Peťula96 komentáře u knih
Na Půlnoční knihovnu jsem se neskutečně těšila. Od autora jsem již četla knihu Lidé, která byla naprosto dokonalá, a tak jsem od této měla vysoká očekávání. Má očekávání se ovšem nenaplnila, neboť tenhle příběh všechna má očekávání předčil. Čekala jsem, že mi toho hodně předá a předal mi daleko více. Je to krásný a dojemný příběh o hledání štěstí a dokonalého života, který je plný hlubokých myšlenek, které vám v hlavě zůstanou ještě dlouho po dočtení. S klidným srdcem mohu Půlnoční knihovnu označit za mou nej knihu tohoto roku a budu jí doporučovat všude možně a každému.
Tato kniha je přesně to, co jsem na začátku nového roku potřebovala. Ukrývá v sobě totiž neskutečně milý a velice poučný příběh chlapce, který se vydal na dlouhou cestu.
Při své cestě potkává maličkého krtka, který miluje zákusky, bystrou, ale ostražitou lišku a moudrého koně s velkým srdcem. Stanou se z nich přátelé a vedou spolu dlouhé rozhovory o životě. Kladou si spoustu otázek, na které navzájem hledají odpovědi. Učí se tomu, co je to milovat a být milovaný.
Tím, jak nacházejí odpovědi oni, nachází odpovědi i čtenář. Já osobně jsem se při čtení této knihy velmi často zamýšlela nad svým životem a nad tím, co je v něm důležité. Spoustu věcí jsem i díky tomu přehodnotila a hodně se toho naučila.
Spousta zdrojů uvádí, že se jedná o knihu pro děti, ale já bych ji spíše doporučila dospělým, neboť jsem toho názoru, že k plnému pochopení jejího poslání je potřeba mít už v životě něco za sebou.
Jejich příběhem nás také doprovázejí krásné ilustrace, které příběh krásně doplňují a celkově tak kniha působí ještě daleko příjemnějším dojmem.
Chlapec, krtek, liška a kůň je jedna z těch knih, ke které se budu moc ráda vracet, a to zejména ve chvílích, kdy budu potřebovat ujistit o tom, že život nemusí být dokonalý, a přesto v něm můžeme být šťastní.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @megaknihy_cz #recenznivytisk
Příběh Eliase a Kennetha ve mně v letošním roce vyvolal největší emoce a troufám si říct, že patří mezi ty, na které nikdy nezapomenu. Když mi holky o příběhu říkaly, tak mě varovaly, že není pro slabé povahy. Četla jsem už ledacos, a tak jsem se rozhodla, že se do toho pustím. Nečekala jsem však, že se na mě s otevřením knihy vyvalí až tak velká emocionální vlna, která mě naprosto smetla.
Kromě toho jsem ale dostala také velmi čtivý příběh o tom, jak láska dokáže být krásná, ale i nebezpečná zároveň, o tom, jak naše dětství může ovlivnit celý náš život, o drogách, alkoholu, násilí, sexu, snech, ale i o hledání štěstí a svého místa v životě. Najdeme tu velmi hluboké filozofické myšlenky, které mě i po několika měsících stále nutí přemýšlet.
Když bych si měla vybrat, kterého z kluků jsem měla radši, tak to byl Elias. Nedokážu vysvětlit, proč tomu tak je, ale tak nějak mi okamžitě přirostl k srdci, a to i přes jeho chování, nebo možná právě kvůli tomu. S Kennethem jsem ale také neskutečně soucítila a bylo mi líto, jak s ním zlomené srdce zamávalo a změnilo mu život.
Ke konci knihy jsem začala cítit neskutečnou úlevu a radost z toho, jak se jejich osudy vyvíjí, pak ale přišel samotný konec, který byl tak neočekávaný, že mě absolutně srazil na kolena
Na závěr bych řekla jen, že u žádné jiné knihy jsem necítila tak velkou úzkost a tlak na hrudi během toho, co jsem byla ponořena do jejich stránek, a přesto je to ta jedna z nejlepších knih (možná dokonce ta nejlepší), která se mi dostala do rukou. Děkuji autorkám za ni a za možnost si ji přečíst.
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s autorkami.
