Pedruska01 komentáře u knih

Tahle knížka mě nalákala nejen anotací, ale i tou kouzelnou obálkou, a tak jsem se na ni moc těšila. Četlo se to neskonale dobře a rychle. Sednul mi skvěle i styl psaní. Jedná se o dokonale oddechovou, romantickou, milou a vtipnou věc, která mi úžasně padla do noty.
Hlavní hrdinku Zorii jsem si hned oblíbila. Velmi se mi líbil její charakter, vtip alias ironie a vyjadřování/přemýšlení. Byla skvělá a já pro ni nemám žádnou výtku. Užívala jsem si ji. Bavilo mě ji sledovat, jak se vypořádává a jak se chová v nenaplánovaných situacích. Jediné, co mě štvalo a mrzelo zároveň byl její otec. Jasně, ne všechno je zákonitě zalito sluncem a taky to ke každému příběhu patří, ale i tak. Ten chlap byl srab a taky hajzl, pravda. Dělal zbytečné scény především ke konci, jelikož začátek se dal chápat z mnoha důvodů. Zorie ani její máma Joy si to všechno nezasloužily. A taky, protože její rodina a i ta vzdálená - sousedi, byli hrozně fajn.
Druhý hlavní hrdina byl Lennon, kterého jsem si zamilovala už při druhém setkání. Líbil se mi, hrozně mě bavil jeho sarkasmus, to jak byl chytrý, jak se choval, jak byl ochranářský. Je tedy pravda, že mě překvapil jeho "životní" styl, to jsem vážně nečekala, jelikož se to k tomu příběhu absolutně nehodí, ale co. Nebylo to zmiňované v každém odstavci, takže mi to ve výsledku nevadilo, nějak jsem to vypustila. Ten kluk...ukradl mi srdce a já ho Zorie jako nejlepšího kamaráda/nepřítele/přítele fakt záviděla. Neměla jsem vůči němu nic, co by se mi nelíbilo - absolutně nic. Byl skvělý, až je škoda, že není skutečný.
Jako dvojice mě vážně bavila a vyvolávala ve mě jen ty dobré a pozitivní pocity, vytvářeli mi na tváři úsměv. Jejich nevinné, byť romantické chvilky mě vyloženě brali za srdce - jako správného romantika - a jejich rozepře taky. Jejich společné bytí jsem si užívala.
Co se týče příběhu - opakuji se, ale je to tak prosté a pravdivé, protože - mě hrozně bavil. Nemohla jsem se odtrhnout a prostě jsem tu knihu nechtěla pustit z ruky. Líbil se mi ten nápad s přírodou, to dobrodružství, s ničím podobným jsem se (dlouho?) nesetkala - byl to výborný nápad včetně dalších dílků, které do té skládačky dokonale zapadaly. A ta parta "kamarádů", se kterými odjeli, především Reagan a i Brett byli pěkní pitomci, jen co je pravda. To, co udělali byla prasárna a nebyla jen jedna, bohužel. Tohle se nedělá, ani ze srandy ani z největšího vzteku. Prostě ne. Ale převážně díky Lennonovi to dopadlo víc než dobře.
Takových příjemných příběhů, které jsou "jednorázové", žádné série, těch by bylo zapotřebí víc. Bylo to něco. Chytne to za srdce, je to milé a vážně kouzelné. Rozhodně musím doporučit, protože tahle kniha je opravdu výborná. Velmi doufám, že se s autorkou setkám znovu, protože mě přesvědčila, že psát umí - nápadem, stylem, postavami. Předtím jsem četla Westovku - Kluk od vedle a v mnohém (ne příběhem) mi ji připomíná - skvělým psaním, příběhy, lehkostí, milou romantikou. Takže mojí milou povinností je tohle dílo ohodnotit všemi hvězdami, ne-li něčím co by se podobalo meteorickým rojem - Perseidám. :)

5 18.08.2020

Na další Westovku jsem se hrozně těšila. Její příběhy, ač pro mladší ročníky jsou hrozně milé, odpočinkové, úsměvné a i kouzelné. Tohle nebylo jiné. Bylo to všechno. Musím však hned na úvod říct, že tahle kniha asi po dvou posledních předchozích, které byly trochu slabší, tak byla naprosto skvělá a úžasná a řadí se hned na stejnou příčku jako její top věc - Náhradní kluk. Hrozně jsem si to užila, bavilo mě to a líbilo se mi to. Skvěle se to četlo, možná na škodu, že až velmi rychle. Je to opravdu taková několika hodinová jednohubka - nedalo se od ní odtrhnout.
Hlavní hrdinka Charlie byla skvělá, líbila se mi a bavil mě její charakter a humor. To, jak byla spíš takový kluk, který absolutně s holkama nemá nic společného, to jak když k tomu přičuchla byla nesvá a neznalá, to jakou měla snahu v tom trochu chodit, aby se tou holkou skutečně stala. Nemám vůči ní žádnou výtku, ba naopak.
Líbila se mi její rodina složená ze třech-čtyřech bratrů. Její opravdové bratry jsem si dost oblíbila, škoda, že třeba neměli prostor i další, ale ten, co vybočoval z řady pozorností, tedy Gage, tak ten si mě získal. Musím se přiznat, že jsem je Charlie fakt záviděla. Byla to parádní banda.
A s tou bandou souvisí i druhý hlavní hrdina Braden. Takový čtvrtý bratr, ale především soused. Toho kluka jsem si hrozně oblíbila, bavil mě a získal si mé srdce velmi brzo. Měla jsem ho ráda a díky několika vyhroceným situacím, které s Charlie měli to "naše" pouto bylo ještě silnější. Skvělá postava.
Ti dva, to co spolu měli - noční plot anebo různé dohady, které leckdy nebyly jednoznačné - ty záležitosti se mi líbili a sedělo mi to. Po dlouhé době to byla Westovka, která mi bodla, netvrdím, že ty předchozí byly špatné, to vůbec ne, ale tahle byla hrozně silná, vtipná, bavila mě a jednoduše jsem chtěla víc - bylo to dokonalé. Mrzelo mě, že ta kniha měla tak málo stránek, ale ve výsledku to nebylo na škodu příběhu, nebyl uspěchaný.
Tohle dílo můžu jen a jen chválit a rozhodně doporučovat. Bez ohledu na to, kolik čtenáři je, tohle se musí líbit a sedět každé věkové skupině. Mohu to tvrdit, protože tahle to cítím a jsem u živým důkazem. Jsem ráda, že tu knihu můžu mít ve své knihovně, protože mě rozesmála a dokonce i rozplakala - samozřejmě, že obsahovala krom milého příběhu i vážnou životní linku/téma. A těším se na další autorčiny knihy, doufám že se s nimi již brzy setkám. Takže všech pět hvězd, jednoznačně. :)

7 15.08.2020

Sáhla jsem zase jednou po knize, na kterou se mi dlouho - roky prášilo a opět nemám páru, proč já to vůbec dělám? Četlo se to celkem dobře a rychle na větší formát knihy a menší písmenka. Musím vyzdvihnout ten vizuál knihy uvnitř, je moc krásný. Neměla jsem žádná očekávání, ale dostala jsem po dlouhé době směsku žánrů, která mě příjemně překvapily a bavily. Historický příběh opředený detektivkou, a to vše završovala romantika. Tahle kombinace se mi vážně líbila.
Hlavní hrdinku Cass jsem si celkem oblíbila a neměla jsem s ní problém. Měla celkem pro strach uděláno, když se např. uprostřed noci rozhodla udělat výlet na hřbitov, který měla hned vedle baráku, ale co, proti gustu... :D Samozřejmě nebyla nebojácná, což je nejen pochopitelné, ale i zákonitě logické. Každopádně její odvaha byla obdivuhodná, to se musí nechat. Však mě bavila ona i její "dobrodružství", neměla jsem výhrad.
Druhý hrdina Falco, to byl umělec, o kterém jsem dlouho nevěděla, co si myslet. Cass mu každou další stránkou propadala a já si pořád nebyla jistá. Nemůžu říct, že je zlý, nesympatický nebo snad nějak protivný, právě naopak. Zalíbil se mi a nejspíš jsem si ho taky dost oblíbila, jen mi trvalo dost dlouho k tomu dojít a utvořit si názor. Nevěděla jsem, zda mu něco jako důvěřovat.
V tomhle příběhu, za což jsem osobně ráda se objevuje náznak trojúhelníku, ale celkem mě mrzelo, že se třetí cíp tohoto tvaru ukázal osobně až tak pozdě. Luko - paradoxně to byla postava, se kterou jsem "bojovala" stejně jako s Falcem - taky jsem prostě dlouho nevěděla, co si o něm pořádně myslet. Všechno bylo opředeno tolika tajemstvími, podivným chováním a stovkami otázek. A stejně jako Falco se mi po nějaké době zalíbil a já si ho oblíbila. Přesto nemůžu říct, kdo z koho. Falco - Luko. ? Tohle prostě nejde. Zvláštní charakterní scénář oblíbenosti postav.
Vývoj příběhu mě několikrát překvapil a šokoval. Líbil se mi a bavilo mě to, nenudila jsem se. Mělo to spád, akci, bylo to dobře napsané - styl. Dramatické okamžiky i ty romantické - bylo to moc hezky vyvážené. Jedná se o sérii, proto čekám, že mnohé otázky, které tu nebyly zodpovězeny nebo činy dokonány se dozvím/dočtu v dalším/ch díle/ch. A jsem vážně hodně zvědavá, co mě ještě všechno čeká a hlavně, jak to po té romantické lince dopadne - ano, má romantická duše zase promluvila. Autorka v tomhle směru byla celkem nejednoznačná. Mrzeli by mě oba adepti, protože oba mají dost do sebe, ale komu fandit jsem se ještě nerozhodla a dokonce ani nikdo z nich nepřevažuje?!, tak uvidíme, co bude.
Přesto všechno bych tuhle knihu se starším ročníkem (dnes už) ráda doporučila, protože si jistě zaslouží být čtená a hodnotím ji všemi pěti hvězdami. :)

