PohadkyNovyVek komentáře u knih

Výborné lyrické dílo až pohádkového rázu, stručné a dobře čitelné se zajímavým závěrem. Šlo snad o autorovo přemítání, o kolik by život byl snazší, kdyby se býval nepouštěl do boje se státním aparátem?

3 27.10.2020

Z knih duchovně-mysticko-náboženských, které jsem četl, mi tahle v paměti utkvěla jako spíše nezáživná. Poměrně detailní ohledně všelijakých rituálů a asketických praktik, co si tak vzpomínám, ale vlastně si už ani moc nevzpomínám.. ;)

26.10.2020

"Vždyť ani tenkrát, před dávnými a dávnými časy, když jsme měli knihy po ruce, nevyužívali jsme toho, co jsme z nich mohli získat."
Veledůležitá kniha, které velmi pomáhá její jednoduché provedení - není dlouhá, ani příliš složitá, za to poví hodně. Majstrštyk oslavující bohatství lidského ducha a kultury, který varuje před jejich absencí.
Oproti další velké anti-utopii té doby, Orwellově 1984, kdy byl civilizační úpadek zaviněn krutou a cílenou totalitní represí, to tady autor pojímá jinak - lidstvo vcelku dobrovolně postupně zblblo a nevšimlo si toho, a systém tomu jen rád přihrál pod kotlem (v knize především naruby obrácenými požárníky). Často zmiňovaná "nadčasovost" je tedy opravdu na místě, tenhle scénář jak z filmu Absurdistán jistě není nepředstavitelný.
Ač v poválečném období vzniku těchto dvou velkých knih byla první zmiňovaná více aktuální, dnes možná vede tato (ač Velký bratr samozřejmě nikdy nespí...). Ještě si dovolím jednu citaci: "... před Kristem žil jeden strašně hloupý pták jménem Fénix, vždycky za pár století si vystavěl pohřební hranici a sám se na ní upálil. To byl určitě příbuzný člověka."
Ach jo :))

13 19.09.2020

(SPOILER) Takový krátký, obdivuhodně napsaný rozklad a pád až příliš citlivé duše. Neúspěch na poli lásky, kterou mladík při svém romantickém vnímání světa pociťuje tolik neúnosně, až je svou jemností (neslučitelnou s požadavky reality a neschopností zatvrdit se) dohnán k tragédii. Kvalitní a přitom přístupné čtení, zápletku od běžného romantického dojáku odlišuje značná hloubka a pěkný jazyk. Nejhezčí pro mě byla první část (než začne hrdina propadat své melancholii) s krásnými filozofickymi postřehy a vůbec dojímaním se nad krásami světa. Forma deníku mi vyhovovala, dobře to tím ocejpalo :)

3 13.09.2020

Váhám mezi 2 a 3 hvězdami, ale pro ten neúměrný hype a popularitu téhle knížky se bez té třetí obejde. Byl to průměr. Setkávání se s přelomovými okamžiky/postavami minulého století byl tak moc vykradený Forrest Gump, že to těžko lze docenit, zrovna tak humor ani čtivost nebyla na žádné závratné úrovni (přestože určitě místy pobavil). Další autorovy počiny asi neotevřu.

8 07.09.2020

Přečteno před lety v době pobláznění Alchymistou, ale nijak zvlášť mě neoslovila, přestože jsem tehdy byl tou žádoucí ochotně otevřenou cílovkou. Tím neříkám, že někomu nemůže sednout Coelhovo povídání o tom, jak se strašně snaží uspět na své duchovní cestě (zatímco sdílí všelijaká s tím spojená cvičení a výzvy) přes všechny své lidské slabosti a hříšnost, ale už jen vzpomínka na tuhle četbu mě otravuje. Zajímavostí je, že právě tohle dílo se tuším podílelo na současné popularitě poutní stezky do Santiaga de la Compostela.

07.09.2020

Dost okatě okopírovaný Prorok od Chalila Džibrana, ale nutno dodat, že povedeně okopírovaný! Pokud vás tenhle druh četby baví (takovéto lidské filozofování o životě a světu říznuté duchovnem), zklamaní nebudete. Kromě Alchymisty jediná Coelhova kniha, kterou jsem si v knihovně po přečtení ponechal.