Pamatuji si to jako by to bylo včera, když jsem se jednoho únorového rána probudila a zjistila, že se stalo něco, čeho jsme se všichni už dlouho obávalizačala válka na Ukrajině. Dlouho jsem se pak nemohla zbavit pocitu úzkosti a obav z toho, kolika nevinným lidem to nenávratně změní život. Jsou to již dva roky, válka pokračuje a já stále neskutečně soucítím se všemi, kterých se válka jakýmkoliv způsobem dotkla. Osobně nechápu, že i po těch všech hrozných válkách, které přinesly akorát bolest, se lidstvo ještě neponaučilo a stále se na tolika místech vede spousta nesmyslných válek
Tento měsíc u @crew_komiks vyšel Komiks pro Ukrajinu, na kterém se podílelo velké množství komiksových tvůrců. Na tomhle komiksu je skvělé to, že nikdo z těch, kteří se na jeho vzniku podíleli, si nevzal žádnou finanční odměnu a veškerý zisk, který se získá jeho prodejem, poputuje přímo na humanitární pomoc Ukrajině.
Komiks obsahuje celkem patnáct krátkých příběhů. Každý z nich je autentický, a to ať jeho obsahem, tak také kresbou. Vesměs se jedná o příběhy, které nějakým způsobem odkazují na válku, a to nejen na tu na Ukrajině, ale často i na válku obecně. Některé z nich jsou úplně bez slov, a přesto dokážou zasáhnout.
Obsahem mě nejvíce dostal příběh Cena války, na jehož konci se mi chtělo úplně brečet, a také Contra spem spero, který byl moc povedený i po grafické stránce. Po grafické stránce se mi také líbil příběh s názvem Strašidelné.
Na konci nechybí hned několik politických kreseb a plakátů, ale ani tradiční galerie návrhů na obálku, která nesmí v žádném komiksu chybět.
Za mě je Komiks pro Ukrajinu skvělým a smysluplným projektem, který je potřeba dostat do podvědomí více a více lidí, tak aby pomoc, kterou má Ukrajině poskytnout, byla co největší. Každé zakoupení tohoto komiksu má smysl, neboť každá snaha pomoct se počítá.
Za poskytnutí komiksu děkuji @crew_komiks #svetovekomiksycesky #crewkomiks
Po dlouhé době se mi do rukou dostala manga, která má čistě romantickou linku, a musím říct, že to byla příjemná změna. Prostředí sportovní školy mě velice zaujalo a líbila se mi rozmanitost sportů, které tam můžete studovat. Neskutečně jsem všechny obdivovala za to, jaký zápal pro ten svůj daný sport mají a jak jsou ochotni tomu věnovat hromadu svého volného času.
Zápletka příběhu tu není zase až tak originální, ale je napsána velmi povedeně a bavila mě. Taiki i Činacu mi byli velmi sympatičtí a úplně Taikimu rozumím, proč se do ní zamiloval, neboť mi přišla neskutečně roztomilá. Doufám, že Taiki v dalších dílech sebere trochu odvahu a přestane se podceňovat, už se totiž těším na to, jak se bude jejich vztah dále vyvíjet.
Celkově byl příběh velmi čtivý a ke všemu doplněný zdařilou kresbou. Pokud hledáte nějaké feel good oddechové čtení, u kterého se budete často usmívat, tak s touto mangou neuděláte chybu.
Za #recenznivytisk děkuji @crew_komiks
#crewmanga #svetovekomiksycesky
Tato nová manga série si mě okamžitě získala už svou anotací. Příběhy s detektivní zápletkou mám hodně ráda a když se to spojí s mangou, tak je to velmi příjemný bonus. Na počátku příběhu se seznamujeme s postavami detektivů a první vraždou. Pak příběh nabyde rychlý spád, protože po první vraždě přijde další a další a nám začíná být jasné, že vrah svými vraždami oběti trestá a ve vybírání trestů je velmi vynalézavý. Detektiv Hisaši je velmi chytrý, přesto je vrah vždy o krok napřed před ním a jeho týmem. Celý příběh je od počátku až do konce neskutečně napínavý. Když už si myslíte, že víte vrahův motiv, který ho vedl k takovýmto brutálnostem, tak zjistíte, že jste se pletli a že je to celé úplně jinak. Ačkoliv šlo o mangu plnou takovýchto témat, tak musím říct, že mě neskutečně bavila a hltala jsem ji jedním dechem. Konec byl pro mě velmi překvapivý a skončil samozřejmě otevřeně, neboť se s vrahem znovu setkáme v dalších dílech. Na závěr bych tuto mangu chtěla doporučit všem čtenářům, kteří milují napětí v podobě detektivek a thrillerů, neboť věřím, že je příběh „žabího“ vraha uchvátí tak, jako mě.