3 13.08.2020

Spatřovala jsem tuhle knihu jako jednoduchou, milou, romantickou a dokonale letní záležitost, která bude umět pohladit po duši. Tahle kniha to vážně všechno má a splňuje. Četlo se to velmi dobře a i styl byl v pořádku. Dostala jsem přesně to, co jsem si představovala, ne-li víc. Jsem s tímhle počinem spokojená, až na jednu větší výtku, která se týká naopak korektury. Sem tam překlep přehlídnu, ale v téhle knize se tedy někdo pořádně vyřádil, anebo spíše naopak - vykašlal se na to, byla jich velká spousta a dělalo to katastrofální dojem, bohužel, a je to velká škoda.
Hlavní hrdinku Cassidy jsem si oblíbila, neměla jsem s ní žádný problém, až ke konci v určitých pasážích, asi bych prostě osobně odešla místo toho, abych plácala zbytečnosti, tak jako ona. Každopádně líbil se mi její charakter, humor i to jisté ofrknuté chování a sarkasmus, který používala především při rozepřích s Coltonem.
A Colton, druhý hlavní hrdina, z delší části příběhu prostý nepřítel č. 1, to byl kluk, kterého si nešlo neoblíbit. Ta postava si mě získala, a to velmi brzo. K němu taky nemám špatného slova, naopak. Líbilo se mi, jak ti dva proti sobě zápasili ve slovních přestřelkách, jak jeden druhého chtěli co nejvíc srazit na zem. Jak se Colton objevil vždycky tam, kde to málo kdo čekal a vždycky se s tím spustilo jistý vzrůšo. Já jsem takový fanoušek tohohle kočkování, takže tyhle pasáže, kde byli spolu jsem si užívala nejvíc.
Příběh byl, jak jsem již na začátku uvedla, hrozně milý, bavil mě a líbil se mi. Je to počin jako stvořený pro léto, protože především k němu nějaká ta první láska prostě patří. Je to sice věc o náctiletých, ale tentokrát mi vůbec nepřišlo, že bych se měla cítit nepatřičně, respektive staře, při čtení, což je o to lepší. Romantická linka byla jednoduchá a hezká. Něžná a nezkažená. Žádný sex, pouze polibky. Což je nevinná kombinace, při které se musíte pousmát.
Nesmím zapomenout ještě na vedlejší postavy. Líbila se mi Lorn, nejlepší kamarádka Cass a taky Theo, bratranec Coltona. Ta zápletka byla vážně dobrá, dokonce se tam mihl i můj oblíbený trojúhelníček a trochu mě mrzí, že tihle dva taky nenalezli úplně to své štěstí, ale kdyby tomu tak bylo, mohlo by to evokovat něco ve smyslu, že si na sebe snad zbyli. Takže byť mě to vůči nim mrzí, jsem za to ve skutečnosti ráda. A ještě pár slov k mámě Cassidy. Na první pohled to byla vážně otřesná "matka". Nelíbilo se mi, co vyvádí - sobě a především své rodině. Drželo mě to celkem dlouho, až do pasáže, kdy měly děvčata po hádce a Camille si prohlížela fotky. Ve skrytu duše nebyla tak špatná, ale ten prezent sama sebe? Nic lichotivého.
Tohle dílko od mladé autorky za mě osobně doporučuju a hodnotím plným počtem, tak i tak. Třeba se s ní ještě někdy setkám u dalších výtvorů, a pokud ano, tak se celkem těším. :)

4 09.08.2020

(SPOILER) Jako je fakt, že tohle jsem si vzala vyloženě jen na zabití času a nečekala jsem žádný zázrak. Tenká knížečka, změna žánru - to bude ono. No... splnilo to účel toho vyplnění času, ale bohužel nejsem z toho vůbec nadšená jako z celku. Zkusím to nastínit. Začátek je nudnější dějepisná, politicko-válečná a trochu statistická pasáž, která tam být vážně nemusela, protože to celkem odradí. Poté přichází na řadu milá, byť naivní část, pokračuje horou opravdu "nečekaného" štěstí a všeho co vychází a završuje se to abnormálně nenormálním a nepřirozeným rychlo-"romantickým" koncem. Výsledek je hrozný. V tomhle případě si říkám škoda papíru. Anebo se tomu autorka nechtěla věnovat - radši kvantita před kvalitou, to tak vypadá.
Hlavní hrdinka Marietta mi nevadila, naopak byla milá, ačkoliv takového podivného akčního rázu, co se týče plánů a organizace. Dlouho byla v pohodě, až nastala chvíle, kdy se jí podezřele začalo hrozně dařit, všechno vycházet a klapat. A stačilo tak málo. Hezká tvářička, bylinky, motlitby a možná teda i "kouzelný" ruce. Jako by se to otočilo a začalo to, co se týče sympatií, drhnout. Nezprotivila se mi, to ne, ale naopak se to vůči ní zastavilo. Nemohla už růst, leda klesat.
Druhý hlavní hrdina Jean-Pierre, anebo jen markýz byl postava, kterou jsem si taky úplně nemohla oblíbit. Neměl mnoho prostoru, ale taky, nevadil mi. Jen až ten konec. Nejspíš to bylo celé unáhlené. Vidí ji prvně a už je to anděl, do kterého se zamiloval. Jako jo, jsem romantická duše, ale tohle byla parodie na romantiku. Těžce. Ani omylem jsem to nehltala. Jeho náhlé vyznání a "akce" ve mě vůbec nevzbuzovala důvěru, reálnost - nic.
Dějově se toho taky moc nestalo, když nad tím tak přemýšlím... Po přednášce z dějepisu to začalo, že "zdědil" tři děti. Téměř celou knihu hrdina proležel v posteli v jeho zámku, co byl vykradenou a zničenou ruinou a nikoho nechtěl vidět. Za to hrdinka díky své kráse a jistě úchvatným kukadlům plus možná nějakýmu tomu žvanění sebrala bandu lidí, kteří navíc zadarmo makali (ale před staletími byli i dobří neprofitující lidé, kteří by z dobroty srdce pomohli druhým - bod k dobru, i když se tomu sakra těžko dneska věří) na přerodu ruiny ve vznešené sídlo. Najednou byl barák obstojnej a markýz ráčil po "velmi zdárném Mariettině léčení" přijít k hotovému. Pak se tam celkem nečekaně stal malý zvrat, který teda byl vítaný, ale byl krátký, sám a přišel pozdě. Díky zvratu mu hrdinka padla do postele (samým strachem a vlastně nevědomky samozřejmě), hrdina neváhal a dal jí hudlana a už si vyznávali navzájem lásku jako trám, plánovali svatbu, budoucnost a nesměl chybět titul anděla. Stačilo jen lusknout prstem a hned tu všechno bylo ve vteřině. Kdyby tenhle pitomej kýč dokázal donutit čtenáře zvracet, tak posledních 5 stránek je prošavlovaných určitě.
Pane bože.
Hrůza!
Čekala jsem teda víc. Historické romance mám vcelku ráda, ale ještě jsem se snad nesetkala s takovouhle katastrofou. Bylo to vlastně o ničem, všechno se dařilo a dopadlo to výborně (jen jsem trochu v šoku). Nereálné. Ploché. Přespříliš pozitivní. Příběh i postavy. Tohle se mi moc nelíbilo, zklamalo mě to. Neměla jsem očekávání, ale tenhle "výkon" je síla. Takže rozhodně doporučit nemůžu a co se týče hodnocení, byť nechci být zlá (a někdy to ani neumím), tak víc dát nemůžu. To bych ty hvězdičky fakt dost urazila. :(

2 08.08.2020

Musím jednoduše začít tím, že celá ta série má naprosto nádherné obálky, to bez debat, i když je pravda, že v nich spojitost s příběhem moc nevidím, ale to stranou. Na další setkání s detektivem Jude a nějaký ten její případ jsem se těšila. Tohle není úplně šálek kávy, ke kterému tíhnu - detektivky, ale ta změna je moc fajn od mého standardu. Četlo se to rychle, na ten styl si musím vždycky pár stran zvyknout, ale jde to rychle. Rychle se to i čte a délka kapitol, které jsou krátké je za mě ideální věc, navíc končí vždy napínavě.
Jude Fontaineová od posledního dílu ušla ohromnou cestu. Už jsem v ní vůbec neviděla tu zlomenou osobu, která drží pohromadě jen nějakým lepem. Zbavila se nočních můr, akceptuje lidský kontakt a tak nějak obecně se vrací k "normálnímu" žití. Byla jsem za ni ráda, vážně moc. Ta ženská byla úplně v háji, ale je silná a zvládla to - člověk ji prostě musí držet palce. Taky jsme se dozvěděli další informace a střípky patřící k ní a já jsem prostě v šoku. Prostě... ty vado.
Co se týče jejího parťáka Uriaha, tak ten mě svým osudem prostě překvapil, anebo lépe řečeno, nečekala jsem, že by mě tak dostal. A to jen tím, že jsem si ho hrozně oblíbila. Bylo mi ho neskutečně líto a ačkoliv u autorky nejde předvídat a ani si tipnout, doufala jsem v to nejlepší. To jediné jsem mohla.Opravdu jsem ráda i za něj, i když musí procházet nelehkou možná až trnitou cestou, tak opět - zvládl to a došel. Nikde není psáno ani dáno, ať už u něj nebo u samotné Jude, že to tak zůstane, že skutečně došli, ale tak snad se už nic nepodělá.
Jejich především pracovní vztah je fajn, možná bych si ale s tahle blízkým parťákem začala tykat?, ale to oni ne. Navíc, pořád, ta moje romantická duše čeká něco víc. Ačkoliv tam nějaké to smítko nebo dvě bylo, pro moje zklamání se jedná stále o "profesionální" a nijakou rovinu. Tak snad se ještě někdy dočkám.
Ten detektivní příběh mě dostal. Přiznávám se bez mučení, nejsem Colombo a nejen, že to bylo celkem propletené, ale bylo to především děsné, ve smyslu, kdo tohle může sakra dělat?! Zpětně mi možná přijde, že příběh celkem plynul - což je samozřejmě velmi dobře, ale vždy se něco vyrojilo, co krásně následovalo/pokračovalo v předešlé věci, nebylo to o nějakém usilovném pátrání a možných teorií, atd., spíš až o moc velkém štěstí/náhodě? Neberu to ale jako kaz. Nevadilo mi to při čtení. Je to spíš poznatek zpětným pohledem. Každopádně děj byl drsný a ty, co v tom měly prsty si svůj osud zasloužily. Možná měly víc trpět. Včetně dalších.
Jak již bylo naťuknuto, příběh plynul, měl tempo, žádná vyloženě hluchá místa nebo nudné pasáže. Líbilo se mi to a bavilo mě to. Bylo fajn číst příběh hned z několika úhlů pohledů, několika důležitých postav, aniž by se cokoliv vyzradilo předčasně. Musím se ale přiznat, že zhruba první třetina až polovina knihy mi trvala. Nejsem si jistá, čím to bylo způsobeno. Každopádně velmi povedená kniha, celkově série. Zatím nikde není uvedeno, zda by měl být další díl, zda se s hrdiny setkáme, však já věřím, že ano. Doufám v to. Ještě zbývá moc věcí, co by Jude mohla a měla řešit a nějaký ten zločin se vždycky najde. Tohle nevypadá na konec, tak jím snad vážně není.
Tohle rozhodně hodnotím plným počtem a doporučuji, protože to jinak ani nejde. :)

