Placinecka komentáře u knih
Škoda, že jsem nejdřív viděla film a nebyla jsem tudíž u knihy překvapená. Ale i když jsem věděla, co přijde, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Bavila mě, držela v napětí a oproti filmu se mi zdály postavy a jejich myšlenkové pochody více vysvětlené a dokázala jsem se do postav vcítit. (Ne, že by teda zrovna tohle člověk chtěl :)).
A jak se Nick zachoval na závěr? Nenapadá mě slušné slovo, jak ho vystihnout..
Dobrá kniha!
Po přečtení „Ke dnu“ od Anny Bolavé, jsem se na její další knihu opravdu těšila. Vyprávění o Anně, sběračce léčivých bylin, která se s přibývajícími stránkami stává více záhadnou, bláznivou a nemocnou, mě ale zklamalo. Celá kniha se točila především o sběru bylin a jejich každoúterním odevzdáváním do výkupny. Tento stereotyp byl Annin celý život – nic jiného než sběr a následný výkup ji nezajímalo. Nestarala se o manžela, kamarádky ani své zdraví. Její jedinou vášní byly byliny.
Po čase se ale vyprávění stalo jednotvárné a opakující se, dokonce až nudné. Namísto zdlouhavých popisů květů, listů, stonků, správného sušení a počtu nasbíraných pytlů, bych uvítala více odkrýt důvody, proč Anna dopadla tak, jak dopadla. Proč nakonec zůstala se svými bylinami úplně sama. Všechny další postavy a příběhy byly popsány velmi stručně, tajemně a čtenářovi jen naznačily, co se asi kdysi stalo a proč. A to je velká škoda, protože právě tyhle popisy vztahů, pocitů a názorů byly na knize to nejlepší!
Koupeno zcela náhodně ve výprodeji za pětikorunu. A ani nevím, jak tu knížku popsat. Jeden zpackaný život už od mala. Všemi možnými způsoby. Velmi originální životní situace, většinou dost depresivní a neveselé. Příběh hlavního hrdiny se mi zpočátku dost líbil, ale čím více stárnul, tím mi jeho osud přišel těžkopádnější a jakoby se autor až moc snažil a nepsal už tak lehce. Celkový dojem ale dobrý a zase si o něco víc vážím svého života. Netradiční kniha.
Hlavní vyšetřovatelka mi byla sympatická, prostředí hledání kešek u o něco méně. Přesto čtivé, zajímavá zápletka, dobře zpracované, vše do sebe zapadalo, překvapivý závěr. Líbila se mi psychologie a pozadí hlavního padoucha.
I když nejsem pejskař (mám kocoura) a téma mi přišlo spíše pro děti, tak mě kniha nadchla a přečetla jsem jí prakticky na jeden zátah. Příběh hezky plynul, líbilo se mi vyprávění z pohledu psa a po dobu, co jsem knihu četla, jsem si dokonce přála mít psa :)
Tématika koncentračních táborů je moje oblíbené téma. Proto se mi prvni část knihy líbila, i když bylo vyprávění spíše průměrné. Že bude kniha pokračovat odchodem hlavního hrdiny do Ameriky a budováním jeho nového života mi přišlo jako fajn nápad, konečně některá kniha z koncentráku pokračuje i dál, říkala jsem si. Dobrý nápad to byl, ale jen do chvíle, kdy se kniha zvrhla v popisy toho, jak a komu se šily obleky na míru a kolik slavných lidí tyto obleky obléká. Knihu jsem dočetla, ale s přemáháním.
Do ruky se mi kniha dostala náhodou. Hodně netradiční příběh, tak absurdní, až se mi zdálo, že by se vlastně mohl přihodit každému z nás. Styl psaní hodně vylepšoval trochu jednoduchý příběh. Jestli to, co se v knize odehrálo, vůbec lze nazvat příběhem. Docela milá, průměrná, oddechovka, která místy překvapí, sem tam pobaví a občas nutí k přeskakování odstavců. Autora asi ale ještě v budoucnu vyzkouším.
Mám velmi rozporuplné pocity. O tématu a jeho důležitosti netřeba psát, ale forma, jakou byly povídky psané, mi něčím vadila a často jsem se nutila k dočtení až do konce. Asi to bylo dáno až moc rozepisovanými detaily a přes hrůzu toho, co příběhy sdělovaly, se mi zdály psány hrozně pohádkově.. Každopádně i tak je moc dobře, že tato kniha vznikla a pána obdivuji (a lituji). Určitě kniha k zamyšlení nad tím, jaké máme štěstí, že jsme se narodili někdě jinde..