Za #recenznivytisk děkuji @crew_komiks
#crewmanga #svetovekomiksycesky
Moje hvězda je manga, která čtenáři nabídne úplně jiný příběh než ten, který by podle anotace očekával. Já osobně čekala romantický příběh, ale příběh, který jsem zde našla, měl k romantice celkem daleko. Do mangy jsem šla bez nějakých větších očekávání a musím říct, že ačkoliv jsem z počátku vlastně nevěděla, co si o hlavní zápletce myslet, tak jsem zjistila, že mě s každou další kapitolou příběh začíná více a více vtahovat. Nakonec jsem celou mangu přečetla prakticky na posezení a vůbec od ní neodlepila oči.
Najdeme zde typicky japonský příběh, který se tak trochu vymyká našim evropským zvyklostem (a právě pro tyhle příběhy všichni milujeme mangu a anime, že ano). Nemohu blíže prozradit nebo přiblížit, co přesně se zde odehrávalo, neboť bych vyzradila jeden z hlavních zvratů, které si pro nás autor připravil hned ze začátku příběhu. Musím ale říct, že takovýto zvrat by mě ani ve snu nenapadl a byla jsem z něj opravdu hodně překvapená. Další velký zvrat nás čeká naopak ke konci příběhu, kdy zjistíme, že příběh, který nám je nabídnut v tomto prvním svazku, je vlastně takovým prologem k příběhu, který se bude odehrávat po zbytek celé série (a na ten se já neskutečně těším).
Co můžu ale prozradit je to, že zde můžeme nahlédnout do pozadí japonských idolů, jejichž život není rozhodně vůbec jednoduchý, neboť jsou vlastně majetkem svých fanoušků. Také tu sledujeme, jak je celý svět celebrit protkaný samou lží, neboť bez lží by nebyl vůbec dokonalý a takový, jaký ho fanoušci a všichni ostatní chtějí vidět. Je zde hezky ukázáno, že sláva rozhodně není zadarmo a také to, jak se to celé může obrátit proti vám.
Rozhodně tuto mangu mohu jen a jen doporučit, protože to je manga, která čtenáři nabízí originální zápletku, neskutečnou čtivost, skvělé zvraty, zajímavé postavy, které si oblíbíte a naprosto dokonalou kresbu.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Nakladatelství Crew.
Jaké to je natočit něčí smrt?
Jútova matka měla před smrtí jediné přání, a to, aby ji natáčel až do poslední chvilky. Když po její smrti ze záběrů vytvoří film, tak ho všichni odsoudí. Rozhodne se proto spáchat sebevraždu. Na střeše nemocnice, ze které chtěl skočit, ale potká krásnou a tajemnou Eri, která mu v tom zabrání. Spřátelí se a společně začnou pracovat na novém filmu. Júta ovšem netuší, že má Eri jedno velké tajemství
Sbohem, Eri, je jednodílná manga s velmi zajímavou a poutavou zápletkou, krásnou kresbou a nečekaným koncem.
V příběhu se již od počátku mísí realita s fantazií a vy si tak nikdy nebudete moct být jisti tím, že to, co čtete, je součást hlavní dějové linky, nebo je to součást filmu, který Júta s Eri natáčejí. Hranice mezi tím je tak tenká, že je opravdu těžko rozeznatelná, což byl autorův záměr, a musím říct, že se mu to opravdu bravurně povedlo.
Autor Vás také často donutí si myslet, že něco víte, a za několik dalších stran Vám ukáže, že to, co jste si mysleli, je celé úplně špatně a ve skutečnosti je to vše úplně jinak. Do teď vlastně nevím, zda se na konci opravdu stalo to, co si myslím, nebo to opět byl nějaký klam či fikce.
Hlavní hrdinové jsou každý úplně jiní, ale zároveň je spojuje láska k filmu. Júta miluje natáčení a kameru má zapnutou prakticky na každém kroku. Eri je zase vášnivá filmová fanynka a viděla snad každý film, který vyšel.
