Petrasuvicka komentáře u knih
Pořád nedokážu pochopit, jak takové jednání na psychiatriich a jiných ústavech mohlo dlouhé roky procházet! Silný příběh, čtivé, ovšem s maličkou výhradou k naivitě hlavní ženské postavy, na jejím místě bych zkrátka víc přemýšlela a předpokládala, že jsou ti kolem mnohem větší svině, než jak se jevili.
Kam příběh směřuje, a co se nejspíš na konci dovíme, je jasné už od první stránky. Hodně mi vyprávění životních cest hlavních postav připomnělo Stanici odložených lásek od Körnerové. Shodou okolností i tam se objevovalo prostředí medicíny. Bohužel ale byl její příběh čtivější, poutavější. Tady jsem se od půlky začala trochu nudit, děj u Petra se vlastně opakoval, sice ve spirále a eskaloval, ale byl více méně stejný a předvídatelný. Už jsem se pak těšila, až dočtu.
Po trochu pokulhávajícím - respektive trochu moc absurdním čvrtém díle - byla tohle pecka. Po prvním díle druhý nejlepší ze série. Temné, akční, napínavé a začátek je opravdu laděný skoro až hororově. Líbí se mi, jak autor zapojuje všechny členy katovské rodiny a s každým díle je rozvíjí tak, jak stárnou. A opět hezký bonus na konci v podobě průvodce po Bamberku. Dobré tipy na výlety.
Lepší, čtivější a zajímavější než první díl. Přestože to obsahuje pár klišé a předvídatelných rozhodnutí hlavních postav. Podmínky dělnické třídy, přádelny... to všechno bylo zajímavě a dost realisticky vylíčené! A tak to má u pokračování být.
Jak se naivní, křehká, nesebevědomá princezna bojovnice Xena podívala do Japonska, aby vyřešila školní trapas na úrovni bravíčka. Pubertální, naivní romance na pozadí turistického průvodce Japonskem. Nic to nevypoví o kultuře nebo snad čaji, bohužel i to někteří čtenáři očekávají. Kdo chce něco vědět o skutečném Japonsku - Suši v duši.
Napínavé, čtivé. Ale je to plné amerického klišé a nabubřelosti - američtí agenti krásní, inteligentní, mladí a naivní, když si od začátku počínají tak, jako kdyby byli neodhalitelní. Francouze, kromě těch spolupracujících s OSS, vykreslila jako nejhorší udavačskou spodinu a naproti tomu tam vrazila celou řadu vlídných a mírumilovných, a hlavně bezmezně geniálních, nacistů. Nadšení a ohromení mohou být leda čtenáři, kteří na válku pohlížejí romantickýma očima.
Nejdramatičtější a nejtemnější ze série. Příjemná změna! čtivé, více dějepravne než třeba takový druhý díl. Ten mne zatím bavil nejméně. Tak jako tak parádní série! Musím ale souhlasit, že Hermínino chování tady opravdu zaznamenalo obrat a docela mě štvala. A jen se stále utvrzuji v představě, že pokud by to měl být seriál, tak baronku Chlumskou by určitě hrála Helena Růžičková :D
Jak mi první díl připomínal seriál Vyprávěj, tak tohle bylo taky takové "vyprávěj", ale asi jako kdybych se sešla s kamarádkou u kafe a poslouchala, co se za ty roky odehrálo. Pěkné, líbilo se!
Bezesporu zajímavá kniha neotřelého a kontroverzního příběhu. Bohužel přijde nějaké to "ale". Je čtivá, to rozhodně, ALE... s milionem odboček v každé kapitole, v každém druhém odstavci. Nemuselo jich být tolik. Trochu mi třeba vadilo, jak je přímá řeč zakomponovaná dovnitř do textu a nestála sama o sobě na novém řádku, špatně se hledala, snadno se přehlédla a pak to působilo jen jako čistě holé vyprávění. Horší je to ale s opakováním. Autor se snažil vyjádřit Einarovy pocity co možná nejlépe, jak se pere uvnitř s Lili, ale nakonec omílal jedno a to samé dokola, což mě v půlce knížky začínalo hodně rušit. Vysvětlil to dost jasně, několikrát, a je jasné, že na straně 200 se nic nezmění, pořád bude chtít být Lili a je jen málo pravděpodobné, že bych na ty vnitřní pochody zapomněla.
Tak jako tak, Gerda je tou hlavní hrdinkou, tou dánskou dívkou, která musí snést labilní a subtilní povahu nového člověka, ani Einara, ani Lili, zkrátka něco mezi. Protože není nic lepšího a povzbuzujícího, než přijít urvaná domů a tam najít svého manžela v dámských šatech.
Jenže "ALE" převažují, takže proto jen za tři, ačkoli by si příběh jako takový zasloužil víc. Za mě tedy nad knihou zvítězil film.
Protože jsem nečetla Staříka, ale zatím jen tohle, musím říct, že jsem se královsky bavila. Nicméně se mi zdálo, že děj mohl být ukončený o takových 60 stran dříve. Motivy a zápletka se začínala opakovat a i přes kvantum vtipů a neuvěřitelných náhod to prostě působilo moc stereotypně. Tak jako tak, bavila jsem se a několikrát se smála nahlas. Autor má rozhodně neotřelý smysl pro ještě neotřelejší děje.
http://petrakutova.blogspot.cz/2015/08/knizni-recenze-analfabetka-ktera-umela.html
No... bylo to smutný. Ale potoky slz? Rozhodně ne. Autorka sice psala čtivě, ale něco tomu chybělo. Nedokázala jsem se vcítit do hlavní postavy, připadat si jako ona, prostě... na můj vkus Moyesová chodila celou dobu jen po povrchu a nešla do hloubky. Emoce i příběh se tedy staly dost plochými a i když se snažila, nedokázala příběh Willa a Lou napsat tak, aby ta procítěnost a deprivace z bezvýchodné situace na mě dýchla sotva knížku otevřu.
