a cestování pro mě bylo tutově vedlejší, nevadilo mi, neměla jsem výtky, ale dokázala bych to nějak zkrátit nebo upozadit. Přeci jenom ti dva měli přednost, že. Nemůžu ale říct, že by mě to nebavilo, naopak bavilo a líbilo se mi to. Asi proto jsem měla kapku problém knihu odložit.
Kniha byla příjemná, oddechová, romantická historická záležitost, u které se člověk dokáže pěkně zaculit. Četlo se to opravdu dobře a za to jsem ráda, hezky to odsýpalo, což mi hodně vyhovuje. Postavy mi sedli a neměla jsem s nimi problém. Děj samotný byl také v pořádku, i když bych něčeho ubrala a něčeho přidala. Nic nikdy není dokonalé, natož někdo. Za mě mohu doporučit a hodnotím odřenými 5* :).

2 09.05.2022

Jedná se o pátý díl šestidílné série, na kterou jsem spíše zvědavá, než bych byla jejím fanouškem. Autorka má celkem dobrý styl a nechápu jak při celkovém obsahu všech dosavadních knih, ale naprosto neuvěřitelnou čtivost. Je to velké plus, protože pak knihu slupnete za chvíli, i vzhledem k tomu, že nemá zas tolika stránek. Kniha za mě vtipná nebyla, humor si představuju jinak, takže taková klasika, co jsem už mohla poznat, takže krapet škoda. Ale, tentokrát má příběh jiný směr, řekla bych že vážnější, a to cením.
Hlavní hrdinka Violet byla osmadvacetiletá matka, která je skoro na pokraji chudoby a snaží se nejen sehnat dobře placenou práci, ale hlavně zajistit svou dceru. Měla to v hlavě relativně v pořádku, srovnané priority, které skutečně odpovídají realitě, a to se mi na ní líbilo. Byla sice nádherná, ale nedokonalá, o to realističtější. Vlastně jsem na ní neshledala nic, co bych měla proti, takže byla v pohodě.
Druhý hlavní hrdina Peter mi taky sednul. Nebyl to vyloženě hajzl a děvkař, jak by se asi dalo čekat od známého a i snad vlivného muže ve velkém světě. Jen uměl být přísný a nepříjemný. Zkušenosti z minulosti dokážou divy. Taky samozřejmě dokonalý model a ženským se pod ním podlamovala kolena, jak jinak, ale on to nedával najevo. Byl, dovolím si říct, snad jiný než je u postav v jeho roli běžné - skromný a normální. Měl možná lehce nalomené srdce, ale hlavně zničenou důvěru v lidi, protože to, co mu udělala ta plastická důra... To byl vážně hnus.
Ti dva k sobě vlastně i pasovali. Romantická linka - od nenávisti k lásce, která mě obecně baví. A i oni samotní mě bavili, od začátku do konce jejich vyprávění. Jejich milostné tempo bylo zas tak rychlé jako kdyby opravdu byli na závodech. Jako nedivím se k počtu stran knihy samotné, ale moje smysly a vnímání to až iritovalo, když se nad tím hodně pozastavím. Dva týdny se znají už se budou brát? Kristova noho. Neuvěřitelná, nereálná Blbost, s velkým B.
Kniha se mi však líbila a nemám zas nijak velké výhrady, až na jednu, respektive další věc, kterou si samozřejmě autorka nemohla odpustit, aby knihu propojila ještě víc s předešlými díly. William a babička: to je banda - bez pardonu - debilů, hodně slušně řečeno. Toho týpka jsem nikdy nepobrala a je neskutečně trapný, nepleťte si to s vtipným. Tohle je až moc za hranici všeho. A neopomeňme tu starou rašpli, co si hraje na vtipnou a nadnesenou dvacítku. Nesnáším jí čím dál víc. Pro ně "jednou a dost" vážně neplatí. Nemůžu si pomoct, jsou hrozní a neměli by existovat ani na papíře. Ne!
Tentokrát se mi příběh jeví jinak, lépe a vážněji, nijak uhozeně, a proto mě tím autorka mile překvapila. Nebylo to vtipné, jak se všude avizuje, ale ani to nevadilo. Sedlo mi to včetně postav, které jsem si celkem oblíbila. Našla bych výhrady, ale nikdo od něčeho takového nemůže čekat zázraky. Je to spíše jen romantická a oddechová kniha. Svůj účel splnila, takže nemám problém doporučit a hodnotím 4*. Jsem zvědavá na poslední díl s keříkem. :)

2 05.05.2022

Kniha mě zaujala už od odhalení v edičním plánu, nejen obálkou, ale i samotnou anotací. Znělo to zajímavě, neobvykle, a proto jsem se na to moc těšila. Čte se to hrozně dobře a velmi rychle. Kniha má krátké kapitoly a nebudu lhát, tohle mi zatraceně vyhovuje. Drží to čtenáře snad ještě víc, než kdyby kapitola byla o dvaceti stranách. Příběh má pěkné tempo a spád, nechává vás v napětí, omotané hádankami. Hrozně mě to bavilo zjišťovat ty kousky a společně s postavami je dávat dohromady. I když, být tam, tak jsem marná. :D Musím tedy říct, že autorka má neskutečnost fantazii a mozek na to vymyslet něco tak propleteného. Nemohla jsem knihu dát z ruky.
Hlavní hrdinka Avery mi padla do noty hned na začátku. Byla to úplně normální, ačkoliv chudá s nedobrým osudem, holka a hlavně zatraceně chytrá. Získala si mě a já ji musela fandit. Byla krapet sarkastická a tedy vtipná a dokázala neskutečné. Respektive poprala se s tím relativně dobře, vzhledem k tomu, že jí do "toho" hodili, aniž by měla potuchu. Bavila mě a měla jsem jí ráda, jak i přes to všechno rozplétala hádanky a prohledávala různá místa, a že jich bylo. Líbili se mi i vztahy, které měla, ať už s nevlastní sestrou anebo s novými postavami, které se do jejího života dostali ze dne na den. Abych pravdu řekla, věděla jsem, že tam bude romantická linka a já jako romantická duše čekala asi něco většího, než jsem dostala. Nejsem zklamaná, jen bych asi... přitlačila! Ale co, jedná se o první díl, takže není všemu konec. A především, není to ohrané klišé, opravdu ne.
Druhý hlavní hrdina vlastně úplně není, protože tuto roli zabrali čtyři bratři, respektive minimálně dva. Nash, spasitel, nejstarší z bratrů se spíše tak nějak mihnul příběhem, neměl zas tak výraznou roli, ale byl v pohodě. Xander, technický génius, nejmladší z nich se mi líbil, hlavně ty jeho lívanečky. Byl fajn a konec knihy nám prozradil jeho velkou úlohu. Navíc mě zajímá to, co bylo mezi řádky nastíněné s Bex. Další dva bratři (to nejlepší na konec), o ně asi především jde. Grayson, vedoucí král, byl ze začátku nepříjemný, ukazoval jistou sílu a nelibost vůči Avery, chránil rodinu, což se dalo úplně chápat. Trochu mi trvalo, než jsem se k němu dostala, respektive než jsem si ho oblíbila. Ale stalo se, byl skvělý, především ke konci, kdy otočil. V jistých okamžicích mi nalomil srdce. Takové, stačí jen oloupat z těch slupek, jak cibuli. Dá to práci, ale stojí to za to. Poslední z bratrů Jameson, věčný hráč, si mě naopak získal hned. Dokázal být svůj, ale přesto hrozně empatický a živý. Hrozně se mi líbil a ráda jsem ho sledovala. Nejprve jsem si myslela, že on bude ten jediný druhý hlavní hrdina, ale nakonec se musí dělit o tuto příčku s Graysonem, tak trochu (fakt malinko). Samozřejmě to vyloučit ještě nemůžeme, ale mám tušení, že tomu stejnak tak bude. Tito dva poslední chlapci toho měli společného víc než dost. Krom sourozenectví, minulost i známost a jistou nenávist. Spojovalo je hodně a jak je vidno, spojuje je to dál. Měla jsem je nejradši, a to nejen díky tomu, že měli větší prostor než zbytek a větší úlohu. Bylo jasné, že je mezi nimi všemi pevné pouto. Nápad čtyř bratrů, smetánky, mě hodně nadchnul.
Příběh je neuvěřitelný, nepředvídatelný, zamotaný/propletený, záhadný a vztahově/pocitově narvaný k prasknutí. Ta věc starého pána sama o sobě byla velké sousto a teď do toho ještě ten zbytek. Musím se přiznat, že mě ten zbytek - vztahy (jak jinak) - bavili nejvíc. Celá ta rodina Hawthornů byla až fascinující, a co hlavně Jameson a Grayson? Romantická linka by se lehce dala nazvat jako "trojúhelník", ale... jak jsem zmiňovala, chtělo by to za mě přitlačit na pilu. Tahle se spíše chodilo kolem a rozhodně nemůžu říci, že bychom do toho zapadli - ani do trojúhelníku, ani do pořádné romantické linky. Vlastně se tam toho moc nestalo (jaká zatrolená škoda), jinými slovy, až na jednu pusu a snad pár slov, absolutně nic, co by stálo za řeč! Brala bych to jen jako náznak. Přesto se mi to líbilo. Dává mi to naději, že mě to ještě potká. A líbilo se mi, že to tam bylo dřív kolem nich a mohlo by to tam být i teď. Za mě zajímavá a hodně dobrá strategie.
Knize nemůžu vytknout absolutně nic. Byla to jízda, kterou jsem si báječně užila. Čtivost, prostředí, děj, postavy, vztahy, minulost, záhady a tajemství, možný "trojúhelník" - skvělé. Kniha končí, jak jinak než infarktově tím, že sice jedna záhada by se dala nazvat vyřešenou (opravdu jen lehce), ale vzápětí byla naservírovaná druhá, a to jen ve zmíňce a konec. Prokrista. Nemůžu se dočkat druhého dílu! Bylo to hodně dobré, mohu prohlásit, že jsem velmi spokojená.Tohle jednoznačně doporučuji, jsem hrozně ráda, že se mi to mohlo dostat do rukou a jednoznačně hodnotím plným počtem, protože si to opravdu hodně zaslouží. :)