Po dočtení jsem nevěděla, co si mám o celém příběhu myslet. Nechala jsem si pár dnů na to, abych si utřídila myšlenky, a teď můžu s klidem říct, že je to skvělá jednohubka, která si s Vaší myslí dokáže opravdu pořádně pohrát a zmást ji, ale zároveň v sobě skrývá i zajímavý příběh s nečekaným rozuzlením.
Za #recenznivytisk děkuji @crew_komiks
#crewmanga #svetovekomiksycesky
Alcatrazovo dobrodružství s knihovníky bylo napsáno pro mladší členy naší čtenářské populace, neboť se jedná o middle grade sérii. Já osobně jsem si i přes fakt, že nesplňuji věkové předpoklady, moc užila. Vypravěčem příběhu je zde hlavní hrdina Alcatraz, který ve svém vypravování využívá ich-formy. Často také komunikuje přímo se čtenářem příběhu, což někdy samotný děj vyloženě natahovalo, neboť to kolikrát odbočovalo od tématu (trochu mi to připomínalo takovou tu scénu z filmu Asterix a Obelix mise Kleopatra, kde do děje vložili krátké video s langustami ).
Co se týká magického systému a postav, tak tady nemám knize co vytknout. Knihovníci jako záporáci i okulátorská magie mě neskutečně bavili. Alcatraz a je ho partička to samé, nejvíce mi k srdci přirostl Sing, ale i samotný Alcatraz.
Když přihlédnu k tomu, pro jakou věkovou skupinu byla kniha napsána, tak ji hodnotím velmi kladně, neboť má vše, co je třeba k úspěchu - krásné ilustrace, zajímavou zápletku a magický systém, sympatické postavy, napínavý děj, mnoho vtipných pasáží, ale i důležitou myšlenku, kterou má předat dál.
Za knihu děkuji @slovartcz @booklabcz
(SPOILER) !TATO RECENZE OBSAHUJE SPOILERY!
V této knize se opět setkáváme se Zbojníky a jejich přáteli. Rozvíjí se nám tu daleko více milostný trojúhelník, ve kterém Kordélie vězí mezi Jamesem a jeho nejlepším přítelem Matthewem. James se konečně zbavil svého pouta ke Grace a uvědomil si, že Kordélii opravdu miluje. Matthew o tom ale nemá vůbec tušení a odhodlá se Kordélii vyznat své city. Jejich vzájemné vztahy jsou tak velice komplikované, což ale musí jít stranou ve chvíli, kdy Londýn začne ohrožovat nepřítel, a oni se musí pustit do ochrany svého města a sebe samotných. K tomu všemu Kordélie stále nemůže využívat Cortanu, což všem dost ztěžuje situaci
Milostný trojúhelník, který tu byl, mi neskutečně trhal srdce, protože jsem si oba chlapce moc oblíbila. Nebudu ale lhát, Jamieho mám malinko raději, takže jsem více fandila jemu. Byla jsem ale ráda, že nejsem Kordélie a nemusím si mezi nimi vybírat. I tak mě ale romantická linka hodně bavila.
Kromě Kordéliina příběhu mě také hodně bavil příběh Anny, která zde prošla velkým osobnostním vývojem. Po událostech po boji před institutem jsem obdivovala, jak dokáže být silná. Já bych to asi nedokázala a za to má opravdu velký obdiv, neboť já kvůli tomu, co se stalo, brečela snad hodinu.
Jako další mě hodně bavil Thomasův příběh, u kterého jsem se musela naopak celou dobu usmívat a jsem za to, jak to s ním dopadlo, opravdu vděčná.
Pak je tu Grace, kterou jsem předchozí dva díly neměla vůbec ráda. Dá se říct, že můj vztah k ní hraničil až s nenávistí. Zde se to ale povedlo trochu otočit. Nemůžu říct, že bych ji měla ráda, ale rozhodně k ní mám kladnější vztah.
Hlavní dějová linka se záporákem byla také naprosto dokonale promyšlená. Ze všech třech dílů mě zde bavila nejvíce a do poslední chvilky jsem vlastně netušila, jak to celé dopadne. Jsem ráda, že se autorce opět povedlo příběh proložit nespočetnými zvraty a byl díky tomu napínavý.