5 30.07.2020

Nebyla jsem jediná, kdo na tenhle závěr čekal dlouho. A konečně jsme se ho dočkali, protože konec druhé knihy byl šílený. S velkou chutí a zvědavostí jsem začala číst a vracela jsem se zase do toho stylu/formy, čtivosti a především toho světa. Bavilo mě to, líbilo se, nenudila jsem se, ale... něco to postrádalo. Něco velkého, důležitého, něco, co by tu knihu vystřelilo až do nebe. Tenhle pocit jsem získala celkem brzo a vydržel až do konce. Bohužel. A to byla obrovská škoda, protože to pak evokovalo to, co vyjadřují druzí, jako "odfláknutí". A něco na tom bude.
Hlavní hrdinka Jude, pamatuju si, že mi pila krev a byla přímo děsně příšerná, ale tady to bylo jiné. Nevadila mi, neměla jsem s ní problém. S jejími činy, kroky jsem převážně souhlasila. Přišlo mi to kapku zvláštní, ale byla jsem za to ráda a svým způsobem se mi i velmi ulevilo, že se nad ní nemusím rozčilovat. Samozřejmě projevila velkou sílu a statečnost, přesvědčení na to, že byla jen člověk, a čtenář jí musel i fandit. Jenže jsem taky čekala víc toho jejich divného vztahu s Cardanem, odpovědi na otázky, nějaké dění, když byli v jedné místnosti, cokoliv a zase - úplně to nepřišlo. Ne tak, jak by si člověk asi představoval.
Cardan, druhý hlavní hrdina, Krutý princ a pak Podlý král, mužská víla, kterou jsme si zamilovali, ačkoliv dokázal být tak neskutečně zlý. Čekala jsem na jeho velkolepé účinkování v knize, po dlouhé době setkání a byla jen hrstka scén, kdy jsem měla tu čest. Myslím, že ani tady nebudu sama, co se cítila zklamaná a okradená. Cardan i my, jsme si zasloužili tedy víc. Navíc hned v první scéně je zmíňka o dopisech, které skutečně existují a o které je český čtenář v knize okraden. Nejen, že si je nemůžeme přečíst přímo, ale ani tam není trochu rozveden bližší obsah, který by řekl víc - v tom romantickém smyslu. Jejich romantická linka v průběhu příběhu je vážně slabá. Čekala jsem teda, zvlášť ve finále - víc - a mrzí mě to ve výsledku.
Příběh jako takový je naopak zase natřískaný akcí, o tom žádná. Mohu říct, že jsem byla i překvapena, kam až to zašlo, co všechno se tam vymyslelo a stalo. Pořád se něco děje - i když jsou i věci nesmyslné a zbytečné, pořád se plánuje, něco podniká. Jenže i tady vzniká malá nespokojenost. Schyluje se k bitvě, ale ve výsledku je to zase zvráceno jakými si dohodami, které jsou protkány podvody ze všech stran. Nakonec k bitvě přeci jen dojde a to ještě vlastně náhodou, ale trvá asi dvě minuty a nic dál. Nevím, co si o tom myslet, jako by se do toho autorce nechtělo, ale tak aby se neřeklo, tak přidáme pár mrtvol? Dobře, ale sakra proč to není v duchu té kruté série? Žádné drsné popisy, žádná krutost, potoky krve, plno bolesti a křiku, strachu... Já vám nevím - tohle bylo prostě divné. Nijaké. Krok, kterému úplně nerozumím, po tom všem.
Upřímně, čekala jsem víc, větší a ohromnější zakončení, nejen to kolem toho světa, ale hlavně linku Jude a Cardana. Ale samozřejmě není to jen špatné v jistých místech, je to naopak i dobré, protože mě to i tak bavilo a knihu jsem prostě jen stěží odkládala. Četlo se to poměrně rychle a dobře. Líbilo se mi to a na jednu stranu mi je líto, že je konec. Však takhle série se povedla a určitě ji musím doporučit, jen to hodnocení plné prostě zase není - všechny díly za 4*. :)

7 23.07.2020

Závěrečný díl se vážně povedl. Autorka nepolevila z toho tempa, čtivosti a přidala tam ještě víc akce a zvratů. Opět mě to vtáhlo a já musela jen otáčet stránky. Nebylo lehké knihu odložit. Rozhodně se to zvedlo, a to výrazně od předešlého pokračování, které jsem označila trochu za "vycpávkový". Některé věci a události se mi zdály bohužel unáhlené anebo lehce nesmyslné, nedotažené, což v té chvíli bylo nemilé, ale celkový dojem mi to naštěstí nezkazilo.
Hlavní hrdinka Wendy ušla obří cestu, a to nejen od prvního dílu, první zmíňky, kdy se mi představila jako rozcapený spratek, až po holku, která je schopná se obětovat za své nejbližší, ale ve smyslu toho, že ještě nedávno odmítala být princezna a nechtěla nic s tím společného. Teď už se role chopila ještě víc než se dá, až mi to přišlo zase nepřirozené, a vrhla se do politiky a chodu království, jak nic. Trochu mě štvalo, že její nejčastější odpověď na důležité otázky bylo "já nevím" a v zápětí (překvapivě) přišla s velkým plánem, kterým se všichni řídili. Neměla jsem s ní problém, oblíbila si ji, ale je fakt, že občas jsem jí nepobírala a kapku mě štvala. Její/autorčino rozhodnutí ohledně "výběru" partnera mě teda vážně překvapilo. Většinou se setkávám s tím, že je to právě ten první než druhý amant. Ale rozhodně to není špatně. Překvapivá změna a vlastně se mi to líbilo.
Druhý hrdina Loki - toho jsem si prostě musela zamilovat. Jinak to nešlo. Hrozně jsem ho měla ráda, bavil mě, byl vtipný a jeho postava byla vážně bezchybná.
Osud třetí postavy Finna jsem nečekala - to že... vlastně nic. Bylo mi to/ho líto. Nejspíš jsem pořád doufala (po celou sérii), kdy, ale autorka to směřovala dávno jiným směrem. Ale ve výsledku nevadí. Možná je to lepší, protože ten konec si prostě zasloužil.
S ostatními postavami jsem neměla problém, naopak, oblíbila jsem si je, byla jsem ráda, že to tak s nimi dopadlo. A děj? Opravdu byl natřískaný akcí, některé kroky se mi zdály tedy zbytečné - jako "záchranná" cesta do Oslinny, ale chápu, stala se tam dost vztahově podstatná věc. Každopádně i tak to byla celkem jízda, člověk se nenudil a prostě, mě se to líbilo. Vůči příběhu jako takovému nemám výhrady.
Moje romantická duše je taky spokojená. To jsem si užívala snad ještě víc, ty vztahové linky hlavních postav. Byl tam náznak trojúhelníku (v celé sérii), ale rychle se to obrátilo. Spíš se vlastně vždycky jednalo o dvojici. Ačkoliv jsem příznivec tohoto geometrického tvaru, tak mi to ale v tomhle případě vůbec nevadilo.
Epilog byl fajn, ale abych pravdu řekla, to, co bylo zase jako minipovídka stranou na samém konci knihy, tak to by měl být ten pravý epilog. Anebo ho tak beru já. A právě to bylo hrozně hezké a milé. Celá ta parta trollů a lidí. Tenhle závěr jsem si opravdu užila, vykouzlil mi úsměv na tváři a přiznám se, i kalné oči. :D
Kdybych to měla shrnout... nevím, proč jsem čekala tolik let, než jsem se k téhle sérii dostala. Je vážně dobrá, líbila se mi a bavila mě (a hned po zavření této knihy jsem měla chuť znovu popadnout druhou sérii - Kroniky Kaninu, které už mám přečtené, a to z jednoho důvodu - abych se do toho světa mohla vrátit znovu). Je to jako celek milé, oddechové, fantasy svět propletený s tím reálným, je to akční, čtivé, romantické a rozhodně jsem se nenudila. Tohle prostě musím hodnotit plným počtem a doporučit nejen jako knihu, ale jako celou sérii. :)