3 04.05.2022

(SPOILER) Na pokračování série Půlnoční běsnění od Amo jsem se dost těšila. Amo patří k mým oblíbeným spisovatelům a už skoro - to je důležité slovo - vím, co od ní čekat. Přesto mě dokáže vždycky něčím překvapit a dostat a věřím, že nepřestane. Má v hlavě něco naprosto neuvěřitelného, šíleného, pomateného, chaotického a bizardního, že to ani nejde. Místy člověku rozum stojí. Její styl mi hodně vyhovuje, baví mě a rozhodně se při jejich dílech nenudím, protože se neděje jedna, dvě ani deset věcí. Děje se rovnou sto najednou. Umí to zatraceně dobře zamotat a proplést všechno dohromady. Je to ohromně čtivé a horko těžko se odkládá, i přesto, že je to protkané otazníky.
Hlavní hrdinka Saskia mi sedla, měla jsem ji celkem ráda a oblíbila si ji. Jevila se jako mírná, hodná a ctnostná holka, jako vážně. Žádný dovádění, žádný pití. A pak bum, otočka. Člověk by to asi čekal, ale bylo to zase tak rychlý a přesto nečekaný, až mi to zkazilo krapet dojem na uvěřitelnosti, v rámci autorčiných možností, samozřejmě. Dokázala být krapet namyšlená a samozřejmě perfektní, dokonalá, nádherná a nadaná. Bylo to relativně v malé míře, takže mi to nijak nevadilo. O Sass samozřejmě vyplula na povrch velká tajemství, která mě samozřejmě dostala. Bohužel pro ni, její příběh dost v hlavních základech připomínal příběh Persefony z prvního dílu, což mě trošek mrzí, protože vím, jakou má Amo fantazii a tady to tak nějak... pohřbila. Škoda. Taky to, že svému protějšku ze začátku vzdorovala, ale velmi rychle! podlehla. Co tahle nějaký natahování a napětí? V jistých momentech/scénách se mi to zdálo přestřelený, vzhledem k situaci, kdy si to nepochopitelně rozdávali na každým rohu.
Druhý hlavní hrdina Killian byl postava, kterou jsem si oblíbila už v předchozím díle, a to nejvíc z vedlejších "bratrů". Ta banda je brutální, nebezpečná, radikální, krvelačná, loajální a vášnivá. A nejde je nemít rádo. Killian si mě získal, a to jednoznačně. Byl to zatracenej hajzl, ale zamilovala jsem si ho. Jeho působení, rodina, "práce" a hlavně celý svět je totální divočina, hodně slabě řečeno. Je to zbohatlickej šmejd, kterej může doslova všechno. A jak u Sass, tak i u Killa byl v základech stejný jako měl hrdina prvního dílu King. Ti dva byli propojení už odnepaměti.
Některé vedlejší postavy mě překvapili, neoblíbence jsem přijala a další mě dost bavili. Kenan nebo Kaizer, další provokatéři. Tentokrát jsem si oblíbila z party Kyrina, vím že bude mít svůj příběh a nehorázně se těším, tak moc jsem na něho zvědavá.
Příběh jako takový nebyl vůbec špatný, až na to, že polovina byla na stejné brdo jako předchozí kniha. Jak by řeklo Poupátko, Amo vykradla sama sebe. Jo, něco na tom je. :D Musím přiznat, že se mi to ale i tak hodně líbilo, bavilo a dost jsem si tu jízdu užila. Nějaké drobnosti bych rozhodně vytkla, včetně zmíněné předchozí informace o stejné šabloně, tak i mírnou unáhlenost v chování postav nebo nevhodnost. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tak půlka jejich sexuálních scén byla úplně mimo - místo a hlavně čas. Např. nevím, zda by někdo chtěl mít sex hned potom, co zjistil něco, co v něm vyvolává obrovské trauma, protože před minutou byla odhalená hnusná minulost, o které se dosud nevědělo a navíc na místě, kde se to mimo jiné dělo. A to nemluvím o tom klábosení uprostřed přestřelky. Hmm... wtf, Amo? :D
Ten svět je vlastně dost složitý díky mraky tajemství a motanic, pohlcený temnotou a protkaný parchanty, ale prostě mě to baví. I tady byla zmíňka (a jistá provázanost) s předchozí sérii Klub elitních králů, kde se objevila taková ta hlavní partička. Opět jsem čekala nějaký haló a opět jsem se nedočkala. Ale lhala bych, kdybych neřekla, že jsem se u toho bavila. Taky mi to do hlavy dalo otázku k Bishopovi a Madison - už by to zatraceně chtělo další Krále, abychom se dozvěděli víc a pak by to dávalo smysl. Nemůžu si odpustit, že postavy králů jsou stejné s týpky z Běsnění. Bishop - King, Nate - Killian, Brantley - Kyrin. Ale nevadí mi to. Jen bych asi čekala něco nového. Opakování jedné originality neznamená, že se jí stane i ta druhá věc.
Ale to jsem krapet odbočila. Pro shrnutí, bavilo mě to, četlo se to dobře a rychle. Mám několik menších výhrad, ale nijak výrazně mi to dojem nezkazilo. Postavy jsem si oblíbila a fandila jim. Dokázalo mě to překvapit a dostat. Zase jsem nahlédla pod pokličku kouska jejich světa a rozpletla trošek tajemství. Jenže toho není nikdy dost, vzhledem k dozvukům, opět. Ohromně se těším na další díl. Rozhodně bych knihu doporučila a hodnotím to 4*, za těch pár škod. :)

5 29.04.2022

No potěš koště. Na dvory jsem se těšila, což není nic neobvyklého a taky netrvalo dlouho, co se mi dostali do rukou, hned jak je vyplivla tiskárna a už vůbec netrvalo jejich přečtení, ačkoliv mě ta tloušťka klasicky vyděsila. Dlouho jsem v tom světě nebyla a měla jsem trochu obavy, zda zase zapadnu, což byla ale úplně zbytečná starost. Ten svět, ten styl, tempo a všechno kolem - to byla ta naše Maasová a já si to ohromně užila. Jako kdybych se vrátila do jednoho ze svých knižních domovů. Ten příběh mě zase dostal a rozvířil ve mě tolik emocí. Vulgarismy a sexuální scény k tomu prostě patřili, o to víc to bylo dobré, peprnější. Mě to zcela vyhovovalo.
Hlavní hrdinka Nesta, na kterou jsem se hodně těšila, mě dostala, respektive si mě získala. Poznala jsem jí jako děsnou náladovou a nesnesitelnou protivu, jenže nikdo nikdy není takový odjakživa. Vždycky se mu muselo něco stát a Nesta byla důkazem. Nesla toho v sobě tolik! Mohla jsem ji nahlédnout do duše a dostala jsem neskutečný obrázek - to nejde vyslovit, to se musí přečíst, musí jí člověk poznat. Udělala tolik chyb a opakovaně, ale zároveň se tolik snažila sama nad sebou zvítězit, potažmo ukázat to ostatním, že za to stojí. A musím říci, že za to stojí. V mých očích určitě. Byla hrozně silná, ačkoliv si myslela, že je zlomená. Měla jsem ji hrozně ráda a jednoznačně jí fandila. Dokázala jsem jí pochopit naprosto ve všem a neměla s ní jediný problém. Byla skvělá.
Druhý hlavní hrdina Cassian - bože, ten chlap si mě získal už dááávno v předchozích dílech a tady mě téměř dorazil, v dobrém slova smyslu. Úplně jsem si ho zamilovala, uloupil mi srdce. Líbil se mi jeho humor, předvádění, ale i ta vážná stránka. Věrnost, odvaha, píle a samozřejmě snaha pomoci - Nestě. Hrozně se mi líbil jeho charakter. I jemu jsem fandila a přála si pro něj jen to nejlepší, z mnoha důvodů si to zasloužil. Od samotného narození to neměl jednoduché, ale byl skvělým jedincem a dokázal si vybudovat tu svou pozici, zcela oprávněně. Byl neskutečný.
Ti dva dohromady byly jako dokonalé protiklady snad ve všem, co dělali nebo je potkalo, co měli nastavené či ve vztazích. S potěšením jsem sledovala, jak spolu (ne)vychází. Bavila mě ta jejich hra, chemie, která zatraceně dobře fungovala. Spolu byli výborní a každý zvlášť samozřejmě také. Upřímně mě nenapadlo nebo jsem ani nečekala, že by dosáhli toho nejvyššího bodu, co spolu víly mají. Mile mě to překvapilo a měla jsem radost.
Ostatní postavy jako Rhys a Feyre mě už tolik nebrali, respektive skoro vůbec - jejich hlavní příběh už skončil, i když se tady pro ně vyskytl velký milník v životě, každopádně, nyní je už na řadě zase někdo další. Azriel je stále stejný, neskutečně tajemný, ale úžasný. Zajímá mě o něm toho tolik! Líbili se mi nové kamarádky Nesty. Objevil se tam Lucien, pro kterého se mi v jistém momentu zlomilo srdce, zase. Zamilovala jsem si ho už v prvním Dvoru a prostě ta Elain? Ach jo, on si tu bolest nezaslouží. Zmíňka o Tamlinovi - jsem asi jediná a beru to :D - ale oblíbila jsem si ho a nemám mu vyloženě nic za zlé, bylo mi ho neskutečně a stále líto. Láska je mrcha. Měla by ho potkat nějaká změna, náprava. Postava Erise na scéně byla zajímavá, myslím, že bychom od ní mohli ještě čekat něco velkého. Zatím úplně obrázek nemám, ale zajímá mě. A i to, co měl doopravdy společného s Mor. A mnohem dalšího - bylo by to na dlouho. :D
Tahle kniha/příběh je opět hodně o vztazích, ale samozřejmě nechybí ani velké akce, které autorka umí moc dobře. To propojení mě hrozně bavilo a moc se mi líbilo. Neskutečně jsem si to užila. Příběh nabízí také mnohé další vrátka, "menší" půdu pro další vyprávění a musím říci, že už teď se na to velmi těším. Neodpustím si scénu/dobu zimního slunovratu - ples i oslavu, kterou jsem si obzvláště užila, a to hned z několika směrů. Pořád se něco dělo, nikde nebyla ani věta nudy nebo písmena o ničem.
Nedokážu tu knihu vychválit více, bylo to naprosto úžasné, nesmírně čtivé, nerada jsem knihu odkládala. Obávala jsem se počtu stran, ale nakonec jsem ji slupla rychle, až je škoda, že už to skončilo. Je pravdou, že by se na korektuře mohlo zapracovat, nebyla to taková tragédie, ale je tam vážně dost překlepů - prohozená nebo úplně špatná písmenka. Mám asi to malé štěstí, že mi to na samotném vyprávění nic nezkazilo. Ale nedalo se toho nevšimnout.
Na hlavní hrdiny jsem čekala, protože si zasloužili mít svůj vlastní příběh, už ten předešlý bonus - Dvůr mrazu a hvězd tomu napomohl a napověděl. Ušli všichni zase dlouhou a velmi nebezpečnou cestu. Jen zírám jakou má autorka neskutečnou fantazii, je vážně ohromná. Člověk jim musel fandit a držet palce. Zamilovala jsem si je. Kniha je skvěle napsaná a dokáže vyvolat horskou dráhu z emocí. Potěší ale i zlomí duši. Bylo to prostě super, nemám žádnou výtku. Až možná na tu obálku, která mi prostě ke zbytku neladí a nedává smysl. Chápu, je to o jiném páru, tak na možné odlišení, ale to neznamená, že to bude jak pěst na oko. :( Přesto cením čistý název (písmenka), který není pokrytý barevným materiálem, který se po množství omakání z písmen ztratí a pak výsledek přední obálky je na šavli. Jako tomu je u Trůnu nebo předchozích Dvorů.
V každém případě rozhodně tohle doporučuji, užila jsem si to a jsem hrozně spokojená. Nemůžu se dočkat dalších, pátých dvorů a nemůžu hodnotit jinak než plným počtem, které si to zaslouží. Byla to ohromná jízda a stojí to za to! :)