Když jsem se pročetla až na konec knihy, tak jsem byla neskutečně smutná a šťastná zároveň. Šťastná jsem byla za to, jak to celé dopadlo. Smutná jsem byla kvůli dvou postavám, jejichž příběh nedopadl tak, jak by si podle mě zasloužili, ale hlavně kvůli tomu, že už je konec a já se s těmito postavami nebudu moct setkávat dále.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji #booklabu
Tato middle grade detektivní fantasy nám nabídne velice zajímavé a poutavé pojetí vyprávění z pohledu hlavní hrdinky Mony, která má dobrou vyřídilku a je neskutečně vtipná. Už jsem o hodně knihách řekla, že mě začaly bavit hned od začátku, a byla to pravda, to jsem ale ještě nečetla tuhle knihuu téhle to totiž platí několikanásobně. A může za to zejména právě již zmiňovaná hlavní hrdinka, která kromě toho, že je vtipná a odvážná, tak má také kouzelné schopnosti. Ačkoliv se velmi podceňuje, neboť ona přeci kouzlí „jenom“ s těstem, tak dokáže velké věci, a to zejména s perníkovými panáčky.
Na téhle knize mě kromě hlavní hrdinky bavila také skvělá detektivní zápletka. A jak už to u detektivních příběhů bývá, tak tu není nouze o napětí a zvraty. Najde se tu ale i čas na vtipné či milé části, které nám vykouzlí úsměv na tváři. Kromě Mony tu narazíme i na další postavy. Některé z nich si hned oblíbíme, u některých nám to bude trvat déle, ale některé naopak nebudeme mít vůbec rádi. Některé z nich mají kouzelné schopnosti a některé jsou sice bez kouzelných schopností, ale i tak jsou kouzelné. Žádná z těchto postav není plochá, všechny mají svůj vlastní vývoj, který je u některých více znatelný a u některých méně. U čtení této knihy jsem se opravdu bavila celou dobu a věřím, že i mezi Vámi se najdou její příznivci.
Monin kouzelný průvodce obranným pečením je ideální oddechové čtení na chladné večery. Doporučuji se ke čtení zahrabat do teplé deky, uvařit si teplý nápoj a dát si k tomu nějakou sladkou mlsku, například perníčky, jelikož se Vám tak požitek z příběhu ještě několikrát znásobí.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji #booklabu
Šestý, závěrečný, díl Vampýrské akademie byl stejně dokonalý, jako všechny předchozí díly. Děj nabral hned od začátku velký spád, který si udržel až do konce. Vypravěčkou je opět Rose a tak sledujeme příběh hlavně z její strany. Díky jejímu propojení s Lissou nám ale neunikne ani dění u královského dvora, které bylo taky velmi zajímavé. O zvraty tu opravdu nebyla nouze a nic nebylo tak, jak se z počátku mohlo zdát. Romantická linka tu také samozřejmě nemohla chybět, bez ní by to ani nebylo ono. No a konec? Ten byl přesně takový, jaký měl být, a to přestože ne pro každého nebyl bohužel šťastný. A jelikož se mi tenhle svět vůbec nechce opouštět, tak už teď vím, že se pustím do navazující série.
Jak se vám otočí život vzhůru nohama, když si pořídíte kočky? Přesně o tom je tato manga, ve které její autor zaznamenal své soužití se dvěma kocourky Jonem a Múem. Některé situace jsou vtipné, některé roztomilé, ale některé naopak hraničí
až s hororovými zážitky.
O téhle manze jsem poprvé slyšela na Světě knih a už tehdy jsem věděla, že si ji musím přečíst. Pár měsíců jsem si musela počkat, až dojde k jejímu jednání, a pak jsem ji konečně držela v rukou. Měla jsem od ní opravdu velká očekávání a po přečtení musím říct, že byla naplněna. Najdeme tu několik krátkých příhod s kocourky, které jsou přeloženy bonusovými materiály (nejen) v podobě rozhovoru s autorem. Velmi mě bavilo sledovat autorův posun ve vztahu ke kocourkům, ale také kousky, které Jon s Múem vyváděly. Kromě příběhu si mě ale získala také kresba, na které je poznat, že autor je opravdu mistr hororu, neboť někdy byla opravdu strašidelná.
Tuhle mangu můžu všema deseti doporučit všem, kteří buď milují autorovu tvorbu, neboť se tu o něm toho můžou dozvědět něco více, ale hlavně všem, kteří milují příběhy, ve kterých hrají hlavní roli kočičáci.
