pollyanna komentáře u knih
Zjišťuju, že variace na klasiku nejsou nic pro mě. Mně se knížka ani trochu nelíbila, Jana Eyrová přitom patří k mým nejoblíbenějším knihám. A pokud bych si mohla dovolit malé srovnání: Čtení této knihy bylo něco jako dobrovolná konzumace instantního jídla, i když má člověk vedle sebe právě uvařené čerstvé jídlo. Prostě to nebylo ono... (A nejen proto, že doba děje není ztvárněná věrohodně; jako mnohé další čtenářky jsem to autorce nedokázala uvěřit, že je druhá polovina 20. století.)
Detektivka mi až tak klasicky „agátovská“ nepřišla, začátek snad ano, ale ten temný konec už se vydal jiným směrem. Přesto je tohle jedna z těch lepších knih daného žánru, na které jsem za dlouhou dobu narazila... Vraždy v Midsomeru neznám, takže tenhle inspirační proud mi unikl.
Příběh byl smutný, zajímavý, silný, ta bída chudých, ta prázdnota bohatých... a možná trochu moc ženských nervových hroucení. Ovšem být na jejich místě, kdoví...
Moc mě to nechytlo. Zápletka sice sama o sobě zajímavá, ale zpracování mi moc nesedlo a navíc bylo dost jasné, jak román skončí. Autor nejdřív rozehrál nějakou situaci, ale o jejím výsledku pak referoval po uplynutí určitého času a třeba na jiném konci světa. Prostě rozbíjel napětí, kde to šlo...
Katastrofa. Autorovy detektivky jsou přece jen o chlup lepší. Ale pokud je jeho tvorba obecně o třídu lepší než další současná polská tvorba (jak tvrdí jakási recenze na obalu knihy), tak už si asi nic polského ze současnosti nepřečtu. Zápletka nevěrohodná, po poměrně slibném začátku se všechno zvrtlo do béčkového románu, na téměř 500 stranách žádná pořádná akce, která chytí... Navíc si autor opět bere na na mušku Polsko, zejména to „katolické Polsko“ ho velice dráždí, jak je to ostatně patrné i z jeho dalších knih. Působí to ale dost křečovitě.
První díl mě celkem zaujal, i když hodnocení srazili ti typičtí Češi Haas a Kraftczyk a také množství překlepů (vydavatel Olympia). Druhý díl byl jazykově fajn (Host), ale děj byl na můj vkus hodně nepřesvědčivý. Tak snad se dočkám v dalším dílu...
O téhle knížce jsem kdysi tvrdila, že je moje nejoblíbenější. Ale vůbec si už nepamatuji, o čem byla. V každém případě je knížka zřejmě hodně dobře napsaná, když mě tak upoutala:).
Jeden dva romány od autorky jsou zábavné, ale pak začnou unavovat. Snad všechny hrdinky jsou notorické lhářky, a když lež vyjde najevo, tak se nakonec zjistí, že díky lhaní dosáhly něčeho pozitivního. Hm. Když bych měla chuť na lži a polopravdy, můžu si taky zapnout zprávy v televizi...
Klasika pro děti:). Vždycky jsem měla pocit, že tyto děti nestárnou, i když se střídá rok za rokem. A asi jsem jim i trochu záviděla, protože si mohly cestovat, jak je napadlo, a rodiče jaksi nic moc nenamítali... No, knížky se rozhodně hodí jako podpůrný prostředek při nechutenství, protože popis všech těch svačin, obědů a večeří rozhodně nenechá jen tak někoho lhostejným, já mám od té doby chuť na sendviče... Správnou pětku jsem četla pořád dokola, kupodivu mě v první desítce nejvíc zaujaly liché díly.
Stejně jako Bennymu nebo Krásce mi dělalo problém strávit tu věc s mrtvolou, a tak moje jízda se staříkem skončila předčasně, přesněji řečeno u jednoho zdemolovaného BMW. Myslím, že jako ukázka díla tohoto autora to bohatě stačilo.
Pěkné. Detektivka je ale v tomto případě jen kulisa pro popis doby a poměrů. Nicméně aspoň se člověk něco reálně dozví.
Nádherné verše, četla jsem jako malá a čtu pořád:). A ilustrace obdivuju též.
Byla to taková celkem milá pohádka, ale budu muset dohnat tu četbu Shakespeara. Kdysi jsem sáhla po antických dramatech a pak se už k další shakespearovské četbě nedonutila. A hrdinka Kate byla opravdu tvrdá jen naoko, ve skutečnosti mi připadala vnitřně nejistá a hledající. A zřejmě to bylo pro potřeby knihy, ale na můj vkus příliš rychle obrátila a souhlasila s tou "zelenou kartou".
Jsem asi jediná, které se s přibývajícími díly knížky čím dál míň líbily, a to tak, že třetí díl jsem po pár stranách musela s vnitřní nechutí odložit. Styl psaní autorky je fajn, takovéto rozvláčné psaní, ze kterého dýchá pohoda (byť v detektivce), mám moc ráda. Možná tomu napomáhá i celkový vzhled knihy;). Ale ten obsah... Autorka prezentuje jakýsi mišmaš názorů, které jsou všechny dobře a všechny se dobře doplňují a vedle sebe fungují... takže křesťané jdou klidně vyvolávat duchy apod. Nejde ani moc o to, že se autorka snažila být v tomto dnešní době co nejpoplatnější, ale spíš o to, že ten koktejl na mě fakt působil smrtelně. A nechci se k němu už nikdy vrátit.
Knížka se mi líbila, taková poklidná detektivka, vůbec bych ji neoznačila jako rozvláčnou. Ale líbila by se mi víc... nebýt toho množství chyb a překlepů :(.