2 20.07.2020

Vrhla jsem se na druhý díl vlastně obratem po dočtení toho prvního, protože jsem prostě byla zvědavá. Stále si to udrželo svou neskutečnou čtivost, kde stránky mizí samy. Je to ta milá fantas oddechovka, která mi mnoha směry sedla, v tomhle autorka rozhodně nepolevila. Musím říct, že mi tam ale něco chybělo. Nechápu to, protože se tam toho stalo poměrně hodně. Dost překvapujících, až šokujících věcí. Ale i tak. Prostě mám ten pocit. A nejsem si jistá, zda je to nějakým chybějícím obrovským dějovým zvratem anebo nějakým zásadním romantickým boomem. Každopádně mě to ve výsledku ovlivnilo tak, až jsem musela snížit hodnocení.
Hlavní hrdinka Wendy i tady byla/zůstala jako fajn holka, která už konečně nějaké odpovědi získala bez ohledu na formu. Dokonce v sobě objevuje schopnosti, se kterými jsem tak úplně nepočítala, ale budiž a taky jí hlavu zamotal ne jeden ale rovnou dva chlapci. S tím druhým mi to možná přišlo unáhlené, ačkoliv ho mám ráda a trojúhelníky taky. Nemůžu si pomoc, tady ty vztahy byly neúplné, zvláštní, cosi...? Nebylo to špatné, to vůbec ne, ale nejspíš to něco pořádného postrádalo.
Druhý hrdina Finn si dal pauzu alias odstup od naší Wendy a vlastně celé věci. Měla jsem ho ráda a vlastně jsem jeho důvodům rozuměla, jenže tím distancováním jako by mi něco sebral. Malinko mě a moji romantickou duši to mrzelo.
Třetí hrdina Loki - postava mimo jiné i z mini povídky z minulé knihy. Zaujal mě. Hodně. Oblíbila jsem si ho. Ještě víc. Je to postava, kterou mám ráda, cítím z něho takového tragického hrdinu, kterého si čtenář musí oblíbit, i kdyby nechtěl, ale je opředen pořád velkým množstvím nezodpovězených otázek. Chci o něm vědět víc. Chci o něm zjistit proč a jak, atd. Co se týče jeho citů... Jak jsem již psala viz. výše - byly unáhlené. Ne úplně důvěryhodné. Zmátlo by mě to, kdybych si to neodůvodnila tím, že autorka chtěla přiostřit hru a zamíchat kartami - ten krok chápu, ale mohla to vykreslit lépe. Tohle je pro mě akce "hrr" ušitá horkou jehlou. Škoda.
Na královně Eloře bylo poznat, že pomalinku roztává, ale stejnak žádná sláva. Oren je pěknej parchant a dost mě překvapilo, kým je. A Tove? Akceptovala jsem ho jako postavu, žádné sympatie jsem k němu extra neměla, ale zase dost mě překvapilo, co jsme se o něm dozvěděla. A Duncan, ten mě vážně bavil.
Mrzí mě, že se dějově nestalo něco víc, i když se to na první pohled nemůže zdát. Psala jsem již, že nějaká akce tam byla, dost zajímavých a šokujících informací, ale asi jsem čekala víc? Možná bych to nazvala už takovým tím dílem, který je "vycpávkový" či přechodovým můstkem k finální akci a vyústění. Rozhodně to mohlo být lepší, ale i tak se mi to líbilo. Dokázalo to držet moji pozornost a bavilo mě to. Navíc jako první kniha i tato obsahovala bonusovou povídku o třech kapitolách, respektive o třech úhlech pohledu. Ten nápad se mi líbí, je zajímavý i vlastně přínosný. Tentokrát bylo společné jedno - všichny tři postavy byly nešťastné.
Ale ještě že máme tu poslední knihu, kde se všechno snad zlepší, vysvětlí, ustálí, spraví. Doufám pro ten svět, pro ty postavy, pro ten samotný příběh. V hodnocení oproti Dědičce musím srazit hvězdičku, ale rozhodně doporučení tohle pokračování dostane a už se těším na závěr - vážně jsem zvědavá. :)

2 17.07.2020

Potřebovala jsem něco jednoduchého, nenáročného, s fantasy prvky a méně stránkového. To všechno mi tahle kniha dala. Je pravda, že jsem ji měla na seznamu několik dlouhých let. A dřív jsem možná paradoxně přečetla takové rádoby pokračování - Kroniky Kaninu, které se mi líbily. Takže konečně přišla doba se na tuto knížku podívat. Hrozně dobře a neskutečně rychle se četla, splnila moje očekávání, milá oddechovka, která mi neskutečně bodla.
Hlavní hrdinka Wendy mi ze začátku přišla jako neskutečně rozcapený spratek, ale postupem času a stránek klidnila hormon a já můžu říct, že jsem si ji oblíbila. Taky být na jejím místě, tak mám hromadu otázek, trvám si na nich a možná bych spáchala nějaký útěk hned zkraje, protože ne zrovna hezky se chovali. Wendy ale dělala opak, když už otázku měla, tak se nechala prostě odbýt. Nestála si za tím, že potřebuje odpovědi, že potřebuje rozumět tomu světu, kultuře, Tryllům kolem sebe. Každý odkazoval na každého, ale ve výsledku nic. Hodili ji do neznámých a poněkud krutých vod a ona se smířlivě snažila plavat. Tomu jsem fakt nerozuměla.
Druhý hrdina Finn byl sympaťák a líbilo se mi jeho konání. Neměla jsem proti němu výtku a nejspíš jsem mu trochu propadla.
Těm dvou, aspoň v tomhle díle moc štěstí nepřálo, a to hned z několika důvodů - někdy ty důvody jsou praštěné, protože opravdu překážkou nejsou. Jednalo by se jen o předsudky, a bohužel, ty vládnou společností. Takže pevně doufám, že se to změní, obrátí, protože moje romantická duše, byla tímhle jejich příběhem něžně pohlazena a chce být potěšena zase a dál.
Oblíbila jsem si Matta a Rhyse - každý je jiný a přesto jsou úžasní v tom, co dělají pro lidi, co mají rádi a záleží jim na nich. Co se týče Elory... ano, ještě pořádně nevíme, co v ní je, co má za lubem a tak, ale prostě ne, neměla jsem ji ráda, příčilo se mi to její chování vůči všem, ale především vůči Wendy. To bylo prostě špatně. Hrozně.
Když tam byl nastíněný způsob a princip života a "zvyků" Tryllů, pozastavila jsem se nad tím, protože to bylo neuvěřitelné parazitování, prospěchářství a drzost. Wendy se kvůli tomu naštvala a já s ní nemohla nic jiného než souhlasit. Nelíbilo se mi to. Co dělali "rodiče" svým potomkům a kvůli čemu to dělali. Na jednu stranu to chápu - ze strany Tryllů - i když!, ale jako člověku se mi to příčí.
Celý příběh se mi vážně a kupodivu líbil. Měl většinou spád a pořád se něco dělo, ačkoliv by se mohlo zdát, že to je jen taková hloupůstka. Nemohla jsem knihu odložit a musela jsem jí dát za jeden den. Hrozně mě potěšilo, že to se mnou kniha dokázala, protože jsem to skutečně potřebovala, po knihách, které mě potrápily. Skončilo to hodně zajímavě a díky tomu se těším na pokračování. Hodlám ho vzít do ruky velmi brzy. Pevně doufám, že bude skvělý jako tento začátek.
Kniha obsahuje ještě malinkou povídečku o čtyřech kapitolách a je z druhého "nepřátelského klanu". Za mě rozhodně zajímavé. Pohled z druhé strany nebyl špatný, jenže to ve mě vyvolalo několik otázek. Doufám, že budou zodpovězeny následovně v pokračování, jinak by to pak nemělo smysl. Každopádně musím doporučit. Líbilo se mi to, bavilo mě to, dalo mi to to, co jsem zrovna potřebovala. Takže plné hodnocení a vy ostatní, směle do toho. :)

2 15.07.2020

Jak jsem se na konci prvního dílu těšila, tak mě to postupem stránek u tohoto pokračování přecházelo - a dostavovalo se zklamání. Jako čtivost stále byla, ale prostě byly pasáže, kdy to bylo pro mě holé utrpení, takže jsem velmi ráda knihu zavřela anebo úplně odložila. A jsem ve výsledku hrozně ráda, že jsem to konečně! dočetla, byla to trochu ostuda. Musím hned z kraje říct, že je ta kniha zbytečně dlouhá, mohla být o stovku, dvě klidně kratší a už vůbec - proč to má celkem tolik dílů? - by se absolutně nic nestalo.
S hlavní hrdinkou Eden, se kterou jsem více méně dříve neměla problém, tak tentokrát jsem ho měla. Ta holka byla hrozně, ale neskutečně hrozně hloupá. Takže to způsobovalo to, že jsem ji měla spíše v nelibosti, absolutně jsem její chování, myšlenky i činy nechápala. Bylo to úplně mimo a naprosto ve všem. Tolikrát jsem jí chtěla praštit v marné naději, že by se jí snad mohlo rozsvítit. Nehorázná postava a o to horší, že je bohužel hlavní.
Druhý hrdina Tyler, nevím proč, ale s ním jsem vlastně byla v pohodě. Rozhodně mi tolik nevadil a nerozčiloval jako Eden. Jo, občas měl taky výkyv, ale stále za mě v pohodě. Což je fakt divný.
Objevil se tam můj malý oblíbenec Dean, který se jako zlato projevil už v prvním díle a přesně, jak jsem si myslela, pěkně na to dojel. Bylo mi ho líto a byla jsem kvůli němu dost naštvaná, a to kupodivu jen díky Eden. Tiffany, která se tam objevila opravdu jen na pár stran mě dokázala neskutečně vytočit. Nečekala jsem znovu-shledání, a o to, to bylo horší překvapení. Tu postavu jsem vážně nenáviděla a prostě velká škoda, že se jí nic vážného nestalo. Karma asi ještě vyčkává.
Celá kniha, jak jsem psala už z kraje by mohla být kratší, protože se mi zdálo, že byla větší částí o ničem. A když už se něco dělo, tak to bylo prostě jen o tom jednom - vztah nevlastních sourozenců. Chápu, o tom to je a nemám to za úplně špatně. Každopádně, jejich myšlení, konkrétně Edenino myšlení vůči tomuto vztahu bylo... "zvláštní"? Na jednu stranu to není v pořádku, na druhou stranu to je v pořádku, ale když už se rozhodla, s tím jít na světlo, proč to nepříjemné "kolem" krucinál pořád oddalovala, neřešila a vymlouvala se nebo se zapírala? - chovala se neskutečně pitomě, opravdu velmi "dospěle". Tohle podělala a díky tomu ublížila především Deanovi, a to mě na tom mrzí nejvíc, ten kluk si to absolutně nezasloužil. Moment - úplně celý ten vztah byla blbost. Proč si s Deanem vůbec začínala, když byla mentálně jinde?
Musím vyzdvihnout konec, posledních pár stran, poslední kapitolu. Taková malá kulišárna. Ten kousek byl napsaný tak neuvěřitelně dobře, ve smyslu - napětí, akce, spád (oproti zbytku knihy), že mě to překvapilo, potěšilo a dokonce mě to neskutečně nalákalo na závěrečné pokračování! K němu se časem dostanu, už pro tu zvědavost a ukončení téhle záležitosti, jen se musím vzpamatovat. :D Každopádně, mrzí mě, že stejným stylem jako ten poslední kousek nebyla psaná celá kniha, vypadalo by to naprosto jinak a bylo by to o něčem jiném - lepším!
Tohle je celkově trošku horší než první díl, proto taky srážím hodnocení. Čtení je pro mladší čtenářky, ale zase věk v tomhle nejspíš taky úplně nerozhoduje, takže každý sám musí zvážit, zda se do toho pustit. :)