07.09.2020

U téhle knihy jsem si přiznal, že Coelho není bůhvíjak čtivý autor. Alchymistu už mu nikdo neodpáře, ale kromě něj jeho knihy tak nějak kulhají. Přitom peprná náplň tohohle díla ani nepotřebuje tolik pomoci k tomu, aby ji člověk neodkládal (alespoň ze zvědavosti, co se děje za oponou tohohle řemesla..), ale tak nějak se nedostala k jádru pudla, jenom si zaflirtovala. Nic extra.

1 07.09.2020

Nejčastěji hodnocená kniha zde na Databázi knih.cz - Jsem rád. Ač si myslím, že svou zadumaností a melancholií je dětem přístupná spíš výjimečně; její myšlenky i atmosféru docení především dospělá duše, přestože jde o pohádku. Autor si zde krásně hrál (viz zapojení kresby do textu ala hádanka s kloboukem v hadovi). Krásná kniha, které opakovaně obohatí při každém návratu k ní!

13 05.09.2020

Četl jsem jen povídku Poslední přání, a dost mě demotivovala od dalšího Sapkowského čtení. Svět Zaklínače už jsem znal z Netflixovského zpracování, a především skvělé videohry Witcher 3: Wild Hunt, ale pokud by byla mým úvodem knižní předloha, asi se neponořím. Možná se někomu přímočarost na úkor elegance líbí, ale na mě to působilo spíš nenápaditě, líně a nudně. Nevím, zda to bylo starším datem (a tudíž autorovou ranou tvorbou) nebo nedokonalým překladem, ale nepřišlo mi to bůhvíjak napsané ani čtivé, těžký průměr. Ono co všechno se zdálo na Geraltově světě cool a neotřelé v době vzniku díla, v dnešním přehánění a kontroverzi všeho nepůsobí nijak výjimečně, přestože jeho vesmír je neobyčejně pestrý. Možná o něco přicházím, když nebudu znát další kousky v rámci série, ale fakt jsem nebyl přesvědčen, že to je nutné.

"Země, která dovedla vytvořit nejkrásnější dětství a nejsvěžejší stáří, má jistě něco nejlepšího v tomto slzavém údolí."
Díky Českému rozhlasu za zpřístupnění skvěle namluvené audio verze (čte Lukáš Hlavica)! Čapkovi dojmy ze sto let staré Anglie jsou velmi zajímavé, když budete porovnávat s dneškem - jak si láme hlavu nad komerčními ulicemi Londýna, ve kterých chybí sousedské potkávání a tlachání? To by mu soudobá Evropa moc nechutnala :) Ve všech zastávkách najdete nějaký zajímavý moment, třeba u Hyde Parku otření se o nerovnost žen z důvodu "nedostačujícího orgánu", za který označí příliš jemné hlasivky :))) (v kontextu doby mimochodem velice liberální přístup!) či zmínka o pochybnosti skutečné existence Williama Shakespeara.
Navštíví i Liverpool, Oxford, Cambridge a další, ale většinou do hloubky nejde, přesto je tam řádka pěkných spisovatelských obratů, které to povyšují nad běžnou cestopisnou reportáž. Výjimkou budiž úsměvná závěrečná polemika o národní povaze tiché, ale gentlemanské. Obdiv k Británii Čapek na mnoha místech neskrývá, dívá se na ni jako na staršího sourozence; vzor, o který se lze opřít (což mu vzhledem k Mnichovské dohodě muselo na sklonku života zlomit srdce), přesto nezapomíná vyjadřovat lásku k vlasti a dodat naší malé zemi patřičné povzbuzení. Moc příjemné!

