PeterBahn komentáře u knih
Když v malé skupince dobrý kamarád před časem přečetl kousíček z knihy, v duchu jsem si pomyslel; Fajn, ale číst bych ji nechtěl…
O několik týdnů mi od něj přistála k narozeninám, jako dárek. Sic jsem mu poděkoval, ale taky jsem mu připomněl, že dobře ví, jak jsem na tom bídně se světovou literaturou a on mi věnuje právě tuhle knihu…:-). Navíc jsem měl chuť se začíst do úplně něčeho jiného…
Abych však udělal radost kamarádovi, tak jsem knížku začal louskat a nelituji. Ještě sic nevím, jak zasáhne svými rady do mého života, ale autor knihy je velmi chytrý a bystrý a píše čtivě, srozumitelně a tak jsem nakonec rád, že jsem knihu zvládl. Zda-li zvládnu i svůj život, dle autorových 12-ti rad v knize popsaných, není tak jisté…:-).
Knihu jsem zakoupil přímo od p. Černého po jedné poslechovce v divadle ve Zlíně (ještě jsem rychle běžel do nedalekého bankomatu vybrat poslední peníze) a nechal si ji podepsat. Rozhovor je velmi čtivý, p. Černý (tak jak jej známe z rádia) vystupuje příjemně lidsky a bez potřeby nadýmaní se. Při odpovědích se hezky vybavuje jeho charakteristický hlas.
Nad jedinou věcí, kterou p. Černý docela obšírně popisuje jsem trochu kroutil hlavou, proč ji nemohl udělat jinak, šlo by to… …ale nepřísluší mi to hodnotit!
Před panem Černým smekám a tento rozhovor mi příjemně přiblížil osobnost, život a práci tohoto vzácného člověka.
Druhý a snad ještě dobrodružnější díl. Jaké bylo zklamání na konci knihy, když bylo nejstarším Petrovi a Zuzaně řečeno, že už do Narnie nevstoupí. Jenže posloupnost dílů série neodpovídá úplně časové ose, a to je dobře, takže se ještě v jednom díle Petr a Zuzana objeví. I když ne až tak zásadně. Opět nutno číst oproštěn dospěláckého pragmatismu.
(SPOILER) Moc hezky se četlo! Paní Agatha v tomto díle odhalila jednoduchý princip. Muži vraždí buď aby získali majetek, nebo aby získali krásnou ženu… Zde to bylo za B…:-)
Autorka v naprosto pro ni netradiční době (starověk), ale už tradičnějších souřadnicích (Egypt) a s naprosto tradičním svým géniem rozpracovala velmi poutavý, napínavý až překvapivý příběh. Za mě jedno z nejlepších děl A. Christie.
Knihu jsem uzmul v nádražní knihovničce, a až po otevření jsem seznal, že je ve slovenském překladu, což mi jako narozenému na Slovensku nevadilo...:-)
Další z knih, kterou jsem uzmul z nádražní poličky, jelikož vlak měl zpoždění a ujel mi Bus do lomu Výkleky. Tak jsem měl v Přerově skoro tři hodiny času. V nádražní knihovničce bylo asi pět knížek a tahle měla nejlepší hodnocení na DBknih.cz. Zprvu jsem byl překvapen, že bych tohle (dívčí román) měl číst, ale kniha se vyvíjela hezky a chování zraněné dospívající dívky mi připadalo opravdové. Náhle se čas i prostor změnil (podobně jak v Letopisech Narnie) a kniha byla ještě o to zajímavější. Mé zjištění je, že i v odkládacích nádražních knihovničkách se dají najít hezké knihy!
Jsem dlouhá léta křesťanem (nekatolík) a táhle kniha mi pomohla najít v Bibli milosrdenství i tam, kde jsem jej dlouhá léta nečetl... Děkuji Ti Láďo za tuhle knihu, i za Stopaře i za Tvé působení v mnohých oblastech života, které mi přiblížil knižní rozhovor U Božího Mlýna.
Velmi příjemné oddechové čtení, nic víc, ale rozhodně ani nic míň...
Opět jedna z knih, kterou mi věnoval dobrý známý, mající starost o to, bych nezemřel úplně blbý. Navzdory tomu, že v knize se nenachází nic moc akčního, tak vhledy do předešlých generací izraelského spisovatele se četly hodně dobře! Taky dětství spisovatelovo bylo popsáno hezky a někdy i sympaticky vtipně. Kniha taky se dotýká toho, jak nesnadně vznikal stát Izrael. Zajímavě byla navržena časová osa, která jak z minulosti, tak z budoucnosti ústila do jedné smutné a hluboké události. Doporučuji!