4 11.07.2020

(SPOILER) To byla teda síla! A ne, nemyslím to v tom dobrém slova smyslu. Ach jo. Cítím se hrozně, okradeně, zklamaně, znechuceně. Alespoň anotace ve mě evokovala dokonale něco jiného. Romantiku, trojúhelník a takový ty věci, který mám ráda. Jenže tohle bylo naprosto a nepředstavitelně něco jiného. V mnoha ohledech souhlasím s komentářem Kubikuli.
Hlavní hrdinka Greer mi ze začátku přišla naprosto v pohodě, taková ta nevinná lehce naivní holčička, kterou čeká záviděníhodný romantický osud. Jenže potom, jak když ji přecvaklo. Ta postava byla tak neskutečně pitomá, dutá a labilní. Hrozně mě štvala a vytáčela. Nedokázala se držet své vlastní myšlenky. V jedné větě si byla schopná protiřečit. Nebudilo to ve mě důvěru, byla mi proti srsti a naprosto jsem jí nepobírala. Má svůj život, cíle, kariéru, plány a stačí lusknout prsty a nic kromě sexu s úchylem a ponižování se před ním jí nezajímá. Totální error v mozkovně. Ta holka s blbým jménem mě nabádala na myšlenky, aby se ze mě stal barbar a knižní neznaboh, a to kdybych jí mohla ublížit, tak klidně tu knihu spálím anebo rozcupuju na kousíčky stránku po stránce. Vážně, ta holka byla hrozná. Nesnesitelně tupá a neskonale mě rozčilovalo, jak se nechala tak jednoduše ponižovat, i vzhledem k tomu, že byla téměř nepolíbená, i když sama sobě přizná, že to pro ni ukrutné ponížení je - tak ty vado!
Druhá postava, pan prezident, dominantní úchylák anebo jen Ash - jakkoliv budete chtít. Pro mě měl hodně jmen a rozhodně jsem mu nepřišla na chuť. Nedokázala jsem si k němu vybudovat vztah, žádný emoce a city, maximálně odpor, nechutenství a nepochopitelnost. Nejsem sakra žádnej puritán, ale tohle bylo zatraceně přes čáru. Totálně. Mimo. Jeho příšerná a přehnaná dominance je pro mě nestravitelná věc. Ať už si to hraje na prezidenta Spojených států nebo ne, neměl by mít naprosto vše jako samozřejmost. Není bůh, sakra a měl by si to přestat myslet. Některý jeho činy mi přišly neskutečný, nepromyšlený a unáhlený. Kdyby ho teď někdo sejmul, určitě bych netruchlila ani omylem. Prostě ne! a nikdy! chlap.
Další a poslední postava do zvráceného trojúhelníku, protože nazvat ho milostným, tak ten přívlastek urazím, je Embry. Snad jediná postava, i když na sobě má taky hromadu hnoje, které se mi dvakrát nelíbí, tak alespoň mohu říct, že jsem si ho trošku oblíbila. Nejspíš jsem k němu cítila hromadu lítosti, protože byl po většinu času jako páté kolo u vozu, jen podrž-taška, kterého využívali. A stejnak tomu tak i bude do budoucna, to se vsadím. Bude to taková smutná postavička do rozjeté partie, do kterého ho milostivě pozvou. Blbeček Ash ho nechá jen sesbírat drobky a ten trouba Embry je s největší vděčností sezobe přímo ze špinavý podlahy s dalším všemožným bordelem.
Ten příběh je dějově naprosto jednoduchá věc, kterou by vymyslelo i dítě - protože se tam absolutně nic neděje a ruku na srdce, tady prostě nic hlubšího nehledejte - pár vět o strastech z války a politice to nezachrání. Tady v téhle knize jde především jen - každý s každým, bez ohledu na pohlaví nebo vztahové či rodinné vazby a především o sex. Bizarní, zvrácený, nechutný, šílený - totálně přitažený za vlasy, div, že se nejedná už jen o skalp. Koho to zajímá, zda v páru nebo v trojce? Zkousla bych jinou variantu vztahu - jo, prostě zlatá klasika, a to dva kluci pomrkávají po jedný holce a vážně ve slušnější verzi, ale to, že se milují všichni dohromady a navzájem, kluci, holky, a nemůžou bez sebe být - to je moc. Tohle prostě nedám. Nejde to.
Jako chápu, že se autorka chtěla lišit a být originální, což si cením a vlastně jí i tleskám, protože v dnešní době napsat něco, co tu ještě nebylo je zatraceně těžké, ale tohle? Psané porno. Hrozně mě to vůči té knižní formě mrzí. Napsat to lechtivě? Jo. Napsat to tak, aby se možná tváře červenaly? Jo. Ale napsat to tak, že se obrací žaludek? Ne, díky. K čemu je přepsání toho nejdivnějšího a zvrácenýho porna bez příběhu a nějaký špetky romantiky? Odpovídat snad nemusím.
Jdu těžce proti proudu, protože dle ohlasů se to každému líbí, neberu jim to, akceptuju každého názor i styl, ale na mě tohle teda není. Jsem zklamaná a znechucená, jak jsem psala na začátku a hrozně mě to mrzí. Je to vážně škoda, protože to místy mělo vážně obrovský potenciál, ale ten odumřel v počtu vzrušení a orgasmů. Dost váhám nad pokračováním, možná jen ze zvědavosti a časem, až se vzpamatuju, protože, co si budeme povídat, autorka to nahrála přesně tak, aby mohla mít půdu pro další díl.
S hodnocením jsem dost váhala, přeci jenom, tahle kniha mě potrápila, a to nejen obsahově, ale i časově, i když se to celkem dobře četlo, ale mě se k tomu prostě nechtělo vracet, což se mi prostě běžně nestává. Dvě hvězdy maximálně, protože nedokážu být zlá a dát ještě míň. A co se týče doporučení? Tohle by měl každý zvážit, dle svého mentálního zdraví, zda takové čtení dá. Za mě tenhle bizár prostě ne. :(

8 06.07.2020

Na knihu jsem se těšila, protože, co si budeme nalhávat, dívčí srdce prostě touží po špatném klukovi, který je členem/hlavou mafie, ale i tak s kouskem dobrého srdce. To téma mafie a únosů frčí a je dobré a osobně se mi vážně dost líbí. Taky jsem byla namlsaná tímto tématem, které bylo zfilmované a viděla jsem to těsně před čtením. :) Musím také přiznat, že mi kniha taky vážně bodla. Vzala jsem si ji, i když mám momentálně rozečtené rovnou 2 knihy, což je totální katastrofa, ale když já se s nima kapku nebo dvě trápím, takže tohle mě zahřálo na srdci dokonale jako taková kompenzace. Četlo se to skvěle a rychle, příjemné kratší kapitoly, dobrý styl.
Hlavní hrdinka Riley byla holka, která úplně neměla na růžích ustláno, i když by se tak nezdálo, díky její rodině - zázemí. Měla toho dost za sebou a taky ušla dlouhou, smutnou a zajímavou cestu. Od celkem útlého věku zažívala to, co by dítě od rodičů zažívat nemělo a jejího otce jsem vážně nesnášela. Vůči Riley jsem neměla žádné výhrady, celkem jsem si ji i oblíbila, ale pravdou je, že občas její myšlenky byly tak neskutečně protichůdné, že prostě neměly smysl a evokovalo to ve mě pocit, že ta holka absolutně neví, co chce. Samozřejmě v tom vždycky hraje roli hodně aspektů, což se dá pochopit, ale..., ale alespoň to nebylo nic vyloženě obtěžujícího.
Druhý hlavní hrdina - Kai Bennett, hlava mafiánské rodiny. To je pojem sám o sobě. Měl hodně vlastností a přívlastků, co by definovalo lidské monstrum, byl všechno nejhorší... měl to v sobě hluboce zakořeněné, protože v tom vyrůstal, neznal nic jiného. Jeho historie byla úplně stejně zkaženě poznamenána, takže pojítko s Riley, které bylo nutné zalátat společnými silami. Jen jsem ho sledovala a vyčkávala. Vyčkávali i moje sympatie k němu. Dala jsem si "na čas", co si o něm myslet a jak se k němu postavit. Jenže i tím, že ze sebe dokázal vykřesat cosi milého, starostlivého, obětavého...to zlomil a jednoduše si mě získal - a vážně nemám páru, kdy se to stalo. Předpokládám, že to bylo velmi brzo jeho počínání. Měl v sobě hodně zla, ale i to dobro, a to dohromady vytvořilo směsici, která mě nejspíš dostala. Jeho chování na téměř konci k Riley nedávalo smysl, a to jen díky tomu, že sám sebe dávno profláknul, ale zase se mi ta část hodně líbila, i když se to zdá nejspíš divné ba zvrácené. :D Oblíbila jsem si jeho sourozence, a to nejvíc kluky - Tannera a Jonaha, Brooke mě vlastně ani tolik nezajímala, takže jsem neměla důvod k ní cokoliv cítit.
Samozřejmě vztah Riley a Kaie jsem si užívala, prostě se mi zatraceně líbí ta nenávist, pak zmatek, přitažlivost, impulzivnost a pak..., ach jo, romantická duše plesá. :)
Ta kniha byla celkem dlouhá na standardní poměry a příjemně mě překvapilo, že se tam řešilo hned několik podstatných dějových záležitostí a ne jen jedna, jak bylo avizováno v anotaci. Bylo to na první pohled komplikované, ale přesto logické. Skvěle promyšlené, dávalo to smysl. Líbili se mi, neměla jsem s nimi problém, i když se mohli zdát drsnějšího rázu. A co se týče epilogu, tak ten byl neobvykle nesladký (a to vítám), zvláštní (no přeci jenom), ale ve finále milý. Autorka touto knihou u mě zabodovala, takže příjemné první setkání. Snad se setkám s její další tvorbou, a že jí nemá málo, a tohle jasně doporučím a hodnotím plným počtem hvězd, protože jsem si knihu opravdu užila. :)