Dcera měsíční bohyně je příběh, který byl inspirován starou čínskou legendou, což mu dodalo své kouzlo. Vypravěčkou příběhu je sama Sing-jin, neskutečně cílevědomá a dobrosrdečná dívka. Není to taková ta typická hlavní hrdinka, která najednou objeví své nadpřirozené vlastnosti, které umí okamžitě používat a zachrání pomocí nich svět. Sing-jin nemá nic zadarmo a na svém zdokonalování neskutečně dře. Magický systém je tu vykreslen velmi zajímavě a neskutečně mě bavil. Stejně tak romantická linka, ve které se nám objevuje můj oblíbený milostný trojúhelník. Nechybí tu napětí, zvraty, intriky ani nadpřirozené bytosti. Kniha se mi četla prakticky sama, za což mohla jak sama hlavní hrdinka, tak neuvěřitelně čtivý styl, kterým je napsána. Už teď se těším, až vyjde druhý díl a zjistím, jak to celé dopadne. No a ta krásná obálka? To prostě chcete mít ve své knihovničce.
Kniha je spíše popisného typu. Autorka tu dlouze popisuje jak prostředí, tak postavy a situace, které se v příběhu odehrávají. Postavy jsou velice zajímavé a hezky vykreslené. Tempo příběhu je spíše pomalejší. Hlavní zápletka je velmi zajímavá a objevují se zde i nepředvídatelné zvraty. Velké plus přikládám dopisům, které si postavy mezi sebou psaly, což knihu příjemně oživilo, ale také zasazení queer tématiky. Knihu bych doporučila spíše starším čtenářům, neboť já sama si ve svých 26 letech nepřišla jako cílová skupina.
Knihu jsem si vybrala zejména podle obálky, která mě hned na první pohled zaujala, a to díky postavičce Totora, který se na ní nachází. Anotace mě už pak utvrdila v tom, že se mi kniha určitě bude líbit, a nespletla jsem se. Vyprávění je napsáno velmi čtivým stylem, líbilo se mi, že se zde objevovalo mnoho momentů z filmu o Totorovi (a nejen z něho), které ovšem odhalí jen ten, kdo film viděl. Příběh byl sice místy předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo, naopak jsem byla ráda, že není přehnaně komplikovaný. Kniha nemá čistě feel good atmosféru, ačkoliv tak může zprvu působit, ale v celkovém dojmu to na mě působí jako odpočinková kniha, třeba teď na léto. A milovníci filmů od Ghibli by o ni rozhodně neměli přijít.
Přečtení Kodexu mi dalo mnoho nových vědomostí o světě stínů a zodpovědělo mi to i pár otázek, které jsem měla. Některé části mě bavily méně a některé více. Nejvíce mě zajímala kapitola o démonech, podsvěťanech a o runách. Výčet démonů, který zde najdeme, je podle mě ale hrozně krátký. Vyjmenovala bych jich taky klidně více a více se o nich rozepsala. O podsvěťanech, tedy o vlkodlacích, vílách, upírech a o čarodějích, se zde toho dozvíme mnoho nového, co v knihách nebylo řečeno, takže to mi udělalo velkou radost. Tu jsem měla také z ukázky run, kterou jsem zde našla, v té vidím největší plus této knihy.
Celkově knihu hodnotím kladně a rozhodně si ji ještě několikrát přečtu. Jestli jsi světem stínů tak pohlcen/a jako já, nebo jen se o něm chceš dozvědět více, tak je tato kniha ta správná volba. Jen takové malé doporučení - než se do něj pustíš, tak si nejprve přečti sérii Nástrojů smrti, Kodex by mi mohl pár věcí vyspoilerovat.
V této krásné knize sledujeme příběh lišáka, který by rád cestoval, ale nemůže, protože se bojí tmy a medvěda, který by rád našel přátele. Společně se tak vydají na Horu moudrosti, aby zde našli to, po čem touží. Povede se jim to? A na co během své cesty přijdou?
Jedná se o krásný a roztomilý pohádkový příběh o cestě za vlastními sny, překonání strachu a přátelství, který má děti zábavnou formou naučit tomu, co je v životě opravdu důležité. Příběh v sobě schovává mnoho poučných myšlenek, které toho mohou (nejenom) děti mnoho naučit. Můžeme si díky tomuto roztomilému příběhu totiž mnoho uvědomit i v dospělosti.
Celá kniha je také plná nádherných ilustrací, na které je radost pohledět. Lišák i medvěd jsou neskutečně rozmilí a věřím, že se dětem budou opravdu moc líbit, a stejně tak i jejich příběh.
