Pítrs85 komentáře u knih

Na Sněhuláka jsem se těšil velice, přeci jen je to asi nejznámější Nesbøho román (o to spíš, když teď má být i zfilmovaný). No a po přečtení můžu prohlásit, že se to těšení vyplatilo, protože sedmá část příběhů Harry Hole(a) je strhující čtení. Avšak ne tak promyšlené jako předchozí Spasitel, navíc jak se mi u Spasitele líbil styl, kterým ho Jo napsal (o něco civilnější), tak tady se už zase jede v "hollywoodských" kolejích, hlavně tedy u trošku za vlasy přitaženého závěru (prosím, Jo, vynechej ze svých románů postavu Ráchel, fuuh, méně sympatickou ženskou aby člověk pohledal... :-). Velkým plusem je tu i vedlejší dějová linie kriminalistky Katrine Bratt a výborně zamotaný (a vychytaně vypointovaný) příběh.

8 04.05.2022

Nejsem skalní fanoušek Motörhead, ale po dočtení Lemmyho životopisu se jím asi stanu. Už jen z toho důvodu, že Lemmy byl (no, spíš je) jediná opravdová rock'n'rollová star, co kdy chodila po planetě Zemi (přestože by mě Lemmy s tímhle tvrzením poslal do pr*ele). On sám byl Rock'n'Roll. Životopis je pak neskutečně zábavné čtení, přesně takové, jako byl pan Kilmister sám. Slabší povahy by se sice co strana křižovali, knihu pálili a popel vysypali do nejbližší vodní nádrže, my ostatní, resp. my, pro něž je rocková hudba takřka vším, se však můžeme opájet, smát se, smutnit a vůbec si užívat jednu z nejlepších hudebních biografií, co kdy byla napsána. Takže do jedné ruky knížku, do druhé ruky sklenku whiskey, do uší Motörhead, volume doprava a enjoy.

8 28.04.2022

Po přečtení Na dně v Paříži a Londýně jsem pochopil, proč jsou Orwellovi knihy tak depresivní. Není divu, poté, co všechno autor v mládí prožil, že toliko rezignoval na lidskou rasu. Jak jednou padnete na dno, nahoru se šplhá tuze těžko. Jinak klasický Orwellův rukopis, knížka, po jejímž přečtení ji nedokážete jen tak odložit, ale ještě nějakou dobu ve vás bude rezonovat a přinutí se zamyslet.

8 28.04.2022

Pamatuju si, jak jsem byl, jako malej soplík, z filmu Hvězdná pěchota úplně odvařenej, akčňák jak Brno, zlí velcí oškliví brouci, prostě taková ta správná ujetá americká věc. Tak přesně toto... kniha není. Tudíž zapomeňte na tu hovadinku, co si z knížky vzala jenom ty brouky a na zbytek rezignovala. Ona totiž ta knížka je nesmírně inteligentní, vyprávění není tak zběsilé, spíš lehce zamyšlené, prostě všechno to, co by mě dnes, o 20+ let později už nebavilo, tu naštěstí není a je to nahrazené pohledem jednoho vojáka na celou válečnou mašinerii. Autor to vše zabalil do cool prostředí, vymyslel si skvělý svět budoucnosti, ale jinak by se děj mohl odehrávat kdykoliv a kdekoliv. Smekám před Heinleinem jak moc nadčasový byl. Různé technické hračičky už jsou sice zastaralé (ale ne tolik, jak by jste u šedesát let starého románu očekávali), ale jinak je jazyk a styl, kterým to napsal, naprosto současný.

8 28.04.2022

Takhle nějak by měl vypadat kvalitní historický komiks. Skvěle napsaný děj, krásná kresba, velký formát, medailonky na konci knihy. Zkrátka parádní práce.

8 28.04.2022

Nejlepší biografie o této výjimečné herečce, která je u nás k dostání. Psána poutavě, nebulvární formou, přestože se kromě filmové kariéry věnuje i hereččinu soukromí. Na jejím začátku, při dětství Audrey, jsem měl mrazení v zádech, při jejím konci mi zase ukápla slza. Pro fanoušky povinnost.

7 05.05.2022

S Rosemary jsem ušel dlouhou cestu, několikrát jsem ji před pár lety rozečetl, po nějaké době zavřel, poté se k ní vrátil a tak pořád dokolečka. Až letos se mi podařilo po mírně ukecaném začátku dostat se na stejnou vlnovou délku a jak přibývaly stránky, knížka se stávala čím dál víc strhujícím, závěr jsem pak přečetl na jeden nádech (skoro se obávaje vydechnout) a po jeho přečtení mě sevřel hodně zvláštní pocit, což se mi snad ještě u žádné jiné knížky nestalo. Pokud se vám líbila podařená filmová verze s úžasnou Miou Farrow, z knížky budete nadšení.