5 02.07.2020

(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se těšila, protože patří do série, která je prostě skvělá. Musím přiznat, že kniha má neskutečnou čtivost, opravdu stránky mizí hodně rychle. Je to oddechové čtení, u kterého se člověk vážně pobaví - některé ty hlášky a výroky byly hodně dobré :D, ale většinou se jen blbě kření jako v mém případě. Autorčin styl je prostě úžasný, dokonale mi to sedí společně s vulgarismy, které tam patří a jednoduše to ladí k jejím příběhům.
Na hlavního hrdinu Trenta jsem byla teda pořádně zvědavá, protože za 2 a půl knihy toho o něm vlastně moc nevíme - jen hrubý základ. Upřímně, nebyla jsem nijak překvapená anebo šokovaná. Nějaké info, které k němu patřilo jsem prostě... přijala a vlastně toho nebylo moc - stále ten hrubý základ. Měl cca 4 takové okruhy problémů: Lunu, Val, Jordana a Edie. Toť vše. Nemůžu říct, že se mi nelíbil, naopak jeho charakter bastarda se srdcem na pravém místě se mi zatraceně líbil, ačkoliv to jsou prostě všichni HotHoles. Jen mě nejspíš nedokázal nijak zvlášť překvapit, šokovat a dostat. Musím se přiznat, že mě snad ani jednou za dobu čtení nezabolelo u srdce, což u takových příběhů prostě není normální. Mám dojem, že měl všechny karty vyskládané na stole k nahlédnutí. Žádné kouzlo se nekonalo.
Hlavní hrdinka Edie byla holka, kterou člověk musel obdivovat. Rodina totálně v prachu. Otec, který by zasloužil jen to nejhorší - neskutečnej hajzl. Musím přiznat, že mě naopak překvapilo, co z něj nakonec vylezlo za podvraťáka. A zbytek ani nestojí za řeč. Edie měla vůli, byla silná a obdivuhodná, místy i statečná. Měla jsem ji ráda a se zájmem jsem pozorovala, kam až její cesta vede. Přeci jenom narodila se v bohatství a musela žít jako "nuzák".
Ten nápad s velkým věkovým rozdílem - u autorky jsem se s tím setkala znovu, je to zajímavé, v tom příběhu to nevypadá blbě, je větší náhled do obou rozdílných postav, jejich myšlenky, starosti, světy. Je to zcela jiné, líbí se mi to, ale abych byla upřímná moc si to v realitě neumím představit. Přeci jenom 15 let je sakra dost. Taky se mi líbí, jak autorka v tomhle druhu romanticko-erotického příběhu dokáže zainteresovat prostě téma, které je vážné, důležité a smutné. Je jen dobře, že to není jen plytký popis dokonalých lidí, co spolu spí.
Příběh se mi líbil, bavil mě, nutil mě se culit a uchechtávat se, měl spád, tempo, šmrnc. Byl vážně skvělý, ale... je tam něco malého nepojmenovatelného, co se mi pohledem zpětně nepozdává. Nekazí to dojem, zážitek ani nic dalšího, jen to v porovnání s předchozími díly nemá takové grády? Kočkování mezi hlavními hrdiny bylo fajn, úsměvné, žhavé, ale... mohlo se z toho vykřesat něco víc. Něco, co by pořádně shořelo až na zatracenej popel. Musím prohlásit, byť s lítostí a trochou nelibosti, že tohle byl opravdu nejslabší díl v porovnání s předchozími knihami. Mute je mute nejspíš ve více ohledech.
Každopádně už aspoň vím, kdo je Bane, protože celou dobu mi nedávalo smysl, proč je v téhle sérii, má plnohodnotnou knihu a nepatří do té partičky pořádně pěkných parchantů. Smysl to nedává pořád, ale celkem se na toho týpka těším.
Opět musím pochválit epilog - díky bohu, nebyl vůbec přeslazený, až by mi z něho bylo špatně, naopak mi vykouzlil po celou jeho délku úsměv na tváři, až jsem si připadala jako idiot, ale byl moc hezký. To štěstí si oba, ale především Edie, zasloužili.
Musím i přes můj pocitový, však nepopsatelný vjem, který mě tam irituje doporučit, protože to je jinak vážně bezva kniha, úžasná série. Domnívám se, že pravá čtyřka HotHoles právě skončila a za mě zvítězil na plné čáře Vicious - Baron a těsně na paty mu šlape Dean - Ruckus. Ukradli mi sprostě srdce, zničili mě, zlomili a to všechno s úšklebkem na tváři, vzali mě do své náruče, zase mě vzkřísili a sešili dohromady, donutili mě je milovat přes všechny jejich hříchy a šílenosti. (K tomu se Trent ani omylem nepřiblížil, což mě ve finále hrozně mrzí, ale každému patří nějaká příčka a jsou holt tři stupínky vítězství.) Co se hodnocení týče... je to těžké, ale 4,5* tomu dám. :)

5 13.06.2020

(SPOILER) No teda. Tahle kniha mě zaujala svou anotací a musím přiznat i obálkou, takže jsem neváhala a že si ji musím přečíst, ale po nějaké době mi to nedalo a já téměř naslepo po té knize rovnou sáhla, takže jsem si ji pořídila domů. A udělala jsem velmi dobře. Ve skutečnosti ta kniha vypadá nádherně - úchvatná obálka a má dokonce vevnitř krásné ilustrace, které ten příběh dělají ještě lepším. Ojedinělý a skvělý nápad. Jediné, co bych na první pohled vytkla je velikost písmen, přiznám se, pro mě trochu malé, ale neshledávám to jako chybu, která by se měla odrazit kdesi na hodnocení. Taky, pokud mi paměť dobře slouží, tak slečna/paní Bandurová je druhá česká autorka fantasy, po které jsem sáhla. Přeci jenom, buďme upřímní, téhle skupině se člověk buď vyhýbá anebo jednoduše sáhne po zahraničních dílech. Nemám předsudky, takže pokud mě zaujme anotace, jdu do toho, přeci jenom každá kniha/příběh se dá brát jako pokus-omyl. Díky bohu, že tady se nejedná o ten druhý případ. Četlo se to neskutečně dobře a rychle, mělo to spád, tempo. Nebyla hluchá místa, nudná, právě naopak. Hrozně mě to chytlo, ani jsem to nečekala.
Hlavní hrdinku Leu jsem měla ráda, byla fajn holka a vážně mi sedla i charakterem. Přiznám, že občas měla takový manýr, který se blížil k rozcapenosti, ale to bylo minimálně, takže ani to nepovažuju za výtku. Dokázala mě pobavit a překvapit. Měla kuráž a nebála se více směry. Bavilo mě, jaký měla vztah s Thomasem, co si navzájem vyváděli, jak se kočkovali, hádali, zakopávali válečné sekyry, co k sobě cítili - tolik různých pocitů. Držela jsem jí palce, litovala jsem jí, prožívala jsem ten příběh s ní.
Druhý hlavní hrdina Thomas byl chlap, kterého jsem si prostě musela zamilovat. Zní to možná zvláštně a místy nepochopitelně, ale je to tak. Získal si mě se vším všudy. Byl o deset let starší - což mě překvapilo, že k tomu autorka přistoupila, ale kupodivu mi to absolutně nevadilo, bylo to neobvyklé, ale skvělé - a život měl jinak zařízený, a to nebylo jen díky pohlaví a postavení. Líbila se mi jeho schopnost, většinou jistě užitečná. Bavil mě ten chaos, co k Lee cítil - ten vztek, ochranářství, zmatek, žárlivost, náklonnost. Ti dva byli neskuteční. Jak když zapíjíte jed protijedem a naopak. Pokaždé tak jiní, jiskřilo to mezi nimi, většinou teda vztekem a nenávistí, ale oni mě prostě brali, vážně jsem si je užívala.
Ostatní postavy jsem měla taky ráda - Kristiána, Stellu, Patricka - toho mi teda bylo trochu ke konci líto, protože si nejsem zrovna jistá, zda to dopadne dobře, ale jinak byl zlatíčko. A nakonec Fleur, která mě spíš štvala, královna Bella, kterou bych skalpovala rovnou a Perla - duch holky, která se stala "středem vesmíru" a začala jsem jí proklínat.
Děj v knize je pěkně natřískaný akcí, pořád se něco děje. Když si to vezmu zpětně, tak je až neskutečné, co se tam všechno stalo a je to jen v jedné knize na nějakých 343 stránkách. Musím přiznat, že mě to opravdu hodně bavilo, dokázalo překvapit. Prvky fantasy i pohádky. Líbila se mi myšlenka věšteb, především v čokoládových pralinkách. Jsem i jako romantická duše nad míru spokojená, dokázalo mi to sevřít bolestivě i mile srdce, což ohromně oceňuji a o to víc jsem si to užila. Vážně si cením toho, když se mě kniha dokáže dotknout a tahle to dokázala.
Taky je tam dost věcí, které jsou s otazníky a otevřené - zcela chápu, že to je přípravná půda na další díl, ale pro tu chvíli je to lehce matoucí a trochu to naštve. Především ten konec. Doufám, že to byl vážně záměr, mimochodem drsný pro čtenáře, jak k tomu vlastně přijde, protože jinak bych ho označila za nesmyslně unáhleným a evokovalo by to ve mě jako možnou bezradnost autorky, která udělala ráznou tečku tam, kde úplně neměla. Vzhledem k jinak celé knize tomu ale nechci věřit. Vážně by to pár stran ještě sneslo, aniž by se něco "zásadního" neprozradilo a čtenář by byl spokojenější. Byla to chvilka, kdy jsem frustrovaně nevěděla, co si o tom myslet.
Každopádně, je to "První díl fantasy ságy od debutující české autorky.", jak se píše výše v popisku, což je úžasné. Autorka ušla obrovský kus cesty a odvedla naprosto skvělou práci, opravdu. Vždyť výsledkem je tahle kniha! Jsem opravdu nadšená. Jsem opravdu ráda, že ji můžu mít v knihovně. A jsem totálně natěšená a nedočkavá na pokračování - chci se k té hlavní dvojici vrátit, zjistit, co se bude dít dál! Už teď se modlím, aby druhý díl vyšel co nejdříve.
Za mě to bylo skvělé, mrzí mě teda to hodnocení, co kniha zatím má, dle mého si to prostě nezaslouží, ale ty, co zaujala anotace - nehleďte na čísla - musíte si to přečíst a teprve pak usoudit dle sebe.
Autorka mě mile překvapila, fandím jí - jen tak dál, těším se na další její, doufejme že brzkou, knihu a tohle jednoznačně doporučuju a házím k tomu pět krásně rozkvetlých lilií. :)