Knihu jsem zhltla jako jednohubku, a jelikož mě příběh opravdu očaroval, tak jsem si řekla, že je škoda, aby mi jen ležela v knihovně. Rozhodla jsem se ji proto darovat jedné malé čtenářce, které kniha udělala velkou radost (musela jsem si ale ofotit některé ilustrace, abych se k nim mohla později vrátit).
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji Megaknihám, neboť díky jim jsem z knihy mohla mít radost jak já, tak i někdo další.
Pokračování příběhu Magie zalitá jedem.
Do království se vrátil Vyhnaný princ a usiluje o získání trůnu. Neštítí se k tomu využít strachu lidí ani otráveného čaje, jehož obětí je jak samotný císař, tak matka mladičké šen-nung-š Ning, která ovládá starobylou magii čaje. Ta je připravena svou matku pomstít. Spojí své síly s princeznou Čen, která je ve vyhnanství, ale chce si svůj trůn vzít zpět. Společně se ještě s mladší sestrou a princezninou ochránkyní vydávají na dlouhou cestu, na které se snaží najít spojence. Ning ale nedá spát ani tajemný had, který ji pronásleduje ve snech. Zdá se, že pro ně bude daleko mocnějším a temnějším nepřítelem než samotný Vyhnaný princ...
Na tuhle knihu jsem se neskutečně těšila, protože mě první díl naprosto uchvátil, ale musím říct, že jsem trochu zklamaná.
Oproti prvnímu dílu je to daleko méně čtivé a dlouho mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Přijde mi, že se tu dlouhou dobu nic nedělo a když už se konečně začalo pořadně něco dít, tak jsme byli prakticky v polovině knihy.
Těšila jsem se hlavně na romantickou linku mezi Ning a Kangen, ta tu ale bohužel dostala jen velmi málo prostoru. Daleko více prostoru tu dostalo politikaření a snaha získat moc, což mě také bavilo, ale v prvním díle to bylo daleko zajímavěji pojato.
Čajová magie nám tu ale naštěstí zůstala a my tak máme možnost zase daleko více nahlédnout pod její pokličku. Celý proces vaření čaje a vytváření magie mě na téhle knize bavil nejvíce a přijde mi to celé neskutečně zajímavé a skvěle popsané. Stejně tak mě bavily i staré asijské mýty, které jsou tu dokonale zakomponovány do děje.
Konec mi tu přišel proti zbytku knihy celkem uspěchaný a asi by mi ani nevadilo, kdyby byla kniha o kousek delší a celý příběh tu dostal větší prostor. Musím ale říct, že ačkoliv jsem od knihy očekávala trochu něco jiného, tak to nebyl žádný velký propadák a dala bych ji klidně 3,5 hvězdičky z 5.
Kniha mě zaujala hned na první pohled, a to hlavně svou obálkou, která je opravdu krásná a hned nám prozradí, že v sobě ukrývá příběh, který bude mít velkou spojitost s asijskou mytologií, kterou jsem si v poslední době celkem oblíbila.
Z počátku má příběh trochu pomalejší rozjezd, ale jakmile se Ning dostane do paláce tak se od něj už neodtrhnete, neboť se stane neskutečně čtivým.
Najdeme zde odkazy na asijskou mytologii, ale také skvěle vymyšlenou a propracovanou magii s čajem, která mi přišla velmi originální. Příběh neustále graduje a je plný zvratů, a to hlavně díky politikaření a intrikám, které vždy přijdou od někoho, od koho bychom to čekali nejméně.
Romantická linka je tu velmi pomalá, ale s velmi zajímavým a neočekávaným vývojem, který mě opravdu bavil. Najdeme tu velké množství postav, ve kterých jsem se z počátku celkem ztrácela, ale v průběhu čtení se mi povedlo se v nich celkem dobře zorientovat. Jediné, co mi asi trochu vadilo bylo to, že jsou zde v překladu počeštěná jména. Chápu, proč k tomu překladatel přistoupil, ale jelikož vím, jak by ty jména měla být napsána správně, tak mě to trochu rozptylovalo.
Magie zalitá jedem je prvním dílem duologie a já již netrpělivě vyhlížím překlad druhého dílu, protože tento díl skončil v tom opravdu nejvíce napínavém momentě a já nutně potřebuji vědět, co se bude dít dál.
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s Megaknihy.