4 26.04.2022

Jedná se zase o knihu, kterou jsem tu měla velmi dlouho. Zároveň jsem zjistila, že je to několikátý díl ze série, takže jsem se trochu obávala, že tam bude dost neznámých, respektive známých věcí z předchozích dílů a nebude to úplně ono. Něco malinko tam takového je, ale jen co by se za nehet vešlo. Většinou je to o tom, že se to tam řekne a čtenář pochopí nebo si udělá obrázek. Takže můžu s klidem říci, že se to může číst samostatně. V tu chvíli jsem za to byla moc ráda. :D Styl mi dost vyhovoval, četlo se to velmi rychle a dobře. Neměla jsem výhrady.
Hlavní hrdinka Virginie vůbec nebyla špatná. Holka, která se nebojí ať už velet v domácnosti, aby pomohla v chodu farmy, která se netopí v penězích anebo vyzývat jednoho muže na nebezpečný závod kvůli jisté pomstě a nenávisti. Hrdinka byla chytrá a nenechala se zastrašit, dokázala si postavit hlavu, ale samozřejmě to nebylo tak horké, jak se zdálo. Samotný soupeř umí divy. Ačkoliv neměl tolika prostoru, líbil se mi její bratránek Pierce a dokonce i její děda generál, který to leckdy dotahoval na neúnosnou hranici, ale dalo se ho prostě pochopit.
Druhý hlavní hrdina Gabriel z početné rodiny, kde tři jeho sourozenci již měli svůj vlastní příběh ve svých knihách se mi líbil. Lidé z něho udělali Anděla smrti a on se tomu nebránil. Přijal "svou" pověst a dle toho také jednal. Jenže nic není takové, jak se na začátku může zdát. Když sundal černé oblečení, ukázalo se, že to je jen chlap, který cítí velkou vinu a snaží se o mnohé - především o jistou nápravu, a to hlavně pro druhé. Rozhodně to nebyl žádný darebák, naopak měl srdce na správném místě. Bavil mě a musela jsem mu držet palce. Jeho/jejich babička byla dáma, která sice vnoučatům dala nůž na krk, ale myslela právě jen na ně a jejich štěstí, které si zasloužili. Nejdřív se mi to zdálo drsné, ale nakonec se mi dost líbila. Samozřejmě tam byly malinké narážky na další vnouče, které mě celkem dost začalo zajímat a také pan Pinter, zvláště ke konci.
Děj je protkaný počáteční nenávistí a rozumnými nebo spíše praktickými kroky, jisté obětování či záchraně druhého, jak kdo chce, a také hodně koní, dostihů a láska k těm zvířatům. Tudíž asi především čtenářky s vášní pro koně budou ještě víc nadšeny. Sledujeme dva mladé lidi, co jeden druhému nemůže přijít na jméno a ten druhý se nevzdává prvního získat.
Je to historická romantika, kde to vede od nenávisti k lásce. Tohle téma, vlastně i ta doba se mi líbí. Bavilo mě to sledovat, co se děje a kam se ten vztah posouvá a ačkoliv tohle měla být taková vycpávková kniha v mezičase, nemohla jsem jí nakonec dát z rukou. Nebylo nic, co by se mi nepozdávalo či mi vadilo, takže opravdu bez výhrad. Celkem jsem si to užila, hezky to plynulo, nedrhlo to a snad mě i mile překvapila. Škoda, že neznám předchozí díly, ale ničemu to nevadí - a vždycky se to dá napravit -, protože tohle mohu jednoznačně doporučit a nemám problém ohodnotit plným počtem. :)

3 18.04.2022

Další kniha, co mi doma ležela až moc dlouho, takže na ni došel čas. Musím říci, že to znělo jako dobrý příběh, ale dlouho jsem nevěděla, zda tomu tak bude. Nakonec ano, jsem hodně mile překvapena. Četlo se to hrozně dobře, dobrý styl i tempo. Hodně mi to vyhovovalo. Bylo pěkné, že se střídaly postavy, i když nebylo žádné označení, bez ohledu na to, zda se jedná o hlavní anebo vedlejší a taky, že se někdy jednalo o velmi krátké vstupy. Až na jedno takové "místo", kdy jsem měla pocit, že se točíme ve smyčce to pěkně plynulo a nedrhlo to. Čím dál jsem byla, tím to bylo zajímavější, takže jsem se ke konci nemohla odtrhnout.
Hlavní hrdinka Maddie mi sedla. Byla velmi schopná a chytrá, uměla si poradit a nenechala si nic líbit. Na její dobu stačilo opravdu málo a pověst dívky byla v troskách. Zamrzelo mě to, ale plán na který přistoupila stál nakonec za to. Získala toho víc než ztratila. Bavila mě a měla jsem jí ráda. Člověk jí musel prostě fandit, a to v mnoha směrech, protože to neměla jednoduché.
Druhý hlavní hrdina Quin byl v pohodě, neměla jsem s ním žádný problém. Ze začátku jsem ho jen tak sledovala a pak už mě i některými svými výstupy dokázal pobavit. Rozhodně jsem si ho oblíbila. Ale snad ještě víc mě bavil jeho bratr Rafe. S tím jsem už vůbec neměla problém a vlastně hned od prvního setkání mi padl do oka. Líbilo se mi, jak se s ničím nepáral, přál druhým a také proto dělal jisté kroky. Měl srdce na správném místě.
Příběh jako takový o odčinění zkažené pověsti díky jednomu polibku se mi líbil a taky bavil. Je pravda, že se objevilo cca v druhé třetině knihy místo, které jako by se stále točilo dokola a nikam to nevedlo. To mě trošek, ale jen kapku otrávilo, díky bohu jsme se z toho bludného kruhu dostali. Jinak to bylo hezky svižné. Některé postavy mě překvapili mile, některé a zvláště Eloise silně nemile. Ta děvenka se vůbec nezdála a ejhle, jaká to bylo mrcha. Měla jsem sto chutí Rafemu pomoci a sama ji za jízdy a skoro nahatou vykopnout z toho kočáru.
Knihu jsem si vzala vlastně z takového toho "aby se neřeklo" pocitu. Anotace zněla dobře, ale nijak jsem se do toho nehrnula. Nakonec mě to vyvedlo z omylu a vážně se mi to zalíbilo. Někdy jsem měla problém knihu odložit. Četlo se to velmi dobře a příběh samotný mě bavil. Dnes již s podivem, co se v dřívějších dobách dělo, bylo běžné anebo k čemu se lidé uchylovali. Baví mě číst historické románky, a když jsem zjistila, že je to série a že druhou knihu mám a příběh je o Rafaelovi, tak se na to docela i dost těším.
Tohle za sebe mohu doporučit a až na ten exces s tím místem, ve kterém se nic nedělo a bylo to stále dokola, tak hodnotím vysoko - 4,5*. Uvidíme, co přinese druhé setkání s autorkou a jejím již známým hrdinou, snad v blízké budoucnosti. :)

14.04.2022

Tahle kniha ke mě přišla vlastně ani nevím jak, ale ležela mi tu až moc dlouho, takže jsem uvážila, že bych se do ní mohla pustit. Anotace nezněla špatně, ale to bylo asi tak všechno. Musím říct, že to bylo moje první setkání s autorkou a nijak zvlášť si mě nezískala. Bohužel. Její styl mě nijak neoslovil, možná to bylo i tím, že se tam často motaly popisy - všeho, které byly úplně zbytečné a leckdy to komplikovaly.
Hlavní hrdinku Chloe jsem si teda ani za mák neoblíbila. Byla děsná. Do všeho strkala nos. U všeho musela být, všechno musela dělat. Byla neskutečně náladová. Jednou byla uražená a za vteřinu hořela touhou k jedné a té samé osobě, která ji měla naprdnout. Vždyť to ani není možné a normální. A ty její myšlenkové pochody... Kriste pane. Dokázala žít "vyšetřováním" a myšlenkami o Justinovi. Pořád dokola. Jednou vymyslela něco, ale v zápětí udělala něco jiného. Ne, tahle holka šla těžce mimo moje chápání. Byla namyšlená a pitomá, ačkoliv se tvářila jinak. A samozřejmě kráska, po které všichni touží, jak blázen. Měla jsem chuť jí něčím přetáhnout.
Druhý hlavní hrdina Justin, ani toho jsem si nikterak neoblíbila. Byl stejně jako jeho "drahá" polovička jen postava, kterou jsem trpěla. Měla jsem z něho dojem, že dost přehrával. Nic, nic a pak výbuch vášně nebo žárlivost. Boha jeho. Nedalo se mu věřit v těch pocitech ani nos mezi očima. Kdyby to alespoň k tomu vedlo a pomalu gradovalo, ale tam fakt nic nebylo. Vyšel z toho jako cvok. Měl jedinou výhodu, že mě neiritoval tolik jako Chloe.
Snad jediná postava, ačkoliv vedlejší, která měla potenciál a která mě dost bavila byl Randal. Bratránek a kamarád ústřední dvojice. Byl vtipný, laškoval a takový malý provokatér. Je velká škoda, že nedostal výraznější prostor. Díky němu tahle kniha dostala svou jednu hvězdu.
Děj byl... zvláštní. Dost politicky založený. Francouzští agenti, tajné zprávy, odhalování a pátrání po maskovaném ovoci/zelenině, intriky a zločiny - velezrada/vlastizrada či smrt. Nebylo to nejhorší, ale tohle mě nebavilo. Čekala bych od "červené" knihovny více romantiky a méně takových nezáživných věcí. Jelikož se to táhlo od začátku do konce. Vlastně i ta romantika byla výsměch. Nebylo to romantické, jelikož to náhlé vzplanutí bylo tak neskutečně mimo, až škoda slov. Žádná chemie, žádný vývoj. Přišlo to nečekaně a náznak, že to tam bylo už před lety je lež. Mimo to tam toho chybělo daleko víc, i třeba menší odhalení, jak to s tou jejich minulostí a hlavně "únosem" vlastně bylo. Nevěřila jsem jim. Hrůza.
Na to, jak pitomé to bylo musím říct, že mě překvapila ta čtivost. Ze začátku to vůbec nevypadalo, protože hrozilo odložení a utrpení mě jako čtenáře, ale já to celkem rychle přečetla, čemuž se mi i teď těžko věří. Bůh ví, kde se to vzalo. A za tuhle vlastnost ta kniha má druhou hvězdu.
Osobně tohle nedoporučuju a z milosti dávám dvě hvězdy, ani o píď víc si to nezaslouží. Zklamání.