8 04.06.2020

Anotace byla velmi zajímavá, ale to, co jsem ve skutečnosti dostala, jsem absolutně nečekala. Ta kniha byla... sakra, já nemám slov, ale bohužel v tom trochu špatném smyslu. Byl to šílený, bizardní deník, který opravdu nemá obdoby. V první řadě jsem nečekala, že se jedná o deník, ale o klasický román/příběh. Z formy nejsem zklamaná, je to spíš takové zpestření. A musím přiznat, že i když jsem z toho nebyla unešená, spíš jsem jen nechápavě sledovala stránky, tak to má neskutečnou čtivost. To jako vážně.
Hlavní hrdinka BB byla holka, ke které jsem si nevytvořila za těch 300 stránek vůbec žádný vztah. Nejsem žádný puritán, ale ona byla šílená a divná snad všemi směry, především v období její puberty. Asi takových existuje hromada, ale přesto krucinál... co to sakra bylo?! V její dospělosti to bylo trochu lepší, co se týče chování, ale žádná sláva. Hlava mi ji okamžiky nepobírala. Jako třeba chápu, že je na manžela naštvaná a hanlivě ho označí, ale jsou snad i mírnější výrazy, ne?! Zvlášť v situacích, kdy to bylo mimo anebo bezdůvodné a nefér.
Ze všech těch jejích modrookých přítelů se mi nejvíc zamlouval paradoxně Knight a Hans. A taky její manžel Ken, protože ten byl nejnormálnější.
Její vyprávění bylo místy úsměvné a slušně řečeno "zajímavé", ale to bylo všechno.
Úplně si neumím představit s tímhle materiálem stavět seriál, i když nějaký ujetý sitcom se z toho vytřískat dá - s každou blbostí se nějak naloží.
Tahle kniha mi nejspíš absolutně nic nedala, ale zase nelituju toho času, co jsem nad ní strávila. Každopádně si stojím za tím, že tímhle Baronet tak trochu přehmátl. Otázkou je, zda nechtějí mezi svými osvědčenými romancemi trochu rozvířit ten stereotyp? Ať už je to jak chce, tohle alespoň pro mě rozhodně není kniha, po které bych znovu někdy sáhla. Ne. Však, abych byla upřímná, jsem zvědavá na další autorčino "veledílo", co Baronet touhle dobou jistě už má v tiskárně. I když dle anotace - o čem sakra kniha jako bude, když jsme se to již dozvěděli v těch 44 kapitolách?! No uvidíme. Pro tentokrát doporučení nemůžu dát.

2 01.06.2020

Co vám budu povídat, tahle kniha mě nalákala na to téma zakázané lásky mezi nevlastními sourozenci, takže ano, těšila jsem se. Musím přiznat, že ta kniha má svou poměrně vysokou úroveň čtivosti, až se mi to místy zdálo neuvěřitelné. Na chování postav, jejich vyjadřování a myšlenkách je znát, že to je psané pro věkovou kategorii cca ve věku hlavních hrdinů a mladší. Tudíž, pro mě to byl trochu kaz, protože jsem jednoduše místy ty postavy s jejich myšlenkovými pochody prostě nepobírala, nejradši bych třískala hlavou o zeď se slovy proč a cože, a to se bohužel podepsalo na sražení hodnocení.
Hlavní hrdinka Eden se mi zdála v pohodě, až na prostor, kde bych jí profackovala - nevím, čím to, zda svojí naivitou, "buranstvím" anebo jednoduše svojí hloupostí se dokázala ptát na takový kraviny a dělat takový neskutečný věci. Jo, chápu, přijela do velkýho, novýho města, kde bylo všechno jinak než znala, a tak se chtěla trochu začlenit a přizpůsobit, ale zase to tlačit tak, aby jí to bylo proti srsti, nepřirozené a ona z toho vyšla jako úplná blbka?! Jako vážně?! Asi jsem stará na nějaký šestnáctky. :D Díky bohu, ten stav netrval nijak dlouho, abych si ji zprotivila, anebo jsem si na to prostě zvykla. Ale jinak jsem s ní problém neměla. Byla jsem naopak zvědavá, jak celou situaci hodlá řešit, přeci jenom, když už se to stane, není to úplně jednoduchý, zvlášť za takových podmínek, jako měla Eden.
Druhý hlavní hrdina Tyler na tom byl obdobně jako Eden. Zdál se mi v pohodě, až na okamžiky, kdy jsem měla pocit, že sama autorka neví, jak ho má sakra vykreslit - jako zlého a arogantního kluka do morku kostí anebo hodného však zlomeného. Podle té nerozhodnosti bylo poznat, že na té postavě něco nehraje. Nevěřila jsem jí, a to mě mrzelo. Každopádně, opět to trvalo jen chvíli a pak se to srovnalo do akceptovatelných kolejí. Pak taky, na jednu stranu jsem to chápala, ale na druhou vůbec - proč se krucinál tahal, respektive věčně vracel k Tiffani? Jak kdyby měl v mozkovně zrovna dobu temna.
Postavy bokem: Tiffani, proboha, to byl vážně magor první kategorie, byla mi proti srsti. Dean, jo, toho kluka jsem měla ráda a ve finále jsem ráda, že tak dopadl, ale mám tušení, že na to dojede a už teď mě to mrzí. Táta Eden, komplikovaná osoba, štvalo mě, že nedošlo k rozhovoru, aby si to konečně vyříkali, nechoval se k ní pěkně ani fér, předstíral, takže ne-e.
Co se týče děje, sdělím, možná až drze, že to byla taková ta očekávaná klasika, jakože fakt, ale ve výsledku se mi to líbilo. Jediné, co mi možná vadí je, jak rychle "vzplanulo" to zamilování mezi Eden a Tylerem. Určitě se to dalo napsat tak, aby to nebylo tak unáhlené a aspoň pro mě trochu uvěřitelné. Prostě to vždycky trochu trvá. Jenže tady to šlo bez jakýchkoliv náznaků hned - lusknutím prstů.
Jinak to je odpočinková, milá četba, která opravdu pěkně odsýpá, je tedy vážně pro mnohem mladší, ale vykouzlí úsměv a místy i dokáže chytit za srdce, takže až na pár věcí, které se podepsalo na hodnocení můžu doporučit a upřímně jsem zvědavá, jak to celé dopadne, takže se těším na druhý díl. :)

4 28.05.2020

Na tu knihu jsem se těšila, ale netěšilo mě, když jsem viděla ta nízká hodnocení a až negativní recenze. Těžko se tomu věřilo. Dala jsem se do čtení s tím, že bych ráda vyvrátila to, co bylo na první pohled zřejmé - že je ta kniha totálně na prd. Musím však pochválit přebal/obálku, ta je vážně nádherná a musím přiznat, že ta kniha je čtivá, vážně. Je to podivuhodné vzhledem k tomu co se tam děje anebo spíš neděje, tak jsem neměla nutkání knihu zavřít, naopak jsem otáčela jednu stránku za druhou.
Pokud bych měla knihu nějak definovat, tak je to kniha plná protikladů, a to ještě na rychlodráze. Každá věc, každý čin, myšlenka i osoba jednou jede tím a pak oním směrem. A ani to nejsou intriky, které by se daly pochopit. Tohle je chaos. A to dost mate.
Hlavní hrdinka Hollis se mi ze začátku zdála v pořádku, "obyčejná" holka od dvora, která má štěstí, která by o to celé kolem stála, které to přijde neuvěřitelné a nádherné, která má potenciál a kterou bych měla i ráda. Jenže pak se to obrátilo. Ta holka to považovala snad za samozřejmost, všude už se viděla jako hlava Coroyi, chovala se hloupě a neuvěřitelně, její myšlenkový pochod totálně obrátil a já měla po celou dobu čtení knihy nevěřícně zvednuté obočí. Moje hlava to moc nebrala.
Tentokrát nemůžu pořádně ohodnotit ani "druhého hlavního hrdinu", protože vlastně dejme tomu tu ani nebyl. Chvíli to vypadalo na krále, který mi vlastně vůbec nevadil, dokonce se dá říct, že jsem si ho i oblíbila v rámci "možností", ale pak se tam vklínil týpek jménem Silas. Jo, byl fajn, hodný, nesobecký a neměla bych proti němu ani popel, až na to jméno, ale ten kluk absolutně neměl prostor, což ho totálně podkopalo. Proč? Obrovská škoda. Vyšel z toho jako prázdná postava.
Taky bych z postav zmínila ještě Delii Grace, už v úvodu, takovém pozdravení autorky je psáno, že si přeje, aby jsme si hlavní postavy včetně již zmíněné s nesmyslně dvěma jmény oblíbili. Ano, že začátku - byla to hodná holka, která si zažila peklo díky cizím a nesla si ho dost dlouho, ale pak jak lusknutím prstů obrátila a stala se ze služky, která by měla cítit spíš vděčnost, totálně rozcapenej fracek, který je neskonale vzdělaný a vlastně na úrovni a její ambice míří nestydatě vysoko, a to přímo ke králi - no?! Oblíbit? Mít v ruce nějakou lať, tak bych ji ztřískala - nic jinýho si nezasloužila. Naprosto se mi zprotivila a to, co víme, že "dokázala" - to mě pěkně naštvalo.
Ta kniha, respektive ten děj, co se týče času, je dost unáhlený např. zamilování, svatba - kdy a jak se to proboha stalo? Vážně se i za dob krále Klacka bralo po pár dnech a dvou pusách, samozřejmě láska jako trám, s tím, že ženichova rodina má kotel tajemství a jí ani nenapadne se zeptat před? Jako vážně? Pro mě jako romantickou duši další zklamání, protože romantika veskrze žádná. Prostě nic, co by mi vykouzlilo úsměv, nic, co by mi sevřelo srdce - nic!
Autorka měla prostor, měla v ruce potenciál a totálně to zkazila, pohřbila, vůbec to nevyužila a já nechápu proč, bylo tam málo stránek už od prvního pohledu. Zkušenosti na to má a přišlo mi to jako, když to čtu od amatérky, která si píše sama pro sebe, do šuplíku. Chtěla jsem na začátku ty negativa vyvrátit, jenže s velkou lítostí se k tomuhle musím přidat.
Dějově se tam toho nic moc nestalo, až na to, že to vzali všichni a všechno velkým hopem. Byť je to prkotina, tak mi trochu vadí, že u žádné důležité postavy nebylo uvedeno, kolik jí vlastně je. Vážně by mě to třeba zajímalo. Nedá se to pojmenovat ani jako seznamovací díl. Objevil se tam ke konci zvrat, který je naprosto nutný k tomu, aby autorka měla předoranou půdu pro druhý díl, což je pochopitelné. Neříkám, že mě to opravdu nepřekvapilo, to ano, ale... ve výsledku se to zdálo dost průhledné. Prostě to muselo přijít.
Dlouho jsem váhala nad hodnocením a vlastně komentářem jako takovým a stále jsem taková rozporuplná. Hvězda za přebal, hvězda za nečekanou čtivost a ten zbytek za zbytek. Je to opravdu slabé na tuto autorku. Mrzí mě to. Jsem zklamaná a je to neskutečná škoda. Nechápu to. První díl Zaslíbené je jen pouhý a vlastně nijaký průměr, i když to mohl být skvost. Samozřejmě už jen ze zvědavosti a možnému potvrzení mých teorií se "těším" na druhý díl, tak uvidíme, zda se dočkáme a toto? Každý by si měl přečíst a udělat svůj názor, rozhodně nebudu rovnou hanit, ale nemůžu ani úplně doporučit. :(