7 05.05.2022

Chvíli to trvá, než tomuhle šťavnatému pomeranči přijdete na chuť, má docela fest tvrdou slupku, ale jak se mu dostanete na dužinu, už si budete pomlaskávat, na občasné pecky nehledě. Co mě, kromě skvělé kritiky západní vyspělé civilizace, dostalo, je ten legendární slovník týnů (skvělá práce překladatele Ladislava Šenkyříka), po všech těch frendících, babooshkách, čajinách, brotcích a bajatech, či po všem tom blbání jsem se přistihl, že bych tak snad chtěl mluvit taky, skvělá alternativa ke světu nudných dospělých a čuděsných lidí. No chtěl jsem tak napsat i tenhle koment, ale uvědomil jsem si, že by to byl jeden velkej fizís, takže polibte mi šáry a přečtěte si toto zásadní dílo dvacátého století taky. Anebo se podívejte na film Stanleyho Kubricka, protože jak je Bog nade mnou, zase se jednou stal zázrak, kde film lepší než kniha (hlavně ten ve filmu pozměněný konec má větší grády). Ale Alexe si zamilujete brzo, páč ten bračny je fuckt bolšáckej.

7 04.05.2022

Tak jsme se s Arthurem a Fordem dostali až na úplný konec, vlastně opravdu až na úplně úplný konec... Krásné zakončení pětidílné trilogie, Douglas nezklamal, naopak, poslední díl, i když už byl takový... rozlučkový, se mi líbil více než dva díly předešlé a to i přesto, že už mě spisovatelův humor a hnání věcí ab absurdum tolik nepřekvapovalo (i když kdo by se nechtěl svést na úplně normální zvěři nebo hodit řeč s Dědou Melhubou). No a konec je jaksepatří, tohle se Douglasi Adamsovi vskutku povedlo a já, tlačíc slzu zpátky do oka, mu za to tleskám ve stoje, spolu s Červeným trpaslíkem (trekkies a Star Wars fans prominou) je tenhle Stopařův průvodce nejlepší sci-fi ever. A nezapomeňte: Nepropadejte panice! ;-)

7 04.05.2022

Jsou knihy, u kterých uděláte lépe, když je nebudete nijak komentovat, protože ta knížka mluví sama za sebe a cokoliv k ní dodávat je jaksi zbytečné. A právě jednou takovou je i Palahniukův Fight Club, knížka, která je svým způsobem velmi nebezpečná, ale zároveň natolik upřímná a pravdivá, až vám to vyrazí dech. Nedoporučuju slabším povahám, nebo lidem, co by rádi odpálili budovu, jen nevědí jak :-) Fincherův film beru jako jeden z nejlepších filmů všech dob, no knížka je ještě tak o třídu lepší (což je, myslím, výmluvné víc než dost). "Nejsme ani výjimeční jak sněhová vločka, nejsme však ani žádná hovna, prostě jenom jsme, tak je to nastavené, tak to prostě je." A nezapomeňte na první pravidlo Klubu rváčů. A na druhé.

7 04.05.2022

Srovnávat Oveho se Stoletým staříkem není úplně na místě, Jonassonův příběh je spíš komedie o muži, kterému se až absurdní situace stávají jaksi náhodou, nezúčastněně, naopak Ove chce mít ve svém životě všechno pod kontrolou, ale jak už to tak bývá, sám život na to má vždycky tak trošku jiný náhled. Backman napsal v dnešní, cynické, době skoro až neskutečně hřejivý a lidský příběh- přestože je jeho titulní hrdina morous až na půdu. Konec se mu sice malinko vymkl z rukou, ale nakonec do tónu této knížky i celkem zapadá. Každopádně postava kocoura vás nenechá chladným- je anebo není to převtělená Sonja, Oveho manželka? :-)

7 04.05.2022

Jack Taylor, člověk natolik rozervaný, že i Harry Hole vedle něj vypadá jako plyšový medvídek. Jack Taylor, bojující proti všemu a proti všem. Jack Taylor, jenž má v sobě tolik démonů, že i peklo v porovnání s ním vypadá jako mateřská školka. Jack Taylor, člověk, kterého byste opravdu nechtěli mít za přítele (protože je to životu nebezpečné). Jack Taylor, postava natolik nesnesitelná, že ho budete milovat. Jack Taylor popáté a nejlépe.

7 04.05.2022

V porovnání s prvním dílem velký kvalitativní sešup, mlácení prázdné slámy, zkrátka něco, co kdyby nevzniklo, asi by to (literární) svět prodýchal lehce. Ono už třetí Jonassonova knížka, Zabiják Anders, bylo opakování téhož (v horším balení), ale Stojednaletý stařík je ještě tak o třídu dvě horší. Nad vodou to tak drží jen poslední část, zhruba tak poslední čtvrtina, knížky. Ale za Analfabetku pořád velký dík. A teď už, pane Jonasson, přijďte, prosím, s něčím úplně novým. I daňové zákony by od vás byly zábavnější než toto.

7 28.04.2022

Addamsova rodina po finsku a za zvuků death-black-speed-ajánevímjakéhoještě-metalu. Spíše halabala naházené epizodky, než ucelený příběh, ale to vlastně vůbec nevadí, pač ty minipříběhy jsou vážně vtipný a coolózní. Plus samozřejmě ta parádní animace, různé easter eggy (vyplatí se si každé jednotlivé okénko pořádně prohlédnout) a vůbec drajv, s jakým jsou Belzebubové napsány a nakresleny a máme tu jeden z nejlepších a nejoriginálnějších komiksů posledních iks let.