Na pokračování jsem se hodně těšila, protože Dědictví krve byla hodně povedená věc. Je teda pravdou, že za tu dobu, než jsem se pokračování dočkala, tak jsem toho poměrně dost zapomněla, ale to až tak moc nevadilo, jelikož se mi to opět zas připomnělo. Styl a tempo mi vyhovovalo, i když vyprávění v první osobě mám radši. Příběh nedá vydechnout, respektive se stále něco děje, plné akce. Autorka se s tím nemaže, velká krutost jí není cizí. Za mě, výborné.
Hlavní hrdinka Ana ušla velkou cestu. Měla jsem ji samozřejmě ráda a musela jí fandit. Potkalo ji toho dost, ať už ran psychických nebo i fyzických. Dokázala mě překvapit, i když vzhledem k jejímu postavení a cílům to bylo na místě. Její kamarád Jurij, do kterého jsem ze začátku vkládala jisté naděje a představy mě vcelku zklamal, ba dokonce naštval a jsem zvědavá, co od něj čekat dál. Určitě nic dobrého, už.
Druhý hlavní hrdina Ramson byl jednoznačně už od našeho prvního setkání můj velký oblíbenec. Ani u něj nebylo jiné, že jsem mu držela palce. Přeci jenom, měl i svoje vlastní plány, které nebyly vůbec snadné. Dost toho utrpěl a zároveň jsme se o něm dozvěděli další kousky do celkové skládačky a upřímně, tohle nechcete. Jeho "sestra" byla totální magor a otevírala se mi z ní kudla v kapse. Dokonce ještě víc než z jejich otce a možná i Kerlana. A to už je co říct.
Jako další postava, která měla svůj vlastní prostor byla Linn. Bylo mi ji líto, hrozně trpěla. Ale i ona patřila k mým oblíbencům. Dobře mi k ní pasoval Kaïs a moje duše romantická zas viděla něco, co doufá, že tam fakt bylo.
V čem ale byla trochu zklamaná je z hlavní dvojice. Nedá se mluvit ani o pomalé romantice. Je to spíš jen zárodek, který se od první knihy nijak nerozrostl. Taková škoda. Jedna scéna s pár zmíněných pocitů Any a Ramsona nemůže být bráno snad jako romantika. Bylo to od autorky dost kruté. Fakt jsem věřila a doufala... a fakt jsem padla na tvrdou kamennou zem, přímo na nos. Bolelo mě to a bolelo mě to snad i za ně dva.
Děj příběhu, jak jsem uvedla na začátku byla jedna akce za druhou. Přesunuli jsme se z jedné země přes oceán do druhé. Narazili jsme na další intriky, parchanty a lháře s jejich nechutnými plány, na mnoho krve a smrt. Ušli jsme velký kus cesty, a to ještě není konec. Jsem hodně zvědavá, jak to bude dál. Jelikož samotný konec knihy mě zas dost rozstřelil. Hodně se toho stalo a nechalo mě to v téměř infarktovém stavu. Tedy, potřebuji nutně třetí díl. Tohle jednoznačně není vycpávková kniha, je dost povedená.
Četlo se mi to dobře, bavilo mě to a líbil se mi ten svět, postavy, příběh. Až na tu chybějící romantickou linku, kterou osobně potřebuji a očekávám, nemám výhrady. Autorka má dobrou fantazii a opravdu se ničeho neštítí. Nemá problém přivést vašeho oblíbence na pokraj smrti a téměř ho vykrvácet. Opakovaně. Bylo to drsné, ale skvělé.
Jsem velmi zvědavá na pokračování a pevně věřím, že se ho dočkám brzy, respektive dřív než tohoto dílu po uvedení toho prvního. Prozatímní série je dost povedená. Tohle byla jízda a rozhodně to nekončí, neumím si ani představit, co mě čeká, ale těším se. Tohle mohu doporučit a hodnotím trochu ošmudlanými, ale za to všemi 5*. :)

04.04.2022

Těšila jsem se na další pokračování, jak tomu někdo říká "čokoládové" série, proto jsem se na něj hned vrhla, jak jsem mohla. Autorka má velmi příjemný a moderní styl, který mě baví a zcela mi vyhovuje. Bylo to plné vtipu, mraky narážek na různé filmy, muzikály či seriály - ať žije vynález zvaný Netflix - a hlavně to mělo téma, které poslední dobou vévodí: od nenávisti k lásce. Jo, tohle přesně já můžu. Provedením je to stejné jako u předchozích dílů - hodně barevných chatů, příležitostné fotky či obrázky, které to hezky doplňují. Vizuálně je to až kouzelná a originální kniha a mě se moc líbila.
Hlavní hrdinka Charlee byla sympatická, ačkoliv dost taková kategorie snaživky a šprta, ale to se samozřejmě dalo zcela rozumě vysvětlit, takže jsem jí chápala. Je fajn, že byla cílevědomá a dělala proto mnohé, respektive asi všechno v jejím případě. Měla můj obdiv, že to obecně dávala. Taky to byla postava, která má svoje "tajemství", které ji těžce dusí. Bez toho obecně by to asi nešlo, pro další vývoj postavy a hlavně okořenění příběhu. Je to už takový standard. Přeci to nebude hvězdička, která má pernamentně na růžích ustláno. Jak by pak ta kniha vůbec vypadala, že. V každém případě se mi líbilo, že nebyla tak dokonalá, jak si o ní všichni mysleli, líbilo se mi, že se dokázala zvednou z místa a jednoduše to říct, svěřit se. Věřím, že to nebylo lehké, ale jsem za ni ráda. Charlee či Pískleti jsem fandila a měla ji ráda a bavila mě ta popichovačka s druhým hlavním hrdinou. A to fakt dost.
Druhý hlavní hrdina Noah byl jednoznačně kluk, který mi nahned ukradl srdce. Neskutečně jsem si ho zamilovala a bavilo mě ho sledovat. Tady bylo krásně vidět, jak zdání klame - ono to fakt prostě platí. Bad boy celý v černém, který na školu peče a ještě je potetovaný a i hezky formovaný díky tolika pohybu. Jasně, každé holce v jeho přítomnosti asi padaly gaťky dolů - a nedivím se, i když byl jen složený z písmenek - ale není to všechno. Nebudu lhát, překvapil mě jeho osud/příběh a trochu mi ho bylo líto, i když to ve výsledku vlastně nebyla taková katastrofa. Zvládl to víc než dobře a stejně jako Pískle měl cíle, bez kterých to dnes nejde a hlavně jich dosahoval. Byla jsem za něj velmi ráda a držela mu pěstě.
Ti dva dohromady fungovali skvěle. Skvěle se nemohli vystát, skvěle si dělali naschvály a vydírali se. Skvěle je to k sobě táhlo až se to zlomilo. Na obě strany. Ačkoliv se zdáli jako protiklady, tak vlastně byli stejní. Neměli to růžové a dokonalé, ale dokázali to popadnout, zkrotit a vyšli z toho vítězně. Líbili se mi a totálně jsem si je užívala. Moje romantická dušička byla hodně spokojená.
Příběh byl příjemný, krásně plynul a už to nebylo jen o tom, že se odvíjel na jednom místě a čase, ale tentokrát byly překročeny "hranice" - časová linka byla delší a taky jsme se dostali za zeď střední školy, což se v předchozích knihách nestalo. Samozřejmě tomu nebylo nadlouho, ale i tak to bylo milé a nečekané. Bylo to kapku jinačí a nebylo to vůbec špatné, ba naopak. Obecně ta kniha sama o sobě je hrozně milá záležitost, příjemně a rychle se čte, vlastně jsem se od ní skoro nemohla odtrhnout. Dokáže rozesmát, soucítit, zahřát u srdce. Užila jsem si ji, jednoznačně. Obdivuju teda to, jak je natřískaná Netflixem a písničkami a mraky dalším - nejspíš Ola nedělá nic jiného než poslouchá a kouká na seroše, i když dle veřejného popisku je dost vytížená osoba. Máš snad ještě jedno já, nebo jak to děláš?! :D
Bonusová kapitola se mi taky líbila. Musím říct, že ačkoliv Aiden neměl nijak výrazný, nebo spíš téměř žádný pořádný prostor v celé knize, tak si mě totálně získal. A vlastně k tomu stačilo už první setkání. Pokud by mi nečmajznul Noah moje srdce dřív, Aidenovi bych propadla. No, ono se to stalo asi i tak. Takže alternativní konec, který byl připsán bych klidně brala. A to nemluvím o Williamovi. :)
Abych to shrnula. Hodně jsem si to užila, jsem velmi spokojená a neskonale se mi to líbilo, zamiloval jsem si postavy i příběh samotný. Byla to taková skoro "jednohubečka" toho, co v dnešní době frčí a zalité romantikou. Nemám výtky. Formát a zpracování fyzické knihy je nádherné. Téma s Pomádou mě taky nakoplo. Neviděla jsem ji léta páně a dostala jsem ohromnou chuť si jí pustit. Tak snad mi to vyjde. (Zjistila jsem, že jsem bohužel stále jen jedna osoba.) :D Za mě velké doporučení, pokud se líbily předchozí díly nebo jste čistě jen romantická duše, která má ráda oddechové a milé příběhy ze střední, není nad čím váhat. Doporučuji a ačkoliv nemám bambilion hvězdiček, tak můžu uvolnit až... těch pět, co mám na tuty. :) Krásná práce, Oli.

