pollyanna komentáře u knih
Zvláštní kniha. Taková, kterou od Agathy nečekáte. Neměla spád, spíš hodně (pro mě) nezáživné politiky, úvah, rozhovorů. Postavy byly víc do hloubky, hlavní vypravěč jako pasivní pozorovatel, což byla trochu škoda. Nakonec jsem byla ráda, že mám dočteno. Mary Westmacott vyhledávat nebudu.
Nádherná kniha, jedna z těch, které budu moci číst pořád dokola a které se vyplatí mít v knihovničce. Kdysi jsem viděla i film, ten zanechal tísnivý dojem, ale bude potřeba se na něj podívat znovu. Jako pohádku bych příběh rozhodně nebrala. Možná jsou dnešní děti odolnější, ale já měla i teď husí kůži a těžko se mi vstřebávaly některé části... Prostě opravdu silný příběh. Jen škoda, že ten konec byl tak rychlý. Klidně bych s Krabatem a ostatními zažila i kousek šťastnějších časů :-).
Oceňuji absenci střídání časových rovin a to, že jsem se neztrácela v ději ani v postavách, byť měly pro mě dost cizokrajná jména. Nicméně snaha autorů vymyslet co nejodpornější a nejděsivější způsob vraždy, která platí i v tomto případě, moje hodnocení snižuje. Po vzoru nedostižné Agáty by mi prostě stačila „obyčejná“ vražda, která je strašná už sama o sobě, a promyšlená zápletka. A špatně se mi četlo i pro náročnost tématu, jelikož se celé to trápení, vražda i vyšetřování, týkalo dětí...
Moje první kniha od autorky, zřejmě i poslední. Nedokázala jsem se začíst a na konci už jsem vynechávala odstavce. Děj nemá spád, protože vraha se dozvíme poměrně brzy, a zpomalují ho i četné „výlety“ z jedné časové roviny do druhé. Pomalé tempo mi obvykle nevadí, ale tady nezafungovalo. A velké tajemství potopeného letadla mi nakonec nepřišlo tak závratné.
Nemohla jsem se začíst, nudila jsem se a nelíbilo se mi, nesympatické postavy, příliš vykonstruované...
Kniha mi připadala zmatená, resp. jsem byla zmatená při čtení já... V postavách jsem se nemohla zorientovat, což je u takové poměrně útlé knížky dost velké minus. Děj chudý, pátrání zvláštní, závěrečná heuréka nenadchla.
V knize je příliš mnoho příkladů, proto se mi četla hůř, navíc mnohé nejsou extra věrohodné a patří do jiné doby a mentality. Zároveň kniha nepřináší v podstatě nic nového. Některé věci je ale fajn brát v potaz a mnohým by jistě jejich znalost prospěla.
Nedokázala jsem se začíst a knihu odložila na začátku. Zvláštní styl psaní, nesympatické postavy...
Docela dobré. Kladně hodnotím, že se román soustředí na vyšetřování, ne na popisy zločinů, a odehrává se v nepřikrášlených kulisách. Ale asi si konečně budu muset přečíst Sherlocka Holmese, abych lépe porozuměla Arrowodově antipatii vůči slavnému detektivovi. Kdybych někde potkala další díly, tak se bránit nebudu, jelikož by mě mj. zajímalo, co bude po paní Barnettové :-). Ale asi budu muset zabrousit do angličtiny...
Autoři moderních detektivek obecně sází na velice podrobná líčení zločinů, násilí, rozhárané životy vyšetřujících detektivů aj. Doufala jsem opět marně, že mě série chytne a budu chtít číst další díly, ale ne...
Průměrná detektivka, ale četla se dobře. Hlavní hrdinka, ženská obdoba detektivů, co střídají známosti na jednu noc, jsou na něčem závislí (zde cigarety) a mají minulost, se kterou se těžko vyrovnávají, mi nebyla sympatická. Tematika přistěhovalectví chvílemi až moc tlačí na pilu. A rozuzlení poměrně zklamalo.
Zvládla jsem jen do poloviny knihy. Nebyla napínavá, zajímavá, postavy nezaujaly, celkově jsem byla docela znechucená.
Kniha mě nezaujala. Musela jsem přeskakovat pasáže. Bylo to takové příliš... krvavé, nechutné, podrobné. A ne nějak věrohodné.
Zajímavá kniha, pěkně napsaná. Ale možná by mi nevadilo, kdyby jednotlivé případy byly trochu víc rozvedené. A nedoporučuji čtení před cestováním tímto dopravním prostředkem...
Odpočinková četba, nic víc se od této knihy nedá očekávat. Škoda, že vyprávění není napsáno trošku zajímavějším stylem, autorka popisuje i své vztahy tak nějak věcně, nezáživně, jsou tam zbytečné informace. Kromě toho je až s podivem, jak jí po 15 letech v klášteře všechno hned spadne do klína – vztah, úspěchy ve vyšetřování, aklimatizace v podstatě proběhne okamžitě... Stejně tak mi její popis kláštera moc nesedí, ani hodnoty, které po návratu jako katolička má, resp. proč ne, ale jejich vysvětlení není dostatečné. Chápu, že v roce 1990 ještě nějaké GDPR neznali, ale i tak bych čekala, že nedostane všechny informace na zlatém podnose, a to mnohdy jen na základě telefonátu. Ale v opačném případě by Christine nic „nevyšetřila“ a celá série by nemohla vzniknout. Ach, ta neschopná policie.
Trošku slabší a méně napínavý než předchozí díl, ale pořád platí, že skvěle napsaný román. V podstatě jsem asi nenarazila na lepší detektivky od současného spisovatele než právě na romány od V. Kutschera. Oblíbené severské detektivky se s touto nedají měřit, jsou příliš krvavé, příliš „nápadité“ a podrobné, co se týče vraždy, mnohdy dost nechutné. A tímhle nešvarem příběh Gereona Ratha netrpí. Těším se na další díl!
Párkrát jsem se báječně zasmála, proto hvězda navíc. Je až s podivem, že ač motivace hlavní hrdinky bývají mnohdy dost pochybné, tak nakonec zazáří jako největší hvězda. To se jí ovšem daří i díky tomu, že nemusí počítat každou korunu a ze svých (po)chybných nákupů se v podstatě nikomu nezodpovídá. Je to taková pohádka o bezedné peněžence :-D.
Nudila jsem se, a to hodně. Zápletka zde sice je, ale veškeré napětí zabíjejí sáhodlouhé rozhovory na téma kardio a zdlouhavá psychologická rozebírání. A to, že se čtenář některé důležité informace dozví někdy ke konci knihy jakoby náhodou (Eva Slavíková), to mě opravdu nijak nenadchlo.
Knihu jsem dočetla, ale moc mě nezaujala. Autorka má pravdu, takových příběhů už tu bylo a snad kniha někomu pomůže. To by byl velký přínos a kvůli tomu kniha i vznikla. Jinak to ale není žádné literární dílo, vypravěčka neustále zdůrazňuje, že podobných příběhů vyslechla už x a že ji vlastně jejich podrobnosti nudí, a ptá se sama sebe, proč se do podobných dobrodružství vůbec pouští... No. Nejde nesouhlasit, jen to v příběhu zaznělo až mockrát.
Začátek byl poměrně slibný, ale pak už jsem se nudila. Bylo to o ničem a nějak zmatené a nevěrohodné.