Jako člověk vychován v materialistické dogmatice, který se na konci režimu se stal křesťanem „západního typu“ (prosím brát s nadhledem…:)), tak nemám problém přijat příběh, jak byl napsán. Důležitější je to, co se kniha snaží přinést... Samozřejmě, nejsou to nová a převratná sdělení… Jsou to již nesčetněkrát formulované věty, že hodnoty jsou jinde, než naše společnost západního (ale taky i východního) ražení většinově přijímá.
Pisatelka si však ke svému sdělení použila hezký a čtivý příběh.
Před nějakým rokem, kdy se mi život zamotal, tak mi kamarád (katolík) řekl, člověče Bibli znáš i pozpátku, ale pro Tvůj život je to stejně k ničemu! Použil tehdy peprnější výraz...:-).
Při čtení této knížečky jsem si kamarádovu větu vybavil a musím uznat, že měl pravdu a že přemýšlení a život Ládi Heryána mi Bibli a smysl Bytí přibližuje až hmatatelně! Je to patrně slabošské, ale přiznávám, že mi při četní „této abecedy“ párkrát zvlhly oči. Díky Láďo!
Knihu jsem obdržel po jednom hospodském koncertě V. Koubka. Jak jsem se do povídek začetl, tak jsem vždy dostal chuť na hospodský guláš a točené! ...a platilo to, i když se děj povídek přesunul do Indie…:-)
Sedmý díl a tohle je naštěstí stejné u všech vydání…:-). Jak mnozí psali, asi nejdospělejší díl. Začíná alegorii na falešné proroky, pokračuje bitvou, a nakonec zánikem a přechodem do nového světa. Pro dětského čtenáře zdánlivě bez happy endu, pro dospěláka nakopnutí k přemýšlení…
P.S. Zuzajda mne taky mrzí, zde autor nebyl vůbec dětinský…
Třetí díl asi nejobjemnější. Linii plavby rozvětvují mnohá zakotvení a mnohá příběhová odbočení. Z řádků si vezmou hodně věcí děti i starší děti, mezi řádky je zase „napsáno“ něco i pro dospěláky.
P.S. …a v první polovině knihy byl ten Eustác tak krásně protivný… …snad až k zabití…:-)
Myslím, že jsem četl tuhle slovenskou edici, když jsem byl ještě na základní škole. Pamatuji si na ten pocit, jak jsem byl překvapen, že dopluli do Afriky, místo do jižní Ameriky. Snové čtení a jsem přesvědčen, že pro dítě až dospívajícího potřebné čtení, které nějak směřuje. Možná trochu jako Foglarovky.
Moc příjemné a čtení, zvláště když ležíte po operaci v nemocnici. Platí i o knize Povídky z jedné kapsy…:-)
Kniha se četla velmi příjemně, měl jsem ji (vlastně všechny díly) půjčenou od jednoho zákazníka (spravoval jsem mu výpočetní techniku), kterému patrně mé literární dovzdělávání asi hodně leželo na srdci…:-)
Příběh je za mne vystavěn chytře a autor v postavách (četl jsem asi před 15 - ti lety, tak dojmy lovím hodně zhluboka) lehce karikoval obyčejnou lidskost, slabost, odhodlání a vše, co se kolem vesnice ve vinařském regionu mohlo mezi lidmi semlít.
Mám za to, že o knize jsem se dověděl poprvé před mnoha lety v pořadu na ČT2 Noc s Andělem. Přečetl jsem až letos začátkem letošního léta tedy téměř po dvaceti letech. Jedná se o druhou knihu Jardy Rudiše, jež jsem přečetl a stejně jak u Českého ráje dávám plný počet. Vyhovuje mi styl autorův, slova a věty, které jsou vkládány do úst a srdcí postav. A tak se poohlídnu po dalších knihách autorových.
Četl jsem již jako dospělý, ale i tak jsem při čtení příjemně snil…
Oproti (za mě) více ztřeštěné 40 dní pěšky do Jeruzaléma, se zde autor více zamýšlí. Knížka mě místy mile odbourala a taky občas mile dojala. Pěkné čtení!