5 25.03.2022

Na třetí a poslední Monu jsem se těšila, byla jsem dost zvědavá, jak to s postavami dopadne. Takže není divu, že jsem po ní skočila hned, jak jsem mohla. Samozřejmě ani poslední díl nepostrádal už jistou osobnost Mony samotné, čtivý a příjemný styl. Četlo se to velmi rychle a upřímně mě mrzí, že to nemá více stránek. V mnoha ohledech by tomu pomohly ještě více. V každém případě jsem byla spokojená a oceňuju, že se autorka rozhodla dát prostor i dalším postavám, které byly v předešlých díle stále jen hodně vedlejší.
Hlavní hrdinka Ruby byla fajn, oblíbila jsem si ji a neměla jsem nic proti zásadního. Na začátku knihy, dokud se řešilo to, co se jí přihodilo mě hodně zajímala a bavila. Po vyřešení můj zájem sice opadl, ale nebyla to vlastně chyba postavy jako takové. Pak už se hlavně demonstrovalo, to jak dobře se má a jak řeší svoje barvy, plánovač a jiné. To první bylo ok, to druhé už ani tak ne. Její sestra Ember se mi líbila snad o to víc, že ona ještě to svoje "neřekla" celé. Měla jsem jí ráda, fandila jí a upřímně jsem jí docela přála druhou polovičku. Po malém zrádném šoku jsem se za ni usmívala.
Druhý hlavní hrdina James toho měl na svých bedrech stále pořád dost, a to především kvůli jeho otci. Mimochodem, tenhle parchant mě vážně štval. Nepřála jsem mu nic hezkého a trochu mě zklamalo, že se nekonalo velké odhalení nějakého krutého potrestání, které by si jednoznačně zasloužil. James měl velké plány a sny a byla jsem ráda, že se mu (s)plnily, že byl šťastný s Ruby, že jim to klapalo i přes počáteční nedorozumění. Jeho sestra Lýdie se od prvního setkání hodně změnila a jak jsem ji nemusela, tak si mě dost získala. I za ni jsem velmi ráda, že našla to své životní štěstí. Nemohla jsem ji nefandit, včetně jejího protějšku. Jistě to není jednoduché a stále se to nebere, ale poprali se s tím velmi dobře.
Jak jsem se zmiňovala na začátku, oceňuji, že i další postavy jako Wren či Alistair měli svůj vlastní prostor, což v předchozích dílech nebylo. Dokázala jsem se k nim dostat blíže a utvořit si na ně úplně jiný obrázek. Velmi dobrý krok a možná až neobvyklý - čím víc dílů, tím víc vyprávění jednotlivých postav. Ale zpět. Přeci jenom to nebyli jen zazobaní spratci, kterým svět padá k nohám. Ne. Zdání klame. Stačí jen když si jejich důvěru někdo získá a oni se pak otevřou. Dokázala jsem si je oblíbit a držela jsem jim palce. Dokonce obou. I přes osobní postavení mi to tady prostě nevadilo a jo, byla jsem za ně ráda. Až na výjimky to neměli tito kluci jednoduché. Samozřejmě se objevili i další postavy, které jsem si dokázala oblíbit jako Ofélie nebo Percy. Vlastně, byla to dost sympatická kniha, po této stránce.
Děj se nijak výrazně neposunul, rozhodně to není nějaké výpravné vyprávění, spíše se jednalo o řešení vztahů jako takových u studentů, které čeká maturita. Jediným zpestřením byla poslední vůle, která se záhadně objevila. Mě to ale nevadilo. Líbilo se mi to a kniha mě bavila. Dokázala jsem si najít to svoje. Myslím si, že se jednalo o krásný závěr, kde je černé na bílém, že všechno dobře dopadlo a pokud neumřeli, tak žijí dodnes. :D Krásná, moderní pohádka. Je pravdou, že bych možná uvítala, kdyby kniha byla delší, abych se dozvěděla více dalších a hlavně podrobnějších informací o ostatních postavách, jako takovou třešničku na dortu. Přeci jenom mě to dost zajímá, nebudu lhát.
Monu jako autorku mám velmi ráda, oslovila mě už na základě její předchozí série - a získala si mě na plné čáře, takže i tato tvorba mě dostala. Celek jako takový je velmi čtivý, dokáže vyvolat různé emoce a čtenář se nemůže odtrhnout. Velmi dobře napsané. Bavila jsem se a líbilo se mi to. Rozhodně knihu/sérii doporučím, přesto tento samotný třetí díl hodnotím 4,5* kvůli drobnostem, které ta osobně spatřuji. Každopádně budu velmi ráda, když se s Monou opět, ideálně brzy, setkám znovu. Je mi trochu líto, že se se sérií musím rozloučit, ale všechno jednou končí. A jednou zas něco musí začít. Takže se těším na to příště. :)

22.03.2022

No, ty vado. Kniha mnou byla velmi očekávaná. Těšila jsem se na ni jako blázen a hned, jak se mi dostala do rukou, popadla jsem ji a zároveň téměř jí i propadla. Jako fakt, kdyby prostě člověk nežil bok po boku s povinnostmi, které akorát brzdí, tak bych to dala skoro na jeden zátah. Jen nerada jsem opouštěla ten svět. Četlo se to velmi dobře a rychle, vyhovoval mi styl i tempo. Líbilo se mi, že to mělo prvky více žánrů a výbornou atmosféru. Sicílie a především jejich kuchyně na mě úplně z toho textu dýchla. Myslím, že tohle je velmi skvělý začátek velkého příběhu a že autorka vážně hodně umí.
Hlavní hrdinka Emilie se mi líbila a sedla mi. Dokázala jsem si ji hned oblíbit, líbilo se mi, jak měla ráda čtení a především vaření. A hrozně si na ní cením, že to nebyla žádná naivní blbka, která se vším souhlasí v první vteřině, aniž by zapřemýšlela. Dokázala mě velmi překvapit. Byla hrozně statečná, dokázala jsem jí obdivovat a hlavně jí držet palce. Bavilo mě, čím byla, kde žila. Byla velmi zajímavá a originální postava čarodějky. Bylo zřetelné, že její rodina je pro ni velmi důležitá, přeci jenom všechno to nebezpečné dobrodružství, které má co dočinění s krapet černou magií začalo skonem hrdinčina dvojčete. Postava bratra Antonia mě ze začátku mrzela, protože moje romantiše duše v tom něco viděla - a taky že tam určitě něco bylo!, ale pak mě ten týpek teda dostal na plný čáře - překvapil a zklamal.
Druhý hlavní hrdina byl jeden z pekelných princů. Ira. Tak to už je takový ten problém sám o sobě. Musím ale říct, že mě dostal. Krásný, úžasný, nebezpečný a zlý s velkou mocí. Jako, dámy, co si budem. :D Ohromně jsem si ho zamilovala. Získal si mě mnoha slovy i skutky. Pravdou je, že si vůbec nejsem jistá, zda mu můžu věřit nos mezi očima a dost toho křičí, že ne, ale i tak. Hrozně mu věřit chci. Ach bože. Omotal si mě trošek okolo prstu, panáček. :D A i když nevím, na čem jsem, stejně jako Emilie, tak se mi to líbí a užívám si to. Tajemství a nevyslovená fakta jsou všude kolem něj. A jeho někteří bratři, kteří se v první díle prezentovali? To je samo o sobě průšvih. Jsou to vážně parchanti, mocní a brutální, nelítostní, cílevědomí, sobečtí a zkrátka nevím co od nich ještě čekat.
Příběh byl jednoznačně originální, hrozně jsem si ho užila a neskonale mě bavil. Vtáhlo mě to do děje a stačilo k tomu hrozně málo, třeba "recepty" na sicilské tabuli. Nikdy jsem tedy nad tím nepřemýšlela, ale asi by mě nenapadlo, že by se mi mohlo líbit spojení tolika žánrů v jednom. Vyšel z toho vážně unikát. Moc se mi to líbilo. Ten příběh dokáže vyvolat dost emocí, chytlo mě to až za srdce, jako fakt. Prostě ten pocit. Romantika je tam hodně lehká, která sice v pár momentech téměř graduje, ale přece jenom, čekám, kdy se zintenzivní a přitvrdí v tomhle směru. Nemůžu říct, že moje dušička romantika není spokojená, přesto, něco víc mohlo být. Není to hezké, je to podlé, ale přesto je to báječné. Jsem nadšená! Autorka se mi líbila s tím, co dokázala už u knihy s Jackem Rozparovačem a tady pokračuje, a to zatraceně dobře. Dostala se do sorty mých oblíbených autorů. Hrozně mě mrzí, že jsem knihu dočetla, protože to skončilo tak hrozně zajímavě a napínavě a prostě v momentu "cože?". Životně potřebuju další díl a modlím se za to, aby byl co nejdřív. Chci se tam vrátit a potřebuju toho hodně vědět. Dobrovský měl hodně šťastnou ruku a jsem za to moc ráda! K tomuhle se dá jen gratulovat.
Shrnu to jen velmi krátce, bylo to naprosto skvělé. Jsem nadšená a spokojená, líbilo se mi to a bavilo. Hlavní hrdiny jsem si moc oblíbila a především toho mužského zamilovala. Děj a prostředí příběhu velmi originální a povedené. Skvěle napsané, spojeno několik žánrů a dokonale to klape, velmi překvapivé, nečekané. Autorce smekám svůj pomyslný klobouk. Rozhodně doporučím, tohle se povedlo a hodnotím vším, co mám. Obrovsky a nepopsatelně se těším na pokračování. Potřebuju vědět víc, potřebuju se tam vrátit! Bylo to úžasné! :)