9 22.05.2020

Anotace byla napsána opravdu zajímavě a vtipně, takže jsem se do knihy pustila. Je to naprosto lehce úsměvná oddechovka, která se opravdu rychle četla. Je to jednoduchá, vážně čtivá věc, která příjemně vyplní třeba dlouhou chvíli a svůj účel prostě splňuje.
Hlavní hrdinka Nataša s vážně netradičním jménem na Američanku, nebyla špatná. Bylo to takové nemehlo a pohroma v jednom, ale něčím musela "vynikat". Jako vždy, co mi přišlo neobvyklé byla její téměř nezkušenost a místy malé sebevědomí, které byly tolikrát zdůrazněny a zároveň její chování, které to nespočetněkrát vyvracelo, především v přítomnosti druhé hlavní, však mužské postavy. Proč? Tak to napíši tak, aby to nebylo tak moc nápadné, až se nad tím někdo pozastaví. Vždyť si to protiřečí... No nic.
Druhý hrdina, Bruce - nevadil mi, vůbec. Snad jsem si ho i oblíbila. Ta postava nebyla vlastně vůbec špatná, ale opět byla vykreslena tak, že se nad tím člověk musí zarazit. Jako vážně jen tak někdo, kdo nesnáší svého nového zaměstnance kvůli jistému prohřešku, mu po týdnu jejich "války" v klídku pomůže uklidit, přerovnat a opravit byt, zaplatit nezaplacené účty atd.? Bylo to milé, ukázalo se jak dobré má srdce a mě se to vlastně líbilo, ale krucinál - je to fakt divný. Bruce měl být trochu vykreslený jako "zlý" šéf pro svou stážistku, ale vůbec se to nezdařilo. Naopak z něho vylezl totálně hodný a obětavý chlap.
Líbila se mi myšlenka Bruceova stejného, ale vlastně úplně jiného bratra. Líbil se mi vztah Bruce s Caitlyn. Některé směry byly nové - rodiče, expřítelkyně, ale většinou to byla prostě ta šablona, která je už tak moc profláklá - šéf a jeho podřízená - od fyzické touhy, až po zamilovanost.
Přiznám se, že když jsem si uvědomila, jak je to mělký příběh, že mi to kapku vadilo, ale vysvětluje to tu délku příběhu/počet stránek. Všechno bylo rychle vyřešeno, odpuštěno. Nic se pořadně neřešilo. Opravdu někdo někomu může podraz odpustit za doslova pár dní, aniž by se necítil dotčeně, zlostně, uraženě - cokoliv? Evidentně jo. Vážně vzniká láska, opět doslova za pár dní, aniž by se tam muselo stát něco významného? Evidentně jo, podruhé.
Však, co bych vyzdvihla je konec knihy, a to epilog obecně. Žádné klišé. Opravdu žádné do očí bijící přeslazené klišé, které mi většinou pokazí dojem z celé knihy. Žádné tradiční úkony jako svatba anebo těhotenství či už přímo narození prvního dítěte. Tohle jsem tady vážně čekala, ale jsem mile překvapená, opravdu.
Bylo to sice šité horkou jehlou, ale stále si to drželo moji pozornost a čas. Splnilo to účel, a to je podstatné. Rychlý, jednoduchý a celkem milý příběh, u kterého si odpočinete. :)

6 15.05.2020

Jedno takový trošku otravný Poupátko mi doporučovalo stále dokola tuhle knihu, takže jsem nakonec podlehla. Musím přiznat, že začátek byl pro mě těžký. Překvapilo mě, že to nemá klasické kapitoly, ale to by nebyl žádný problém, dá se tomu přijít na chuť, ale stala se tam taková věc, která mi to čtení otrávila, hodně otrávila - vlastně mi to leží v žaludku do teď, a tím pádem jsem trochu ztratila chuť a jakousi motivaci číst. A to nebyly zrovna krásné vyhlídky hned zkraje nové knihy. Každopádně jsem se zakousla a pak musím přiznat, že to pěkně odsýpalo, četlo se to vážně rychle a byli chvíle, kdy jsem se do toho vážně zažrala.
K hlavní hrdince - Tierney. Byla to holka, která mi nijak nevadila, na svůj věk toho znala a uměla možná až příliš, ale díky tomu se odvíjeli další věci, které hrdince hráli do karet, které jí i pomáhali celý svůj prokletý rok přežít. Proto to chápu, že jí autorka tak moc obdařila. Nejspíš bych však volila dívky staršího věku, kde by to bylo nejspíš uvěřitelnější. Tierney mě hned na začátku naštvala, takže jsem k ní nechtěla absolutně nic hezkého pociťovat, ale postupem času a vývojem příběhu jsem jí i vlastně fandila. Jenže jsem si k ní úplně nevypěstovala vztah, kde bych mohla říct - jo, fakt jsem ji měla ráda. Pořád tam byl jistý odstup. Každopádně měla odvahu, sílu a jistý pud přežití, a to se jí muselo nechat. Každopádně měla až neskutečné štěstí a kliku - při čtení si to člověk ani neuvědomí, ale zpětně, po přečtení, to je vážně hodně nápadné. Však patří to logicky k tomu - o čem by se pak psalo, že. :D
Byla tu postava Michaela, kterého jsem si hrozně oblíbila. Byl skvělý, a ta holka se k němu zachovala tak hnusně. Moje romantické srdíčko zaplakalo. Bože, tím mě fakt namíchla.
A byla tu postava Rykera. Řekla jsem si dobře, proč ne. Přijala jsem to, snad jsem si ho i oblíbila a pak s ním autorka udělá, to co s ním udělala? To jako zatraceně vážně?! Zůstala jsem v šoku a zas iritovaná. Kolikrát jsem měla chuť tu knihu barbarsky spálit.
Byl tu velký počet vedlejších postav alias dívky prokletého roku, zmínila bych asi jen jednu, a to tu hlavní - Kiersten. Pane bože. Všechno, co mě namíchlo do doby, než se tahle - ať mi to každý odpustí - čubka projevila, tak to nebylo vůbec nic. Vůbec, naopak to bylo ještě všechno zalité sluncem. Tuhle šílenou holku jsem naprosto nenáviděla. V určité chvíli jsem vážně měla chuť tam být s nimi, popadnout tu jejich sekyru a doslova z ní udělat hrubou, krvavou sekanou. Tak bych s ní zatočila! Neskutečný tvor, a to byla jen na papíře.
Co se týče děje, příběhu - bylo to drsné. Ten svět se mi zdál hodně krutý a svázaný - pravidly, náboženstvím, muži, výmysly. Nemůžu přirovnat, ke knihám/příběhům, ke kterým se toto dílo přirovnává, protože jsem např. Příběh služebnice nečetla/neviděla, ale za mě je to neskutečně brutálně originální. Absolutně se to nedá v reálném životě představit. Tolik zbytečně prolité krve, smrti a zvrácenosti. A pro co krucinál? Bylo to skvěle vymyšlené. Dokázalo mě to srazit, několikrát opravdu šokovat a pěkně naštvat. Bylo to silné i syrové, brutální, neuvěřitelné, dokonale nepředvídatelné.
Co mi trochu vadilo byla rychlost příběhu. Bylo opravdu fajn, jak to plynulo, nikde to nedrhlo, netáhlo se, nebylo to prázdné a hluché, ale... Některé pasáže by naopak ten čas potřebovaly, měly se víc rozepsat. Především třeba vztah Tierney a Rykera. To bylo neskutečně odrbané. Bylo to unáhlené a ve výsledku se tomu nedalo vůbec věřit - z ničeho nic - z ničeho něco. Přečtete dvě stránky a v knize uběhly tři měsíce. Bylo mi to líto, protože by si to ten příběh zasloužil. Rychlík projížděl tam, kde neměl, a to je opravdu na škodu. Moc málo stránek na takovou knihu. A taky, možná jen můj vjem, ale nějaké věci mi úplně nedávaly smysl anebo jsem si je jen nevyložila správně. Těžko říct.
Samozřejmě se i v tom prostředí, době a situaci objevila chvilka krásna - malý romantický okamžik. Pro mě, jako romantickou duši byl opravdu zatraceně nepatrný, ale aspoň něco. Z toho, co vzniklo mi ke konci spadla brada, protože to prostě nikdo nečeká, i když reálně by asi měl. Jenže koho to napadne?!
Konec samotný byl pro mě trochu bolestný, především, co se týče pana Welka mladšího. Vlastně si to nezasloužil, vlastně se mu to nemuselo stát a přesto - vzepřel se rozmluvě, lhal, přijal, odpustil, miloval. Byl zlatý, ne-li dokonalý chlap a mě ho bylo tak líto! Takže doufám, když se odkážu na pár jeho slov, že to poslední mu bude po nějakém čase oplaceno. Zasloužil by si to.
Kvůli několika, pro mě nepřekonatelným věcem nemůžu hodnotit plným počtem, ale i tak je to kniha na vysoké úrovni. Myslím, že se hodně povedla, i když nějaké mouchy má. Po dlouhé době velmi originální, a to si samozřejmě zaslouží pozornost, takže můžu doporučit, přesně jako jsem já dostala doporučení od Poupátka. :)

7 13.05.2020