5 20.03.2020

Když opominu hlavní vyústění, ze kterého nemůže než mrazit, musím říct, že kniha opravdu šlape jako román. Oproti filmu, který všechny boční epizody sotva nastíní a žene se k velkému finále milostného trojúhelníku, si autor dává na čas a čtenáře ponořuje do prostého života Brooklynu v pozdních 40. letech s odskoky na odlišný Jih. Ta atmosféra opravdu dýchá! No kde jinde můžete poslouchat znuděnou židovskou mládež, jak se na pláži Coney Islandu trumfuje s tím, kdo má znepokojivější výsledky své psychoanalýzy? To je hotová muzejní relikvie toto :) Koho by to napadlo do knihy, kde se hlavní pointa ukáže při vzpomínkách na nacistické Polsko?
Bavilo mě pomalé stupňování napětí toho, jak se Nathan jen velice pomalu odkrývá z velkého světáka a sympaťáka na něco podstatně jinačího - víte to takřka od začátku, ale až na konci knihy to je vše vyřčeno a rozřešeno - a moje reakce nebyla ve stylu: "Jo, to bylo hned jasný," ale spíš "WOW!!!!! Fakt hustý..." :)) I Sophiina fixace na něj je dobře provedená, vzhledem k traumatu a pocitu vinny se kterým žila. Ono takovéto "nezasloužím si nic lepšího" je bohužel velmi časté mentální paradigma lidí, co se nevyrovnali s vlastními přešlapy. A tady bych slovem "přešlap" tragicky podhodnocoval událost její volby.
Čtení mi trvalo déle, určitě to není oddychová jednohubka, přesto mi autorův styl psaní seděl a přišel moc zajímavý. Určitě jedna z opravdu dobrých knih, které jsem moc rád, že jsem si mohl přečíst. Silný příběh, plíživá eskalace napětí a vyústění, které vás dostane do kolen. Motiv dilematu krutého jako krutost sama a toho, jak to v člověku navždy nenávratně zničí vše lidské, je něco, co ve vás zůstane, a může přinést pokoru. A to je velký.

11 20.03.2020

Neobvyklý to úkaz na našem území! Velice slušný průřez historií black muzik a jejího COOL. Na střední jsem pořídil ještě první vydání jako zapálenej fanda rapu, po letech víc ocením i pasáže ostatních žánrů a kapitol. Big up tvůrcům!

1 16.03.2020

Mně se Kmeny líbili moc. Sahal jsem k ní jakožto fanoušek/příslušník několika konkrétních subkultur, které prezentuje, a nakonec mi dala náhled i právě do těch, který jsem nikdy nedokázal pochopit (velký Aha pro mě osobně byla kapitola hooligans - jejich motivace? chvilkový pocit bytí na živu...) Ač mi stále můžou připadat jakýkoliv, aspoň do toho člověk víc vidí. Dobrá věc pro současný město!

1 16.03.2020

Musím říct, že jen pár knih jsem si v životě zatím užil tak moc - chvíli s ní prostě "žijete". Jsem rád, že jsem nečetl jako mladší, protože bych to tolik neocenil a nepochopil nejsilnější místa.
Mnoho z hlavních postav mě za srdce nechytlo, ale autor s nimi zajímavě pracuje a docela zdatně s nimi jde do hloubky jejich mentalit, filozofií a světonázorů, které se pak podnětně konfrontují. Na svou dobu se tu, řekl bych, objevují vynikají psychologické postřehy. Nejradši budu vzpomínat asi na sluhu Leeho, jehož rozmluvy nad životem (až na pár příliš patetických dialogů) byly pravou potravou duše a celkově mi byl nejsympatičtější. Vedle něj potom asi Sam, a i přes rozuzlení si čtenář oblíbí taky Cala. Psycho hooker Kate se zase stará o pořádné spády, napětí a drama, i když potkat byste ji určitě nechtěli. Za zmínku stojí také vykreslení oblasti Salinas, kterou vám autor prostě neskutečně prodá, protože je vidět, že to byla jeho srdcovka.
Linka s bratry dvou generací, jež zpodobňují linie Kaina a Abela je samozřejmě silný motiv, který se zdařile realizoval.
A nesmím zapomenout na to velké poselství = TIMŠEL.

19 04.03.2020

Povídku jsem četl v rámci sbírky Cizí žena a muž pod postelí. Autor zde exceluje velkou hravostí, absurdní situace diskusí s mužem ve zvířeti je plná silných výměn; vtipné argumentace na pomezí hodnot trvalých versus moderních (zachránit a přijít o zisk?), avšak i vyloženě humorných (splynutí muže se zvířetem v jakémsi halucinování o osvícení) a celkové smlouvání o tom, jak nehodu vyřešit. Pobaví i dnes, vnímám za velmi nadčasové psaní.

1 04.03.2020

Už déle jsem chtěl zaplout do Dostojevského a jsem rád, že jsem zvolil tuhle nenápadnou a lehce čitelnou možnost. Okamžitě jsem si zamiloval jeho styl psaní, který pro mě zatím skoro nemá konkurenci! Bystré, vtipné, originální, překvapivé. Velice se v hodnocení jednotlivých povídek shoduji tady níže s uživatelem LotusFlower, nejvíc se líbila Nežná, Cizí žena a muž pod postelé, Krokodýl a Mužik. Ostatní trochu méně pamětihodné, ale vyloženě špatného nic :) A teď teda hurá na ty jeho velká díla...

3 04.03.2020