5 11.03.2022

Samozřejmě, že jsem se na další díl těšila o tom žádná, přesto musím přiznat, že tohle byla taková velká neznámá. Zvlášť proto, že další Bridgertonovou jsem vlastně vůbec neznala. Čekala jsem teda nějaké velké překvapení vzhledem k tomu tajemnu a dostala ho. Opravdu. I když se opakuji, tak stejnak musím vyzdvihnout styl autorky, hrozně hezky prezentovaný a hodně čtivý. Byla to zase kniha, kterou jsem jen nerada pouštěla z rukou, dokázala mě strhnout.
Hlavní hrdinkou byla Francesca Bridgertonová, o které jsem nevěděla nic z předešlých dílů. Možná tak to, že už byla vdaná a ovdověla. Upřímně, asi tak dva díly zpátky jsem si dokonce myslela, že tento "sourozenec" mít vlastní příběh už prostě nebude. Neměla jsem ponětí, co by mohlo být jejím příběhem a musím říct, že si mě získala. Rychle jsem si jí oblíbila a dokázala se do ní vcítit. Bylo hodně znát, že je jinde a tak trochu víc "odtržená" od své původní rodiny, takže fungovala jako samostatná jednotka. Líbilo se mi to, ačkoliv to může znít hrozně, protože tu celou rodinu mám ráda, tak mi to nevadilo. Musela jsem jí držet palce, protože to co by ráda, v té době, nemuselo být zas tak lehké.
Druhý hlavní hrdina Michael mi ukradl srdce vlastně hned na začátku, ani k tomu nepotřeboval své umění Veselého hejska. Ten chlap to neměl, dejme tomu, jednoduché, i když mu jeho stav jako titul, majetek atd. vůbec nevadil. Miloval svého bratrance, což bylo až obdivuhodné. Nezáviděl mu, až na jednu jedinou věc. Soucítila jsem s ním a mrzelo mě to vůči němu. Musela jsem ho obdivovat, jak se dokázal chovat, respektive "skrývat". Překvapilo mě jeho rozhodnutí, přestože ho do toho navlekl Colin Bridgerton. Nevěřila jsem, že by do toho šel a když už se to stalo, držela jsem mu palce. Měl ohromnou trpělivost. I na mě, jako ženskou, která má snad v povaze dělat mírné ofuky a prodlužovat různé rozhodnutí, tak se mi Francesca zdála už moc.
Ti dva se mi moc líbili. Dokázali spolu dost dobře fungovat i v případě, že byli v různých rolích. Cítila jsem mezi nimi, ale většinou u Michaela (po celý čas) tu sílu, chemii. Tenhle příběh je trochu jinačí. Z mnoha úhlů. Ale řekla bych, že vyniká, oproti jiným dílům, sexem. Dosud se autorka nepustila do tak častých a více popsaných scén. Přeci jenom ten vztah, když se nacházel "mezi něčím" nebyl opět na tu dobu obvyklý alespoň dle toho, co nám bylo dosud prezentováno. V každém případě to bylo zajímavé. Taky se mi ohromně líbilo, že tentokrát jsme až vážně skoro do samého konce nevěděli. Autorka nás tentokrát napínala neskutečně dlouho, ale mě se to líbilo. U jiných, kdy je jasno už v polovině knize, je to takové... no.
Musím taky přiznat, že se mi téma trefilo do noty a neskutečně jsem si knihu užívala. Musím konstatovat, že to pro mě byl vážně skvělý díl a snad dosud pro mě nejlepší. Kniha byla silná, romantická, smutná i zábavná. Byla to dokonalá směsice. Postavy mě bavili, do Michaela jsem se zamilovala, cloumali mnou emoce, chytlo mě to za srdce, nemohla jsem se z jejich příběhu odpoutat a děj byl skvělý - taková ta potlačovaná, tajná láska, která cloumá s chlapem mě baví.
Bylo to skvělé. Nemám žádnou výhradu. Bylo to zajímavé a jiné než zbytek série. Odvážnější a snad i vážnější. Užila jsem si to. Co se mi nedostalo, tak informace, zda se rodina rozrostla, což mi přijde trošek líto, vzhledem k touze Francesky. Možná se dočkám v dalším pokračování. Toto rozhodně doporučuji a hodnotím plným počtem. Úžasný díl. A jak je již zvykem - těším se na pokračování dalšího člena Bridgertonových. :)

2 04.03.2022

Nedalo mi to a ačkoliv jsem si myslela, že si dám pauzu, zazdila jsem ji. Nemůžu si pomoci, pořád mě to baví a chci si o každém sourozenci Bridgertonových přečíst jeho příběh. Autorka si stále velmi úspěšně udržuje tempo a příjemný styl, který je hodně čtivý. I její další příběh, již pátý v řadě bych velmi povedený.
Hlavní hrdinkou byla slečna Eloise Bridgertonová, která ve svým osmadvaceti nebyla ještě provdaná, ačkoliv nabídky dostala. Eloise byla dost živá, co se týče komunikace, ale nepřišlo mi to zase nějak přes čáru. Dokázala jsem si ji oblíbit a dokázala mě také překvapit svým náhlým nápadem odcestovat. Přeci jenom to v té době bylo za těch podmínek dost nevhodné i nebezpečné. Musela jsem ji ale držet palce. Rozhodně to neměla jednoduché, jelikož ji nečekal jen tvrdý oříšek v podobě Sira, ale i jeho dvou dětí. O to ten příběh byl zajímavější a dosud neobvyklý. Byla jsem ráda, že si děti získala a vlastně i toho chlapa. Ačkoliv to nevypadalo v jednu chvíli dobře, protože místo toho, aby zjistila, co chtěla, byla do sňatku lehkým násilím vtažena.
Druhý hlavní hrdina sir Phillip se pro mnohé mohl zdát jako hrozný člověk, ale nebyl. Měla jsem pro něj pochopení, neprožil vůbec pěkný život - dětství a jeho krutý otec, poslání, které na něj padlo, ačkoliv byl druhorozený a nakonec nešťastné manželství s dvěma dětmi, se kterými si nevěděl rady. Byl to jen muž. A potkalo ho dost zlého na jednoho člověka, kterému je jen třicet. Bylo mi ho líto a každou další informací jsem si ho oblíbila vždy o něco víc. Byl silný, i když nejraději utíkal a schoval se ve svém skleníku. Ničím se pořádně neprovinil, jen s tím, co měl před sebou neuměl pracovat. Dost věcí mě mrzelo, protože si je nezasloužil, ale nakonec jsem byla hrozně ráda, že to všechno dopadlo tak dobře a on k tomu vykročil. A jak se zdálo, tak tou správnou cestou.
Nikdo není dokonalý a každý se učí. Proto ti dva se snažili. Mohli si dovolit své nálady či dohady, ale vždy se zachovali, tak jak nakonec měli. Bylo to o poznání se, a to nejde hned. Myslím, že si sedli, a to velmi dobře. Byla jsem za ně moc ráda, protože především Phillip si to zasloužil.
Příběh se mi líbil, bylo to uvěřitelné, reálné, byť místy kruté a ošklivé. Cítila jsem v tom emoce, od hlavních postav i těch dětí. Všem něco scházelo a po něčem toužili. A nakonec to i dostali. Ze smutného příběhu šťastný. Líbil se mi ten nápad, ač odvážný. Líbilo se mi, jak tu bylo opět vykreslena síla rodiny Bridgertonů, především, když si čtyři bratři dojeli pro svou sestru. A i po té, co spolu trávili čas. Colin mě opět pobavil svým neukojitelným hladem.
Četlo se to skvěle, bavila jsem se, romantická duše dostala svou dávku. Zbývá mi poslední díl, který mám k dispozici, i když bych byla ráda, kdybych měla všechny po kupě. Snad již brzy! Každopádně na ten "poslední", šestý se těším, protože tam se setkám s další Bridgertonovou, o které zatím nebylo nic řečeno, aby měl čtenář obrázek, byť malý. Přijde mi to dost zvláštní, vzhledem k tomu, že v průběhů minulých příběhů člověk tušil, co je ten dotyčný bratr či sestra, co tam lehce vystupovali, zač. Ale proč ne, třeba budu o to víc překvapena. Toto doporučím, za mě velmi dobrý díl a hodnotím plným počtem. :)

3 02.03.2022

Na již čtvrté pokračovaní Bridgertonů jsem se těšila. Řekla bych, že mě smetla taková ta vlna, že jsem dala tři díly za sebou a moc se mi to líbilo. Autorka má skutečně dobrý a neuvěřitelně čtivý styl, v tomhle směru není co vytknout. Příběh se mi líbil, ale našla jsem v něm něco, co mé nadšení lehce srazilo. Není to nic hrozného samozřejmě, ale musím říct, že mě to malinko zklamalo, což mě zase ve výsledku k dosud přečtenému mrzí. No, ale až na tyto muchy, to bylo moc pěkné.
Hlavní hrdinka Penelope se mi líbila a je pravda, že se mi pozdávala, respektive, něco jsem v ní viděla už na samém začátku této ságy, i když mi jí bylo většinu času prostě líto. Měla jsem jí ráda a musím říct, že jsem k ní měla velmi, velmi blízko, a to hned v několika směrech. Neměla jsem proti ní nic, naopak jsem jí musela fandit, ať už v tom, co dělala anebo v té vztahové potažmo společenské lince. Její matka měla moment, kdy mě hrozně zamrzelo, jak se k ní zachovala. Mrzelo mě, že byla vyčleňována nebo spíše totálně přehlížena. A taky mě bavila lady Danburyová, ta stařenka je drsná. :D
Druhý hlavní hrdina byl Colin Bridgerton. Toho chlapa jsem si skoro zamilovala hned, jak se o něm autorka zmínila v předešlých dílech. Nevím proč, ale něco jsem v něm viděla. Možná to bylo jeho charakterem, milého, hravého a věčně usměvavého muže. Viděla jsem v něm ale moc a pak jsem narazila, což se mi tady dokonale ukázalo. Upřímně, čekala jsem něco trošku jiného než jsem dostala. Nemůžu říct, že by se mi popsaný Colin nelíbil, naopak, získal si mě - zvlášť se mi líbili jeho věčně hladové chvilky s jídlem, ale... Doufala jsem, že bude trochu akčnější, impulzivnější a bouřlivý? Trocha směsky (a teď to zní asi hrozně vůči němu) Simona a Anthonyho. Z nich to úplně vyzařovalo. Trocha toho vzteku, žárlivosti, hraní si s drahou polovičkou. Asi mi chyběl ten směr/trend "z nenávisti láska". Nebyla to taková "sranda". Měla jsem Colina hrozně ráda a držela mu palce, ale čekala jsem od něj víc.
Ti dva dohromady se mi líbili a držela jsem jim palce, i když jejich romantickou linku, která za mě měla být středem celého počinu byla dost upozaděná, na velkou škodu, linkou druhou, která pátrala po odhalení pisatelky společenského, však bulvárního plátku. Moje romantická duše utrpěla a je krapet nešťastná. Nevím, zda to měl být záměr, ale nebylo to už takové. Neužila jsem si to tolik, šlo jim všechno moc snadno a rychle. Bez námahy a zápletek. Bylo to nijaké. Úplně jsem nevěřila, jak najednou u Colina vzplanulo srdce. Vůbec jsem z toho ty emoce necítila, nepřenesli se na mě. Obrovská škoda. Ale zase na druhou stranu, abych jen nehanila. Když už tam něco bylo romantického, většinou několik gest a trocha slov, tak to bylo zase hezké.
Tenhle příběh nebyl v první řadě romantická věc, většinu knihy se zabývala něčím, co sice nebylo špatné, ba někdy zajímavé, ale upřímně to nebylo tolika důležité jako hlavní postavy. Co si budem, není to standard a prostě to u mě narazilo. Penelope a Colin se mi samozřejmě líbili a měla jsem je ráda, dokázali mě překvapit a Colina bych prostě trochu opepřila, nemůžu si pomoci. Moc jsem jim držela palce a byla ráda, že se obou vlastně splnili sny. Četlo se to velmi dobře a i přesto všechno si to drželo moji pozornost. Cítím sice zklamání, a tak musím hodnocení krapet snížit, ale i tak knihu hodlám doporučit, protože se mi i tak líbila a bavila mě. A těším se na další knihu, pokračování se slečnou Bridgertonovou, pro změnu. Uvažuju o pauze ve vyprávění této rodiny, ale uvidíme. Třeba mi to ale nedá. :)

