petrpospa komentáře u knih

Mnohem lepší než Martina Cole! To jsem si říkal po přečtení první poloviny knihy. Dobré nápady, dobrá zápletka, dobře napsáno... Dobře, tedy trojka. Na druhou stranu mě kniha dokázala zaujmout tak, že jsem ji zvládl na jeden zátah. Pravda, konec nebyl podle mého gusta, moc překombinovaný a těžko uvěřitelný, ale budiž. Čtyři hvězdy na prvotinu jsou slušný výkon...

3 27.08.2020

Klevisová se čte dobře. Zřejmě to bude proto, že dobře píše. Domácí prostředí beru jako plus, nemusím se nutně za každou vraždou trmácet do Ameriky či Skandinávie. Já jí držím palce a bavím se komentáři s jednou nebo dvěmi hvězdičkami. Míšo, nedej se! :-)

3 31.07.2020

Když před sebou vidím 600 stránek,mám trochu obavu, že to bude moc dlouhé, nudné, nezábavné, že to pro mě bude utrpení. V tomto případě nebylo. Velmi příjemná detektivka v novém prostředí, temném, zimním, depresivním. Tedy aspoň pro mě. V Pyrenejích jsem ještě nebyl, fyzicky ani v knize. Takže jsem četbu prokládal obrázky, mapami a dalšími zajímavými informacemi od přítele Gúgla...
A aby toho nebylo málo, ihned po dočtení knihy jsem si naložil kompletních šest dílů seriálu Mráz. Kniha byla pochopitelně lepší, ale ani filmové zpracování nebylo špatné. Hlavně však bylo jiné a scénář z knihy v podstatě jen vycházel. Z téměř epizodní Daniely se stala skoro hlavní hrdinka, děj se zjednodušil na pouhé konstatování skutečnosti a chybělo mi podrobnější vykreslení postav. Na to prostě v seriálu není prostor, stejně tak ani na poměrně akční knižní závěr... Snad jediné, co mě na taktrochujiném příběhu zklamalo, byla totální absence hezkých nebo aspoň sympatických hereček.
Knihu i seriál určitě doporučuji a čtyři hvězdičky chápejte jako aritmetický průměr z obou zpracování. A to je opravdu hodně vysoké hodnocení..:-)

3 31.03.2020

May psát umí, o tom nemůže být pochyb. Tři hvězdy chápejte spíše jako hodnocení v rámci tvorby tohoto autora, ne jako měřítko všech, co kdy nějakou knihu napsali. Úplně nejvíš pro mě stále zůstává Skála a Lewis, dále pak čínská řada a teprve potom Enzo. Možná to bude příběhem ala D. Brown, možná tím, že mi to připomíná Indiana Jonese, který mě kdysi hooodně dávno moc bavil, či dobrodružství se stále dojatým Nicolasem Cagem, na která jsem se naopak nikdo dívat nepřinutil..
A taky mě možná iritují francouzské názvy, které neumím přečíst a připadám si blbě, záběry hořících pneumatik v ulicích nonstop stávkující Paříže, či nastoupený tým francouzské fotbalové reprezentace, kde typicky galského frantíka najdete jen zřídkakdy...
Jsem tedy zaujatý, ale i tak to nebylo úplně marné...

3 14.01.2020

Těžké čtení. A ještě těžší představa, že to byla, a možná ještě je, povinná četba. Nebo aspoň doporučená četba, ať ti naši mladí vidí, proti čemu jsme bojovali. Já to nečetl nijak zvlášť pozorně, ale ani to nebylo nutné, aby mi neuniklo meziřádkové vnímání reálné doby, z které dílo i autor pochází. A úplně stejně, jako jsem neuměl jásat nad pokrokovými autory povinné četby své doby, nejásám ani teď. Jediný rozdíl je v tom, že tenkrát jsme to číst musel a pokud mě to nebavilo, zvolil jsem jiný, rychlejší, snadnější a zábavnější způsob, kterým jsem zjistil, o co jsem to vlastně přišel, respektive nepřišel. Vždycky jsem se bránil a vzpíral autoritářskému přístupu, servilnosti a odevzdanosti, nedělal věci, které se musí, protože si to doba žádá, protože je dělají všichni, protože se to nosí. A snad i díky tomu nesedám na zadek při čtení knih jen proto, že jejich autorem, diktátor, představitel vládnoucí (klidně i jediné) strany, disident či všemimilovanýdemokrat.
...já nejsem nikde organizován a můžu si číst, co chci...Katyni určitě ne

3 26.12.2019

Na prvotinu dooost dobré. Ve světě akčních thrillerů, kde už bylo skoro všechno napsáno, je velká konkurence, ale Larsen se jí, jak je vidno, nezalekl. Má to nápad i spád, vlastního agenta 007 ( ten je v tomto žánru téměř povinnost), prostě dobře a rychle čitelný film. I když je to kniha. Žádné zbytečné přemýšlení, jen zábava a oddech, víkendový únik z reality...

