petr4927 komentáře u knih
Velmi útlá knížečka, která se mi ale četla velmi špatně. Nevím, jestli je to překladem, ale nedokážu si představit, že by spolu dva mladí lidé, byť před více než sto lety, mluvili stylem, který jim přiřkl autor.
Trhlinu jsem si celkem náhodou koupil v Bratislavě poté, co jsem pátral po nějaké současné slovenské literatuře. Pustil jsem se do čtení, 1. den jsem přečetl 50 stran, druhý den ráno taky 50 a večer jsem si řekl, že si jich přečtu ještě pár. Chyba lávky - kniha mě donutila ji dočíst úplně celou na jeden zátah! Takže za sebe můžu říct, že má velmi málo hluhých míst a děj je napínavý celou dobu.
Kniha je to velmi zajímavá a přečetl jsem ji jedním dechem. Pan Tabery v ní vcelku vystihl českou společnost. Sice s ním v mnohém nesouhlasím, ale rozhodně doporučuji si ji přečíst. Jen je škoda, že většina lidí, která by si knihu měla přečíst, knihy nečte.
Jsou knihy, které nejste s to pochopit v 15 letech, ale pochopíte je, když je vám 25. A pak jsou knihy, které částečně pochopíte v 27 (jako je nyní mě), ale doceníte je až ve zralejším věku, kdy už máte tolik životních zkušeností, abyste byli schopni vcítit se do myšlenkových pochodů starce. Myslím, že se ke knize vrátím, ale nejdříve za 50 let (pokud v tu dobu budu ještě naživu).
Opět jsem sáhl po originálu, který jsem si koupil v Bukurešti. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se do knihy dostal, ale čím dál jsem byl, tím víc jsem knihu hltal. Rozhodně doporučuju!
Myslím si, že Velký Gatsby je velmi přeceňovaná kniha. Četl jsem o ní, že je to jedna z nejlepších amerických knih. Podle mě je spíše lehce nadprůměrná. Četl jsem originál a nepřišel mi moc čtivý.
Nejslabší kniha, kterou jsem od Murakamiho četl. Leckdy jsou povídky až banální, ale 2 či 3 se mi líbily.
Četl jsem novější vydání, přičemž jsem si ji chtěl přečíst v originále, ale zrovna nemám cestu do Německa, takže jsem zvolil český překlad z knihovny. Dostat se do knihy pro mne bylo velmi náročné a zpočátku mě velmi iritoval styl překladu - dyž místo když, mladej místo mladý... Nicméně poté jsem se začetl a musím říct - ano, pro mne tahle kniha vystihuje atmosféru Německa té doby. Poslední 100 stran jsem přelétl za 2 a půl hodiny a nemohl jsem se odtrhnout.
I přes většinu zdejších komentářů si myslím, že Chandler má i lepší kousky (u mě je favoritem stále Dáma v jezeře), nicméně i tohle je velmi zdařilá kniha!
Začátek knihy jsem trochu protrpěl, nicméně když se přes něj člověk přehoupne, je nucen číst až do konce. Ano, není to nejnovější trendy kniha, ale nutí člověka k zamyšlení, co všechno dokáže láska s člověkem udělat.
Půjčil jsem si dvojjazyčnou verzi, německo-českou. Četl jsem německy a musím uznat, že S. Zweig používá mnohem větší rozsah slov než například Remarque. Pokud se učíte německy a jste už pokročilejší, rozhodně doporučuji německou verzi přečíst.
Knihu jsem četl nadvakrát. Poprvé jsem ji nedočetl, napodruhé jsem se zasekl na stejném místě - po asi 150 stranách. Po týdnu jsem opět pokračoval a pak už nedokázal přestat číst. Co mě trochu mrzelo, byl otevřený konec. Mohu ji jedině doporučit, ale stejně jako k ostatním Waltariho knihám si k ní člověk prostě musí najít cestu.
Chtěl jsem zjistit, co všichni mají na jednom z nejčtěnějších českých autorů, nicméně nepřišel jsem na to. Kniha je relativně čtivá, ale po literární stránce rozhodně nejde o zázrak. Ovšem je krásnou sondou do ryzího buranství i plachosti. Co si vyberete vy?