5 27.02.2022

Nedalo mi to a vrhla jsem se hned vzápětí po dočtení Vikomta na Nevhodný návrh, další, třetí pokračování vyprávění o rodině Bridgertonových. Stejně jako předchozí kniha se hodně rychle četla a byl problém ji pustit z ruky. Bavilo mě to a já jen pořád otáčela stránky. Autorka se drží svého stylu, kdy krásně, až nepostřehnutelně přechází z vyprávění o jedné postavě k druhé a mě se to líbí. Musím říct, že mě to bavilo, ale zároveň musím být i upřímná, že to bylo o chlup horší než minulé knihy.
Hlavní hrdinka Sophie mi byla velmi sympatická a měla jsem jí ráda. Byl to neskutečný chudák, kterého mi bylo velmi líto. Měla to drsné, když už byla jako malé dítě, ale bylo to ještě horší, když dospěla. Z její macechy se mi otvírala kudla v kapse. Fakt jsem jí nesnášela. A tu ránu, co dostala na konci bylo jen hodně malé zadostiučinění. Viděla bych ji nejraději v pekle se škvařit. Sophii jsem musela jednoznačně fandit, protože si to zasloužila. Musím se přiznat, že mě dokázala překvapit v určité věci, přeci jenom na tu dobu a situaci to bylo odvážné, především i proto, že to bylo proti jejímu přesvědčení, ale na druhou stranu... jsem se asi ani moc nedivila. Byla to dost odvážná a silná mladá žena, která si zasloužila lepší život.
Druhý hlavní hrdina a "druhý" bratr a syn Benedict Bridgerton si mě sice získal, ale ne tolik, jak bych čekala nebo si přála. Bohužel. Nevím, čím to, ale rozhodně to zase nebylo zlé, aby si nikdo nemyslel. Dokázal se bavit a být přidrzlý floutek, ale žádný sukničkář. Uměl být laskavý a pro druhé všehoschopný, milující. Líbil se mi a bavil mě, ale dala bych mu přívlastek "mírný" ve všech směrech.
Ti dva začali doslova své popelkovské vyprávění, na které jsem byla hodně zvědavá. Tahle verze nebyla vůbec špatná. Nemůžu říct, že by byla nějaká část nudná či se v ní nic nedělo, to ani omylem - přece jenom jsem se nemohla jen tak knihy pustit -, ale mám malinkatý dojem, že v cca dvou třetinách knihy toho nebylo tolika, co mohlo a tím jsem získala dojem, že tato kniha je o chlup horší. Respektive to "haló a vzrůšo" jsem čekala větší, daleko větší a impulzivnější, než jsem dostala. Mrzí mě to, ale nemůžu se toho pocitu zbavit, ačkoliv ta kniha jako celek byla vážně dobrá. Ti dva mě bavili, ať už se jednalo o slovní přestřelky anebo zabývání se city.
Celkově příběh byl moc pěkný a navíc inspirovaný pohádkou, a to se mi zdálo velmi dobře zpracované i zdařilé. Bavila jsem se a líbilo se mi to. Příběh a hlavně postavy ve mě dokázali vyčarovat dost emocí, místy mě to chytlo za srdce, ale nebylo tolika sevřené, jak by se mi to zamlouvalo víc. Každou knihou se některý z rodu Bridgertonů projevuje více a více v jisté míře, proto není divu, že se těším na Colina, který bude figurovat v dalším pokračování. Taky se mi líbila nejstarší paní Bridgertonová, matka všech osmi sourozenců. Je to dost mazaná, ale neuvěřitelně milá a milující žena, kterou je prostě nutno oblíbit si a jen se usmívat, při dozvídání se, co dalšího připravila na své svobodné děti. Jak jsem říkala, minule, ta rodina je skvělá a baví mě. Závěr knihy na žánr historické romance není vůbec přeslazený, jak to bývá a, o to, to má větší cenu a jsem ráda za takový konec. Především Sophie si to zasloužila. Tudíž mohu doporučit, hodnotím ale 4,5* a těším se na další setkání. :)

4 25.02.2022

Na druhé pokračování série Bridgertonových jsem se těšila, ačkoliv jsem si knihu vzala jako zpestření mezi běžnými žánry, co čtu. Holt to chce někdy změnu a historická romance mi dokonale sedla. Četlo se to skvěle a hrozně rychle. Ráno jsem na to vlítla a večer nebylo co řešit. Autorka má skvělý styl, ačkoliv to není přímo z pohledu první osoby. Dokáže mezi oběma postavami ve vyprávění krásně a jemně přebíhat, což se mi líbilo. Byla jsem zvědavá na dalšího z rodu Bridgertonových a byla jsem moc spokojená.
Hlavní hrdinka Kate byla na svou dobu dost odvážná, prostořeká a neměla problém se někomu postavit. Nevěřila si, tvrdila, že není krásná a zůstane na ocet, takže sebevědomí jí v tomhle směru scházelo (i když pravdou je, že žádné nápadníky kolem neměla), přesto ho měla, aniž by si to pořádně uvědomovala. Líbilo se mi, jak se předně stará o nevlastní sestru, kterou tolik milovala. Také se mi líbil vztah s její nevlastní matkou - ano, čekala jsem takovou tu nenávistnou klasiku, kdy Kate bude nová rodina utiskovat, ale opak byl pravdou. Velmi hezké a vzácné vztahy. Oblíbila jsem si ji a sledovala, čeho všeho je schopná ve svém příběhu.
Druhý hlavní hrdina byl Anthony, nejstarší syn, který toho měl na bedrech "tolik", přesto myslel na prvním místě na svou velkou rodinu. Líbil se mi jako hejsek i jako starostlivý a milý gentleman. Mrzelo mě, s čím žil. Respektive takové myšlenky mu ničili šance na normální život, ale bylo to pochopitelné. Viděl, co se stalo a přivlastnil si stejný osud. Byla jsem ráda, že se z toho vyléčil, ačkoliv to dalo zabrat. Musel riskovat a komu se to chce podnikat, když v tomhle směru nikdo nikdy neví? Líbil se mi a měla jsem ho ráda. Držela jsem mu palce.
Ti dva, neodpustím si, měli dost podobný osud/příběh i rysy jako hlavní hrdinové první knihy. Viděla jsem tam hodně podobností, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. Nepovažuju to neoriginální. Ta dvojice mě bavila, jejich slovní přestřelky, vytáčky a pak jak hezky se k sobě chovali. Skoro jako bych to mezi nimi, tu náklonnost cítila. Musela to být velmi krásná doba, ale v jistých směrech dost krutá. Přeci jenom, někdo něco uvidí, co může vyznít úplně jinak, jsou hned obvinění, že je přichytili při kompromitující situaci a už se dvojice musí brát. Pokud z toho něco bude, mají vyhráno. Pokud ne... je to škoda a trápení. S dneškem se nedá absolutně srovnávat.
Příběh se mi moc líbil a tenhle žánr mě dost osvěžil, dokázal mě chytit za srdce. Bavilo mě to, člověk se musí neustále culit. Jemné, milé, romantické a vtipné vyprávění. Postavy jsem si oblíbila a fandila jim. Myslím, že se to dost povedlo, jsem spokojená. Byla jsem moc ráda, jak to s nimi dopadlo. Těším se další díl, dalšího z rodu Bridgertonů. Tu rodinu jsem si hodně oblíbila. Je živá a zábavná. Takže musím jednoznačně doporučit a hodnotím plným počtem. :)