3 20.03.2018

Po pěti letech jsem opět sáhl po Childovi. Nebo Reacherovi, jak chcete. Nemyslím si, že jsem za těch pár let změnil vkus, příliš zestárnul nebo nedej Bože trochu zmoudřel. Ale cítím, že tentokrát to nebylo ono. Doby, kdy si Jack na všechno stačil sám, jsou pryč. Bohužel. Tehdy jsem ho měl nejraději. Teď už potřebuje pomocníky. Ale proč to sakra musí být baby (feministky ať mi, prosím, prominou. Díky)? Jako Mulder a Sculyová. Taky mě napadá, že Jack měl pro mne větší cenu jako idol v mé vlastní fantazii. Jenže pak se to stalo. Přišel film a ať se snažím sebevíc, vždycky mi z toho vyleze Tom Cruise. A aby toho nebylo málo, po pár prvních stránkách mi do palice leze i Bruce Willis jako Šakal a Richard Gere jako zachránce prezidenta De Gaulla. A tím se dostávám o dvacet zpět, kdy Frederick Forsythe napsal svého Šakala. Jenže to byla úplně jiná liga, ve srovnání s níž, je tento Child jen okresním přeborem. Možná krajskou soutěží.
Ale jen proto, že mám Childa rád:-)

3 15.01.2017

Robotham opět nezklamal. Nápad i provedení nedovolí přestat číst, dokud vše neskončí. Jistota mezi thrillery a laťka stále velmi vysoko. Doporučuji!

2 07.05.2023

Mám rád normální lidi. Nemusím mistry světa v čemkoli a podobný vztah mám i k lůzrům. Ty první neglorifikuji, ty druhé nelituji. Ale když už to tak srovnávám, ty úspěšné mám přece jen raději. Z toho musí být jasné, že v této knize jsem hlavní hrdince fandit nemohl. Prostě jsem m to s ní jen vydržel až do konce, abych zjistil, jestli nečtu jen moderní mořskou verzi Vraždy v Orient Expresu...
Prvni půlka roztažená a vyplněná Lo sračkami, těžší orientace ve jménech a postavách, zbytek lepší, ale pachuť z první půlky to nepřebilo. Řekl bych, že výsledný dojem Ženy z kabiny je dosti podobný Dívce z vlaku a je jisté, že k případné Slečně z autobusu nebo Babce z letadla mě nikdo nedonutí...

2 07.05.2023

Něco pravdy na tom asi bude. Stačí nejen číst, ale i přemýšlet. A to platí u všech Elsbergovych knih.

2 03.04.2023

Oddechové čtení, takřka na jeden zátah. A to je známka toho, že to nebylo vůbec špatné. Jistě, někomu se nelíbil Starsky, jinému Hutch a tady to je podobné. Ostřejší Chenová v kombinaci s nevyhraněným Starskim do toho příběhu sedí. Viry y, pandemie, mystika, zločiny, když tomu chcete věřit, věřte. A nebo o tom zbytečně nepřemýšlejte a čtěte. Od toho tento druh literatury je. Pokud máte rádi více těžko uvěřitelné reality, doporučuji zprávy či přímý přenos z českého parlamentu. Tady ovšem žádnou akci nečekejte.. :-(

2 20.03.2023

Slušné čtení. Thriller to až tak úplně není, ale špionáž a detektivka určitě jo. Že začátku trochu plavu ve jménech, funkcích i prostředí, ale pak uvědomím, že není čas na to přemýšlet kdo je kdo (muž s brašnu na motorce, dvě dávky...). Děj není nijak zběsilý, zato je příjemně logický a určitě dokáže zaujmout. Švédsko prostě nemusí být jen ABBA nebo Gripeny...

2 30.12.2022

Keplerovka je záruka dobrého čtení. Samozřejmě, že šťouralové jako jsem já, vždycky něco najdou, ale na ně nedejte a čtěte. Je vždycky dobrá zábava, která nenudí. Jediné, co mě tady zamrzelo, byl konec ve stylu "To be continued...." Měl jsem pocit, že k už hotové knize, připravené k vydání, autor přilepil upoutávku na další knihu, kterou měl již zřejmě rozepsanou. Něco jako leták ze supermarketu, který vám přistane v poštovní schránce, aby vás nalákal na další plenění regálů v následujícím týdnu. Paradoxně i já, který mám na schránce nalepení "NEVYHAZOVAT REKLAMU", se i do toho blbýho supermarketu občas nalákat nechám :-)

2 19.01.2021

Aniž bych si to uvědomil, zase jedu na severské vlně norských, švédských, dánských či islandských krimi. A nedá mi to zalovit v paměti a komentovat něco dávno přečtené a možná i lehce zapomenuté. Tím je Hypnotizer. Pro mě zřejmě nejslabší Keplerovec, což je zajímavé, protože právě toto dílo stálo u zrodu popularity Keplerů. Pro mě to bylo trochu nudné a taky filmové zpracování zážitek z knihy neumocnilo. Právě naopak! Ale možná je to tím, že mým šálkem kávy není popisování stavu mysli a jsem spíše pro hmatatelný reálný děj, kde hlavním hrdinou je solitér, který všechno zvládne sám, občas někomu rozbije hubu, pálí mu to jako raketovému inženýrovi a pokud se přece jen objeví nějaký splín, sáhne po flašce a zboří se jak klokan.... Ha ha ha. Snad jste pochopili nadsázku, kterou jsem chtěl naznačit, že práškama nacpaný psychiatr mi jako Nr. 1 prostě nesedí...

