Pitryx komentáře u knih
V této knize je i trocha politiky a jedna celá kapitola je rozhovor otce a syna. Tedy nuda až na půdu. Je to velká škody, to si mohl autor odpustit. Přesto hodnotím celkově opět dobře. 70 %.
Tady už autor občas zbytečně rozepisuje věci spíše nudné. Poté připraví čtenáře o situaci, kde a jak je objeveno že má tu věc zrovna John. Takže musím na hodnocení drobátko ubrat. Nechávám to sice v nadprůměrném hodnocení, ale už bych se k tomu asi nevracel.
Určitě to není druhý díl, jak zde avizováno, protože je zde zmínka jak o smaragdu tak uloupené bance. Tak tohle je zatím nejslabší kousek. Opět zbytečnosti. Celá 10 kapitola rozhovoru s psychiatrem zbytečná. Citace z fiktivní knihy o unose mne dosti iritovaly tak, že jsem je přeskákal. Nějaký zvrat tu je, ale celkově je to hodně slabé. Konec se mi vůbec nelíbil. Hodnoceno za 40 %.
Čteno jako e-kniha.
Dá se to číst i když jedna kapitola se mi jeví na nic. Autor i v této knize občas rozepisuje zbytečnosti. Celý příběh se mi jeví silné nepravděpodobný, například sedm hlídačů v obývacím přívěsu je dost mimo. Přesto bych dal těch šedesát.
Tak já se bavil jako kdysi dávno, když jsem byl skutečně hodně mladý. Je to napsáno svěže, bez hluchých míst. Na zadek si člověk smíchy nesedne, ale přesto se tu několik hodně legračních okamžiků najde. Děj je plný překvapení což mám strašně rád. Za mne skoro plný počet.
90 %
POZOR, sešitek ve vydání Mladé fronty z roku 1967opravdu není povídková kniha. Ta má sice také takový název, ale tohle není ona. Toto je vlastně stručný výtah knihy "Trampem v Sonoře" z trilogie "Satan a Jidáš", u nás spíše pod názvem "Supové Mexika". Pokračováním tohoto sešitku je pak další pod názvem "Supové Mexika" který vyšel tentokráte v časopise ABC.
Skvělá kniha, kdysi pradávno jsem ji vysloveně hltal a ne jednou. Protože jsem se zabýval již tehdy záhadami, byla pro mne jako stvořená. Všem jsem ji doporučoval. Skvělý styl psaní a napínavý příběh, co více si přát?
Samozřejmě famózní zakončení celé ságy, ale musím se přiznat, že jsem se čtením měl trošku potíže. nevadily mi ani tak ty tiskové chyby, jako že Petr je na začátku a pak se změní na Fedora, nebo že ten důležitý člověk je nejprve číslo 85 a pak najednou zase 75. A posléze 84. Nevím zda to tak komolil sám autor, nebo je to chyba překladu či tisku. Spíše mi vadilo to prostředí, ale nebylo ta zase tak nejhorší. Akorát, že nedám devadesát procent ale “jen osmdesát. Na této cifře bych nechal i hodnocení celého cyklu.
Kličky a další dobrodružství. Přiznám se, že při mé špatné paměti mám trochu v postavách guláš, ale to vše nevadí, protože o napínavé situace není vůbec nouze. Pan May si udržuje stále svůj styl a nebýt toho konce, dalo by se jistě dát i více procent. Takto nechávám “jen" opět devadesát.
Konečně jsme opět tam kde to mám raději, než v té zemi plné písku a nedostatku lesů. Také se dozvíme jak dopadli nepřátelé z předešlé knihy. To mi přijde poněkud pozdě, ale budiž. Je to svěží dílo a nebýt některých hloupých scén červené knihovny. mohlo to být za plný počet. Takto “jen 90 %
Velmi slušné, dobrodružné, jen mi občas připadalo, že se to zbytečně natahuje. Zato konec je brán jako na koni, rychle a bez dalších odboček. Za mne tento díl hodnotím 80 %.
Bohužel jde jen a jen o červenou knihovnu. Napsané je to však velmi čtivě a občas je to i dobrodružné. Je zde velké množství postav a autor se v ději několikrát vrací, aby popsal události odehrávající se ve stejné době, ale jinde. I když nemám červenou knihovnu rád, přesto musím udělit osmdesát procent.
Povídky Sluníčko, Dětské zvolání, Travič a Samuel. Ani jedna nestojí za nic, klasická červená knihovna, ale musím se přiznat, že jsem to přečetl celé.