petr4927
komentáře u knih
Zbořeno: Zaniklé pražské stavby 1990–2020
Kateřina Bečková
Pro člověka, který zná Prahu a zajímá ho architektura, je tahle kniha snad povinnost. Chvílemi jde o velmi smutné čtení, protože si uvědomíte, jaké skvosty šly k zemi kvůli tomu, aby na jejich místě vznikly dobře zpeněžitelné, leč z architektonického hlediska unylé, krabice.
Bohužel, stavby v části Ohrožené stavby už jsou povětšinou strženy...
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Rozhodně doporučuju knihu číst, tak jak je řazená. Ze začátku vás bude trochu nudit, v půlce vás chytne a čekáte, jak šílený a převratný závěr přijde. Jenže on bohužel nepřijde a konec se rozplizne do ztracena.
Charaktery postav jsou černobílé a nenajdete ani jednu vyloženě sympatickou figuru. Vyloženě zápornou ano - říkáte si, že nikdo nemůže být takový kretén jako Marek.
Tak trochu supermarketová literatura, ale donutí vás dočíst.
Tramvaje a tramvajové tratě, 3. díl - Historická předměstí a obce na pravém břehu - sever
Pavel Fojtík
Nejsem skalní fanoušek tramvají a vláčků, nicméně tahle kniha je úžasná. Jako někdo, kdo bydlí na Žižkově a má k němu víc než vřelý vztah, tuhle knihu oceňuju především proto, že mi nabízí srovnání současnosti a minulosti. A také to, jak komunisti část Žižkova nenávratně zohyzdili.
Denní dům, noční dům
Olga Tokarczuk
Četl jsem od Olgy Tokarczuk 2 knihy a formou jsou si velmi podobné. Nějaký propracovaný příběh nečekejte. Naopak, čekejte roztodivné obrazy malované nikoliv barvami, ale slovy. Tu narazíte na silnější kapitolu, tu na slabší....
Mačacia stopa
Dominik Dán
Já bych se narozdíl od kolegy Ladyse za skalního fanouška DD označit dal (už jsem stihnul přečíst 29 jeho knih), nicméně tenhle díl byl sice moc fajn, ale i tak poněkud slabší kvůli tomu, že konec je odhadnutelný.
V tieni
Dominik Dán
Sice můj oblíbený DD, který se čte jedním dechem, ale tentokrát o trochu slabší kousek. Bylo to trochu čitelné dopředu.
Jak vyzrát na cizí jazyky
Lucie Gramelová
Rozhodně kniha, která stojí za koupi. Sice se domluvím 7 jazyky, takže už tuším, jak se učit další, ale i tak mi přinesla inspiraci.
A tohle má být legrační?
Hugleikur Dagsson
Asi budu výjimka, ale až na pár podařených vtipů mi většina přišla suchá až nezábavná.
Vítejte ve svém mozku
Sandra Aamodt
Směsice méně a více známých faktů podaná tu zábavnější a tu méně zábavnou formou. Ale ve finále jsem se nedozvěděl o moc více než z jiných podobných publikací.
Bludiště odrazů
Sergej Lukjaněnko
I když pominu neskutečnou technologickou zastaralost a nepřesnosti, neseděl mi filozofický rozměr knihy. Celou knihou jsem se doslova prokousával.
Noc temných klamstiev
Dominik Dán
Přečetl už jsem téměř všechny dánovky a musím říct, že Noc temných klamstiev řadím do slabší poloviny z nich. Zatímco z některých ostatních knih mám pocit, že se to tak opravdu mohlo stát, tady mám pocit, že autor už všechno přitáhl za vlasy ad absurdum. Takže ano, kniha je čtivá a napínavá, ale těžko uvěřitelná.
Má cesta za štěstím
Karel Gott
Nejsem skalní fanda Karla Gotta, ale ani člověk, který by ho hanil a říkal, že jeho zpěv stál za nic - protože ať už si o jeho repertoáru myslím cokoliv, byl dobrý zpěvák a profesionál. Knihu berte spíš jako životopis Karla Gotta napsaný Karlem Gottem. KG se v něm obhajuje seč může (ať už jde o antichartu nebo jeho ne úplně skvělý vztah k ženám) a popisuje celý svůj barvitý život (a že stál za to!). Za přečtení rozhodně stojí, kniha je pěkně upravená a celkem čtivá. Nevýhodou je její formát, protože do kapsy se vám rozhodně nevejde. OVšem nejsem si jistý, jestli bych si ji za 1200 korun koupil...
Tělo jako posilovna - 90-denní výzva pro muže
Mark Lauren
Pro (věčného) začátečníka vcelku dobrá kniha. Obsahuje soubor základních cviků a autor lehce naťukne správnou životosprávu. A v tom je tak trochu kámen úrazu - rozhodně neočekávejte výživového poradce, spíš materiál k zamyšlení. A nesmíte brát všechno úplně doslova - i přes překlad z textu občas čiší americký smysl pro bombastičnost a přehánění. Pokud vydržítě, po 3 měsících zcela jistě uvidíte výsledky.
Na smrť II. - Bez milosti
Jozef Karika
Po již tak skvělém první dílu je na scéně i díl druhý, který už se celý odehrává v Evropě v době druhé světové války.
Čím více knih od Jozefa Kariky čtu, tím více mám pocit, že je to jeden z nejlepších současných slovenských spisovatelů.