2 31.12.2020

Čtyři hvězdy v tomto případě znamenají tolik, co osm hvězd u "některých" počinů "některých" autorů. Jinými slovy to bylo hodně dobrý... Určitě prospěla změna, kdy numero uno nebyl Loona, ale Erik. Odpouštím i trošku vláčný střed a podezřívám autora, že tomu bylo jen proto, aby posadil čtenáře na prdel strhujícím koncem, kterému na dramatičnosti chybělo snad jen hašení požáru plodovou vodou (...to fakt nevymyslíš). Pokud by celá kniha běžela v závěrečném tempu, hrozil by velké části čtenářské populace prudký nárůst kardiovaskulárních příhod.
Za tu jednu strženou hvězdu autor vlastně ani nemůže. Je to jen moje vina, že mi příliš nesedí příběhy psané v třetí osobě jednotného čísla. Ale hlavní problém vidím to, že jsem si před touto knihou pustil filmové zpracování Hypnotizera, kde se Erik jeví jako naprostý zoufalec, Loona jako naprostý sráč a zpracování mi připomíná 40 let staré filmy s Delonem. Nedivejte se na to!....
...vlastně si to pusťte, ať vidíte, jak se dá knižní předloha zmršit... :-(

2 20.11.2020

Průměrná detektivka. Obecně brutálně zmasakrované oběti moc nemusím a vadí mi i zbytečně uspěchaný děj. Tady se to naopak nekonečně táhlo, což taky není to pravé ořechové. Provázanost hlavních aktérů je výslovně knižní, daleko od možné reality. Ale nevzdal jsem to. Už jsem totiž četl daleko horší díla...

2 07.09.2020

Milkshake, milkšejk, mléčný koktejl. To je nápoj z mléka, příchuti a spousty vzduchu. Po jeho vypití máte pocit plného žaludku, ale sytí rozhodně nejste. A stejné pocity mám z této knihy. Uděláno tak, aby to chutnalo, líbivé a nenáročné. Příběh sám o sobě je velmi jednoduchý a bez šířky, propracovanosti a detailů. Existuje zde jen svět gangsterů, bez obyčejných lidí a dokonce i bez policistů, což je úplně mimo realitu. Autorka se navíc hodně opakuje, až se zdá, že zapomněla, co psala o pár stránek dříve. Ale taky je to možná proto, aby splnila požadavek nakladatele na min. 400 stran textu. A to se jí podařilo! Hlavně členěním příběhu do 180i kapitol!!!! Kapitola začíná nadpisem zabírajícím polovinu stránky, následuje stránka (někdy i dvě) textu s hrubým řádkováním a končí poslední stránkou se třemi až pěti řádky... Promiňte mi, ale takhle okatě mě už dlouho nikdo neojebal!
...jdu si udělat milkshake!

2 21.03.2020

Hodně silný příběh, kterému dokážu odpustit i baseball, který mě nebaví, vůbec mě nezajímá a rozumím mu jen velmi málo. Ale klidně to mohl být příběh třeba i o dvou rybářích, kteří si vzájemně kradli ryby. Nebo o dvou kosmonautech, kteří si vzájemně dělali díry do skafandrů... Tady jde totiž o něco úplně jiného. O odpuštění, o schopnost udělat něco, čemu se celý život člověk brání a před čím utíká, ale ono ho to nakonec stejně dožene. A jak důstojný konec to bude, to už záleží na každém zvlášť...

2 17.11.2019

Vraha nemusí vždycky honit jen policie. V tomto případě to na sebe vzali novináři. Starý ostřílený kus těsně před důchodem a mladé tele krátce po stáži, které nemá ani mobil, jistou práci, neumí vařit a ani se oblékat. Naštěstí jí to pálí a novinařina ji baví a to je to podstatné pro skvělou spolupráci se zkušeným kolegou. Děj vcelku odsypává, ale zdá se mi, že těch vražd je na tak malém kousku severní Itálie až neuvěřitelné mnoho. Taky jsem měl trochu problém s orientací mezi postavami, není jich vůbec málo a ani italská jména mi v orientaci příliš nepomohly. A nemůžu si pomoci, pro mě je norma pro dobrou detektivku +-300 stran, tedy o sto méně..

2 17.11.2019

Další náhodná volba a bohužel nijak zvlášť povedená. Pro mě průměrná kniha, na thriller minimum děje a spádu, takže spíše psycho. O čem to bude, napovídá z jedné třetiny sám název, z druhé třetiny info na přebalu a poslední třetinu najdete na 300 stránkách. Napětí se nekonalo, nebyl důvod. Možná bylo lepší vypustit poslední dvě strany a nechat otevřený konec, s otazníkem nebo bez něj. Ale to by zase někteří čtenáři nepochopili..

2 10.11.2019