Phoenix16.cz
komentáře u knih
David Starr - tulák po hvězdách / Lucky Starr a piráti z asteroidů
Isaac Asimov
Největší chybou u této knížky je její rozsah. Na povídku je to dlouhé, na knihu krátké. To se projevuje i na příběhu samotném, protože Asimov rozjel zápletku, která by potřebovala mnohem větší prostor, který nemá, a tím pádem je všechno zkratkovité. Teď jsme tady, za chvíli zas někde úplně jinde. Teď se děje tohle a hned zas něco jiného, přičemž si čtenář nestačí vychutnat události a jen spěchá dál. Na nějaké podrobnější zkoumání postav či místa děje můžeme zapomenout úplně. Přesto knížka to špatná není, má jen nedostatky. Jako večerní oddechové čtivo je to více než vhodné, a protože je to tak zrychlené, nudit se nebudete.
Oči vidoucích
Ann Carol Crispin
U této autorky mi na příběhu vždycky nějaká jedna část nesedí. Většinou se mi buď nelíbí, jak pracuje s postavami, nebo mám výhrady k příběhu. V tomto případě to schytá příběh. Nejprve se tam nic moc nedělo, protože nikdo netušil, co se vlastně děje a ve chvíli, kdy posádka zjistila, co je záhadný objekt zač, přišlo mi vysvětlení naprosto debilní. Zato práce s postavami se Crispin velice povedla. Dat byl dokonalý a po stránce postav není co vytknout. Škoda, že to kazí ten příběh.
Čas pro včerejšek
Ann Carol Crispin
Přímé pokračování Syna včerejška hodnotím o hvězdičku lépe, protože už se to mnohem více blížilo mým představám, jak by se asi zachoval Spock tváří v tvář svému synovi. Román je o dost rozsáhlejší, což autorce dává možnost víc rozvést své myšlenky. Příběh je poměrně jasný, je tu problém, který potřebuje co nejrychleji vyřešit a v pozadí se pomalu proplétají podzápletky. Obecně nemám moc v lásce, když se autoři sci-fi snaží zakomponovat do sebe budoucnost s dávnou minulostí. Tady to až tak rušivé nebylo, i když od ST prostě očekávám, že se bude bojovat lasery a ne meči (nebo alespoň bat'lethy).
Syn včerejška
Ann Carol Crispin
Kniha přináší „nový“ pohled na prvního důstojníka Spocka, který se ocitá v roli, ve které si rozhodně nepřál být dobrovolně. Spock zjišťuje, že má nemanželského syna a rozhodne se ho vzít pod svou ochranu. Pro autorku je to úžasná příležitost, jak z této postavy vyždímat něco nového. Bohužel se jí to moc nedaří. Na jedné straně Spockovi přidává jisté emoce, které se k němu jako Vulkánci vůbec nehodí, a na druhé straně ho nechává naprosto chladným i na Vulkánce, co v případě Spocka není vůbec dobře, když má lidskou polovičku. Rozhodně zajímavější by bylo, kdyby Spock řešil nějaké dilema, kde by se praly o prim jeho lidské instinkty s Vulkánskou filozofií.
Poslední bitva
C. S. Lewis (p)
Je fajn, když autor ví, že už to stačilo. Sedm knih na slušnou sérii je tak akorát. U Poslední bitvy je téměř celou dobu patrné, že jde o poslední závěrečný příběh. Podle toho se odvíjí samotný děj a úplný závěr knihy je příjemné zavzpomínání na hlavní hrdiny předchozích dobrodružství.
Star Trek – Nová generace: Q alternativa
Petr Macek
Název knihy sice slibuje, že se v příběhu bude pohybovat jedna z nejoblíbenějších postav ST, bohužel tomu tak není. Q tu je pouze jako nástroj, který se vyskytne na začátku a na konci. Ze začátku mi to vadilo, ale nakonec budiž. Příběh jako takový je zajímavý, má hlavu a patu, a i když je rozcamraný o trochu víc než by musel, drží si své tempo po celou dobu. V podstatě sledujeme dvě linie, které se na začátku rozdělí a nakonci spojí, což z knihy dělá tak trochu 2v1. V příběhu si nejvíce užijeme kapitána Picarda, což je příjemná změna, většinou je „jen“ ten hlavní v pozadí. Kdo v příběhu trochu ostrouhal, byl Riker, jehož celá role spočívala v dělání rukojmí na můstku. Čekala jsem, že se aspoň jednou pokusí převzít věci do vlastní rukou. V příběhu nebylo moc logických/technických chyb, sem tam nějaká maličkost, co mě však dost zarazilo, bylo že si Andorian mohl v klidu běhat po lodi s Worfovým komunikátorem a všude ho to pustilo.
Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Prostřední knihy z trilogie často bývají nejslabší, protože svým způsobem jsou nesamostatné. Nemají začátek ani konec, je to prostě "výplň" uprostřed. Dvě věže se ale takto jednoduše odbýt nedají. Pro celý děj jsou naprosto stěžejní a celý příběh posouvají dál, přičemž si zachovávají popisnost všech a všeho, zatímco to celé začíná získávat temný nádech.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
V dnešní době už asi každý ví, nebo minimálně tuší, o co jde. Alespoň z filmové podoby. Přesto kniha je kniha a film je film (jak už to ostatně bývá). V tomto případě je mezi oběma médii větší propast než obvykle, protože kniha je velice rozsáhlá a popisná, zatímco film je v podstatě osekaná kostra příběhu. Zůstali pouze hlavní hrdinové, ti vedlejší museli jít stranou a pokud se někdo považuje za fanouška Společenstva, měl by znát především knihu, protože ta představuje kompletní úvod do děje složité trilogie.
Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékaře
Mika Waltari
Sinuheta jsem četla kdysi na základní škole, kdy pro mě kniha o sedmiset stránkách představovala ohromnou výzvu. Podařilo se mi ji překonat a dodnes vzpomínám na úžasný příběh mladého muže, se kterým nás Waltari seznámil. Úžasný vypravěčský styl nenudil ani na jediné stránce.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Asi jako spousta lidí, jsem knihu četla až po LOTR šílení. I když dějem předchází trilogii, je kniha víceméně samostatná. Na rozdíl od Pána prstenů je mnohem pozitivnější, příběh je dobrodružný a nejsou tu až tak dlouhé popisné pasáže. Jdeme prostě s Bilbem a jeho bandou a prožíváme jedno dobrodužství za druhým, až se dostaneme k cíli (a samozřejmě zase zpátky:-)).
Ani sami bohové
Isaac Asimov
Tato kniha mě zaujala už v době, kdy jsem Asimova terpve začínala číst. Anotace mi byla tématem velice blízká, a proto jsem se pustila do čtení. Veškerý text překonal moje očekávání. Nenapadá mě nic, k čemu by se toto dílo alespoň vzdáleně přirovnat, což z něho dělá originální příběh zasazený do nového světa, který je plně fungující, i když pro nás tak odlišný.
Dnes neumírej
Raymond Benson
Knihu jsem dostala kdysi ještě předtím, než se u nás film dostal do kin. Samozřejmě jsem ji přečetla, i když bylo na obálce napsáno, že je to přepsaný scénář. Výsledek byl, že jsem si Jamese Bonda užila už v knize a film mě moc nebavil, protože jsem věděla, o co jde a jak to dopadne. Poučení pro příště. Nejdřív film, potom kniha.
Komisař Rex v akci
Rainer Bernfeld
I když byla ze všech nejsilnější, stejně jsem četla jako dítě několikrát. Kdo si oblíbil seriál, líbí se mu i knižní podání.
Maskovaná smrt
Rainer Bernfeld
Další z mých oblíbených příběhů z dětství. Četla jsem stále dokola a vůbec mi nevadilo, že dávno vím, kdo je vrah. Rex byl prostě nejlepší.
Nový šéf
Rainer Bernfeld
Knížky jsem četla v dětství a tahle se mi moc nezamlouvala. Přeci jen Richard Moser byl nenahraditelný a nováček nedokázal nastavenou laťku překonat.
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Šifru jsem začala číst až poté, co se kiny prohnala filmová adaptace. Jako film se mi to líbilo, jako kniha už mě to tolik nebavilo. Četla jsem to asi natřikrát s dlouhými pouzami, ale to bylo hlavně kvůli tomu, že jsem znala děj z filmu. V knize je sice jiný konec, ale než jsme se k němu propracovala, trvalo to asi tři roky. Kniha je to dobrá, ale ve chvíli, kdy víte, o čem to je, ztrácí napětí.
Koule
Michael Crichton
Tohle byla myslím první kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. Asi proto, že po Jurských parcích je to jeho nejznámější dílo. Ke knize jsem se dostala přes film, který mě uchvátil už kdysi dávno, když jsem ho viděla poprvé. Pří čtení jsem zjistila, že se poměrně držel předlohy, takže i když jsem měla celkem přesnou představu, o co v knize jde, nenudila mě. Autor píše velice zručně a ví, jak udržovat napět až do konce.
Pirátská odysea
Michael Crichton
Pirátská odysea se moc nepodobá ničemu, co jsem od MC zatím četla, ale rozhodně je to jeden z jeho lepších románů. Zajímavý děj zasazený do zajímavého prostředí a postavy, které mají šťávů. Nejen hlavní, ale není vám lhostejný ani osud bezvýznamné mladé holky, která byla přivezena jako otrokyně. Autor se ani nevyhýbá násilí, které do takového příběhu patří a tím působí realisticky, i když je to fikce.
Pohotovost
Michael Crichton
MC je se vyzná v mnoha oblastech a jednou z nich je i lékařství. V tomto románu nám představí několik pacientů a popisuje jejich osudy. Ano, trochu to působí jako epizody ze seriálů z lékařského prostředí. Však podle toho začali natáčet jeden z neúspěšnějších všech dob.
Vycházející slunce
Michael Crichton
Na Vycházející slunce jsem poprvé narazila jako filmové zpracování. Film se mi vyloženě nelíbil, ani jsem ho nedokoukala, což dělám jen výjimečně. O několik let později jsem zjistila, že je podle předlohy MC, které jsem si mezitím velice oblíbila. Zkusila jsem knížku a hned to bylo o něčem jiném. Zajímavý příběh o otci, který musí v cizí zemi vyřešit vraždu, která nemá být objasněna. Složitý příběh je ozvláštněn sociokulturními vložkami, které jsou přinejmenším velice zajímavé.
