petr_ komentáře u knih
Kniha má zajímavé prostředí v zajímavé době, ale příběh se někam ztratil. Hlavním motivem je nezajímavé vyprávění a proto mě kniha zklamala.
I taková vojenská tažení existovala. Ne vždy dopadnou dobře a vojenská štěstěna bývá pomíjivá, i úspěšná výprava(což není tento případ) mohla končit bojem o život a hladem v cizí zemi.
Líbí se mi, že se autor věnuje historickým událostem, které nejsou tak známé jako třeba galské války a vláda Caesara v Římě.
Tyto události v knize popsané vlastně znamenají konec řecké části Alexandrovy říše a nástup Říma jako středomořské velmoci.
Bohužel mi připadá tento příběh dějově příliš překombinovaný a nesourodý. Docela se mi špatně četl.
Kniha je zajímavá tím, že popisuje politickou atmosféru ve Francii v době, kdy se vrátil Napoleon z Elby. Jsou tam zajímavé postřehy o loajalitě armády a obyvatelstva k Ludvíkovi VIII, a jak se měnila během jeho odchodu z Francie. Je to takový kaleidoskop příhod, které zobrazují atmosféru této doby.
Problém je, že se jedná o téměř nečitelný galimatyáš, při kterém musí mít čtenář hodně trpělivosti vše dočíst do konce. Osobně si myslím, že kdyby autor napsal soubor povídek na toto téma, bylo by to zajímavější.
Mám pocit, že čtu tu samou knížku podruhé. To je problém vícedílných sérií fantasy. Autor prostě přemílá jedno téma stále dokola.
Nechápu, proč je tato kniha spojována s Tolkienem, prostředí je jiné a styl vyprávění také Tolkienovým příběhům neodpovídá. Zpočátku, když jsem tento příběh četl, tak se mi nelíbil pro svou hrubost, ale pak se příběh rozvíjel a byl stále zajímavější, takže uvidíme co autor dokáže v dalších dílech.
Tento díl byl tak akční, až byl nudný. Mnoho zvratů v děj roztříštilo na kaleidoskop událostí v kterých se ztrácel celek. Vzhledem k tomu, že jsem po prvním dílu vynechal druhý a přečetl tuto knihu, mám pocit, že nemám chuť "Vládkyni bouře" dohledávat a přečíst si ji.
Dobře předvídatelná zápletka, ukazující, jak se nedržet svých zásad, a že účel světí prostředky, což platí i pro zásadu, podraz svého přítele, než to udělá on. To je politika vládců a prakticky většiny hrdinů knížky. Snad nejzásadovější mi pak v tom galimatyáši připadá Soren.
Nejsem zrovna čtenář detektivek, ale dostala se mi do ruky tato knížečka a tak jsem si ji přečetl. Měl bych něco od Agaty Christie něco znát, vždyť už je to klasika.
Kniha mne zklamala. Sice popisuje zajímavé historické události, ale děj je roztříštěný a nesouvislý. Je to vlastně takový kaleidoskop různých situací a dialogů, ve kterých čtenář jen obtížně vnímá hlavní osu příběhu.
Tak zajímavé téma, a ono je to napsáno tak nudně.
Od autorky jsem četl knihu "Zapomenutý papež" a tak jsem se těšil, že si zase počtu, ale nějak jsem měl pocit, že čtu tu samou knihu s trochu jiným obsazením. Autorce zřejmě došly dobré nápady.
Děj knihy je umístěn do zajímavé doby. Končí moc církve a inkvizice, Evropa se otřásá v době Napoleonských válek, do Ameriky jsou dopravováni otroci z Afriky na plantáže. Hrdinové knihy žijí svůj život v takovéto době a okolní svět na ně vyvíjí velký tlak a mění jejich osudy a oni se s ním vyrovnávají svým způsobem. Zajímavé je, že lidé mají svoje každodenní starosti v době války, nebo jako otroci na plantáži a občas se dostanou do situace, kdy musí udělat zásadní rozhodnutí, které je poznamená na celý život.
Autor velmi hezky popsal, svobodu jako stav mysli, který nás přiměje se chovat jako antilopa, nikoliv jako hyena.
Jeff Vandermeer je mistrem v popisu zvláštních světů, jejichž smysl ani původ není zřejmý ale čtenáři při jejich představě mrazí po zádech. Autor se ve svých knihách zaměřuje na hrůzy, které nám může připravit další výzkum genetiky a DNA, který může lidi připravit o jejich člověčenství a vytvořit z nich zrůdy, nebo ubožáky, kteří jsou dobří tak akorát jako zdroj orgánů. Pokud tuto knihu, a pravděpodobně i ostatní knihy autora čtete v nevhodném rozpoložení, tak se může stát, že ji nedočtete, nebo se vám nebude líbit, protože takovéto čtení vyvolává různé emoce.
Jsem zklamaný. Děj je příliš jednoduchý a plochý až snadno předvídatelný, takže mě nezaujal.
Skrýš v lese není o nic horší, než-li jiná část Křiváků, ale čeho je moc toho je moc. Připadá mi, že průběh děje je pořád stejný, akorát je tam méně tajných chodeb. Ale všechny oběti mají chorobnou touhu schovávat kdejaký krám z doličné doby a psát si deník, takže je pak možno se po létech dobrat pravdy.
Problémem je, že když čtete již čtvrtou knihu s podobnou konstrukcí děje, tak je to trochu nuda.
Pro mě to byl lehký oddechový žánr, knížka se mi dobře četla. Trochu, ale jenom trochu mi připomněla "Milénium", nebo že by Ramba? Jenom by mě zajímalo, jestli to tam v těch afrických státech opravdu tak vypadá, ale je to docela dost možné.
Rozuzlení celého děje jsem tak trochu předvídal už na počátku.
Zajímavě napsaná detektivka, ve které se stále rozvíjí děj Křiváků, takže jsem zvědav na další pokračování, ačkoliv autorka porušuje nejeden ze hříchů pátera Knoxe o dobrých detektivkách. Jako největší z nich musím zmínit množství tajných chodeb a úkrytů a vlastně v každém díle se objevují nové.
Nemohu si pomoct, ale lituji, že jsem dočetl trilogii až sem. Samá honička, samí bubáci, buďto jednotlivě, nebo ve skupinách a občas celé davy. Kniha je tak akční až je to nuda. Pointa celého příběhu veškerá žádná, jedním slovem SLÁTANINA.
Konečně nějaký pokrok v ději. V prvním díle jsem měl trochu pocit, jako bych četl Kulhánkovy knihy, plné děsů a nenadálých úprků a když čtu takovou knihu, tak mě to trochu unavuje. Ale v druhé polovině knihy se konečně vykrystalizoval nějaký slušný děj a tak jsem se rozhodl si přečíst i další díl. Doufám, že toho nebudu litovat.
Tuto knihu bych označil jako tuctovou fantasy, je tam trochu magie, nekromani, obtížná cesta a nějaký ten krvák.
Zkusím další díl série, a jestli nebude lepší, tak pokračovat nebudu.