7 28.04.2022

Terryho Pratchetta jsem si chtěl přečíst už docela dlouho, konečně jsem se dostal do jeho slavného města Ankh Morpork a... přestože jsem očekával něco krapet jiného, druhá polovina už odsejpala vskutku záživně, zkrátka zase jednou knížka, u které mi chvíli trvalo, než jsem se dostal na její vlnovou délku. Ovšem že si (ne)zamilujete strážníka Karotku, to je... to je... šance tak jedna ku milionu ;-)

6 05.05.2022

Vzhledem k tomu, že mi je prostředí spisovatelů určitě bližší než prostředí modelek (kde se detektiv Strike pohyboval v předchozí Volání kukačky), bavil mě jeho případ v Hedvábníkovi ještě mnohem víc. Ostatně ona i Rowlingová, ehm pardon, vlastně Galbraith jako kdyby našel cestu, kterou se chce ve svých moderních detektivkách vydat, Hedvábník, i když je to taky ukecaná knížka o 500+ normostranách, odsýpá svižněji, bez zbytečných a rušivých odboček. Navíc novodobí Sherlock a Watson (tedy Strike a Robin) jsou dvojice, u které není potíž si je oblíbit (i když se pořád nemůžu zbavit dojmu, že tam kde je Cormoran charakterem druhý Harry Potter (tedy nejen výjimečný, ale i opuštěný), je pak Robin druhá Hermiona (nadprůměrně inteligentní, ke svému partnerovi za všech okolností loajální, přesto, i když i tady okolnosti na to sem tam narážejí, vztahové zápletce imunní). Ale to je jen takový můj malý postřeh :-) No a co dodat k zápletce, přestože je knížka vyloženě střední proud, chytne vás tak, že jí budete jen stěží odkládat. Ostatně jako všechna ostatní díla momentálně asi nejpopulárnější spisovatelky.

6 04.05.2022

Nejslabší Olsen (což ale znamená, že je to pořád nadstandardní krimoška), ono už jen ten samotný námět je tak děsně zprofanovaný (jak je mladý ilegál o tolik lepší než západní zhýčkaná společnost, no však to z různých propagandistických zkazek znáte), zkrátka u Olsena by člověk čekal více invence a originality, navíc celé oddělení Q je tu díky titulní postavě jaksi upozaděno (co na tom, že místa, kde se Carl a spol. objeví, jsou zdaleka nejzábavnější). Výhrady bych měl i k závěru, včetně epilogu. Ale! Ale Jussi má zkrátka ten vypravěčský dar, že v okamžiku, kdy do vás zatne drápek, mu všechny ty nedostatky, co jsem výše napsal, odpustíte a prostě se bavíte kvalitní literaturou. I když neoriginální.

6 04.05.2022

Zajímalo by mě, jak moc je Legie prokletých psaná podle skutečných událostí a jak moc (a zda-li) si Hassel něco nepřikořenil... protože i kdyby z toho všeho zažil jen polovinu, tak by to byl román silný jako ruský boršč. A když už píšu o Rusku, tenkrát, na začátku let čtyřicátých století dvacátého, to bylo skutečné peklo na zemi. A přesně jak píše autor- doufám, že zástupy mrtvých německých vojáků pochodují s vyčítavým pohledem před zraky SS oficírů, kteří se smaží v pekle, až do skonání světů. Drsná knížka, ale neuvěřitelně čtivá. Byť je to, hlavně na jejím začátku, kdy Sven popisuje, co se dělo v zajateckém táboře německých trestanců, něco šíleného, horší než zážitky z fronty. Ale i ty stojí za to...

6 04.05.2022

První mnou ohodnocená kniha tady, kterou jsem nepřečetl... ale kterou jsem poslouchal, jako audioknihu načtenou přímo pánem autorem. A vůbec nelituji, že jsem si Po strništi bos jako první nepřečetl sám, protože Zdeněk Svěrák svůj příběh čte s neuvěřitelným zapálením, ta intonace hlasu ("Ty sis přišel pro přesdržku!"), to je prostě pohlazení po duši. Už teď vím, že tuhle knížku budu "číst" aspoň dvacetkrát :-)

6 04.05.2022

To, že se mi Deníky Adriana Molea budou líbit, mi bylo dáno už tak nějak osudem, ono když se narodíte ve stejný den (2. dubna) jako Adrian... tak to prostě nemůže být náhoda! :-) Ale hlavně miluju onen britský suchý a hlavně sarkastický humor Sue Townsend. Aby bilancování nad stavem Británie osmdesátých let v podání mouly, teda Molea (tohle ani Sue nevymyslela :-), tedy 13 a 3/4 let mladého kluka, bavilo i mě, komu je víc než jedenkrát tolik, už o něčem svědčí.

6 04.05.2022