PetrSkarvada komentáře u knih

Zajímalo mě, jak vypadá SCIFI pro děti, zkusil jsem si to přečíst jako otec 13 leté dcery. Kniha se mi líbila, nepostrádala napětí, i když v poslední čtvrtině ztratila tempo a děj se podle mě zbytečně násilně přesunul z planety Botera na planetu Zemi. Některé souvislosti ale podle mě může pochopit jen člověk vyrostlý v socialismu (totalitní praktiky, jazyk ptydepe apod.). V závěru jsem se i pobavil - zvláště rčením, že "nepřístojnosti je třeba zachumlat". Kdo četl, ví....Jinak jsem ovlivněn tím, že mám obecně rád Neffa, Hyenu, Neviditelného psa, verneffky apod.

Jako amatérský "wericholog" jsem knihu do své sbírky hned zakoupil a nelituji. O Zdeňce a Janě jsem téměř nic nevěděl, o Fanče vůbec nic, Werich opravdu svou velikostí zastínil kdekoho, vlastní rodinu nevyjímaje. Líbily se mi úryvky z dopisů Jany oběma rodičům, bylo zvláštní, že je oslovovala křestními jmény, její výchova byla asi dost volná a jednali s ní i v dětství jako s dospělou. Inspirující byly i intermezza, komentáře Terezy Brdečkové o životě umělců a jejich rodin za socialismu či postavení žen. Tereza jako Brdečkova dcera podobný život jistě prožila. Werichův život jsem blíže poznal z Janouškových Rozhovorů s Janem Werichem, které vyšly za socialismu, a kde bylo vše uhlazené a bez kontroverzí. Teprve po roce 1989, kdy jsem se dostal třeba k filmovému seriálu Co tomu říkáte pane Werichu se Škutinou či vydané Korespondenci W+V, jsem si mohl udělat plastičtější obrázek o zacházení režimu s národním umělcem J. Werichem. Pro knihu Terezy Brdečkové bylo klíčové napojení na Fanču Kvapilovou (Zdeňku Hulik), která poskytla do té doby širší veřejnosti neznámé dopisy mezi členy rodiny a Werichův deník. Z těchto dokumentů je čerpáno výběrově (citlivě) a to je dobře, možná by ani do budoucna nebylo dobré, aby vše vyšlo v edici "in extenso", jsou to přece jenom rodinné věci. Jinak o Werichovi víme docela dost, byla by zajímavá nějaká publikace o Voskovcovi a jeho americkém působení.

12 23.01.2023

Neffovo převyprávění osmi verneovek jsem si koupil jako sbírkovou věc kvůli ilustracím Zdeňka Buriana. Nemohu převyprávění hodnotit, nečetl jsem (10ti leté dceři se líbilo). Jednoznačně ale musím ocenit, jak nakladatelství Albatros knihy vypravilo. Vše je výborné - formát knihy, papír, Burianovy kvaše a pérovky, mapy i Badalcovy kresby technických "vynálezů". Klobouk dolů před redaktory Albatrosu. Mimochodem, Neff prý chystá ještě Ocelové město, tak se sbírka utěšeně rozroste :)

Neffovu trilogii jsem si koupil - stejně jako jeho převyprávění osmi Verneových děl Neffem - jako sbírkovou věc kvůli ilustracím Zdeňka Buriana. Knihy pár let ležely v knihovně a čekaly na děti, já už jsem přece jenom věkově za obdobím, kdy se verneovky čtou. Ale protože mám Neffa rád (syna i otce) a jsem čtenář Neviditelného psa a Hyeny a četl jsem pár jeho věcí pro dospělé, tak jsem se do trilogie pustil. A ono to bylo docela dobré, každým dílem se to zlepšovalo, třetí díl byl nejlepší, obzvláště scény z Tibetu. Závěr byl taky dobrý, nebyla nouze o zvraty v ději, Adrian Virgil držel až do konce glanc. Co tam být nemuselo, byly načrtnuté další osudy hrdinů, to bylo jaksi navíc a zbytečné.

(SPOILER) Pán země se mi líbil víc, než Pán vzduchu, bylo tam víc napínavých momentů, děj měl lepší soudržnost. Škoda, že Neff do dětské knihy nemohl propašovat více své pověstné ironie a sarkasmu. Málo prostoru dostala také slečna Winthorpová. Dobrý nápad byl pohyb "ponorky" horninou tavením a zamyšlení nad problematikou bezpečného a nenápadného vynoření ze země. Přeměna ponorky na vrtačku je úplný nesmysl, Neff asi odkazoval na nabodávání lodí na bodec Nemovým Nautilem :). Těším se na třetí díl.

Kniha byla čtivá a bavila mě od začátku do konce. Téma jako Katyně od P. Kohouta.

27.10.2020

Kniha je vyvážená co se týká textu a obrazu, v tom je její velká výhoda. Objevný je i způsob popisu města tak, jako by čtenář jel šalinou z konečné na konečnou. Informacemi je kniha skutečně nabitá, brněnský patriot si počte, mě zajímaly hlavně Židenice, kde žiji a dozvěděl jsem se spoustu nových věcí. Teď zápory - grafická úprava není hezká, grafik knihu skládal snad ve Wordu. Pěkná je pouze obálka a formát knihy, který je příjemný do ruky. Papír nestojí za nic. Citelně schází i seznam použité literatury.

1 23.10.2020