4 24.02.2022

Jen těžko mě u takové knihy napadá slov. Možná tak - ty vado. Na knihu jsem se těšila, protože jsem věděla, že autorka tenhle druh knížek umí excelentně. Naservíruje mi něco, co mě prostě dostane. Bylo to skvěle napsané, neuvěřitelně rychle se to četlo, za pár hodin nebylo co řešit. Skvělý styl, střídání postav. Dokázalo to ve mě rozvířit dost emocí. Nebylo to hezké, spravedlivé, růžové, miloučké. Ne. Bylo to tak silné, syrové, drsné. Bylo to i přes ten hnus, tak neuvěřitelně skvělé.
Hlavní hrdinka Maegan byla vlastně naprosto normální, poslušná a chytrá holka, co jednou ale pořádně klopýtla. Z důvodu, který musí znát každý z nás. Kdo by se někdy někdo nechtěl někomu vyrovnat anebo být ještě lepší? Díky tomu trpěla velkými výčitkami, které se odrážely dál. Ve škole, doma, u kamarádů. Chápu to, protože si to "neodnesla" jen ona. Bylo mi jí líto, ale bylo vidno, že to není taková tragédie. Nechci, aby to vyznělo nějak špatně, ale vlastně když se nad tím člověk zamyslí, tak Maegan neměla vlastně žádný problém. Doma to neměla zrovna ideální, zvláště kvůli její sestře Sam a měla bych respekt i z jejího táty policajta, když tak nějak "pracoval" doma. Oblíbila jsem si ji a nenašla jsem nic, co by se mi na ní nelíbilo. Byla opatrná, přesto dost odvážná.
Druhý hlavní hrdina Rob, který vlastně tenhle příběh otevřel byl někdo, kdo si mě získal. Kdo mi ukradl srdce a pro koho bych byla schopná udělat nemožné. Ten kluk mě dostal. Celý ten jeho příběh. Tomu říkám zatraceně velký problém! Robovi se stalo něco, o čem neměl ani ponětí a stejnak trpěl. Ne-li víc než jeho celá rodina dohromady. Řešení jeho otce... no, byla to taky cesta, bohužel měl tu smůlu, že se mu to nepovedlo. O to horší to bylo. Rob ztratil ze dne na den všechno, co měl, čím dřív byl. Z pomyslného vrcholu šupem na dno. Tvrdé, studené, osamělé a bolestivé. Ten kluk byl tak neskutečně zničený a mě to jeho vyprávění ničilo každou kapitolou víc a víc. Toužila jsem ho prostě obejmout, ukonejšit, otřít slzy a ujistit ho, že bude líp. Hrozně se mi líbil, že dokázal ukázat emoce, nestyděl se podělit o příběh, rozbrečet se, rozčílit, někomu dát pěstí, bránit se. A také, jak uměl být galantní (vůči Maegan), na svůj věk? Měl můj všechen obdiv, za vše. Hrozně jsem si přála, aby se stalo něco, co by Robovi pomohlo. Dlouho, předlouho to nepřicházelo a mě to hrozně mrzelo. Ten kluk si to sakra přece zasloužil. Na samém konci však k tomu světýlku přes ten dlouhý temný tunel nakonec došel, ale konec knihy byl jen jeho začátek.
Ten příběh měl hloubku. Byl to obraz reality, světa, ve kterém žijeme. Co by se mohlo stát nám či lidem okolo. Není to hezký příběh, ale přitom je nádherný. Hned jak jsem začala číst, spadla jsem do toho a nemohla ven. Strhlo mě to. Nejedná se o žádnou životní výpravu a velký děj, jde spíše o emocionální stránku postav a neštěstí jako takové v určitém výseku. Vlastně je to tahle u každé autorčiny knihy v tomto směru - Dopisy ztraceným nebo Na co slova nestačí. Autorka to umí vážně nádherně vystihnout, neuvěřitelně se mi to líbí. Žádné růžové brýle. Skutečnost, která je všude kolem nás. Navíc je to skvěle napsané. Střídání postav a vyprávění každého zvlášť o své vlastní tragédii je o to lepší zážitek z knihy.
Příběh mě bavil a paradoxně se mi líbil, i když nebyl vůbec hezký, když se nad tím člověk pozastaví. Byla jsem ráda, že se nakonec Robovi stalo něco "dobrého". Že ti, co měli být potrestáni nakonec a konečně byli. Rozhodně nic nebylo lehčí a následně úžasné, to ani omylem, ale nasměrovalo se to na dobrou cestu. Byla jsem za Roba neskutečně ráda. Musím taky přiznat, že závěr knihy byl tak trochu vzat šmahem. Ale přemýšlím, zda by se tam ještě něco hodilo a nic mě nenapadá, takže asi zas tak unáhlené to nebylo. Líbilo se mi, že prostě mezi námi ti hodní lidi, co nemají problém pomoci existují, i přesto, že se díky tomu člověku, co tu pomoc potřebuje sám dostal do špatné situace, i když nepřímo.
Na Connora, bývalého nejlepšího kamaráda Roba jsem byla dost zvědavá, čekala jsem prostě zazobaného hajzla, co se na kamaráda nejen vykašle, ale bude mu znepříjemňovat život a vysmívat se mu. Ač se to tak zdálo, tak ne, Connor mě velmi mile překvapil. Bylo mi ho líto, ale měl i můj obdiv. Jeho otec byl bestie. Zachoval se... asi správně, i když to musela být ta nejhorší a nejtěžší volba vůbec. Kniha je navíc lehounce protknutá romantickou linkou, která je opravdu volná, žádné závěry, sliby ani nijaké divočení v posteli. Dokonce mě v jistých částech dokázala pobavit. Dokázala toho dost. Je to takový ten druh knihy, co se dostane na dlouhou dobu čtenáři do hlavy. Tohle všechno je a může být ten nás obyčejný život. Tohle není až tak vymyšlené. Tohle se děje. Rozhodně ji doporučuju a hodnotím plným počtem, jelikož tady není o čem. Upřímně doufám, že se s autorkou ještě setkám při podobných příbězích, protože ona to umí. Úžasné, velmi povedené. :)

4 22.02.2022

Na tohle jsem se tak strašně těšila! Takže hned jak mi kniha dorazila, jsem se do ní pustila. Na styl jsem si chvilku musela zvykat, ale to bylo prostě tím, že mám radši pohled z první osoby. Četlo se to hrozně dobře a rychle. Ten svět se mi líbil, ačkoliv nebyl vůbec hezký, spíš prostě brutální. Úplně mě to pohltilo a já jsem nadšená!
Hlavní hrdinka Kiva byla holka, kterou jsem si hned oblíbila. Ranhojička, co jí vzali deset let života. Hrozně mě mrzelo, jak se tam dostala a proč. Cítila jsem tu nespravedlnost. Mrzelo mě, jak se k ní chovali, přesto měla tu sílu to někam v hlavě schovat a být i nadále milá, uctivá, poslušná - vím, že v Zalindově to nijak jinak moc nešlo, ale i tak - a především stále s posláním léčit. Kohokoliv. Kivu jsem měla ráda, fandila jí a neměla proti ní absolutně nic. Byla to v mnohém víc než postava v tomhle příběhu. Na jednu stranu se mi líbilo, že nikomu nijak zvlášť nevěřila, respektive měla tajemství, které nesdělila. Na druhou mi trošek vadilo, že nevěřila ani mě jako čtenáři a já do konce příběhu nevěděla to nejdůležitější. A byl to pro mě velký šok. Skvěle skryté. Dokázala mě obalamutit, což byl nejspíš záměr a vyvrcholení všeho. Musím před ní smeknout.
Druhý hlavní hrdina Jaren byl skvělý, moc se mi líbil. Líbila se mi ta jeho "nadnesenost" a umění i vtipkovat. Přinášel do té temnoty světlo. Bavil mě. Však ani Jaren nebyl jiný, co se týče tajemství. Jenže on byl alespoň upřímný a dokázal se Kivě i mě, jako čtenáři, svěřit. Bylo to velké překvapení, přesto si mě získal na plné čáře. Měl srdce na správném místě a mrzí mě snad jediné, že byl na tom stejně jako já. Od Kivi se toho moc nedozvěděl. Útržky, co mu nevytvoří žádný obrázek. Nejhorší na tom je, že on stále nic neví. Ta jejich "romantická" linka je hrozně jemná a křehká. Líbila se mi, ačkoliv jako romantik bych chtěla víc. Přesto to dokážu pochopit, a proto nemám žádné velké výhrady. Byla jsem moc ráda, že jí pomáhal v tom nejhorším - v úkolech, které znamenali jediné a nejhorší.
Celý příběh je zasazený do drastického a krutého prostředí věznice s ještě hnusnějšími dozorci. Líbilo se mi, jak to autorka naservírovala, že si nebrala servítky, ačkoliv úplně brutální scény popisovány nebyly. Člověk si to dokázal lehce představit a byl to hnus - násilí, mučení, sexuální zneužívání, drogy. Pár nadějí jsem vkládala i do ředitele, který mě ale zklamal. Především v rámci "ochrany" Kivi. Asi jsem v tom viděla něco víc. To, co však způsobil a co se Kiva snažila rozlousknout byla silná káva. Jako vážně, tohle? Přesto... by se ještě mohl objevit s nějakou dohrou. Oblíbila jsem si ještě jako postavu Naari a hlavně Tippa, který byl jiný než zbytek vězňů - díky věku a možné nevědomosti nebyl zlomený tolik. Naopak to bylo další světlo a sluníčko v temnotě. A téměř na konci jsem se fakt bála, že by zhaslo. Jenže tam přišlo to velké haló, které nikdo netušil.
Nevím, zda mám autorku oslavovat nad její genialitou a uměním ošálit anebo jí nadávat, jak mě mohla tahat za nos. Vážně jsem neměla ani tušení. Prostě se nemohlo nic z toho předvídat. Jestli tam byly vůbec nějaké pojítka, já je absolutně neviděla. Vytvořila velký příběh, který se jí neskutečně povedl a závěrem si připravila obrovskou a nádhernou půdu pro pokračování. Tolik věcí mě zajímá. Co bude dělat Kiva dál, vzhledem k tomu, co se stalo a jak to vezme Jaren, protože stále má tu pásku na očích!, a kam povede jejich romantický vztah. Přeci jenom je hodně těžké dát dohromady takové protiklady. Potřebuju to prostě vědět a nejlépe hned. To čekání nedám.
Kniha se dobře četla, úžasně vymyšlený svět a celkově se vším všudy hodně originální. Čtenáře to pohltí, překvapí i šokuje. Tušila jsem, že to bude dobré, ale je to ještě lepší. Oblíbila jsem si hlavní postavy, kterým prostě fandím, a i když to nedává moc smysl, i to prostředí se mi líbilo - respektive bylo to takové nové, neprovařené. Hrozně se těším na pokračování, protože tady nikdo nikdy neví, co si pro nás a vlastně i pro postavy samotné autorka připraví. Výborně vymyšleno i napsáno. Líbilo se mi to a bavilo. Mohu rozhodně doporučit a hodnotím naprosto vším co mám k dispozici. Bylo to prostě skvělé a jak jsem psala na začátku jsem nehorázně nadšená! Nemůžu se dočkat pokračování! :)

2 21.02.2022