Před tím, než se dostanu k samotné knize, bych si dovolil malou odbočku s dvěma poznatky, či spíše postesky. Za prvé - knihu v českých knihkupectvích seženete v českém překladu. Pokud chcete slovenský originál, musíte si ji objednat ze Slovenska, což mě jakožto Čecha, který se narodil ještě ve společném státě a nemá s porozuměním problém, neskutečně štve (a Češi mladší než já, kteří nerozumí, nerozumí právě proto, že se dělají takové hlouposti, jako překlad ze slovenštiny). Za druhé - právě tuhle knihu by si měl přečíst každý středoškolák. Vědět něco o Boženě Němcové či Aloisi Jiráskovi je dozajista fajn, ale tahle kniha vám v současném světě dá mnohem víc ponaučení.
Kniha je jedním slovem brutální, ale rozhodně ne samoúčelně. Karika v ní popisuje zvěrstva druhé světové války v koncentračních táborech. Ne se sadistickou zálibou, ale jako nezúčastněný pozorovatel a tak dobře, že vám při tom běhá mráz po zádech. V duchu se modlíte, ať to dobře dopadne. Jenže nedopadne.
Říkáte si, jak je možná, že se tohle všechno dělo? Obávám se, že je to zkrátká v lidské povaze a že i v dnešní době, s patřičným poltiickým vývojem, by se něco podobného mohlo opakovat. A přesně proto jsou důležité takovéhle knihy. Jen se obávám, že ti, kteří by si ji měli přečíst ze všeho nejvíce, se k ní ani nepřiblíží.
Stručné odpovědi na velké otázky
Stephen William Hawking
Stephena Hawkinga obidvuju za jeho přístup k životu, protože kdyby mně někde ve 20. letech řekl, že do 5 let zemřu upoután na lůžku, nevím, jestli bych byl natolik silný, abych vytrval ve svém snažení.
K samotné knize: název lže - nejedná se o stručné odpovědi, nýbrž odpovědi komplexní, které ve čtenáři probudí ještě mnohem více otázek. Nečekejte, že dostatnete konkrétní odpověď na takové otázky jako zdali existuje Bůh, zda lze cestovat v čase či zda jsme ve vesmíru sami. Pokud vás takové otázky nezajímají (a chápu, že jsou lidé, pro které důležité nejsou), po knize vůbec nesahejte. A pokud vás zajímají, přečtěte si ji, je zajímavá, ale pochybuju, že vás plně uspokojí.
Deník ze dna
Tomáš Řepka
Tomáš Řepka rozhodně není spisovatel, ale tahle knížka za přečtení stojí. Nejsem Sparťan ani nekritický obdivovatel Tomáše Řepky, a tak jsem věci vylíčené v knize bral s rezervou, nicméně v jádru je to prostě výpověď člověka, který se dostal do vězení. Jestli oprávněně či neoprávněně nechť posoudí jiní (ale česká vězení jsou plná nevinných lidí, že ano?).
V srovnání s jinými knihami vězeňského žánru je to slabší. Sice si uvědomíte, že se nikdy do vězení nechcete dostat a že místo nápravy vězení člověka spíš semele a pošle na scestí, ale třeba Pro drogy nemá smysl umírat od Radka Hanykovicse má mnohem silnější příběh.
Anežka
Viktorie Hanišová
Tahle kniha není jen o špatném vztahu matky a adoptivní dcery, ale i o všem, co tomu předcházelo - pocit, že času na děti je dost i uvědomění si, že v 35 to zkrátka už nejde. A že náplast v podobě adopce ne vždy funguje.
Fantastických a čtivých prvních 80 % knihy je sraženo na zem utnutým koncem, který působí, jako by autorce někdo řekl: "Přestaň už psát, musíme to honem vydat!"
Lanovka nad Landekem
Petr Čichoň
Moje první setkání s autorem a pravděpodobně i mé poslední.
V knize se prolínají 2 příběhové linie, ale obě mi přijdou poměrně povrchní. Nemyslím si ale, že by to bylo krátkým formátem knihy (srovnejme to například s obdobně dlouhou Příliš hlučnou samotou).
Zkrátka tahle kniha byla jedna z těch, které jsem sice přečetl, ale za půl roku už ani nebudu věděz, že jsem ji četl.
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
Josef Klíma
Už když jsem v televizi viděl nejmenovou talk show s panem Šlachtou, který prezentoval svou připravovanou knihu, říkal jsem si, že si ji chci přečíst.
Literárně to veledílo není, je to prostě rozhovor novináře a (bohužel bývalého) vrcholného policisty, nicméně čte se velmi dobře.
Nemyslím si, že by pan Šlachta byl anděl a čistá duše. Ale rozhodně to byl muž na svém místě. V knize se částečně ponoříme do špíny různých kauz (ne tak do hloubky, jak by si srdce čtenářovo přálo, ale to vzhledem k závazku mlčenlivosti není zkrátka možné).
Nejznepokojivější na celé knize není obsah popisovaných kauz (ty se prostě staly), ale chování mocných k pro ně obtížným elitním policistům, účelové zametání věcí pod koberec a de facto paralýza policejní práce.
Otázka: myslíte si, že dnes se nedějí věci podobné popsaným těm v knize? Pochybuju, že by se neděly. Jen už není nikdo, kdo by je vyšetřoval.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Ne nadarmo jsou hrdinové knih Bohumila Hrabala pábitelé.
Na první pohled banální příběh o dělníkovi z lisovny na papír. Na pohled druhý něco jiného - filozování o strastech a radostech života. A taky o účelu žití.