Při čtení jsem měla pokaždé dojem, že jsem se ocitla v Egyptě. Tak dobré jsou Smithovy popisy. Zpočátku jsem Taita přijala rozpačitě, pak už mi ale lezl s tím, co vše umí a svoji neskromnosti na nervy. Jára Cimrman starého Egypta hadr. Stejně tak Tanus a jeho naivita. Vlastně všichni jsou vytvořeni jako naivní prostacci, včetně faraona, které precura jedině Taito, se sklony k uchylarnam, zpočátku snad i lehce na hraně pedofilie, když vezmu v úvahu, kolik je jeho paní let na prvních strankach. V těchto Taitovo creepy momentech jsem hodně váhala, jak moc zvrhlý je i autor, protože mi tam takových okamžiku přišlo v jednu chvíli až moc.
Toliko k tomu, co mi na Řece bohů vadilo. Jinak velmi hutny a bezesporu zajímavý příběh z doby, kterou bych aspoň na den ráda poznala takovou, jaka byla tehdy.
Romantický začátek trochu klame, protože pak už nastávají jen a pouze drsné časy. Irsko taková země je, zkoušená počasím, Angličany... Je až s podivem, co všechno Irové dokázali vydržet, přežít a udržet si optismistického ducha. Navzdory útrapám jsou Irové milí, zpívají si, mají radost ze života. Možná právě proto, že generace jejich předků ví, jak kruté dny na ostrově byly.
Irská kráska se čte sama, je krásná, lyrická i napínavá. Spokojenost.
Stále nechápu, jak tohle všechno mohl člověk přežít. Příběh, který dokazuje, jak moc silná je lidská vůle a pud přežít. Jak jsou ženy schopnější a odolnější než mnozí muži.
Stále nechápu, jak mohli přežít pochody smrti. Ne jen postavy Izzy, Billa a dalších z party v knize, ale skuteční lidé, kterých se to tehdy v dané době týkalo.
Doporučuji.
4* proto, že jsem přece jen četla lepší z období 2. světové.
Popravdě nečekala jsem, že než o vztah půjde o komunitu a knihovnu. Alespoň to nebylo jako jiné romance, tedy úplně přes kopírák. Realne za 3.5*, ale jak se obecně ví, od pětky za desetinnou čárkou zaokrouhluje nahoru :)
Nikdy před tím jsem nic podobného nečetla.
Příběh má spoustu vrstev, můžeme na něj koukat podle časové osy, anebo podle vypravěče. Protože to, co se mu dělo, zažíval, vyprávěl atp, může teoreticky zažívat kdokoli, klidně ve stejný čas, jen na jiném místě. Vždy se na planetě v nějaké zemi najde někdo, koho zasáhnou podobné běhy událostí a osudu.
Nicméně celý děj lze vnímat i jako vývoj společnosti, její postupnou degeneraci ke konspiracemi posedlými lidmi, které vyhledávají a konzumují absurdní světové lži jako drogu. Bohužel takových lidí znám ve svém okolí spoustu a nepřesvědčí je sebevětší a seberyzejší důkaz. Stejně tak Boyne dokazuje, že se lidstvo nedokáže poučit ze svých chyb po celá staletí.
Opravdu zajímavé a vrstevnaté čtení plné fiolozofických myšlenek.
Pěkně se to četlo, 3.5 *
Američani jsou vlastně neustále naivní, přerostlé děti, jinak si neumím vysvětlit popularitu autorky na tamnim trhu. Popravdě nechápu ani poblouznění tady v Čechách u čtenářů 30+. Tohle by prostě bylo super, kdybych to četla po maturitě. Je to prostě jen romance pro Young adult, 18ti letí hrdinové, rádoby psychoanalýza vztahu a jejich emocí, které jsou tak nesmírně hluboké! V 18... Kdy většina děcek ani netuší, co je baví. Plné klišé, předvídatelný konec už od první stránky, konec sladký až z toho bolely zuby.
Na odlehčení po reznicine z dob Habsbursku dobré, to ano. Na trvalé setkáváni s Hooverovou to nevidím.
Bavila jsem se. Geniální propojení alegorie a parodie na reálný školský systém a Harryho Pottera (který mě skutečně neoslovil, což nemělo vliv na míru pobavení :)). Autorovi nelze bezesporu upřít fantazii, hlavně u jmen, smála jsem se i nahlas.
Případ skvělý, perfektní propojení s reáliemi a tureckými nájezdy. Jen tenhle díl pro mne byl těžkopádný. Změna vyprávění v první osobě z pohledu Barbarice mi zpočátku dost drhlo než jsem si zvykla. Proto o hvězdu méně. Nic to ale nemění na tom, že se strašně těším na další!
Přestože je téma Vikingů mně velmi blízké a těsila jsem se na knihu, tak se mi paradoxně mnohem víc líbila Rebečiny Hlava světa :) To však neznamená, že je Druhé království horší či méně čtivé, ovšem je dost podrobné a pro spoustu jmen občas matoucí. Doporučuji obojí.